Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
17 C 147/2023-32
Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martinou Suchánkovou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 21 589 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 6 589 Kč s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z částky 21 589 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu 21,62 % nákladů řízení ve výši 500,70 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 6 589 Kč s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z částky 21 589 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu 21,62 % nákladů řízení ve výši 500,70 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 21 589 Kč, zákonného úroku z prodlení z této částky od datum do zaplacení, a to z toho důvodu, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, IČO distančním způsobem smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytl žalované dne datum úvěr ve výši 15 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne datum. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 15 000 Kč, dále z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 6 145,16 Kč, a úroku stanoveného dle čl. II.2.b smlouvy ve výši 443,84 Kč. Žalovaná úvěr řádně nesplácela. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Z formuláře pro standardní (předsmluvní) informace o spotřebitelském úvěru má soud za prokázané, že žalovaná svým podpisem prostřednictvím elektronického kódu dne datum stvrdila, že si uvedený dokument přečetla a s jeho obsahem souhlasí. Podle tohoto formuláře celková výše spotřebitelského úvěru činila 15 000 Kč, doba splatnosti činila 30 dnů ode dne odeslání finančních prostředků z úvěru na účet úvěrovaného, celková částka, kterou bylo třeba zaplatit jednorázově při řádném splacení do datum činila 19 745,45 Kč, celková částka, kterou bylo třeba zaplatit při překročení doby splatnosti činila 21 589 Kč, úroková sazba činila 36 % ročně, byly specifikovány další náklady vyplývající ze smlouvy o úvěru a náklady v případě opožděných plateb, včetně roční procentní sazby nákladů při překročení doby splatnosti při řádném splacení a při překročení doby splatnosti. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo (dále též„ smlouva o spotřebitelském úvěru“) má soud za prokázané, že žalovaná ji uzavřela dne datum prostřednictvím webového rozhraní právní předchůdkyně žalobkyně, kdy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 15 000 Kč, jednalo se o spotřebitelský bezúčelový úvěr s celkovou částkou ke splacení při řádném splacení do datum s jednorázovou splátkou ve výši 19 745,45 Kč, při překročení doby splatnosti pak 21 589 Kč. Byla zde sjednána pevná úroková sazba ve výši 36 % ročně a další náklady spojené s poskytnutím úvěru (např. výše poplatku za sjednání úvěru při řádném splacení a při překročení doby splatnosti, poplatek za prodloužení splatnosti úvěru atd.). Z potvrzení o provedené platbě ve výši 15 000 Kč z účtu právní předchůdkyně žalobkyně vedeného u právnická osoba, IČO má soud za prokázané, že uvedená částka byla dne datum převedena na účet bankovní účet, tj. na účet, který žalovaná uvedla jako svůj účet ve smlouvě o spotřebitelském úvěru. Z potvrzení o provedené platbě vyplývá, že dne datum byla z účtu, který dle smlouvy o spotřebitelském úvěru patřil žalované, byla provedena ve prospěch účtu právní předchůdkyně žalobkyně platba ve výši 1 Kč, čímž byl účet žalované ověřen. Z listiny nazvané dodatek ke smlouvě o půjčce má soud za prokázané, že tento dodatek uzavřela žalovaná distanční s právní předchůdkyní žalobkyně dne datum, kdy byl sjednán nový datum splatnosti zápůjčky ke dni datum, výše nesplacené částky činila 14 999,92 Kč a výše částky, která měla být splacena k novému datu splatnosti 21 588,92 Kč. Při sjednávání uvedeného dodatku byl uzavřen i nový formulář pro informace o spotřebitelském úvěru za účelem sjednání nové smlouvy, kterou se mění způsob splácení, který mimo jiné reflektoval novou výši nesplacené částky. Z rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne datum vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávky, na jejímž základě byla žalobkyni předána datová páska, resp. seznam postupovaných pohledávek. Z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze zde datum, kterou žalobkyně jako postupník uzavřela se svou právní předchůdkyní na straně postupitele, má soud za prokázané, že mezi uvedenými pohledávkami figurovala pohledávka vedená pod číslo na žalovanou. Jednalo se pohledávku ve výši 21 589 Kč. Postoupení pohledávky za žalovanou bylo žalované přípisem ze dne datum řádně oznámeno a žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu před podáním žaloby, jak vyplývá z přípisu ze dne datum i podacího lístku na poštu, kdy jí ve stejný den byla výzva doporučeně odeslána.
4. Ohledně skutkového stavu dospěl soud k závěru, že dne datum právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely distančním způsobem smlouvu o spotřebitelském úvěru a dne datum právní předchůdkyně žalobkyně poskytla částku 15 000 Kč na účet žalované. Úvěruchopnost žalované právní předchůdkyně žalobkyně nikterak neověřovala. Žalovaná se zavázala zapůjčenou částku uhradit jednorázově ke dni datum. Dodatkem ke smlouvě o úvěru byla doba splatnosti zapůjčené částky posunuta určena k datum. Žalovaná svůj dluh ve stanoveném termínu splatnosti neuhradila. Právní předchůdkyně v listopadu 2022 postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna.
5. Ohledně postavení účastníků v posuzovaném vztahu je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně byla podnikatelem ve smyslu § 420 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) a žalovaná spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. Na jejich vztah je proto třeba aplikovat ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebiteli podle § 1810 a násl. o. z. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaná podepsaly smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z.
6. Vzhledem k vývoji judikatury, zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka ze dne 25. 7. 2018 a Ústavního soudu sp. zn. ústavní nález ze dne datum a dále podobně např. Krajský soud v Praze sp. zn. spisová značka ze dne 13. 2. 2019, soud zjišťoval, jakým způsobem prověřila předchůdkyně žalobkyně jako věřitel schopnost žalované úvěr splácet, jak jí ukládá zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též„ zákon o spotřebitelském úvěru“). Tuto povinnost má soud i bez návrhu žalované, neboť povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet je stanovena nejen pro ochranu samotného spotřebitele, ale též na ochranu věřitele, dalších věřitelů a celé společnosti, které nesvědčí důsledky předlužení dlužníků. Porušení takové povinnosti věřitelem tak způsobuje absolutní neplatnost smlouvy. Podle ustanovení § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli na základě požadavků poskytovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů. Smlouvu lze přitom uzavřít pouze v případě, že z výsledku posuzování úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen posoudit schopnost spotřebitele splácet úvěr na základě porovnání příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů a má tedy povinnost zjišťovat informace o příjmech a výdajích spotřebitele, které zahrnují zejména (i) výdaje na bydlení (např. nájemné), (ii) pravidelné měsíční výdaje na provoz domácnosti, úhradu sjednaných služeb a všech stávajících závazků vůči třetím osobám (např. výdaje na energie apod.) a (iii) výdaje na domácnost (např. jídlo, ošacení, dopravné), a to za účelem získání objektivního obrazu o komplexní finanční situaci spotřebitele. V přezkoumávaném případě soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalované vůbec neprověřovala. V tomto případě nezbývá než konstatovat, že právní předchůdkyně žalobkyně nepostupovala při zjišťování úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí podle zákona č. 257/2016 Sb. Z tohoto důvodu je uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru absolutně neplaná ve smyslu § 588 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně se jednání soudu neúčastnila, soud ji ohledně prokázání prověřování úvěruschopnosti tedy nemohl poučit.
7. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získal; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
8. Vzhledem k tomu, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nebyl sjednán platný závazek, má žalobkyně podle § 2993 o.z. právo na vrácení peněžité částky, které žalované její předchůdkyně, která žalobkyni pohledávku postoupila, poskytla jako jistiny úvěru, jak bylo prokázáno. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru částku 15 000 Kč a žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně ničeho z této částky nesplatila. Pohledávku za žalovanou postoupila právní předchůdkyně žalobkyně na žalovanou. Žalovaná má tedy nárok na vrácení 15 000 Kč. Soud proto uložil výrokem I. žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč. Soud v daném případě částečně zamítl žalobu, pokud se týká zaplacení částky 6 589 Kč (částka přesahující nesplacenou jistinu) s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z částky 21 589 Kč od datum do zaplacení (viz výrok II.). V tomto ohledu soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. spisová značka, který dovodil, že s odkazem na důvodovou zprávu k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru,„ z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text„ v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad).“
9. O nákladech řízení soud rozhodl podle úspěšnosti účastníků v řízení dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení úspěšná z 60,81 % a neúspěšná ze 39,19 %, má proto právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení ve výši 21,62 %. V plném rozsahu by jí příslušela náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 864 Kč a náhrada nákladů zastoupení advokátem dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Ta sestává z odměny za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a žaloba) po 300 Kč a náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif za každý z úkonů. Z nákladů zastoupení náleží žalobkyni také náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Přiznaná náhrada nákladů tak činí 500,70 Kč.
10. Lhůta k plnění byla žalované stanovena podle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soud neshledal důvod k jinému postupu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost ve stanovené lhůtě, může oprávněný navrhnout soudní výkon tohoto rozhodnutí nebo exekuci.