Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

52 C 201/2023-42

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní Mgr. Katarínou Kuhnovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa, obec a číslo

zastoupené anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, advokátkkou se sídlem ulice a číslo,

PSČ, obec,

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

trvale bytem adresa, obec – část obce (obec a číslo),

o zaplacení částky 11.566 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku ve výši 8.467 Kč, dále zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 8.467 Kč od datum do zaplacení, a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9.000 Kč od datum do datum, se zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 3.099 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9.000 Kč od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku ve výši 8.467 Kč, dále zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 8.467 Kč od [datum] do zaplacení, a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9.000 Kč od [datum] do [datum], se zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 3.099 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9.000 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 9 dne datum domáhala na žalované zaplacení částky 11.566 Kč, z titulu smlouvy o zápůjčce. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce, na základě které, žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 9.000 Kč, které byly žalovanému zaslány na účet č. bankovní účet dne datum. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 3.240 Kč. Jistina a Poplatek byly splatné ve 3-měsíčních splátkách, s datem poslední splátky dne datum. Žalobkyně poskytla zápůjčku, prostřednictvím své webové stránky webová adresa, na které si žalovaný nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy, nastavil si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky. Poté žalovaný vyplnil na webové stránce žalobkyně, formulář – Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje, a tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce, vůči žalobkyni. Žalovaný potvrdil, že se seznámil se zněním Smlouvy o zápůjčce a zněním Všeobecných obchodních podmínek. Žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila totožnost klienta, poskytnutím skenu dokladu totožnosti se svou fotografií a dále pomocí ověřovací korunové bezhotovostní platby, jejíž součástí je rovněž informace o jméně a příjmení majitele tohoto účtu, na nějž je následně zápůjčka vyplacena (podmínkou pro výplatu je, že jméno a příjmení majitele účtu je shodné se jménem a příjmením klienta). Smlouva o zápůjčce byla klientem podepsána elektronicky, a to příjmení, který žalobkyně zaslala na klientem uvedené telefonní číslo. Před uzavřením smlouvy si žalobkyně od žalovaného vyžádala také informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného (kdy žalovaný je dle § 84 odst. 2 ZSÚ povinen poskytnout žalobci úplné a pravdivé informace), resp. případně nahlédnutím do relevantních databází. Žalobkyně tak splnila svou povinnost dle ZSÚ, když řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. V důsledku prodlení žalovanému vznikla povinnost uhradit též úroky z prodlení ve výši určené a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši 2.500 Kč ( Smlouvy), písemné výzvy byly odeslány dne datum, datum, datum, datum a datum. Celková výše dluhu žalovaného, ke dni podání návrhu činila výši 11.566 Kč. Žalobkyně požadovala smluvní pokutu dle smlouvy o zápůjčce ze dne datum ve výši 0,10 % denně z dlužné částky ve výši 9.000 Kč, a to ode dne datum (den následující po splatnosti zápůjčky, viz nárok 1) do dne datum, kdy žalobkyně vyhotovila tento návrh, tedy ve výši 2.727 Kč. Ke dni podání návrhu, žalovaný na svůj dluh uhradil částku 5.901 Kč, touto částkou byla umořena smluvní pokuta, náklady spojené s uplatněním pohledávky a ponížen poplatek. Žalovaný, zbývající dluh neuhradil ani na základě předžalobní výzvy ze strany žalobkyně.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Soud žalobu rozhodl, dle , (dále jen „“), aniž by nařizoval jednání, neboť věc je objasněna listinnými důkazy a účastníci s takovým postupem souhlasili, a to žalobkyně výslovně ve svém žalobním návrhu ze dne datum, žalovaný pak ve smyslu ustanovení , když se k výzvě soudu ze dne datum v určené lhůtě nevyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.

4. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a skutkových tvrzení žalobkyně, kterým žalovaný nikterak neodporoval, neboť byl ve sporu zcela nečinný, dále zejména ze Smlouvy o zápůjčce ze dne datum, z výpisu z účtu žalobkyně, ze Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, soud zjistil, že žalobkyně měla v úmyslu, uzavřít se žalovaným, smlouvu o zápůjčce, a to prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, kdy žalovaný o zapůjčení částky zažádal a souhlasil s podmínkami stanovenými žalobkyní. Na základě neplatné smlouvy, byla žalovanému dne datum poskytnuta částka 9.000 Kč, jak vyplývá z výpisu běžného účtu číslo bankovní účet, ze dne datum. Žalovaný se v neplatné smlouvě zavázal zapůjčenou částku 9.000 Kč vrátit, ve 3 splátkách, včetně poplatku 3.240 Kč, se splatností ke dni datum žalobkyně a z upomínek ze dne datum, datum, datum, datum a ze dne datum, soud zjistil, že žalovaný byl vyzýván k úhradě dluhu a dopisem ze dne datum bylo žalovanému oznámeno zesplatnění úvěru ve výši 11.218 Kč. Z Předžalobní upomínky ze dne datum, souvisejícího podacího lístku u z tvrzení žalobkyně soud zjistil, že žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván prostřednictvím právního zástupkyně žalobkyně a výzva byla odeslána dne datum.

5. Z tvrzení žalobkyně nemá soud prokázáno, že by žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného, když nepředložila žádné doklady o posouzení úvěruschopnosti žalovaného. K těmto chybějícím skutkovým tvrzením, soud vyzval žalobkyni, výzvou ze dne datum, na tuto výzvu žalobkyně reagovala (podáním ze dne datum), avšak žádná skutková tvrzení nedoplnila.

6. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně uzavřela dne datum se žalovaným, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, neplatnou smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému dne datum částku 9.000 Kč. Žalovaný se zavázal částku vrátit (včetně poplatku ve výši 3.240 Kč) ve 3 splátkách, a to do dne datum. Žalovaný uhradil částku ve výši 5.901 Kč a žalobkyni tak neuhradil částku ve výši 3.099 Kč. Žalovaný byl k úhradě dluhu opakovaně vyzýván, dluh však v plné výši neuhradil.

7. Soud se nejprve zabýval, jak věřitel (právní předchůdkyně žalobkyně) posuzoval schopnost spotřebitele (žalovaný) splácet úvěr, tedy spotřebitelský úvěr ve smyslu , o spotřebitelském úvěru, kdy je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel tedy poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně též společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytly úvěr či jiné služby již dříve. Žalobkyně k doložení toho, jak byla posouzena schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu , o spotřebitelském úvěru, byla vyzvána soudem. K této výzvě se žalobkyně vyjádřila, a to v podání ze dne datum, avšak nepředložila žádné důkazy k posuzování schopnosti žalovaného, splácet úvěr. S ohledem na shora uvedené, nelze dospět k závěru, že by věřitel za této situace pečlivě posoudil úvěruschopnost spotřebitele a nutno uzavřít, že v daném případě věřitel nedostál své povinnosti stanovené mu zákonem a při poskytnutí úvěru, s odbornou péčí neposoudil schopnost žalované spotřebitelský úvěr splácet. Vzhledem k tomu, že žalobkyně, nesplnila svou zákonnou povinnost, je smlouva, kterou byl sjednána zápůjčka, ze zákona ve smyslu ustanovení , a ust. , pro zjevný rozpor se zákonem, absolutně neplatná. Viz rozsudek Nejvyššího soudu, sp.zn. , ve kterém bylo soudem v právní větě zejména vysloveno, že„ dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích”. Také, dle příjmení ústavního soudu, ze dne datum, sp. zn. , nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v  LPS. Ústavní soud tak ve svém nálezu dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z„ objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy.“ jméno žalobkyně si byla vědoma nedostatku svých listinných důkazů, týkajících se úvěruschopnosti, když zároveň podáním ze dne datum sdělila, že nebude doplňovat skutková tvrzení k úvěruschopnosti, a proto navrhovala, aby soud posuzoval spor, jako bezdůvodné obohacení.

8. Takto zjištěný skutkový stav soud právně posoudil, dle , (dále jen „“), kdy plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Žalobkyně poskytla žalovanému částku 9.000 Kč, žalovaný uhradil částku 5.901 Kč, proto na jistině k dnešnímu dni žalovaný neuhradil částku ve výši 3.099 Kč, na straně žalovaného tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 3.099 Kč.

9. Na základě skutkového tvrzení žalobkyně, dále s ohledem na předložené listinné důkazy žalobkyně a shora uvedená zákonná ustanovení, soud žalobě vyhověl v části jistiny (a částečně i pro část příslušenství) a uložil žalovanému povinnost, zaplatit žalobkyni částku 3.099 Kč s příslušenstvím. Dlužná jistina představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, když soud tvrzenou smlouvu o zápůjčce ze dne datum shledal za neplatnou, dle . Neboť žalobkyně nikterak, tedy prokazatelně, nezkoumala úvěruschopnost žalovaného (viz odstavec 6). S ohledem, na to, že z tvrzení žalobkyně a předloženého výpisu účtu žalobkyně, bylo v řízení zjištěno, že žalobkyně zaslala žalovanému na jím označený účet, částku 9.000 Kč, na tento dluh žalovaný uhradil částku 5.901 Kč (jak uvedla žalobkyně v žalobě), tudíž žalovaný dosud na jistině nevrátil žalobkyni částku jen ve výši 3.099 Kč, čímž došlo na straně žalovaného ke vzniku bezdůvodného obohacení. Žalobkyně, má tak právo na vrácení toho, co plnila, a co jí doposud nebylo vráceno, tedy částky 3.099 Kč (číslo). Žalovaný v řízení netvrdil, že by již dlužnou částku žalobkyni uhradil. Proto soud žalobě v částce 3.099 Kč vyhověl a uložil žalovanému povinnost dlužnou částku žalobkyni vrátit zpět, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

10. Žalobkyně v řízení požadovala celkový dluh ve výši 11.566 Kč, avšak zápůjčka činila jen výši 9.000 Kč, a žalovaný pak žalobkyni uhradil částku číslo, tedy bylo vypočteno číslo, což činí oprávněnou výši 3.099 Kč. Od žalované částky číslo soud musel odečíst částku číslo, rozdíl činí, nedůvodně požadovanou částku ve výši 8.467 Kč. Proto soud ve zbývající nedůvodné výši, žalobu pro částku 8.467 Kč, zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

11. Pokud se jedná o zákonné úroky z prodlení, povinnost žalovaného k jejich úhradě soud posoudil dle ust. , když se žalovaný nezaplacením dlužné částky řádně a včas, dostal do prodlení. Výše zákonných úroků z prodlení je přitom stanovena dle , ve znění účinném ke dni vzniku prodlení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, která byla odeslána dne datum. V souladu s  , výzva byla doručena 3-tím pracovním dnem, tedy dne datum. Soud proto žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení až od datum, tedy ode dne následujícího po doručení výzvy k úhradě (doručena dne datum), kterou se žalobkyně prokazatelně domáhala uhrazení bezdůvodného obohacení v žalované výši 11.566 Kč. V rozsahu nedůvodně požadovaného, zákonného úroku z prodlení z částky 9.000 Kč, za období od datum do datum, soud žalobu ve výroku I. tohoto rozsudku zamítl, když prodlení žalovaného v tomto období ještě nevzniklo. Soud dále zamítl, i nedůvodně požadovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 8.467 Kč od datum do zaplacení, neboť pro zaplacení této částky (8.467 Kč) byla žaloba nedůvodná (od žalované částky číslo soud odečetl částku číslo, rozdíl činí pak nedůvodně žalovanou částku ve výši 8.467 Kč).

12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle neboť žalovaný měl ve věci, větší úspěch, než žalobkyně. Úspěch žalovaného je ve výroku I. (zamítnutí částky 8.467 Kč s příslušenstvím). Neúspěch žalovaného je pak ve výroku II. (povinnost zaplacení částky 3.099 Kč). Avšak žalovaný žádnou náhradu nákladů nepožadoval (v řízení nebyl zastoupen právním zástupcem a v průběhu sporu byl nečinný), proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

13. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle , když nebyly shledány okolnosti pro její prodloužení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení, k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 9.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co je mu uloženo tímto rozsudkem, může oprávněná podat návrh na výkon soudního rozhodnutí nebo exekuci.