Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
24 C 255/2023-32
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Zdeňkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 36 662,38 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se, co do částky 10 000 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 5 000 Kč od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 5 000 Kč od datum do zaplacení, zastavuje.
II. Žaloba, na zaplacení částky 14 451,24 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení z částky 24 451,24 Kč od datum do datum, z částky 19 451,24 Kč od datum do datum a z částky 14 451,24 Kč od datum do zaplacení a na zaplacení kapitalizovaného úroku v částce 16 573,04 Kč, nákladů uplatnění pohledávky v částce 450 Kč a smluvní pokuty v částce 12 211,14 Kč, se zamítá.
III. Žádný z účastníků němá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Řízení se, co do částky 10 000 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení, zastavuje. II. Žaloba, na zaplacení částky 14 451,24 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení z částky 24 451,24 Kč od [datum] do [datum], z částky 19 451,24 Kč od [datum] do [datum] a z částky 14 451,24 Kč od [datum] do zaplacení a na zaplacení kapitalizovaného úroku v částce 16 573,04 Kč, nákladů uplatnění pohledávky v částce 450 Kč a smluvní pokuty v částce 12 211,14 Kč, se zamítá. III. Žádný z účastníků němá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným ke zdejšímu soudu dne datum domáhala zaplacení částky 24 451,24 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 24 451,24 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 16 573,04 Kč za období od datum do datum, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 450 Kč a smluvní pokuty ve výši 12 211,14 Kč z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši částka. Žalovaný se zavázal vrátit peněžní prostředky včetně úroku z úvěru ve výši 111,33 % ročně v 30 pravidelných měsíčních splátkách po 2 992 Kč. Žalovaný poskytnutý úvěr čerpal, avšak řádně nesplácel, v důsledku čehož se stal celý zbývající úvěr splatným ke dni datum. V důsledku prodlení žalovaného se splácením vzniklo žalobkyni právo na smluvní pokutu v dohodnuté výši 0,1 % denně a smluvní pokutu ve výši 499 Kč a dále právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 450 Kč a jednu upomínku. K posuzování úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru žalobkyně uvedla, že dostatečným a průkazným způsobem prověřila před uzavřením smlouvy úvěryschopnost žalovaného tak, aby se minimalizovalo riziko nesplacení úvěru. Údaje sdělené žalovaným byly porovnány s jím doloženými doklady, zejména výplatní páskou. Žalovaný byl dále prověřen v centrálním registru exekucí a centrálním registru dlužníků CCB.
2. K výzvě soudu, aby žalobkyně doložila, z jakých konkrétních dokladů zjišťovala úvěryschopnost žalovaného, žalobkyně doložila toliko lustraci z centrální evidence obyvatel a svou úvěrovou zprávu ze dne datum.
3. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to co do částky 5 000 Kč a zákonného úroku z prodlení z této částky od datum do zaplacení a doložila, že žalovaný po podání žaloby zaplatil dne datum na svůj dluh u žalobkyně částku 5 000 Kč. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně částečně zpět žalobu, co do částky 5 000 Kč a zákonného úroku z prodlení z této částky od datum do zaplacení a doložila, že žalovaný zaplatil dne datum na svůj dluh u žalobkyně částku 5 000 Kč. Soud proto řízení ve shora uvedeném rozsahu podle § 96 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) zastavil (výrok I.).
4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
5. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.
6. Z předložených listin byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši částka oproti závazku žalovaného poskytnutou částku včetně úroku z úvěru ve výši 111,33 % ročně v 30 pravidelných měsíčních splátkách po 2 992 Kč, tedy v celkové výši 89 760 Kč vrátit (zjištěno ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru anonymizováno půjčka číslo). Žalobkyně poskytla žalovanému sjednanou částku ve výši 30 000 Kč dne datum převodem na bankovní účet žalovaného (zjištěno z právnická osoba ze dne datum). Žalovaný však úvěr splácel nepravidelně a od datum do podání žaloby již nezaplatil ničeho. Žalobkyně proto úvěr ke dni datum zesplatnila, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne datum (zjištěno z Přípisu právnická osoba a.s. ze dne datum). Žalovaná byla dále žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne datum (zjištěno z Předžalobní upomínky ze dne datum včetně podacího archu z následujícího dne).
7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.
9. Podle ustanovení § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
10. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
12. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. Podle § 588 o. z., přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
15. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a žalobkyní byla uzavřena smlouva o úvěru, která je zároveň smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného pouze lustrací ve veřejně dostupných databázích. Vůbec nezjišťovala konkrétní příjmy a konkrétní výdaje žalovaného, které jsou pro ověření schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet minimálně stejně důležité jako šetření ve veřejně dostupných databázích. Žalobkyně se dostatečně nezabývala konkrétní individuální finanční situací žalovaného, k čemuž jí měly vést i z doložených listin zjištěné skutečnosti. Z úvěrové zprávy NRKI – BRKI ze dne datum vyžádané k žalovanému se totiž podává, že své výdaje je nucen často krýt z uzavíraných osobních úvěrů, přičemž z větší části jsou jeho žádosti o poskytnutí úvěru poskytovateli odmítány. V okamžiku před uzavřením smlouvy eviduje zpráva u žalovaného splátkové operace s celkovou výší měsíčních splátek 8 804 Kč a celkovou zbývající částkou částka. Nadto soud podotýká, že prohlášení žalovaného o jeho úvěryschopnosti ve formulářové smlouvě o spotřebitelském úvěru nezbavuje žalobkyni povinnosti zkoumat úvěryschopnost žalovaného, neboť se nejedná o spolehlivé informace. Posouzení úvěruschopnosti bylo tedy podle názoru soudu učiněno pouze formalisticky a nesplňuje požadavky stanovené zákonem o spotřebitelském úvěru (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 26. února 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18).
16. Otázka, zda v případě absence řádného posouzení úvěruschopnosti nastává absolutní nebo relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru již byla vyřešena Soudním dvorem Evropském unie v rozsudku ze dne datum, sp. zn. C -679/18 Soudní dvůr shledal, že:„ články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. S odkazem na citované rozhodnutí Soudního dvora, § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 588 o. z. tak soud z úřední povinnosti shledal, že uzavřená smlouva o úvěru je absolutně neplatná.
17. Za dané situace se tedy soud zabýval tím, kolik bylo ze strany žalovaného žalobkyni již uhrazeno, přičemž vycházel ze sdělení žalobkyně, že v období od datum do datum zaplatil žalovaný žalobkyni částku částka, tedy částku která přesahuje žalobkyní poskytnuté plnění. Vzhledem k tomu, že v případě neplatnosti úvěrové smlouvy má poskytovatel nárok pouze na vrácení jistiny, event. na úrok z prodlení podle § 1970 o. z., § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., soud žalobu ve zbývající části v plném rozsahu zamítl, neboť jistina byla splacena již před datum a ani nárok na zákonný úrok z prodlení, který žalobkyně požadovala až ode dne datum, není důvodný (výrok II.).
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, když žalovanému, který byl v řízení úspěšný, žádné náklady řízení dle obsahu soudního spisu nevznikly (výrok III.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.