Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

209 C 139/2023-46

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Alenou Šustrovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

trvale bytem adresa žalovaného

o zaplacení částky 14 240,40 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 10 000 Kč od 5. 1. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 3 065 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 065 Kč od 5. 1. 2023 do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 1 175,40 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 981 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 10 000 Kč od 5. 1. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Co do částky 3 065 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 065 Kč od 5. 1. 2023 do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 1 175,40 Kč, se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 981 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí žalovanou částku s příslušenstvím. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že dne datum uzavřela s žalovaným distančním způsobem na adrese webová adresa Smlouvu o úvěru číslo na základě které se zavázala žalovanému poskytnout spotřebitelský úvěr až do výše 10 000 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím dle smluvních ujednání. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky a také Sazebník. S jejich obsahem se žalovaný seznámil a s jejich obsahem vyslovil souhlas. Souhlasil také se sankčními poplatky pro případ porušení smluvních ujednání. Žalobkyně v žalobě dále uvedla, že před poskytnutím úvěru posoudila úvěruschopnosti žalovaného. Konkrétně od žalovaného zjistila informace o celkovém počtu členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti s ním, dále o počtu členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se ním majících příjmy, dále informace o jeho pravidelných měsíčních výdajích. Zjistila jak čisté měsíční příjmy z údajů uvedených spotřebitelem, tak jeho ověřené čisté měsíční příjmy. Informace žalobkyně zjistila z formuláře, který žalovaný do formuláře vyplnil. Dále si žalobkyně ověřila, zda se žalovaný nenachází v registrech anonymizováno obec anonymizováno jako hledaná osoba, vyžádala si výpis z centrální evidence exekucí, z insolvenčního rejstříku, z registru neplatných dokladů, z registru politicky aktivních osob, z katastrálního rejstříku, z registru„ sankční seznamy“ a z interních registrů historie klienta. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného následně žalobkyně provedla podle interní metodiky schválené ČNB se závěrem, že dlužník byl a je schopen své závazky splácet, nebyl veden ani v insolvenčním rejstříku a ani v evidenci exekucí. Žalobkyně následně vycházela z informací od dlužníka získaných prostřednictvím licence AISP v souladu s tzv. druhou směrnicí Evropské unie o platebních službách, kdy na základě souhlasu žalovaného poskytuje třetí strana informace o platebním účtu a transakcích, které jsou vykonané na účtech žalovaného. Žalobkyně v žalobě také uvedla, že případně vycházela i z žalovaným předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek prokazujících jeho pravidelný příjem. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila 46 988 Kč. Tato výše dle žalobkyně umožňuje bezproblémové splácení úvěru v poskytnuté výši. Úvěr byl žalovanému vyplacen na účet bankovní účet prostřednictvím bankovního převodu z účtu žalobkyně dne datum ve výši 10 000 Kč. Žalovaný si při sjednávání smlouvy zvolil v souladu se smlouvou a Sazebníkem doplňkovou službu„ Presto“ za poplatek ve výši 165 Kč. Celý úvěr byl splatný dne 4. 1. 2023. Žalovaný ale neuhradil ničeho a dostal se do prodlení. Závěrem žalobkyně v žalobě uvedla, že pokud by soud její nárok na zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru neměl za prokázaný, požaduje, aby soud nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, neboť na jeho bankovní účet byla částka převedena a žalovaný se takto bezdůvodně na úkor žalobkyně obohatil.

2. Na podporu žalobních tvrzení žalobkyně založila do spisu BankID výpis, výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti právnická osoba, Smlouvu o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, Souhlas se zpracováním osobních údajů, Sazebník, popis základních vlastností spotřebitelského úvěru, výzvu k úhradě před podáním žaloby včetně podacího lístku, všeobecné obchodní podmínky, obecné principy posuzování a filozofie Společnost,y nazvané jako identifikované příjmy, přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli

3. Smlouvu, Všeobecné obchodní podmínky, sazebník, předžalobní výzvu včetně podacího lístku, Výpis o posouzení úvěruschopnosti žalovaného,y nazvané jako Identifikované příjmy a Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli a Autorizace ověření totožnosti.

4. Soud ve věci nařídil ústní jednání, ke kterému předvolal obě strany sporu. Avšak ani žalobkyně (její právní zástupce) ani žalovaný se k jednání nedostavili. Žalobkyně se omluvila, odkázala na žalobu a do spisu založenéy. Žalovaný se neomluvil, k žalobě se nevyjádřil ani písemně, do spisu nezaložil ani nenavrhl žádné důkazy.

5. Soud věc projednal v nepřítomnosti účastníků, dokazování provedl do spisu založenými listinami. Učinil také dotaz na banku žalovaného.

6. Z provedených důkazů vzal soud za prokázané, že žalobkyně pravděpodobně s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, i když smlouva není řádně účastníky podepsána. Dne datum byla na účet žalovaného připsána částka 10 000 Kč. Ze smlouvy také vyplynulo, že mezi jejími účastníky byly dojednány v žalobě tvrzené poplatky včetně poplatků sankčních. V řízení však nebylo prokázáno, že by před poskytnutím úvěru byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně k této otázce sice v žalobě uvedla obecná tvrzení o nahlížení do bankovních a nebankovních registrů, insolvenčního rejstříku a evidence exekucí. Uvedla a do spisu založila zápis o tom, že ověřovala čistý měsíční příjem žalovaného. Jakým způsobem byl příjem ověřen, již ale neuvedla. Z„ Výpisu o posouzení úvěruschopnosti“ vyplynuly údaje, že v domácnosti žalovaného žije pouze on sám, že počet členů domácnosti hospodaří pouze s jedním příjmem. Dále je ve výpisu uvedeno, že žalovaný má pravidelné měsíční výdaje na půjčky 4 000 Kč, že má výdaje na bydlení 5 000 Kč měsíčně, další nezbytné výdaje 2 000 Kč a ostatní zbytné výdaje 2 000 Kč. Co soud zaujalo, jsou další záznamy ve výpisu o posouzení úvěruschopnosti, když ve výpisu je uvedena výše ověřeného čistého měsíčního příjmu žalovaného 46 988 Kč, zároveň je zde uvedena výše čistého měsíčního příjmu, který sdělil sám žalovaný, a to ve výši 20 000 Kč. Žalobkyně nějakým způsobem dospěla k závěru – také je zapsán ve výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného – že žalovaný má minimální výdaje 10 370 Kč měsíčně a má disponibilní příjem 8 500 Kč měsíčně. Na základě uvedených údajů byl žalobkyní učiněn závěr„ Posouzení úvěruschopnosti: úspěšné“. Pokud žalobkyně založila do spisuu nazvanou jako identifikované příjmy, v tétoě je uvedeno, že v souladu s pravidly společnosti a zákonnými požadavky pro posuzování úvěruschopnosti byl na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací ověřen čistý měsíční příjem spotřebitele, kdy tento byl doložen prostřednictvím bankovního výpisu, který obsahoval příjmové transakce s tím, že případné další příjmy byly spotřebitelem doloženy jiným způsobem. Výše ověřeného čistého měsíčního příjmu je 46 988 Kč. Dle závěru soudu však žádné příjmy žalovaného nejsou ověřené, a to ani ty, které údajně sám uvedl žalovaný, ale ani ty, které nějakým blíže neuvedeným a nijak neprokázaným způsobem zjistila a ověřila žalobkyně. I kdyby snad žalobkyně skutečně měla k dispozici nějaký výpis z bankovního účtu žalovaného (žádný takový důkaz ale nepředložila), je zarážející, že dospěla k příjmům více jak dvakrát vyšším, než které jí údajně tvrdil (a nějak i doložil?) žalovaný. Ve výpisu o posouzení úvěruschopnosti je alarmující také výše měsíčních výdajů na další půjčky, blíže nespecifikované jsou tam uvedené výdaje na bydlení a další zbytné a nezbytné výdaje. Co vzal soud v řízení za prokázané, kromě toho, že žalobkyně vyplatila žalovanému částku 10 000 Kč, je to, že před podáním žaloby žalobkyně žalovanému výzvu k úhradě před podáním žaloby ze dne 14. 7. 2023, ve kterém ho v souvislosti se spotřebitelským úvěrem ze dne datum vyzvala k úhradě částky 15 120,63 Kč a dále nákladů na právní zastoupení ve výši 6 534 Kč.

7. Pokud žalobkyně měla za to, že její žalobní tvrzení a do spisu založenéy týkající se zkoumání úvěruschopnosti žalovaného byly pro soud dostatečné k této otázce, tak tomu tak nebylo. Proto soud měl v úmyslu žalobkyni poučit a vyzvat k doplnění tvrzení a důkazů v tomto směru. Žalobkyně ale tím, že se nedostavila k prvnímu jednání ve věci, ač si byla vědoma možných důsledků takového jednání, si sama možnost být poučena a vyzvána k doplnění, vzala.

8. Podle (dále jen „“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle a 2 o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná.

10. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu , o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18).

11. V daném případě se žalobkyni nepodařilo v řízení prokázat, že by řádně zkoumala, případně s péčí řádného hospodáře vyhodnotila schopnost žalovaného úvěr splácet, a proto na smlouvu účastníků je třeba nadále hledět jako na neplatnou. V takovém případě však nelze z titulu smlouvy přiznat jakékoli plnění.

12. Podle (dále jen „“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

13. Podle odst. 2 citovaného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Protože v řízení bylo prokázáno poskytnutí částky 10 000 Kč žalovanému, a nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobkyni cokoli z této částky uhradil, uzavřel soud svá zjištění tak, že se o celou částku 10 000 Kč žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, a proto mu uložil povinnost tuto částku žalobkyni zaplatit, plus jí zaplatit také úroky z prodlení z uvedené částky, neboť tím, že dluh neuhradil řádně a včas se žalovaný beze sporu do prodlení dostal ( ). Úrok z prodlení žalobkyně požadovala v zákonem stanovené výši ().

15. Ve zbývající části však soud ze shora uvedených důvodů žalobu zamítl (výrok II.).

16. Soud na tomto místě ještě podává, že i kdyby se žalobkyni v řízení podařilo dotvrdit a především prokázat, že se otázkou schopnosti žalovaného úvěr řádně splatit, zabývala dostatečně a že rozhodné skutečnosti k této otázce zjištěné posoudila s péčí řádného hospodáře, je otázkou, nakolik přiměřená a v souladu s dobrými mravy ve světle platných právních předpisů by obstála všechna smluvní ujednání, zejména pak ujednání o výši poplatku (úroku) za poskytnutí úvěru, případně výše sankčních poplatků (smluvní pokuty) s přihlédnutím k výši poskytnutých peněžních prostředků a sjednané době jejich splatnosti. Těmito otázkami se však soud již v řízení nezabýval s ohledem na důvod nepřiznání plnění z titulu k důkazu předložené smlouvy.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle podle úspěchu a neúspěchu ve věci. Žalobkyně byla úspěšná v 70 %, žalovaný v 30 %, proto soud úspěšnější žalobkyni přiznal 40 % z celkových nákladů řízení sestávajících se z tří úkonů právní služby po 300 Kč, tří paušálních náhrad po 100 Kč, 21 % DPH a soudního poplatku 1 000 Kč Celkem tedy žalobkyni byly přiznány náklady ve výši 981 Kč O povinnosti žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně soud rozhodl podle

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).