Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 C 172/2023-21

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Šoljakovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Řízení se částečně co do dalších částka zastavuje.

III. Žaloba se částečně co do dalších částka na nákladech, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka a co do 11,75 % ročně z částky částka ode dne datum do zaplacení, zamítá.

IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech tohoto řízení 919 Kč, tyto k rukám advokáta žalobkyně rovněž do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Řízení se částečně co do dalších [částka] zastavuje.</b> <b>III. Žaloba se částečně co do dalších [částka] na nákladech, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka] a co do 11,75 % ročně z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech tohoto řízení 919 Kč, tyto k rukám advokáta žalobkyně rovněž do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

1. Žalobkyně dne datum zahájila formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu řízení, jehož předmětem učinila pohledávky její právní předchůdkyně, společnosti právnická osoba (dále jen anonymizováno), ze smlouvy číslo uzavřené se žalovaným dne datum s tím, že je nabyla od této společnosti postoupením.

2. Uvedla, že žalovanému byl poskytnut úvěr částka, který se zavázal s příslušenstvím vrátit do datum Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě a žalovaný provedl tzv. verifikační platbu dle VOP ze svého účtu ve výši 1 Kč, kterým potvrdil vůli smlouvu uzavřít. O uzavření žádal žalovaný na webových stránkách webová adresa, kde vyplnil registrační údaje do formuláře, totožnost prokázal verifikační platbou a kopií občanského průkazu. Předchůdkyně žalobkyně pak ověřila úvěruschopnost žalovaného, kdy nahlížela do různých registrů a následně na účet žalovaného odeslala smluvenou částku.

3. Původně tak žalobkyně nárokovala kromě samotné úvěrové jistiny částka, kterou žalovaný nevrátil, smluvní pokutu částka, jakož i kapitalizovaný úrok ve výši částka za období od datum do datum z jistiny, paušální náklady vymáhání 50 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky 400 Kč, a dále zákonný úrok z prodlení plynoucí ve výši 11,75 % ročně z jistiny ode dne datum do zaplacení.

4. Dříve, než bylo ve věci jednáno, vzala žalobkyně žalobu zpět co do částek částka a částka, tj. co do částka celkem s tím, že k výzvě soudu není schopna doložit ohledně posuzování úvěruschopnosti žalovaného nic dalšího, a proto nárokuje pouze jistinu částka s kapitalizovaným i plynoucím úrokem z prodlení v zákonné výši a náklady spojené s uplatněním pohledávky.

5. K těm konkrétně uvedla, že jde o zažalovaných 400 Kč, které se skládají z částky 39 Kč za zaslaný dopis, za dva telefonické hovory po 72 Kč každý, a za osobní návštěvu ve výši 217 Kč. Již v žalobě tvrdila, že je vynaložila ve snaze vyřešit věc mimosoudně, kdy žalovaného nejprve vyzvala dopisem z datum k úhradě anebo kontaktování. V něm ho současně upozornila, že pro případ nesoučinnosti bude nárokovat takovéto náklady a výši jednotlivých položek v dopise uvedla.

6. V rozsahu částky částka soud řízení výrokem II zastavil podle , 2 a 4 , (dále jen „“), když do doby zahájení jednání ve věci je žalobkyně oprávněna disponovat žalobou bez ohledu na stanovisko druhé strany.

7. Žalovaný se k věci samé nijak nevyjádřil, nařízeného jednání se stejně jako žalující strana nezúčastnil, po celou dobu řízení zůstal pasivní. Na zákonné doručovací adrese si nepřebíral listovní zásilky.

8. Soud proto provedl jen důkazy, které navrhla a předložila žalobkyně. Konkrétně smlouvou ze dne datum, ze které zjistil, že ji pod číslo uzavřelo anonymizováno se žalovaným, který uvedl adresu obec a číslo v obec. Jejím předmětem byl spotřebitelský neúčelový úvěr 16 000 Kč se splatností 30 dnů a nulovým úrokem po tuto dobu.

9. Z výpisu z účtu právnická osoba č. bankovní účet bylo zjištěno, že datum byla připsána pod variabilní symbol okamžitá platba 1 Kč z účtu, jehož majitelem je žalovaný, a jehož číslo je bankovní účet. Na tento účet byla dle výpisu rovněž z datum vyplacena částka 16 000 Kč s údajem„ půjčka od anonymizováno číslo“. Společnost anonymizováno pak s datem datum sama žalovanému sepsala oznámení o postoupení pohledávky z této smlouvy, tj. číslo na žalobkyni s tím, že spolu uzavřely datum smlouvu o postoupení.

10. Advokát žalobkyně dále předložil předžalobní výzvu z datum adresovanou žalovanému ovšem na adresu adresa O jakou adresu se jedná, není zřejmé, vysvětleno toto nijak nebylo.

11. Právně byla uzavřena mezi žalovaným a právnická osoba smlouva o úvěru dle a násl. o. z., která dále podléhá o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.), když úvěrovou smlouvu žalovaný podepsal jako běžná fyzická osoba, a nikoliv podnikatel (toto ze smlouvy nevyplývá).

12. Podle § 86 z. s. ú. je povinností poskytovatele úvěru pod sankcí neplatnosti smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného, čehož si byla žalobkyně zjevně vědoma, neboť po výzvě soudu, aby v tomto směru doplnila tvrzení a označila důkazy, sdělila, že nárokuje vrácení úvěrové jistiny s příslušenstvím. Tomu tak skutečně je, neboť pokud žalobkyně neunese jak břemeno tvrzení, tak důkazní v tom směru, že byla řádně splněna tato povinnost, a že smlouva o úvěru byla uzavřena až poté, co bylo zjištěno, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet, je smlouva podle § 87 odst. 1 z. s. ú. neplatná. Současně je stanoveno, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou úvěrovou jistinu, ovšem jen ji, a navíc v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká doba je odpovídající možnostem spotřebitele, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Z tohoto ustanovení plyne, že pokud se strany nedohodnou na tom, jak bude jistina z neplatné smlouvy vrácena, míněno (nově) do času, do kdy konkrétně či v jakých splátkách, pak by se měly obrátit na soud. Jestliže se tak dosud nestalo, a bylo žalováno rovnou na plnění, není jiná možnost než lhůtu stanovit ve sporu o zaplacení, ovšem podle stejných pravidel.

14. Zde nebylo ani tvrzeno, že by snad dříve bylo ohledně splatnosti žalováno, a z toho, co žalobkyně i v řízení tvrdí, je zřejmé, že se tak nestalo, žalobkyně měla zprvu smlouvu za platnou, a podle v ní ujednaných splátek a termínů žalovala, i dovozovala existenci prodlení žalovaného. Nejvyšší soud v rozsudku ve věci sp. zn. uvedl, že již dle textu samotného zákona a tedy čistě gramatickým výkladem ustanovení § 87 odst. 1 a 2 z. s. ú. lze zjistit, že toto ustanovení upravuje speciálně dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první, aniž by se tak uplatnila obecná pravidla pro vydání bezdůvodného obohacení.

15. Nejvyšší soud v rozhodnutí připomněl, že samotný byl do českého právního řádu přijat jako implementace aktuálních směrnic anonymizováno společenství požadujících zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů, jejichž poskytovatelé často požadují po spotřebiteli nepřiměřené úroky a podmínky splatnosti takovýchto úvěrů. Konkrétním účelem je vedle ochrany samotného spotřebitele i postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který dostatečně neposoudil úvěruschopnost žadatele a upřednostnil svůj ekonomický zájem poskytnout úvěr, čímž zapříčinil i neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. A projevem ochrany spotřebitele je pak dále právě i zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy.

16. Poukazuje dále i na důvodovou zprávu k ustanovení § 87 z. s. ú., která zohledňuje, že z neplatnosti smlouvy vyplývá obecně povinnost stran vzájemně si, a to bez zbytečného odkladu, vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož by ovšem pro spotřebitele (který nemusel být ani schopen úvěr vracet podle pravidel v neplatné smlouvě, když toto nebylo řádně zjišťováno) mohly vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru (a povinnost vracet jistinu ještě dříve než tomu mělo dle neplatné smlouvy dojít). Proto se stanoví na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem (které nebyly řádně posouzeny a zjištěny poskytovatelem, proto je zjistí soud a podle nich rozhodne). Spotřebitel je tedy povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, ale v takových splátkách, v jakých je skutečně schopen splácet. Text zákona„ v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase.

17. Ve zde souzeném případě žalovaný neplatil, a nebyl veden dříve spor o to, kolik a kdy má žalovaný hradit. Rozhodnuto o tom tedy dosud nebylo, a nebyly ani dříve zjišťovány možnosti žalovaného, podle kterých by případně byla splatnost nastavena. K dohodě stran evidentně v návaznosti na možnosti dlužníka nedošlo, dlužník nesplácí, tj. se žalobkyní jsou ve sporu ohledně toho, kdy by mělo být plněno, neboť ho žalobkyně o plnění žaluje. Za situace, kdy by se žalovaný dlužník dostavil k jednání a objasnil zde své možnosti, mohlo by být ještě rozhodnuto o splátkách, ve kterých dluh vyrovná, pokud není objektivně schopen jej uhradit najednou. Na to mu totiž v důsledku neplatnosti smlouvy pro porušení povinností poskytovatele úvěru vzniklo právo. V citovaném rozhodnutí pak výslovně Nejvyšší soud shrnul, že dokonce může nastat i situace, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze a priori vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh dobu změnit. Jinak, než v návaznosti na takto stanovenou splatnost pak nemůže ani nastat na straně žalovaného prodlení, kdy pokud strany nedojdou k dohodě mimo smlouvu co do splatnosti, lze jedině soudně a tedy do budoucna posoudit schopnost dlužníka splácet, a podle toho tedy stanovit, kdy a kolik má zaplatit.

18. Splatnost dříve řešena nebyla nijak, tj. nemohl ani vzniknout vedle jistiny dříve nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z., než bude porušena povinnost uhradit dle tohoto rozhodnutí, které je ohledně nové splatnosti první. Jak totiž Nejvyšší soud závěrem citovaného rozhodnutí shrnul, je ustanovení § 87 z. s. ú. speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti - buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené, která neodvisí ani od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka.

19. Ani ochrana dlužníka ovšem nemůže být bezbřehá, a poskytovaná bez jeho nezbytné součinnosti tak, aby mohla být litera zákona naplněna. Jestliže má soud dobu plnění stanovit podle jeho možností, nelze dojít k absurdnímu závěru, že pokud je dlužník netvrdí a neprokáže, není zjištěno, zda je vůbec schopen platit, a tedy plnění neuložit. Je na žalovaném dlužníkovi, aby umožnil jeho možnosti za stavu neplatné smlouvy v řízení zjistit, a tím dosáhnout na ochranu spočívající v další možnosti přiměřeného splácení, či dokonce výjimečného odkladu platby. Jedná se o ustanovení, ze kterých chce on případně dovozovat svůj nárok a čerpat ochranu. Jestliže se tak nedostaví k nařízenému jednání, ani jinak do doby rozhodnutí v řízení nevyjasní a nedoloží své možnosti, o čemž by ho soud případně i poučil a vyzval k doplnění tvrzení i důkazů, pak se mu takové ochrany na úkor věřitele nemůže dostat. Jeho liknavostí v soudním řízení ochrana končí, a soud pak nemá jinou možnost než uložit důvodné plnění spočívající ve vrácení toho, co bylo poskytnuto, v základní lhůtě dle

20. Soud proto přiznal žalobkyni, která prokázala oznámením původní věřitelky, že nabyla postoupením ve smyslu § 1879 a násl. o. z. pohledávku z výše uvedené úvěrové smlouvy, částku 16 000 Kč, kterou žalovaný převzal, aniž by v řízení, byť alespoň tvrdil, že ji vrátil, v základní třídenní lhůtě od právní moci tohoto rozsudku, když k rozložení do splátek či odkladu nebylo pro pasivitu žalovaného možno zjistit a řešit rozhodné skutečnosti. Jde k tíži samotného žalovaného, že neumožnil zjištění jeho možností v současné době, aby jim plnění bylo případně přizpůsobeno. Ve zbývajícím rozsahu pak soud žalobu zamítl, neboť žalobkyně na další částky nemá nárok. Nelze jí přiznat s odkazem na shora uvedené nejen to, co sama vzala zpět, ale ani úrok z prodlení, a to ani kapitalizovaný ani plynoucí, ani náklady, které měly být vynaloženy na vymáhání dosud nesplatné pohledávky.

21. Kromě toho, pokud jde o nárokované náklady vymáhání, pak to, že žalobkyně zašle dopis, kde jakousi výši, kterou bude v případě nezaplacení nárokovat, oznámí žalovanému, není právním jednáním, ze kterého by mu vznikala taková povinnost. Nejde o smluvní ujednání, a„ vnutit“ takovou povinnost jednostranně žalobkyně nemůže. Předmětem činnosti žalobkyně pak je nakupování a vymáhání pohledávek, kde náklady s tím spojené, jsou náklady, které ke své činnosti každý podnikatel v určité výši vynakládá. I kdyby se toto hledisko mělo popřít, pak by žalobkyně musela nejen tvrdit, ale i prokázat, že náklady skutečně vynaložila, a v jaké výši, ovšem nikoliv tím, že si náklady sama zapíše na seznam. Primárně však za situace takto uzavřené smlouvy měla směřovat k dohodě o tom, kdy a jak bude vrácena dlužná jistina, a pokud dohoda nebyla možná, pak do soudního řízení, kde by byla splatnost určena. Nárok na vymáhání částky, resp. náklady na to vynaložené v předsoudní fázi tak nelze přenést na žalovaného.

22. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn , dle kterého má účastník právo poměrnou část nákladů odpovídajících jeho úspěchu v řízení. Žalobkyně sice nedoložila splnění podmínky dle , když upomínka byla adresována jinam, než si žalovaný sjednal, nicméně žalovaný situaci neřešil ani poté, co byl obeslán soudem v tomto řízení. I (správně) učiněná předžalobní výzva by tak nesplnila účel, tj. vyhnout se soudnímu řízení. Proto byly náklady i tak žalobkyni v odpovídající části jejímu úspěchu přiznány. Žalobkyně, kapitalizováno ke dni rozhodnutí, nárokovala částky 18 402 Kč, 767,45 Kč a 1 869,70 Kč, 21 039 Kč zaokrouhleno celkem tedy. Přiznáno jí bylo 76 % této částky, a po odečtení 24 % činí celkový úspěch žalobkyně 52 %, a v tomto rozsahu jí tak byla přiznána náhrada nákladů řízení.

23. Náklady jsou konkrétně tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a odměnou za zastupování žalobkyně advokátem, kdy za dva úkony náleží částka 300 Kč; konkrétně jde o převzetí věci, a písemné podání podle a , d/ v akt. znění, neboť se jedná o tzv. formulářovou žalobu. K jednotlivým úkonům dále náleží dvě paušální náhrady po 100 Kč jako náhrady advokátových hotových výdajů, náležejících k úkonům právní služby podle a vyhlášky.

24. Z částek kromě soudního poplatku, v celkové výši 800 Kč, pak advokátu náleží i náhrada za DPH ve výši 21 % podle , kdy DPH činí 168 Kč Náklady v celkové výši včetně soudního poplatku činí 1 768 Kč, 52 % pak 919 Kč po zaokrouhlení, které byly přiznány a jsou splatné dle k rukám advokáta.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem - pobočka obec, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci.

Je třeba jej podat buď dvojmo písemně, datovou schránkou nebo řádně podepsané elektronicky.

Nesplní-li žalovaný uložené povinnosti dobrovolně ve stanovené lhůtě, lze se domáhat soudního výkonu rozhodnutí, nebo nařízení exekuce.