Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 C 18/2023-64

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Nováčkem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného, PSČ obec

o zaplacení 53 298 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 11 315,95 Kč s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 11 315,95 Kč od 20.5.2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Pokud se žalobce domáhal, aby soud uložil žalovanému další povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 41 982,27 Kč s 72,3 % úrokem ročně z částky 19 058,32 Kč od 12.1.2023 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 12.1.2023 dosáhne částky 59 270 Kč, s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 49 405 Kč od 11.1.2023 do 24.1.2023, s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 47 905 Kč od 25.1.2023 do 19.5.2023, s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 36 589,05 Kč od 20.5.2023 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 11 315,95 Kč s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 11 315,95 Kč od 20.5.2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Pokud se žalobce domáhal, aby soud uložil žalovanému další povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 41 982,27 Kč s 72,3 % úrokem ročně z částky 19 058,32 Kč od 12.1.2023 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 12.1.2023 dosáhne částky 59 270 Kč, s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 49 405 Kč od 11.1.2023 do 24.1.2023, s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 47 905 Kč od 25.1.2023 do 19.5.2023, s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 36 589,05 Kč od 20.5.2023 do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení. 2

1. Dne 24.5.2023 podal žalobce u zdejšího soudu žalobu a domáhal se vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 47 905 Kč s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 49 405 Kč od 11.1.2023 do 24.1.2023 ve výši 263,90 Kč, s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 47 905 Kč od 25.1.2023 do zaplacení, částku ve výši 5 393,22 Kč a dále úrok ve výši 72,3% ročně z částky 19 058,32 Kč od 12.1.2023 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 12.1.2023 dosáhne částky 59 270 Kč. V návrhu uvedl, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne 2.5.2019 uzavřena smlouva o úvěru číslo na základě které byl žalovanému na účet uvedený ve smlouvě poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč, k jehož vyplacení došlo 2.5.2019, žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 101,79% ročně splácet ve 36 měsíčních splátkách po 1 372 Kč splatných vždy k 1. dni měsíce od června 2019, to vše dle splátkového kalendáře tvořícího přílohu oznámení žalobce o schválení úvěru. Uzavření smlouvy předcházelo posouzení schopnosti žalovaného úvěr hradit. Žalovaný řádně neplnil podmínky smlouvy, do data zesplatnění úvěru uhradil pouze v době od 11.6.2019 do 6.12.2022 v 15-ti platbách celkovou částku 7 184,05 Kč (soudem je uváděn součet plateb, v žalobě je rozvedeno v kterých dnech a jaké částky byly zaplaceny). Dle bodu 6.1 úvěrové smlouvy vzniklo tak žalobci v důsledku prodlení žalovaného právo na zaplacení částky 998 Kč sestávající se ze dvou smluvních pokut po 499 Kč, neboť žalovaný se ocitl v prodlení více jak 30 dnů se splátkami číslo číslo. V důsledku tohoto prodlení žalovaného pak dle bodu 6.2 úvěrové smlouvy vznikl žalobci nárok na zaplacení částky 6 200 Kč, jedná se o 31 x 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, jednalo se o dlužné splátky číslo až číslo částka 200 Kč představuje náhradu účelně vynaložených nákladů, které žalobci vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného v rámci jeho mzdových, provozních a podobných nákladů. V důsledku prodlení žalovaného následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru v souladu s bodem 6.3 úvěrové smlouvy, neboť žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou kterékoliv splátky o délce 65 dnů, v tomto případě se jednalo o splátku číslo splatnou 1.11.2019. K tomuto zesplatnění došlo k datu 10.1.2023, celá dosud nesplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky přirostlé ke dni zesplatnění úvěru se staly součástí nové jistiny úvěru, která tak činila 42 207,95 Kč, tuto částku byl žalovaný povinen uhradit nejpozději v den zesplatnění. Před zesplatněním byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu a byla mu poskytnuta lhůta alespoň 30 dnů. Dle bodu 6.5 úvěrové smlouvy vznikl žalobci nárok na zaplacení smluvní pokuty v rozsahu 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení od 12.1.2023 až do jejího úplného zaplacení. Po zesplatnění celého úvěru žalovaný zaplatil dne 24.1.2023 částku 1 500 Kč. Žalovaný tak žalobci dluží částku odpovídající nové jistině úvěru 40 707,95 Kč (odpovídala k datu zesplatnění částce 42 207,95 Kč a sestávala se z původní jistiny úvěru 19 058,32 Kč a přirostlému úroku ke dni zesplatnění 23 149,63 Kč), smluvní pokutu 998 Kč, náhradu nákladů 6 200 Kč, smluvní pokutu 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru, tedy z částky 42 207,95 Kč od 12.1.2023 do 24.1.2023 a z částky 40 707,95 Kč od 25.1.2023 do data vyhotovení žaloby ve výši 5 393,22 Kč, úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 19 058,32 Kč od 12.1.2023 do zaplacení ve výši nominální roční úrokové sazbě 72,3% ročně, výše úroku je limitována na 120% částky, kterou má žalovaný zaplatit dle úvěrové smlouvy, tedy na částku 59 270 Kč. Z nové úvěrové jistiny, smluvní pokuty 998 Kč a náhrady nákladů 6 200 Kč je požadován zákonný úrok z prodlení jak je shora uvedeno.

2. K nařízenému jednání se žalovaný nedostavil. Soud tedy ve smyslu věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti, když vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Soud v průběhu jednání konstatovaly předložené soudu žalobcem. Ze smlouvy o úvěru číslo uzavřené mezi účastníky dne 2.5.2019, vyplývá, že na základě ní byl žalobcem poskytnut žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaný zavázal žalobci vrátit včetně

3

sjednaných úroků v úrokové sazbě 101,79% ročně (ve smlouvě uvedeno, že se jedná o efektivní úrokovou míru) v 36 měsíčních splátkách po 1 372 Kč. Pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru byly mezi účastníky dohodnuty podmínky zesplatnění úvěru tak, jak žalobce v žalobě uvádí, byla sjednána pro případ prodlení žalovaného s úhradou kterékoliv splátky o délce 30 dnů smluvní pokuta ve výši 499 Kč ve vztahu ke každé dlužné splátce, byly v tomto směru sjednány i poplatky jako náhrada účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v trvání 15 dnů, opět ve vztahu ke každé dlužné splátce ve výši 200 Kč. Další smluvní pokuta v rozsahu 0,1 % denně z tzv. nové jistiny byla sjednána pro případ, že žalovaný po zesplatnění úvěru novou jistinu úvěru nezaplatí v den jeho zesplatnění. Soud dále konstatovaly ve formě prohlášení žalovaného, jeho hodnocení, předsmluvního formuláře, dokladů ohledně jeho příjmů apod., na základě nichž byla posouzena ze strany žalobce úvěruschopnost žalovaného. Dále soud konstatoval, že žalobce dopisem z 3.5.2019 žalovanému oznámil schválení úvěru, přílohou tohoto oznámení byl i splátkový kalendář vztahující se k úvěrové smlouvě, v němž je rozepsáno všech 36 sjednaných úvěrových měsíčních splátek, u každé splátky je uveden den splatnosti, její výše, jaká částka ze splátky bude použita na splátku úroku a jaká na splátku úvěrové jistiny. Výzvou ze dne 2.12.2019 byl žalovaný žalobcem upozorněn na neuhrazené splátky číslo (splatnost 1.11.2019) a číslo (splatnost 1.12.2019), byl v důsledku této skutečnosti upozorněn na jeho povinnost zaplatit smluvní pokutu 499 Kč ve vztahu ke každé splátce a poplatek jako náhradu za účelně vynaložené náklady 200 Kč ve vztahu ke každé splátce, byl vyzván k okamžité úhradě dlužných splátek, smluvní pokuty a poplatků s upozorněním, že pokud se ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky o délce 65 dnů, dojde automaticky k zesplatnění celého úvěru. Další výzvou z 10.1.2023 byl opětovně upozorněn na dlužné splátky, tentokrát i splátky číslo až číslo opětovně byl vyzván k zaplacení smluvních pokut a poplatků, následně oznámením z 10.1.2023 byl žalovaný vyzván z důvodu prodlení o délce 65 dnů k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru, úroků, smluvních pokut a náhrad nákladů v celkové výši 49 405 Kč do 10 dnů od data odeslání tohoto oznámení. Dále soud konstatoval doklad o vyplacení úvěru.

4. Se shora uvedeného je zřejmé, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu , (dále pouze o.z.). Vzhledem k tomu, že žalobce v žalobě nárokuje evidentně značně vysoký úrok ve výši 72,3% ročně a ve smlouvě samotné je uveden úrok ve výši 101,79% ročně, přistoupil soud nejprve z úřední povinnosti k přezkumu smlouvy z hlediska její platnosti.

5. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 odst. 1 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

6. Dle ustálené judikatury je úroková míra v rozporu s dobrými mravy tehdy, pokud výše sjednaných úroků podstatně převyšuje úrokovou míru obvyklou v době jejich sjednání, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů a půjček. Za nepřiměřenou se úroková sazba považuje tehdy, pokud přesahuje obvyklou úrokovou míru přibližně trojnásobně. V tomto případě průměrná úroková sazba úvěrů poskytnutých bankami v domácí měně domácnostem pro spotřebu s fixací sazby na dobu jednoho až pěti let činila dle statistiky České národní banky v době uzavření úvěrové smlouvy 8,23% ročně. Sjednaná úroková sazba mezi účastníky v úvěrové smlouvě ve výši 101,79% ročně (žalobce v žalobě nárokuje 72,3% ročně) tuto sazbu několikanásobně převyšuje, je tak dle názoru

4

soudu v rozporu s dobrými mravy a smlouva o úvěru je tak v části ujednání o výši úroků absolutně neplatná dle § 588 o.z.. Na tom nemění nic skutečnost, že žalobce požaduje úrok pouze ve výši 72,3% ročně, rozlišuje mezi efektivní a nominální sazbou, i jím požadovaný úrok několikanásobně shora uvedenou hranici převyšuje. Pokud se jedná o další ujednání úvěrové smlouvy, jedná se o ujednání týkající se shora uvedených smluvních pokut, jednak ve výši 499 Kč ve vztahu k prodlení každé dlužné splátky, jednak ve výši 0,1% denně z dlužné částky, dále se jedná o sjednané o náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč ve vztahu ke každé splátce. Sice jednotlivě lze konstatovat, že tyto smluvní pokuty jednotlivě svou výší neodporují dle ustálené judikatury dobrým mravům, ovšem ve svém komplexu společně se sjednanými vysokými úroky způsobují zřejmou nevyváženost a nepoměr podmínek smlouvy zakládající nevýhodný a nevyvážený vztah mezi věřitelem a dlužníkem, čímž se smlouva jako celek dostává do zřejmého rozporu s dobrými mravy. Na tom nic nemění skutečnost, že žalovaný smlouvu v této popsané podobě uzavřel. Zákonná úprava předpokládá u uzavřených smluv jejich podrobení přezkumu z hlediska okolností zásadních pro jejich platnost, když je nutno vzít v úvahu i charakter tohoto smluvního vztahu, jehož právní rámec je vytvořen jednou smluvní stranou předem bez reálné možnosti změny textu smlouvy ze strany druhé. Soud tedy dospívá za této situace k závěru, že ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. je mezi účastníky uzavřená smlouva absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy s tím, že tato neplatnost se vztahuje k celé smlouvě, protože jednotlivá ujednání smlouvy tvoří jeden celek. Soud v této souvislosti poukazuje na rozsudek název soudu, pobočka, ze dne 27.9.2022, č.j. číslo jednací, ve kterém se uvedený soud zabýval platností zcela obdobné úvěrové smlouvy uzavřené mezi žalobcem a jiným dlužníkem, v uvedeném rozsudku soud s poukazem na nálezy název soudu a rozhodnutí název soudu ohledně způsobu posuzování platnosti smluv o spotřebitelských úvěrech konstatoval absolutní neplatnost obdobné žalobcem uzavřené úvěrové smlouvy.

7. Za této situace při konstatování neplatnosti smlouvy tedy žalobce nemá nárok na zaplacení částek z důvodu a v rozsahu, jak je uvedeno v návrhu, ale má nárok na zaplacení pouze bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 o.z. a § 2993 o.z., podle nichž kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat oč se obohatil a plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, neboť ze strany žalovaného provedenou platbou nedošlo k úplnému vrácení toho, co od žalobce na základě neplatné smlouvy získal. Na základě smlouvy z 2.5.2019 získal žalovaný od žalobce částku 20 000 Kč, žalobci zaplatil 8 684,05 Kč (7 184,05 Kč před zesplatněním a 1 500 Kč po zesplatnění) a tedy míra jeho bezdůvodného obohacení je dána částkou 11 315,95 Kč. Za této situace tedy při konstatování absolutní neplatnosti smlouvy a konstatování nároku žalobce na zaplacení bezdůvodného obohacení soud ukládá žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 11 315,05 Kč s v návrhu požadovanými úroky z prodlení z této částky ve smyslu a o.z. ve výši dle od data následujícího po lhůtě stanovené žalobcem žalovanému k zaplacení v předžalobní výzvě z 4.5.2023, v níž žalobce žalovaného vyzval k zaplacení dlužné částky ve lhůtě 15 dnů ode dne odeslání předžalobní výzvy a doložil, že tuto předžalobní výzvu žalovanému na adresu jeho trvalého bydliště odeslal na adresu, kterou mu žalovaný sdělil jako adresu pro účely doručování prostřednictvím pošty 4.5.2023. Pokud byla předžalobní výzva odeslána uvedeného dne, uplynula lhůta k plnění 19.5.2023 a úroky z prodlení tedy soud žalobci přiznává od data 20.5.2023. Soud při stanovení lhůty pro účely prodlení nemohl vycházet z jiných předchozích výzev, protože žalobce nedoložil jejich odeslání a doručení žalovanému, z jiných obdobných věcí je soudu z tvrzení žalobce známo, že doklady o jejich odeslání či doručení nemá k dispozici, protože je odesílá prostřednictvím tzv. hybridní pošty spočívající v tom, že dokumenty jsou žalobcem elektronicky odesílány na poštu a ta z nich vyhotoví papírové verze a oznámení odešle formou obyčejného dopisu. Ve zbývajícím rozsahu soud návrh žalobce zamítl.

5

8. O nákladech řízení soud rozhodl podle , dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Žalovaný byl ve věci úspěšný z více jak 50 % předmětu řízení a měl by tedy mít právo na náhradu nákladů řízení. Protože však žalovanému žádné náklady nevznikly, rozhodl soud, že žalovaný toto právo nemá.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, pobočka v Táboře, prostřednictvím soudu zdejšího.

Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.