Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 C 110/2023-49

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem JUDr. Romanem Hlaváčem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem příjmení jméno příjmení

sídlem adresa

o zaplacení částky 108 810,30 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 89 756 Kč

- s 15% úrokem z prodlení p.a. z částky 93 386,60 Kč od 28. 4. 2023 do 3. 5. 2023,

- s 15% úrokem z prodlení p.a. z částky 90 122,51 Kč od 4. 5. 2023 do 30. 5. 2023,

- s 15% úrokem z prodlení p.a. z částky 87 527,63 Kč od 31. 5. 2023 do 4. 7. 2023,

- s 15% úrokem z prodlení p.a. z částky 84 884,01 Kč od 5. 7. 2023 do 25. 7. 2023,

- s 15% úrokem z prodlení p.a. z částky 82 255,62 Kč od 26. 7. 2023 do 29. 8. 2023,

- s 15% úrokem z prodlení p.a. z částky 79 662,57 Kč od 30. 8. 2023 do zaplacení,

a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 15 423,70 Kč, 15% úrok z prodlení p.a. z částky 15 423,70 Kč od 28. 4. 2023 do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 951,99 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 28 550,90 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 89 756 Kč</b> <b>- s 15% úrokem z prodlení p.a. z částky 93 386,60 Kč od 28. 4. 2023 do 3. 5. 2023,</b> <b>- s 15% úrokem z prodlení p.a. z částky 90 122,51 Kč od 4. 5. 2023 do 30. 5. 2023,</b> <b>- s 15% úrokem z prodlení p.a. z částky 87 527,63 Kč od 31. 5. 2023 do 4. 7. 2023,</b> <b>- s 15% úrokem z prodlení p.a. z částky 84 884,01 Kč od 5. 7. 2023 do 25. 7. 2023,</b> <b>- s 15% úrokem z prodlení p.a. z částky 82 255,62 Kč od 26. 7. 2023 do 29. 8. 2023,</b> <b>- s 15% úrokem z prodlení p.a. z částky 79 662,57 Kč od 30. 8. 2023 do zaplacení,</b> <b>a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 15 423,70 Kč, 15% úrok z prodlení p.a. z částky 15 423,70 Kč od 28. 4. 2023 do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 951,99 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 28 550,90 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>

1. Žalobou doručenou soudu dne 24. 5. 2023 domáhala se žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 108 810,30 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že uzavřela se žalovaným dne 23. 8. 2019 uzavřena smlouva o úvěru od Buřinky a o stavebním spoření s účtem č. bankovní účet, na základě níž poskytla žalovanému dne 30. 8. 2019 překlenovací úvěr ve výši 120 000 Kč. Před uzavřením Smlouvy žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného a hlavního dlužníka splácet úvěr, a to na základě informací poskytnutých v žádosti o poskytnutí úvěru a rovněž z transakčních pohybů na osobním účtech žalovaného a hlavního dlužníka. Žalobkyně v tomto směru porovnávala pravidelné měsíční příjmy žalovaného a hlavního dlužníka s jejich měsíčními náklady na živobytí a výši úvěrové splátky. Dále žalobkyně při schvalování úvěru v rámci interního systému žalobkyně zohlednila všechny interní i externí závazky žalovaného a hlavního dlužníka a prověřila veřejné registry a rejstříky, kdy byl prověřen insolvenční rejstřík, centrální evidence exekucí, evidence dlužníků SOLUS, nebankovní registr klientských informací CBCB. Z žádného z těchto registrů nevyplývaly takové skutečnosti, které by odůvodňovaly to, aby žalobkyně úvěr neposkytla, stejně tak nevyplývalo, že by žalovaný nebo hlavní dlužník měli více dluhů, které nejsou schopni splácet, či že jejich platební morálka neodpovídá požadavkům žalobkyně. Schopnost žadatele o spotřebitelský úvěr posuzuje žalobkyně v každém případně individuálně a vynakládá aktivní činnost za účelem zjištění, zda dosavadní, ale i předpokládané majetkové a osobní poměry žadatele odpovídají tomu, aby při vynaložení této odborné péče žalobkyně úvěr žadateli poskytla. Ze zjištěného žalobkyně dospěla k závěru, že je v možnostech žalovaného a hlavního dlužníka úvěr splatit, a proto byla žádost o poskytnutí úvěru schválena. Žalovaný a hlavní dlužník p. jméno příjmení se dle čl. 8 Smlouvy zavázali hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 969 Kč, vždy nejpozději do 25. dne daného kalendářního měsíce. Dne 5. 8. 2022 bylo vůči hlavnímu dlužníkovi zahájeno insolvenční řízení, proto žalobkyně ke dni 8. 8. 2022 prohlásila úvěr za splatný. Specifikace dlužné částky ve výši 119 855,72 Kč ke dni předání pohledávky k soudnímu vymáhání, tj. ke dni 27. 4. 2023: jistina ve výši 108 810,3 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ke dni 27. 4. 2023 ve výši 11 045,42 Kč.

2. Protože se soudu nepodařilo zjistil současný pobyt žalovaného bez trvalého pobytu na území ČR, ustanovil mu v souladu s ustanovením opatrovníka z řad advokátů. Opatrovník žalovaného navrhnul žalobu v plném rozsahu zamítnout, neboť má za to, že žalobkyně nikdy neměla připustit, aby žalovaný vystupoval ve smlouvě o úvěru od Buřinky a o stavebním spoření jako spoludlužník, neboť v době, kdy předmětná smlouva byla uzavírána, dlužil nemalé finanční prostředky i jiným poskytovatelům obdobných finančních transakcí. Žalobkyně tudíž nedostatečným způsobem prověřila platební schopnost spoludlužníka – žalovaného.

3. Soud provedl důkaz sdělením podstatného obsahu listin, a to smlouvy o úvěru, ceníku, podmínek platebního styku, všeobecných podmínek, zesplatňujícího dopisu, výpisu z účtu, předžalobní upomínky včetně podacího archu, žádosti žalovaného, vyhodnocení žádosti a výpisu z úvěrového účtu.

4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav:

5. Ze smlouvy o úvěru od Buřinky a o stavebním spoření s účtem č. bankovní účet bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 23. 8. 2019 mezi žalobkyní jako bankou a jméno příjmení jako dlužníkem a žalovaným jako spoludlužníkem. Dlužníkům byl poskytnut překlenovací úvěr ve výši 120 000 Kč zaslaný na sjednaný účet. Dlužníci se zavázali splácet úvěr formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 969 Kč, vždy nejpozději do 25. dne daného kalendářního měsíce. Z dopisů ze dne 9. 8. 2022 soud zjistil, že žalobkyně sdělila oběma dlužníkům, že z důvodu zahájení insolvenčního řízení ve věci dlužníka jméno příjmení ke dni 05.08.2022 žalobkyně využila svého práva dle ust. odst. 1 písm. e) čl. XI. Úvěrových podmínek právnická osoba, a přistoupila k zesplatnění pohledávky z titulu úvěrové smlouvy č. bankovní účet. Celkové výše pohledávky bude k datu 8. 8. 2022 činit celkem 111 855 Kč. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další skutečnosti rozhodné pro jeho skutkové závěry.

6. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně jen zčásti. Žalobkyně prokázala, že na základě uzavřené smlouvy o překlenovacím úvěru poskytla žalovanému a hlavnímu dlužníkovi částku 120 000 Kč. Žalovaný tuto skutečnost ani nijak nerozporoval. Soud však má za to, že smlouvu o úvěru je nutno hodnotit jako neplatnou, neboť žalobkyně ani přes poučení soudu dostatečně neprokázala, že by jako poskytovatel úvěru při uzavírání smlouvy o úvěru prověřovala s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen ZoSÚ) schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet, když prověření žalovaného pouze v žalobkyní uváděných dostupných databázích nepostačuje. Žalobkyně neprokázala, že by zkoumala příjmovou stránku žalovaného, když ani k tomuto nepředložila žádné důkazy, např. pracovní smlouvu, výplatní pásky apod. Žalobkyně rovněž neprokázala, že by zkoumala výdajovou stránku žalovaného (náklady na bydlení, energie apod.), když ani k tomuto nepředložila žádné důkazy, pouze tvrdila, že jej prověřila v dostupných registrech. Soud na základě zjištěných skutečností dospěl k závěru, že žalobkyně jako profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel nebankovních úvěrů nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. Soud proto dospěl k závěru o neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu ZoSÚ ve spojení s  (dále jen o. z.). Jelikož jde o neplatnost absolutní, soud k ní musí přihlížet z úřední povinnosti. Soud odkazuje na ustálenou judikaturu Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu ZoSÚ, a tedy určení druhu neplatnosti zmiňované v tomto ustanovení, neboť Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. konformního výkladu. Vnitrostátní soud členského státu je tak povinen provést výklad vnitrostátního práva (v této věci ZoSÚ ve spojení s  o. z.) v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008. Výklad je tak nutno provést zejména tak, aby dosáhl výsledku zamýšleného touto směrnicí, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing SA C -106/89, EU:C: 1990, Océano Grupo SA C -240–244/98, EU:C: 2000, Konstantinos Adeneler C -212/04, EU:C: 2006). Toto zcela akceptoval také Nejvyšší soud ČR např. v rozsudku ze dne 20. 6. 2013, sp. zn. Soudní dvůr mnohokrát průřezově unijním spotřebitelským právem potvrdil povinnost vnitrostátního soudu zkoumat z moci úřední porušení některých jeho ustanovení - ve vztahu ke směrnici 93/13 rozsudkem ze dne 4. 6. 2009, Pannon GSM, C -243/08, EU:C: 2009, bod 32, ke směrnici Rady 85/577 EHS rozsudek ze dne 17. 12. 2009, Martín Martín, C -227/08, EU:C: 2009, bod 29, ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES rozsudkem ze dne 3. 10. 2013, Duarte Hueros, C -32/12, EU:C: 2013, bod 39. Odvolací soud tak nemá jakékoliv pochybnosti o tom, že tento závěr je nezbytné vztáhnout i na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES. Existuje totiž nezanedbatelné nebezpečí, že se spotřebitel, zejména z důvodu nevědomosti, nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně (srov. rozsudek ze dne 4. 6. 2015, Faber, C -497/13, EU:C: 2015, bod 42 a citovaná judikatura). Z toho jednoznačně vyplývá, že spotřebitele by nebylo možné efektivně chránit, pokud by vnitrostátní soud neměl povinnost posoudit z moci úřední, zda byly splněny povinnosti vyplývající z norem unijního spotřebitelského práva (obdobně viz rozsudek ze dne 4. 10. 2007, Rampion a Godard, C -429/05, EU:C: 2007, body 61 a 65). Tato koncepce byla obecně akceptována i v ústavněprávní rovině (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. , bod 41). O správnosti výše uvedených závěrů nemohou být jakékoliv důvodné pochybnosti, a to zejména s ohledem na jednoznačné závěry aktuálního rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C -679/18. V této věci položil předběžnou otázku Okresní soud v Ostravě a dotazoval se na výklad článků 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ve vazbě na vnitrostátní právo, konkrétně ZoSÚ, který formuluje neplatnost smlouvy jako relativní. V tomto rozsudku Soudní dvůr jednoznačně dovodil, že články 8 a 23 směrnice č. 2008/48/ES musí být jednoznačně vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v  směrnice, tj. k porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodil z toho příslušné důsledky. Neposoudí-li proto poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení ZoSÚ schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu ZoSÚ ve spojení s  přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Jedná se tedy o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu ( ZoSÚ), a které současně i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek spočívající v požadavku na ochranu spotřebitele. Jeho smyslu a účelu totiž nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Následkem neplatnosti smlouvy o úvěru je pak povinnost stran neplatné smlouvy vzájemný vztah vypořádat v režimu ust. o. z., podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek.

7. Soud proto žalovaného zavázal vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši prokazatelně vyplacené a žalovaným nevrácené jistiny, tedy částku 79 662,57 Kč (rozdíl mezi jistinou 120 000 Kč a dle tvrzení žalobkyně již žalovaným uhrazenou částkou 26 613,40 Kč uhrazenou před podáním žaloby a částkou 13 724,03 Kč uhrazenou postupně po podání žaloby). Soud žalobkyni přiznal i úroky z prodlení z jistiny 79 662,57 Kč jak částečně kapitalizované od 8. 8. 2022 do 27. 4. 2023 ve výši 10 093,43 Kč, tak ode dne 28. 4. 2023 do zaplacení při zohlednění postupně částečně umořovaného dluhu i po podání žaloby. Ve zbytku, tedy co do požadavku na zaplacení částky 15 423,70 Kč, 15% úroku z prodlení p.a. z částky 15 423,70 Kč od 28. 4. 2023 do zaplacení a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 951,99 Kč, soud žalobu z výše uvedených důvodu pro neplatnost smlouvy a ujednání ohledně těchto dalších nároků zamítnul.

8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle Soud považuje za neúspěch žalobkyně zastavení řízení v rozsahu uvedeném v usnesení ze dne 31. 10. 2023, neboť zastavení řízení v tomto rozsahu žalovaný svým chováním nezavinil, a částečné zamítnutí žaloby v II. výroku rozsudku. Za úspěch žalobkyně pak považuje zavázání žalovaného k povinnosti plnit v I. výroku rozsudku. Úspěch žalobkyně tak ke dni rozhodnutí soudu tvoří cca 84 % původně žalované částky s příslušenstvím, neúspěch cca 16 %. Rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem činí 68 % Náklady řízení v celkové výši 41 986,63 Kč zde tvoří žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 5 441 Kč (4 353 Kč + 1 008 Kč), odměna právního zástupce žalobkyně za 5 úkonů právní pomoci po 5 460 Kč dle (za převzetí věci, předžalobní výzvu a sepis a podání žaloby, vyjádření a účast u jednání), 5 režijních paušálů po 300 Kč dle téže vyhlášky, náhrada za ztrátu času za cestu z obec do obec a zpět k jednání u soudu za 6 půlhodin po 100 Kč dle téže vyhlášky, náhrada cestovních nákladů za cestu z obec do obec a zpět k jednání u soudu a 21% DPH. 68 % z 41 986,63 Kč činí 28 550,90 Kč a tuto částku soud uložil žalovanému k povinnosti nahradit žalobkyni.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Karviné, a to písemně, ve dvou vyhotoveních.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí ( ).