Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
13 C 176/2023-68
Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Greplovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 41.420 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni:
- částku 9.150 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9.150 Kč od datum do zaplacení,
- částku 3.050 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3.050 Kč od datum do zaplacení,
to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do:
- částky 11.100 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6.024,08 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 17.750,47 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15.000 Kč od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11.100 Kč od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 15.000 Kč od datum do zaplacení,
- částky 10.360 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4.325,28 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 12.744,79 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10.327,20 Kč od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7.277,20 Kč od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 10.327,20 Kč od datum do zaplacení,
- částky 7.760 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2.615,15 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 7.705,75 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5.976,02 Kč od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 5.976,02 Kč od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni:</b> <b>- částku 9.150 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9.150 Kč od [datum] do zaplacení,</b> <b>- částku 3.050 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3.050 Kč od [datum] do zaplacení,</b> <b>to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá co do:</b> <b>- částky 11.100 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6.024,08 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 17.750,47 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15.000 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11.100 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 15.000 Kč od [datum] do zaplacení,</b> <b>- částky 10.360 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4.325,28 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 12.744,79 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10.327,20 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7.277,20 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 10.327,20 Kč od [datum] do zaplacení,</b> <b>- částky 7.760 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2.615,15 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 7.705,75 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5.976,02 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 5.976,02 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Prostějově dne datum domáhala po žalovaném zaplacení předmětné částky s příslušenstvím a nákladů tohoto řízení s odůvodněním, že dne datum uzavřel právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdce“) s žalovaným smlouvu o půjčce číslo kterou se právní předchůdce zavázal žalovanému poskytnout finanční prostředky ve výši 15.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaný se zavázal tyto finanční prostředky vrátit společně s úroky a poplatky v pravidelných týdenních splátkách po 450 Kč. Dále uzavřel právní předchůdce s žalovaným dne datum smlouvu o půjčce číslo kterou se zavázal žalovanému poskytnout finanční prostředky ve výši 14.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaný se zavázal tyto finanční prostředky vrátit společně s úrokem a poplatky v pravidelných týdenních splátkách ve výši 420 Kč. Dále uzavřel právní předchůdce s žalovaným dne datum smlouvu o půjčce číslo kterou se zavázal žalovanému poskytnout finanční prostředky ve výši 14.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaný se zavázal tyto finanční prostředky vrátit společně s úrokem a poplatky v pravidelných týdenních splátkách ve výši 420 Kč. Žalovaný na smlouvě číslo uhradil částku 5.850 Kč, na smlouvě číslo částku 10.950 Kč a na smlouvě číslo částku 16.600 Kč. Po datech splatnosti posledních splátek každé smlouvy právní předchůdce pohledávky postoupil na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalovaný ani po předžalobní výzvě ze dne datum na svých dluzích z předmětných smluv ničeho neuhradil.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný.
Ve věci se konalo dne datum jednání, ke kterému se žalovaný nedostavil a žalobkyně se z něj prostřednictvím svého právního zástupce dne datum omluvila. Soud proto za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) jednal v nepřítomnosti účastníků řízení. Následně soud provedl dokazování sdělením podstatného obsahu listin a z tohoto dokazování má soud za prokázané následující skutečnosti:
- Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne datum a smluvních podmínek, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 15.000 Kč a žalovaný se zavázal tyto vrátit společně s úrokem a poplatky v pravidelných týdenních splátkách ve výši 450 Kč.
- Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne datum, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 14.000 Kč a žalovaný se zavázal tyto vrátit společně s úrokem a poplatky v pravidelných týdenních splátkách ve výši 420 Kč.
- Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne datum, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 14.000 Kč a žalovaný se zavázal tyto vrátit společně s úrokem a poplatky v pravidelných týdenních splátkách ve výši 420 Kč.
- Z karty zákazníka ze dne datum, datum a datum, že právní předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalovaného pouze na základě jím vyplněných údajů, které už nijak neověřoval.
- Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, přílohy k této smlouvě a oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum včetně podacího lístku, že pohledávky byly postoupeny na žalobkyně ke dni datum a žalovaný byl o tomto vyrozuměn.
- Z předžalobní výzvy ze dne datum včetně podacího lístku, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky.
Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny smlouvy o spotřebitelském úvěru, na základě kterých byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 43.000 Kč v hotovosti v den uzavření smluv (částka 15.000 Kč ze smlouvy číslo částka 14.000 Kč ze smlouvy číslo částka 14.000 Kč ze smlouvy číslo). Před poskytnutím úvěru byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného pouze na základě žalovaným vyplněných údajů v kartě zákazníka. Pohledávky byly následně postoupeny na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalovaný na smlouvě číslo uhradil částku 5.800 Kč, na smlouvě číslo částku 10.950 Kč a na smlouvě číslo částku 16.600 Kč.
Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 věta první zák. č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
S ohledem na zjištěný skutkový stav věci a právní úpravu dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná jen částečně. Závazky žalovaného přicházelo do úvahy posoudit po právní stránce jako vzájemná práva a povinnosti ze smluv o úvěru (§ 2395 o. z.). V řízení bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částky v celkové výši 43.000 Kč. Poté, co soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný jednali o uzavření smluv vykazující znaky spotřebitelského úvěru, měl na paměti nezbytné posouzení věci z hlediska splnění povinnosti věřitele postupovat před uzavřením spotřebitelských úvěrových smluv v souladu s právní úpravou zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Věřitel poskytl žalovanému finanční služby, jejich vztah naplňoval zákonná kritéria spotřebitelského úvěru. Věřitele v návaznosti na to stíhala zákonná povinnost prověřit schopnost žalovaného splatit úvěr. Žalobkyně tvrdila, že právní předchůdce splnil tuto svou zákonnou povinnost, nicméně zjištěný skutkový stav neumožňuje, aby soud mohl takový závěr učinit. Žalobkyně totiž v řízení soudu nepředložila žádné důkazy, kterými by řádné ověření úvěruschopnosti před poskytnutím úvěru v každém jednotlivém případě prokázala, a to i přes zákonné poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř., když předložila pouze karty zákazníka, přičemž doklady, kterými lze ověřit tvrzení žalovaného, jako jsou např. výplatní pásky či výpisy z účtu, žalobkyně nedisponovala, a pouhá tvrzení žalovaného nelze považovat za dostatečný doklad svědčící o splnění povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr. Lze tedy shrnout, že věřitel, coby poskytovatel spotřebitelského úvěru, řádně neposoudil zákonem předvídaným postupem úvěruschopnost spotřebitele, a to u žádné z uzavřených smluv. Jelikož právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžité prostředky ve výši 15.000 Kč, 14.000 Kč a 14.000 Kč bez předchozího splnění své zákonné povinnosti, dospěl soud k závěru o neplatnosti takto uzavřených smluv, přičemž k této musí přihlédnout i bez návrhu (srov. rozsudek NS ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).
S ohledem na skutečnost, že žalovanému byly poskytnuty prostředky ze smlouvy číslo ve výši 15.000 Kč, ze smlouvy číslo ve výši 14.000 Kč a ze smlouvy číslo ve výši 14.000 Kč, bylo na místě uvažovat o tom, zda žalovaného nestíhá povinnost vydat bezdůvodné obohacení odpovídající výši převzatých prostředků. Žalovaný na smlouvě číslo uhradil částku 5.850 Kč, na smlouvě číslo částku 10.950 Kč a na smlouvě číslo částku 16.600 Kč. Soud tak na podkladě zásad o vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o. z.) zavázal žalovaného k zaplacení částky 9.150 Kč ze smlouvy číslo částky 3.050 Kč ze smlouvy číslo coby plnění, které žalovaný od předchůdce žalobkyně převzal, ale dosud neposkytl zpět. Vzhledem k tomu, že v rámci smlouvy číslo žalovaný uhradil částku 16.600 Kč a převzal pouze 14.000 Kč, nezavázal soud žalovaného ve vztahu k této smlouvě k žádné povinnosti, když u této smlouvy nedošlo k bezdůvodnému obohacení na straně žalovaného. Jelikož žalovaný prodlévá se splněním peněžitého dluhu, vznikla mu povinnost zaplatit úroky z prodlení v zákonné výši ode dne prodlení, kterým je (s ohledem na skutečnost, že věc byla soudem posouzena jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení) den datum, tedy den následující po doručení žaloby žalovanému (§§ 1968, 1970 o. z., ve spojení s nař. vl. č. 351/2013 Sb.) (výrok I.)
S ohledem na argumentaci výše soud ve zbytku žalobkyní požadovaného předmětu řízení a příslušenství žalobu jako nedůvodnou zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. s ohledem na vzájemný poměr úspěchu a neúspěchu žalobkyně ve věci tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů tohoto řízení, když žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná a žalovanému náklady řízení podle obsahu spisu žádné nevznikly. (výrok III.)
Uložené platební povinnosti je žalovaný povinen zaplatit ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.