Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
34 C 179/2023-25
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Krkoškou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 12 263,14 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 820 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 820 Kč od 2. 9. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do zaplacení částky 2 443,14 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 277,42 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 407,60 Kč od 10. 3. 2023 do 29. 5. 2023, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 10 574,18 Kč od 30. 5. 2023 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 263,14 Kč od 30. 5. 2023 do 1. 9. 2023 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 443,14 Kč od 2. 9. 2023 do zaplacení se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 744,97 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 820 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 820 Kč od 2. 9. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do zaplacení částky 2 443,14 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 277,42 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 407,60 Kč od 10. 3. 2023 do 29. 5. 2023, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 10 574,18 Kč od 30. 5. 2023 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 263,14 Kč od 30. 5. 2023 do 1. 9. 2023 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 443,14 Kč od 2. 9. 2023 do zaplacení se žaloba zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 744,97 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 12 263,14 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 4. 7. 2022 smlouvu o revolvingovém úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“) s úvěrovým rámcem 11 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuálně dlužné částky. Splatnost jednotlivých splátek byla vždy do 20. dne kalendářního měsíce. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná načerpala celkem částku 13 093 Kč. Na splátkách pak uhradila částku 3 273 Kč. Žalovaná své závazky ze Smlouvy porušila, pročež žalobkyně poskytnutý úvěr zesplatnila ke dni 23. 2. 2023. Žalovaná své závazky nesplnila ani přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně. Předmětem žaloby je tak částka 10 574,18 Kč na jistině, částka 258,96 Kč jako poplatků za pojištění, částka 430 Kč jako náklady vymáhání, částka 1 000 Kč jako vyúčtované smluvní pokuty, částka 1 277,42 Kč představující kapitalizovaný úrok od 24. 2. 2023 ke dni sepsání žaloby, tj. do 29. 5. 2023, ve výši 26,28 % z částky 10 574,18 Kč, úrok 26,28 % ročně z částky 10 574,18 Kč od 30. 5. 2023 do zaplacení s přihlédnutím k § 122 zák. č. 257/2016 Sb., zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný za období od 10. 3. 2023 ke dni sepsání žaloby, tj. do 29. 5. 2023, ve výši 407,60 Kč v sazbě 15 % ročně a zákonný úrok z prodlení v zákonné sazbě od 30. 5. 2023 do zaplacení z částky 12 263,14 Kč, což je součet požadované jistiny, poplatků a smluvních pokut.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez jednání již v žalobě. Žalovaná se nevyjádřila k výzvě, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas předpokládal. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.
4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:
5. Ze Smlouvy soud zjistil, že tuto žalovaná uzavřela se žalobkyní dne 4. 7. 2022 v rámci služby žalobkyně příjmení účet – revolvingový úvěr. Na základě Smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat žalované bezúčelový revolvingový úvěr v úvěrovém rámci 11 000 Kč se sazbou RPSN 29,69 %. Minimální výše měsíční splátky byla stanovena na 4 % z dlužné částky. První čerpání dle Smlouvy proběhlo na nákup černé techniky druh zboží anonymizována dvě slova za cenu 10 169 Kč, jež měla být uhrazena v 11 splátkách po 1 031 Kč, RPSN činilo 22,5 %. Dle Smlouvy bydlela žalovaná u rodičů, měla základní vzdělání, byla svobodná, s jedním dítětem, na mateřské dovolené s příjmem 8 300 Kč měsíčně. Příjem ostatních členů domácnosti měl činit 20 000 Kč.
6. Z úvěrové zprávy soud zjistil, že žalovaná měla mít v době uzavření Smlouvy jeden splátkový úvěr ve výši 5 000 Kč s měsíční splátkou 1 434 Kč a zbývající částkou k úhradě 7 255 Kč.
7. Z dokumentu posouzení úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti vychází ze svých statistických modelů a využívá scoring.
8. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta soud zjistil, že žalobkyně potvrdila, že ověřovala bonitu žalované. Výše uvěrového rámce je zde uvedena 11 000 Kč a provedeny úspěšné lustrace v registrech ISIR, SOLUS, MVCR, CEE, JAP_PUJCKA a NRKI. Žalovaná měla být svobodná, bydlet u rodičů, mít jedno dítě. Její příjem měl být 8 300 Kč, příjem ostatních členů domácnosti měl být 20 000 Kč a měsíční výdaje domácnosti žalované měl být 1 000 Kč.
9. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalovaná na základě Smlouvy čerpala ve dnech 4. 7. 2022 a 27. 10. 2022 celkem částku 13 093 Kč a uhradila celkem částku 3 273 Kč.
10. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 23. 2. 2023 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 12 902,48 Kč představující nároky uplatněné v tomto řízení.
11. Z předžalobní upomínky ze dne 23. 3. 2023, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou k úhradě částky 13 175,18 Kč představující nároky uplatněné v tomto řízení.
12. Zbylé listiny založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné.
13. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav:
14. Dne 4. 7. 2022 byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena Smlouva, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované v rámci služby žalobkyně příjmení účet – revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 11 000 Kč RPSN tohoto úvěru byla sjednána 29,69 %, minimální měsíční splátka pak činila 4 % z dlužné částky. První čerpání dle Smlouvy proběhlo na nákup černé techniky druh zboží„ anonymizována dvě slova“ za cenu 10 169 Kč, jež měla být uhrazena v 11 splátkách po 1 031 Kč, RPSN u této části úvěru činilo 22,5 %. Žalobkyně sice v žalobě i v doplnění žaloby ze dne 27. 7. 2023 tvrdí, že žalobkyně dostatečně prověřila schopnost žalované splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, avšak k tomuto svému tvrzení nedoložila žádnou relevantní dokumentaci vyjma úvěrové zprávy o žalované, dokumentu posouzení úvěruschopnosti klienta a potvrzení o provedení o provedení ověření bonity klienta, v nichž se však údaje do značné míry překrývají. Není však nijak verifikován údajný příjem žalované ve výši 8 300 Kč měsíčně a vůbec není zřejmé, z čeho měl plynout další příjem domácnosti žalované ve výši 20 000 Kč. Stejně tak žalobkyně zcela rezignovala na zjišťování a ověřování výdajové stránky žalované. Žalovanou deklarovaná částka měsíčních výdajů domácnosti ve výši 1 000 Kč se jeví jako extrémně podhodnocená, uvážíme-li, že tato částka by měla zahrnovat zálohy na energie, vodné a stočné, náklady na dopravu, stravu, oblečení, telekomunikační služby, koncesionářské poplatky, léky atd. pro minimálně jednoho dospělého a jedno dítě. S odkazem na tyto skutečnosti soud shledal posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyní jako nedostatečné. Žalobkyni přitom nic nebránilo v tom si od žalované vyžádat např. výpisy z účtů žalované, z nichž by bylo velmi lehce zjistitelné, jestli platí je má měsíčně disponibilních 27 300 Kč (20 000 Kč + 8 300 Kč mínus 1 000 Kč). Z předložených důkazů tedy nevyplývá, že by žalobkyně vycházela ze všech nezbytných dokumentů, které jsou pro posouzení úvěruschopnosti nezbytné. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovanou dopisem ze dne 23. 3. 2023 k zaplacení dluhu ve výši shora uvedené, ale bezúspěšně.
15. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014 („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
16. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen„ ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
17. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
18. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména … dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1,
19. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
20. Dle § 49 odst. 1 a odst. 4 o. s. ř. do vlastních rukou se doručují písemnosti, u nichž tak stanoví zákon nebo nařídí-li tak soud. Nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, ledaže soud i bez návrhu vyloučí vhození písemnosti do schránky. Není-li takové schránky, písemnost se vrátí odesílajícímu soudu a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce soudu.
21. Dle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
22. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
23. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalobkyně a žalovaná měly v úmyslu uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o.z. Žalobkyně na základě tohoto poskytla žalované finanční prostředky ve výši 13 093 Kč. Žalovaná úvěr nesplatil řádně a včas. Žalobkyně však při uzavírání Smlouvy dle názoru soudu nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalované, čímž porušila ust. § 86 odst. 1 ZSU. Následkem této skutečnosti je Smlouva dle § 87 odst. 1 ZSU neplatná a poskytnuté plnění musí být vráceno v režimu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 odst. 2 o.z.
24. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 nebo 32 Odo 1726/2006), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 1 As 30/2015), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. III ÚS 4129/18) a Finančního arbitra (např. nález č.j. FA/SR/SU číslo a nález FA/SR/SU číslo - 21), dle níž není z pohledu § 86 odst. 1 ZSU dostatečné vycházet pouze z informací získaných od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, proto má věřitel povinnost při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, vychází-li pouze z nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Věřitel je tedy povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Mezi požadavky odborné péče přitom dle § 78 ZSU patří i to, že pokud při posuzování úvěruschopnosti poskytovatel úvěru vychází z určitých podkladů, pořídí si jejich kopie nebo jinak zachytí jejich obsah. Pokud tak poskytovatel neučiní, sám se vystavuje zvýšenému riziku, že v případném sporu se spotřebitelem nebude schopen splnění své zákonné povinnosti prokázat. Přesně tato situace přitom nastala v projednávané věci. Ze strany žalobkyně, jako poskytovatele úvěru, tak došlo toliko k ryze formálnímu splnění požadavku zkoumání úvěruschopnosti žalované, nikoliv tedy v rozsahu a kvalitě předpokládané ZSU. O této skutečnosti vypovídá zejména skutečnost, že žalobkyně poskytla žalované úvěr s úvěrovým rámcem až 11 000 Kč i když neověřila její příjmovou a výdajovou stránku. Žalobkyně si tak měla vyžádat další doklady, např. výpisy SIPO nebo výpisy z bankovního účtu žalované, na jejichž základě by mohla verifikovat, že žalované měsíčně skutečně zůstává disponibilních 27 300 Kč.
25. Žalobkyní skutečně poskytnutou částku ve výši 13 093 Kč původně z důvodu poskytnutí spotřebitelského úvěru, je tak třeba považovat za bezdůvodné obohacení žalované, když bylo plněno na základě neplatného právního důvodu. V takovém případě je žalovaná povinna obdržené plnění dle § 2991 odst. 1 a odst. 2 o.z. vrátit žalobkyni, což do podání žaloby učinila jen v rozsahu 3 273 Kč. Ke dni vydání tohoto rozsudku tak trvá u žalované bezdůvodné obohacení v rozsahu 9 820 Kč. Vzhledem k neplatnosti Smlouvy jako celku se neuplatní ani její ujednání o době, do kdy měly být poskytnuté prostředky vráceny žalovanou žalobkyni, ani ujednání o úrocích, poplatcích a dodatečných službách. Ve vztahu k dluhu z bezdůvodného obohacení se tak tento stal splatným po doručení žaloby žalované soudem, to při použití ustanovení § 49 odst. 1 a odst. 4 o. s. ř. dne 1. 9. 2023. Nejpozději dne 2. 9. 2023 se tak žalovaná dostala do prodlení ve smyslu § 1968 o.z. V otázce sazby těchto úroků z prodlení se uplatní ust. § 1970 o.z., kdy její výše je určena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. s přihlédnutím na výši úrokové sazby požadované v žalobním návrhu.
26. V návaznosti na výše uvedené soud vyhověl žalobě v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I., v ostatním žalobu ve výroku II. zamítl.
27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 744,97 Kč, přičemž tato částka představuje 30,38 % z jejich celkové výše s přihlédnutím i ke příslušenství (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 65,19 % a úspěchu žalované v rozsahu 34,81 % při zohlednění příslušenství k dnešnímu dni). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 263,14 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč 30,38 % z částky 2 452 Kč je 744,97 Kč. Tuto částku je žalovaná povinna žalobkyni zaplatit k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.
28. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.