Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
115 C 311/2023-59
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Aleksandrou Zubkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 30 243,04 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částku 30 243,04 Kč s úrokem ve výši 2 644,20 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 27 238,04 Kč za dobu od 18. 4. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 2 627,69 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 27 238,04 Kč za dobu od 18. 4. 2023 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částku 30 243,04 Kč s úrokem ve výši 2 644,20 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 27 238,04 Kč za dobu od 18. 4. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 2 627,69 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 27 238,04 Kč za dobu od 18. 4. 2023 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne 26. 5. 2023 a doplněnou dne 2. 10. 2023 se žalobkyně domáhala po žalovaném úhrady částky 30 243,04 Kč s úrokem ve výši 2 644,20 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 27 238,04 Kč za dobu od 18. 4. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 2 627,69 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 27 238,04 Kč za dobu od 18. 4. 2023 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným dne 2. 5. 2018 smlouvu o úvěru číslo na základě které mu poskytla úvěr ve výši 129 989 Kč a žalovaný se zavázal splácet tento úvěr měsíčními splátkami ve výši 3 352 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 15,40 % ročně. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se splácením úvěru, žalobkyně v souladu se smluvními podmínkami prohlásila celý úvěr za splatný ke dni 27. 8. 2022. Žalobkyně uvedla, že nárokuje nezaplacenou jistinu úvěru ve výši 27 238,04 Kč, dlužné poplatky ve výši 3 005 Kč a výše uvedené příslušenství. Dále uvedla, že žalovaný dosud uhradil na poskytnutý úvěr částku 176 067 Kč. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného na základě informací poskytnutých žalovaným, lustrovala žalovaného v interních i externích databázích a co do pravidelných měsíčních příjmů a výdajů žalovaného vycházela z historických dat ČSÚ. Žalobkyně zjistila, že žalovaný splácí další tři úvěry měsíčními splátkami v celkové výši 4 362 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem v žalobě. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 23. 10. 2023 za použití fikce doručení podle § 49 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.
4. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění.
5. Z žádosti o poskytnutí úvěrového produktu bylo zjištěno, že ji podal dne 30. 4. 2018 žalovaný, žalovaný zde uvedl ohledně své majetkové situace toto: je zaměstnán u právnická osoba, anonymizováno s čistým měsíčním příjmem ve výši 24 662 Kč, jeho měsíční výdaje jsou nulové a nesplácí žádné další úvěry.
6. Z posouzení úvěruschopnosti klienta bylo zjištěno, že žalobkyně v této listin ě uvedla, že zkoumala úvěruschopnost žalovaného, kdy vycházela z jeho čistého měsíčního příjmu ve výši 24 662 Kč, což si ověřila na základě příchozích transakcí na bankovní účet žalovaného. Lustrovala žalovaného v insolvenčním rejstříku s negativním výsledkem. Co do pravidelných měsíčních výdajů žalovaného vycházela ze statistických dat a životního minima, a uvedla, že tyto výdaje žalovaného činí 6 480 Kč měsíčně. Ačkoli žalovaný uvedl v žádosti o úvěr nulové splátky jiných úvěru, žalobkyně zjistila, že žalovaný splácí 2 další úvěry u žalobkyně a 1 další úvěr u jiného věřitele celkovou měsíční splátkou ve výši 4 362 Kč.
7. Ze smlouvy o úvěru (dále jen„ Smlouva“) soud zjistil, že byla uzavřena dne 2. 5. 2018 mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným, na základě Smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 129 989 Kč, přičemž žalovaný se zavázal splácet tento úvěr měsíčními splátkami ve výši 3 352 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 15,40 % ročně. Žalovaný se zavázal hradit poplatky dle Ceníku. Účelem úvěru byla konsolidace jiných úvěrů, které měl žalovaný u žalobkyně ve výši 14 993 Kč a ve výši 61 401 Kč, zbývající část úvěru byla v dispozici žalovaného. Dále bylo sjednáno, že v případě, že se žalovaný dostane do prodlení se splácením 1 splátky úvěru po dobu delší než 3 měsíce anebo se splácením více než 2 splátek úvěru, je žalobkyně oprávněna zesplatnit úvěr.
8. Z výpisů z úvěrového účtu žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný v roce 2019 čerpal úvěr ze Smlouvy ve výši 129 989 Kč a zaplatil na tento úvěr částku 43 032 Kč, v roce 2020 žalovaný na tento úvěr zaplatil 43 032 Kč a v roce 2021 žalovaný na tento úvěr zaplatil částku 44 182,71 Kč.
9. Z bilance Smlouvy bylo zjištěno, že žalovaný žalobkyni na jistině úvěru dluží 27 238,04 Kč a na poplatcích 3 005 Kč.
10. Z dopisu ze dne 27. 8. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému, že došlo k zesplatnění úvěru ze Smlouvy a vyzvala ho k zaplacení dlužné částky 30 261 Kč.
11. Z dopisu ze dne 19. 4. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě žalované částky s upozorněním na podání žaloby v případě nezaplacení, lhůta k plnění byla stanovena 5 dnů ode dne odeslání výzvy.
12. Z poštovního podacího archu bylo zjištěno, že dne 19. 4. 2023 právní zástupce žalobkyně zaslal poštovní zásilku na adresu žalovaného.
13. Z výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 129 989 Kč a žalovaný se zavázal splácet tento úvěr měsíčními splátkami ve výši 3 352 Kč, tuto svou povinnost však porušil, dostal se do prodlení se splácením úvěru a žalobkyně využila svého práva a vyzvala žalovaného k okamžitému zaplacení celé dlužné částky. Žalovaný však ani na výzvu žalobkyně dlužnou částku neuhradil. Žalobkyně zaslala žalovanému tzv. předžalobní výzvu k plnění. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného na základě informací získaných od žalovaného.
14. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
15. Podle § 1810 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.
16. Podle § 86 ZoSÚ (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
17. Podle § 78 ZoSÚ (1) poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
18. Podle § 87 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
19. Podle článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru (dále jen„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.
20. Podle článku 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.
21. Po právní stránce soud hodnotí věc takto. Smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným měla charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZoSÚ zákona o. z., jedná se o smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 o. z., neboť žalovaný byl při uzavření Smlouvy v pozici spotřebitele, žalobkyně mu poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval otázkou, zda žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením Smlouvy. Dle názoru soudu poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen přistupovat při posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr vždy individuálně, tj. přímo od žadatele úvěru zjistit, jaká je jeho aktuální majetková situace a následně tyto informace ověřit (např. pracovní smlouvou, výplatním lístkem, potvrzením o výši nákladů na bydlení). Tyto podklady vztahující se k posuzování úvěruschopnosti spotřebitele je poskytovatel úvěru povinen podle § 78 ZoSÚ mít uchovány. Dále je nezbytné, aby poskytovatel úvěru nahlédl do veřejně přístupných databází dlužníků (např. SOLUS, insolvenční rejstřík) a tímto si sám ověřil, zda žadatel o úvěr není nadměrně zadlužen. Podle § 87 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Žalobkyně ani k výzvě soudu neprokázala, že by zkoumala solventnost žalovaného před uzavřením Smlouvy s náležitou péčí. V žádosti o poskytnutí úvěru žalovaný uvedl, že má čistý měsíční příjem ve výši 24 662 Kč, dále uvedl, že jeho měsíční výdaje jsou nulové a nemá žádné další závazky. Žalobkyně zjistila, že žalovaný má ještě další tři úvěry, které splácí splátkou v celkové měsíční výši 4 362 Kč. Žalobkyně nepředložila soudu žádný důkaz na podporu tvrzení o ověření pravidelných měsíčních příjmů žalovaného. Co do jeho pravidelných měsíčních výdajů žalobkyně vycházela ze statistických dat ohledně nákladů na bydlení a dále z částky životního minima, což dle názoru soudu je nedostačující, poskytovatel spotřebitelského úvěru by měl přistupovat ke každému spotřebiteli individuálně a zjistit (ověřit si) jeho skutečné pravidelné měsíční výdaje v rozhodné době, pouze takto je poskytovatel spotřebitelského úvěru schopen utvořit si celistvý obraz o majetkové situaci spotřebitele. Žalobkyně nepředložila žádný důkaz na podporu tvrzení o lustraci žalovaného v dostupných databázích dlužníků. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala řádné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele, tj. nesplnila povinnost danou jí § 86 ZoSÚ a článkem 8 Směrnice, a proto je Smlouva neplatná podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. V rámci řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 129 989 Kč a žalovaný dle tvrzení žalobkyně dosud uhradil částku 179 067 Kč, zaplatil tudíž více nežli dostal od žalobkyně, žalobkyni tak nevzniklo právo na vrácení nesplacené části jistiny. Z toho důvodu soud rozhodl o zamítnutí žaloby.
22. O nákladech řízení soud rozhodl negativním výrokem podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , jelikož procesně úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu dosud žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově, písemně, ve dvojím vyhotovení.