Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

115 C 311/2023-59

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Aleksandrou Zubkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro 30 243,04 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částku 30 243,04 Kč s úrokem ve výši 2 644,20 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 27 238,04 Kč za dobu od 18. 4. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 2 627,69 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 27 238,04 Kč za dobu od 18. 4. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částku 30 243,04 Kč s úrokem ve výši 2 644,20 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 27 238,04 Kč za dobu od 18. 4. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 2 627,69 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 27 238,04 Kč za dobu od 18. 4. 2023 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobou doručenou soudu dne 26. 5. 2023 a doplněnou dne 2. 10. 2023 se žalobkyně domáhala po žalovaném úhrady částky 30 243,04 Kč s úrokem ve výši 2 644,20 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 27 238,04 Kč za dobu od 18. 4. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 2 627,69 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 27 238,04 Kč za dobu od 18. 4. 2023 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným dne 2. 5. 2018 smlouvu o úvěru číslo na základě které mu poskytla úvěr ve výši 129 989 Kč a žalovaný se zavázal splácet tento úvěr měsíčními splátkami ve výši 3 352 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 15,40 % ročně. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se splácením úvěru, žalobkyně v souladu se smluvními podmínkami prohlásila celý úvěr za splatný ke dni 27. 8. 2022. Žalobkyně uvedla, že nárokuje nezaplacenou jistinu úvěru ve výši 27 238,04 Kč, dlužné poplatky ve výši 3 005 Kč a výše uvedené příslušenství. Dále uvedla, že žalovaný dosud uhradil na poskytnutý úvěr částku 176 067 Kč. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného na základě informací poskytnutých žalovaným, lustrovala žalovaného v interních i externích databázích a co do pravidelných měsíčních příjmů a výdajů žalovaného vycházela z historických dat ČSÚ. Žalobkyně zjistila, že žalovaný splácí další tři úvěry měsíčními splátkami v celkové výši 4 362 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle , (dále jen „ “). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem v žalobě. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 23. 10. 2023 za použití fikce doručení podle Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.

4. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění.

5. Z žádosti o poskytnutí úvěrového produktu bylo zjištěno, že ji podal dne 30. 4. 2018 žalovaný, žalovaný zde uvedl ohledně své majetkové situace toto: je zaměstnán u právnická osoba, anonymizováno s čistým měsíčním příjmem ve výši 24 662 Kč, jeho měsíční výdaje jsou nulové a nesplácí žádné další úvěry.

6. Z posouzení úvěruschopnosti klienta bylo zjištěno, že žalobkyně v této ě uvedla, že zkoumala úvěruschopnost žalovaného, kdy vycházela z jeho čistého měsíčního příjmu ve výši 24 662 Kč, což si ověřila na základě příchozích transakcí na bankovní účet žalovaného. Lustrovala žalovaného v insolvenčním rejstříku s negativním výsledkem. Co do pravidelných měsíčních výdajů žalovaného vycházela ze statistických dat a životního minima, a uvedla, že tyto výdaje žalovaného činí 6 480 Kč měsíčně. Ačkoli žalovaný uvedl v žádosti o úvěr nulové splátky jiných úvěru, žalobkyně zjistila, že žalovaný splácí 2 další úvěry u žalobkyně a 1 další úvěr u jiného věřitele celkovou měsíční splátkou ve výši 4 362 Kč.

7. Ze smlouvy o úvěru (dále jen„ Smlouva“) soud zjistil, že byla uzavřena dne 2. 5. 2018 mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným, na základě Smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 129 989 Kč, přičemž žalovaný se zavázal splácet tento úvěr měsíčními splátkami ve výši 3 352 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 15,40 % ročně. Žalovaný se zavázal hradit poplatky dle Ceníku. Účelem úvěru byla konsolidace jiných úvěrů, které měl žalovaný u žalobkyně ve výši 14 993 Kč a ve výši 61 401 Kč, zbývající část úvěru byla v dispozici žalovaného. Dále bylo sjednáno, že v případě, že se žalovaný dostane do prodlení se splácením 1 splátky úvěru po dobu delší než 3 měsíce anebo se splácením více než 2 splátek úvěru, je žalobkyně oprávněna zesplatnit úvěr.

8. Z výpisů z úvěrového účtu žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný v roce 2019 čerpal úvěr ze Smlouvy ve výši 129 989 Kč a zaplatil na tento úvěr částku 43 032 Kč, v roce 2020 žalovaný na tento úvěr zaplatil 43 032 Kč a v roce 2021 žalovaný na tento úvěr zaplatil částku 44 182,71 Kč.

9. Z bilance Smlouvy bylo zjištěno, že žalovaný žalobkyni na jistině úvěru dluží 27 238,04 Kč a na poplatcích 3 005 Kč.

10. Z dopisu ze dne 27. 8. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému, že došlo k zesplatnění úvěru ze Smlouvy a vyzvala ho k zaplacení dlužné částky 30 261 Kč.

11. Z dopisu ze dne 19. 4. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě žalované částky s upozorněním na podání žaloby v případě nezaplacení, lhůta k plnění byla stanovena 5 dnů ode dne odeslání výzvy.

12. Z poštovního podacího archu bylo zjištěno, že dne 19. 4. 2023 právní zástupce žalobkyně zaslal poštovní zásilku na adresu žalovaného.

13. Z výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 129 989 Kč a žalovaný se zavázal splácet tento úvěr měsíčními splátkami ve výši 3 352 Kč, tuto svou povinnost však porušil, dostal se do prodlení se splácením úvěru a žalobkyně využila svého práva a vyzvala žalovaného k okamžitému zaplacení celé dlužné částky. Žalovaný však ani na výzvu žalobkyně dlužnou částku neuhradil. Žalobkyně zaslala žalovanému tzv. předžalobní výzvu k plnění. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného na základě informací získaných od žalovaného.

14. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Podle , (dále jen „o. z.“) ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.

16. Podle § 86 ZoSÚ (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Podle § 78 ZoSÚ (1) poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

18. Podle § 87 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

19. Podle článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru (dále jen„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

20. Podle článku 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

21. Po právní stránce soud hodnotí věc takto. Smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným měla charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZoSÚ zákona o. z., jedná se o smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 o. z., neboť žalovaný byl při uzavření Smlouvy v pozici spotřebitele, žalobkyně mu poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval otázkou, zda žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením Smlouvy. Dle názoru soudu poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen přistupovat při posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr vždy individuálně, tj. přímo od žadatele úvěru zjistit, jaká je jeho aktuální majetková situace a následně tyto informace ověřit (např. pracovní smlouvou, výplatním lístkem, potvrzením o výši nákladů na bydlení). Tyto podklady vztahující se k posuzování úvěruschopnosti spotřebitele je poskytovatel úvěru povinen podle § 78 ZoSÚ mít uchovány. Dále je nezbytné, aby poskytovatel úvěru nahlédl do veřejně přístupných databází dlužníků (např. SOLUS, insolvenční rejstřík) a tímto si sám ověřil, zda žadatel o úvěr není nadměrně zadlužen. Podle § 87 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Žalobkyně ani k výzvě soudu neprokázala, že by zkoumala solventnost žalovaného před uzavřením Smlouvy s náležitou péčí. V žádosti o poskytnutí úvěru žalovaný uvedl, že má čistý měsíční příjem ve výši 24 662 Kč, dále uvedl, že jeho měsíční výdaje jsou nulové a nemá žádné další závazky. Žalobkyně zjistila, že žalovaný má ještě další tři úvěry, které splácí splátkou v celkové měsíční výši 4 362 Kč. Žalobkyně nepředložila soudu žádný důkaz na podporu tvrzení o ověření pravidelných měsíčních příjmů žalovaného. Co do jeho pravidelných měsíčních výdajů žalobkyně vycházela ze statistických dat ohledně nákladů na bydlení a dále z částky životního minima, což dle názoru soudu je nedostačující, poskytovatel spotřebitelského úvěru by měl přistupovat ke každému spotřebiteli individuálně a zjistit (ověřit si) jeho skutečné pravidelné měsíční výdaje v rozhodné době, pouze takto je poskytovatel spotřebitelského úvěru schopen utvořit si celistvý obraz o majetkové situaci spotřebitele. Žalobkyně nepředložila žádný důkaz na podporu tvrzení o lustraci žalovaného v dostupných databázích dlužníků. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala řádné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele, tj. nesplnila povinnost danou jí § 86 ZoSÚ a článkem 8 Směrnice, a proto je Smlouva neplatná podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. V rámci řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 129 989 Kč a žalovaný dle tvrzení žalobkyně dosud uhradil částku 179 067 Kč, zaplatil tudíž více nežli dostal od žalobkyně, žalobkyni tak nevzniklo právo na vrácení nesplacené části jistiny. Z toho důvodu soud rozhodl o zamítnutí žaloby.

22. O nákladech řízení soud rozhodl negativním výrokem podle , jelikož procesně úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu dosud žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově, písemně, ve dvojím vyhotovení.