Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 C 143/2023-78

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Greplovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 91.595 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4.800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4.800 Kč od datum do zaplacení, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 86.795 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5.354,73 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 9.046,85 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 34.069,39 Kč od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 29.269,39 Kč od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 31.944,59 Kč od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4.800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4.800 Kč od [datum] do zaplacení, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá co do částky 86.795 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5.354,73 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 9.046,85 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 34.069,39 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 29.269,39 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 31.944,59 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Prostějově dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 91.595 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný dne datum uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba IČO smlouvu nazvanou Smlouva o úvěru číslo na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 55.000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se smlouvou zavázal tyto peněžní prostředky včetně příslušenství splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný však své závazky nehradil řádně a včas, na dluhu uhradil pouze částku 50.200 Kč. Právní předchůdce žalobkyně žalovaného vyzval k úhradě celé dlužné částky po splatnosti jeho dluhu. Žalovaný však ničeho dalšího neuhradil. Pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, s účinností ke dni datum. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, požaduje po něm žalobkyně také sjednanou smluvní pokutu ve výši 29.000 Kč. Žalovaný i přes zaslání předžalobní upomínky ze dne datum žalobkyni na dluhu ničeho neuhradil.

Žalovaný se k žalobě vyjádřil u ústního jednání tak, že nemá z čeho dlužnou částku uhradit, jelikož je bezdomovec a nemá žádnou práci ani finanční prostředky. Také uvedl, že úvěr přestal splácet z důvodu rozvodu, propuštění z práce a psychických potíží, kdy se musel starat o manželku, která neměla anonymizováno. K procesu posouzení úvěruschopnosti žalovaný uvedl, že je pravdou, že v době žádání o úvěr byl zaměstnán u právnická osoba příjmení, měl příjem 25.257 Kč měsíčně a výdaje za bydlení ve výši 6.410 Kč měsíčně. Dále žalovaný uvedl, že právní předchůdce žalobkyně po něm vyžadoval výplatní pásky a pracovní smlouvu, už nicméně nevyžadoval doklady ohledně výdajů za bydlení. K částce 4.500 Kč uvedl, že tato představovala srážky ze mzdy na výživné, k částce 6.635 Kč uvedl, že toto byla výše stávajících splátek půjček, když půjčkou z listopadu 2019 refinancoval jiný úvěr u stejného věřitele. Žalovaný ponechal rozhodnutí na soudu.

Následně soud provedl dokazování sdělením podstatného obsahu listin a z nich zjistil následující skutečnosti:

- Z žádosti o úvěr a ze smlouvy o úvěru, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku ve výši 55.000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy a žalovaný se zavázal uhradit tuto částku společně s příslušenstvím v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 6.635 Kč.

- Ze splátek úvěru, že žalovaný do doby postoupení pohledávky uhradil na dluhu částku 50.200 Kč.

- Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně příloh a oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.

- Z výzvy k plnění ze dne datum včetně podacího lístku, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky.

Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 55.000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Před poskytnutím úvěru byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného pouze na základě výplatních pásek a pracovní smlouvy žalovaného, ohledně výdajů žalovaného právnímu předchůdci žalobkyně postačovala tvrzení žalovaného o jejich výši. Pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, s účinností ke dni datum. Žalovaný na dluhu uhradil celkem částku 50.200 Kč.

Podle , , (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle , o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle , poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle věta první , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Podle o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

S ohledem na zjištěný skutkový stav věci a právní úpravu dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná jen částečně. Závazek žalovaného přicházelo do úvahy posoudit po právní stránce jako vzájemná práva a povinnosti ze smlouvy o úvěru (§ 2395 o. z.). V řízení bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku v celkové výši 55.000 Kč. Poté, co soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný jednali o uzavření smlouvy vykazující znaky spotřebitelského úvěru, měl na paměti nezbytné posouzení věci z hlediska splnění povinnosti věřitele postupovat před uzavřením spotřebitelské úvěrové smlouvy v souladu s právní úpravou , o spotřebitelském úvěru. Věřitel poskytl žalovanému finanční službu, jejich vztah naplňoval zákonná kritéria spotřebitelského úvěru. Věřitele v návaznosti na to stíhala zákonná povinnost prověřit schopnost žalovaného splatit úvěr. Žalobkyně tvrdila, že právní předchůdce splnil tuto svou zákonnou povinnost, nicméně zjištěný skutkový stav neumožňuje, aby soud mohl takový závěr učinit. Žalobkyně totiž v řízení soudu nepředložila žádné důkazy, kterými by řádné ověření úvěruschopnosti před poskytnutím úvěru prokázala, a to i přes zákonné poučení podle , když předložila pouze žádost o úvěr, ze které je zřejmé, že věřitel si vystačil s údaji, které žalovaný o své osobě poskytl, přičemž doklady, kterými lze ověřit tvrzení žalovaného, jako jsou např. výplatní pásky či výpisy z účtu, žalobkyně nedisponovala. Žalovaný poté na jednání uvedl, že výplatní pásky a pracovní smlouvu věřiteli poskytl, jiné doklady po něm nicméně věřitel nepožadoval. Zároveň věřitel nevzal v úvahu srážky ze mzdy žalovaného na výživu jeho dětí (zřejmé z výplatních pásek) či dosavadní půjčky žalovaného, které splácel v té době částkou 6.635 Kč měsíčně, a tyto skutečnosti se věřitel rozhodl zcela ignorovat. Toto jednání věřitele proto nelze považovat za dostatečné splnění povinnosti zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr. Lze tedy shrnout, že věřitel, coby poskytovatel spotřebitelského úvěru, řádně neposoudil zákonem předvídaným postupem úvěruschopnost spotřebitele. Jelikož právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžité prostředky ve výši 55.000 Kč bez předchozího splnění své zákonné povinnosti, dospěl soud k závěru o neplatnosti takto uzavřené smlouvy, přičemž k této musí přihlédnout i bez návrhu (srov. rozsudek NS ČR sp. zn. ).

S ohledem na skutečnost, že žalovanému byly poskytnuty prostředky ve výši 55.000 Kč, bylo na místě uvažovat o tom, zda žalovaného nestíhá povinnost vydat bezdůvodné obohacení odpovídající výši převzatých prostředků. Žalovaný na svém dluhu uhradil částku 50.200 Kč. Soud tak na podkladě zásad o vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o. z.) zavázal žalovaného k zaplacení částky 4.800 Kč coby plnění, které žalovaný od předchůdce žalobkyně převzal, ale dosud neposkytl zpět. Jelikož žalovaný prodlévá se splněním peněžitého dluhu, vznikla mu povinnost zaplatit úroky z prodlení v zákonné výši ode dne prodlení, kterým je (s ohledem na skutečnost, že věc byla soudem posouzena jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení) den datum, tedy den následující po doručení žaloby žalovanému (§, 1970 o. z., ve spojení s nař. vl. č. ) (výrok I.)

S ohledem na argumentaci výše soud ve zbytku žalobkyní požadovaného předmětu řízení a příslušenství žalobu jako nedůvodnou zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle s ohledem na vzájemný poměr úspěchu a neúspěchu žalobkyně ve věci tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů tohoto řízení, když žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná a žalovaný se těchto nákladů na jednání výslovně vzdal. (výrok III.)

Uložené platební povinnosti je žalovaný povinen zaplatit ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.