Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 256/2023-48

Okresní soud v Olomouci rozhodl soudkyní Mgr. Martinou Valentovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 26 392,33 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 000,01 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částky 6 949,84 Kč se zákonným úrokem z prodlení

ve výši 15 % ročně z částky 22 949,85 Kč od 4. 2. 2023 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 414,72 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši

20 240,88 Kč a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 771 Kč a dále částky 3 442,48 Kč.

III. Žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 000,01 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částky 6 949,84 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 22 949,85 Kč od 4. 2. 2023 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 414,72 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 20 240,88 Kč a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 771 Kč a dále částky 3 442,48 Kč. III. Žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 12. 6. 2023 domáhala

po žalovaném zaplacení částky 26 392,33 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 18. 6. 2021 uzavřel její právní předchůdce právnická osoba, IČO,

se žalovaným smlouvu o úvěru číslo na základě které žalovaný obdržel v místě svého bydliště hotovost ve výši 30 000 Kč, což stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal spolu s jistinou uhradit částku 25 776 Kč zahrnující kapitalizovaný smluvní úrok, poplatek za poskytnutí úvěru a náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek, a to ve 14 měsíčních splátkách

po 3 984 Kč Poslední splátka měla být uhrazena 18. 8. 2022. Žalovaný neuhradil sjednanou částku řádně a včas, neboť uhradil pouze částku 13 999,99 Kč, což odpovídá 3 řádně uhrazeným splátkám. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni na základě Rámcové smlouvy

o postupování pohledávek ze dne 4. 4. 2022 a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 2. 2023. Žalobkyně požadovala úhradu nesplacené jistiny ve výši 22 949,85 Kč, nesplaceného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1 683,25 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 11 010,23 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 2 088,09 Kč

a nesplaceného inkasního poplatku ve výši 4 044,59 Kč. Dále žalobkyně požadovala úhradu zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za období od 19. 8. 2022 do 16. 1. 2023 ve výši 3 442,48 Kč. Před podáním žaloby zaslala žalobkyně žalovanému písemnou upomínku.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Soud provedl předložené listinné důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění:

-) ze smlouvy o úvěru ze dne 18. 6. 2021, včetně předpisu splátek, a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi právnická osoba jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem a že žalovaný převzal v hotovosti částku 30 000 Kč v místě svého bydliště, což stvrdil podpisem smlouvy. Dále bylo zjištěno, že žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s náklady ve výši 25 776 Kč

ve 14 měsíčních splátkách po 3 984 Kč. Roční úroková sazba činila 15 %. Strany smlouvy si sjednaly povinnost žalovaného uhradit v případě prodlení s jakoukoliv splátkou smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení;

-) z výpisu z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že žalobkyně je společností s ručením omezeným s datem zápisu 21. 12. 2010;

-) z žádosti o úvěr ze dne 18. 6. 2021 bylo zjištěno, že v ní žalovaný uvedl své osobní údaje, že byl svobodný, neměl vyživovací povinnost a měl základní vzdělání. Dále uvedl adresu výběru, údaje o svém zaměstnavateli a požadovanou výši úvěru. Dále uvedl, že byl zaměstnaný od 1. 3. 2021 a jeho měsíční příjem činil 49 169 Kč ulice výdaje zahrnovaly výdaje na bydlení ve výši 3 000 Kč, na dopravu/jídlo/osobní náklady ve výši 3 860 Kč a na měsíční splátky stávajících půjček ve výši 2 000 Kč. Žalovaný uvedl, že měl dluh u příjmení jméno s tím, že mu zbývalo doplatit 10 000 Kč. Údaje byly podle žádosti ověřeny pracovní smlouvou, výplatními páskami a občanským průkazem;

-) z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 26. 2. 2023 bylo zjištěno, že žalovanému bylo písemně oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni;

-) z výzvy ze dne 29. 5. 2023 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván zástupcem žalobkyně k úhradě částky 61 629,01 Kč nejpozději do 2. 6. 2023;

-) z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 4. 2022 a dodatků k ní, dílčí smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2023 a seznamu pohledávek bylo zjištěno, že žalovaná pohledávka přešla na žalobkyni.

4. Na základě výše uvedených skutkových zjištění dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:

Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 18. 6. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž žalovaný obdržel v hotovosti částku ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s náklady ve výši 25 776 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 3 984 Kč. Roční úroková sazba činila 15 %. Strany smlouvy si sjednaly povinnost žalovaného uhradit v případě prodlení s jakoukoliv splátkou smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení. V žádosti o úvěr žalovaný uvedl své osobní údaje, že byl svobodný, neměl vyživovací povinnost a měl základní vzdělání. Dále uvedl, že byl zaměstnaný od 1. 3. 2021 a jeho měsíční příjem činil 49 169 Kč ulice výdaje zahrnovaly výdaje na bydlení ve výši 3 000 Kč,

na dopravu/jídlo/osobní náklady ve výši 3 860 Kč a na měsíční splátky stávajících půjček ve výši 2 000 Kč. Žalovaný uvedl, že měl dluh u příjmení jméno s tím, že mu zbývalo doplatit 10 000 Kč. Údaje byly podle žádosti ověřeny pracovní smlouvou, výplatními páskami a občanským průkazem. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 4. 2022 a dílčí smlouvy

o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2023 přešla žalovaná pohledávka na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Dopisem ze dne 29. 5. 2023 byl žalovaný vyzván zástupcem žalobkyně k úhradě částky 61 629,01 Kč nejpozději do 2. 6. 2023.

5. Podle , (dále jen „ “), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle , o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

7. Podle poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle , je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

10. Podle , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

12. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními

a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.

13. Prvně žalobkyně v řízení prokázala svou aktivní legitimaci, a to na základě Rámcové smlouvy

o postoupení pohledávek ze dne 4. 4. 2022 ve spojení s dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 2. 2023. Dále žalobkyně v řízení prokázala, že její právní předchůdce uzavřel se žalovaným dne 18. 6. 2021 smlouvu o úvěru a že žalovanému byla na základě uvedené smlouvy poskytnuta v hotovosti částka 30 000 Kč. Žalovaný při uzavření smlouvy o úvěru vystupoval jako spotřebitel, a je tedy nutné na smluvní vztah mezi účastníky aplikovat ustanovení zákona

č. , o spotřebitelském úvěru, účinném v době uzavření smlouvy o úvěru. Poskytovatel úvěru je podle povinen před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudit schopnost úvěrovaného (spotřebitele) řádně splácet poskytnutý úvěr. Poskytovatel úvěru přitom nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ). Po posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně svou povinnost stanovenou v  nesplnil. Žalobkyně soudu předložila pouze žádost o úvěr, v níž žalovaný uvedl údaje o svých příjmech a výdajích. Takový postup však není s ohledem na výše uvedené naprosto dostačující. Právní předchůdce žalobkyně mohl (a měl) ověřit bonitu žalovaného např. lustrací ve veřejně dostupných rejstřících. Dále měl také ověřit tvrzené výdaje žalovaného např. výpisem z účtu žalovaného za poslední tři měsíce před poskytnutím úvěru, nájemní smlouvou, apod. V řízení nebylo prokázáno, že by tak právní předchůdce žalobkyně učinil. Soud tedy dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně nedostál své povinnosti stanovené v 

14. Vzhledem k tomu, že žalobkyně soudu neprokázala, že by před uzavřením smlouvy

o úvěru její právní předchůdce řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného, tj. schopnost žalovaného poskytnutý úvěr vrátit řádně a včas, dospěl soud k závěru, že zjevně porušil svou povinnost stanovenou v  , v důsledku čehož je nutné posoudit smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou.

15. V souladu s  je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle závěrů uvedených v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění.

16. Ze žalobních tvrzení bylo zjištěno, že žalovaný uhradil celkem 13 999,99 Kč. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyni uhradil více, než bylo tvrzeno. Z provedených důkazů pak bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému poskytla 30 000 Kč, zbývající jistina, kterou je žalovaný povinen žalobkyni vrátit, tak činí 16 000,01 Kč.

17. Jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by se účastníci řízení dohodli na době, v níž je žalovaný povinen jistinu úvěru vrátit (tj. době splatnosti), určil ji soud. Vzhledem k tomu, že soud nebyl schopen zjistit (platební) možnosti žalovaného, určil lhůtu pro vrácení jistiny úvěru žalobkyni jako obecnou lhůtu k plnění podle , tedy v délce tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

18. Vzhledem k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru žalobkyně nemá nárok na úhradu smluvních úroků, poplatků za doplňkové služby, ani smluvní pokuty. Rovněž žalobkyni nebyl přiznán nárok na úhradu požadovaného zákonného úroku z prodlení, neboť doba splatnosti zbývající dlužné jistiny byla soudem stanovena až uplynutím tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku a žalovaný proto není s její úhradou (prozatím) v prodlení. Soud proto žalobu v této části jako nedůvodnou zamítl.

19. O náhradě nákladů soud rozhodl podle podle úspěchu účastníků ve věci. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 22 949,85 Kč s příslušenstvím, vyčísleným ke dni rozhodnutí částkou 25 057,97 Kč, tj. celkem částky 48 007,82 Kč, a byla jí přiznána částka 16 001,01 Kč. Více procesně úspěšným byl tedy v řízení žalovaný. Jelikož žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, když v průběhu celého řízení byl zcela pasivní, rozhodl soud tak, že se žádnému z účastníků náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.