Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 41/2023-117

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Sakiqi Brandovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 94 222,62 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 47 026,08 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 916,47 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 47 026,08 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 41 248,70 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 8 232,82 Kč od 31. 3. 2021 do 20. 9. 2021, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 183,32 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky ve výši 41 248,70 Kč od 31. 3. 2022 do zaplacení a úroku z úvěru ve výši 21,40 % ročně z částky 91 039,35 Kč od 21. 9. 2021 do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 47 026,08 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 916,47 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 47 026,08 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 41 248,70 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 8 232,82 Kč od 31. 3. 2021 do 20. 9. 2021, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 183,32 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky ve výši 41 248,70 Kč od 31. 3. 2022 do zaplacení a úroku z úvěru ve výši 21,40 % ročně z částky 91 039,35 Kč od 21. 9. 2021 do zaplacení zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 94 222,62 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 232,82 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 099,79 Kč, úrokem ve výši 21,4 % ročně z částky 91 039,35 Kč od 21. 9. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 94 222,62 Kč od 31. 3. 2022 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že mezi její právní předchůdkyní, společností právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet. Součástí smlouvy jsou všeobecné podmínky a produktové podmínky spotřebitelského splátkového revolvingového úvěru. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč bez uvedení účelu. Tento úvěr se žalovaný zavázal uhradit v 96 měsíčních splátkách po 2 400,45 Kč, počínaje dnem 18. 9. 2019, přičemž tato splátka byla složena z platby jistiny, úroku a poplatků. Žalovaný se zavázal k úhradě úroku ve výši 21,4 % ročně. Právní předchůdkyně žalobkyně dne 13. 8. 2019 žalovanému úvěr poskytla. Žalovaný za celou dobu uhradit částku v celkové výši 52 973,92 Kč. Porušil své závazky tím, že byl opakovaně v prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek, sjednaný úvěr nehradil řádně a včas, poslední splátku uhradit v květnu 2021. Právní předchůdkyně žalobkyně proto využila svého práva sjednaného v čl. 13 a 14 produktových podmínek a prohlásila dopisem ze dne 20. 9. 2021 úvěr za okamžitě splatný. příjmení jistiny ve výši 91 039,35 Kč žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky 8 232,82 Kč, představující sjednaný smluvní úrok ve výši 21,4 % z dlužné jistiny úvěru do 20. 9. 2021, dále částku 3 183,27 Kč na poplatcích, 3 099,79 Kč jako úrok z prodlení z dlužné jistiny úvěru ode dne prodlení se splátkou úvěru až do datum a dále úrok z prodlení z částky 94 222,62 Kč od 31. 3. 2022 do zaplacení a smluvní úrok 21,4 % ročně z částky 91 039,35 Kč od 21. 9. 2021 do zaplacení. Žalovaný i přes výzvy právní předchůdkyně žalobkyně dluh ke dni podání žaloby neuhradil.

2. Na výzvu soudu pak žalobkyně doplnila, že právní předchůdkyně žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěrový produkt ze dne 13. 8. 2019, kde uvedl informace o svém rodinném stavu (svobodný) a vzdělání (odborné), dále způsobu bydlení (pronajatý byt/dům) a o svém pracovním poměru, včetně výše čistého příjmu 20 030 Kč a příjmu domácnosti. V rámci posouzení úvěruschopnosti kontrolovala právní předchůdkyně žalobkyně všechny dostupné informace v interních a externích databázích, zejména v bankovním a nebankovním registru, insolvenčním rejstříku a databázi MVČR. Příjem žalovaného byl ověřen prostřednictvím výpisu z běžného účtu, který měl žalovaný veden u právní předchůdkyně žalobkyně. Žalobkyně dále posuzovala schopnost žalovaného splácet na základě disponibilní částky, kdy příjem výpočtu vycházel z částek životního minima a normativních výdajů na bydlení, kdy na základě poskytnutých údajů dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k částce 7 342, 96. Kč, kapacita pro splátkové zatížení žalovaného byla dostatečná. Při jednání pak k provedeným výpisům z účtu žalovaného doplnila, že žalovaný sice nějaké závazky měl, ty však uhradil z poskytnutého úvěru.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil.

4. Ke zjištění skutkového stavu soud ve věci provedl následující důkazy, z nichž zjistil tyto pro právní posouzení věci podstatné skutečnosti:

5. Žalovaný žádal o poskytnutí úvěrového produktu dne 13. 8. 2019. V žádosti uvedl, že je zaměstnán u společnosti právnická osoba na nižší vedoucí pozici, je zde zaměstnán on datum na dobu neurčitou, jeho příjem činí 20 030 Kč. Dále žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí v pronajatém domě/bytě, vzdělání má učňovské. Uvedl, že má jeden příjem, stran ostatních nezbytných měsíčních nákladů uvedl částku 0 Kč, dále uvedl, že má jiné měsíční splátky ve výši 0 Kč, nejsou mu prováděny splátky ze mzdy a že čistý měsíční příjem domácnosti činí 24 000 Kč (dle žádosti na č.l. 43)

6. Právní předchůdkyně žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti vycházela z toho, že žalovaný dosahuje příjmu 20 030 Kč, tento byl ověřen z výpisu z běžného účtu, je zaměstnán na dobu neurčitou. Je svobodný, bydlí v pronájmu, podílí se 83,46 % na nákladech na bydlení. Počet vyživovaných osob a ostatní výdaje byly nulové. Dosavadní splátka úvěru žalovaného činila 2 059 Kč (dle vyjádření č.l. 44-45)

7. Dle smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet ze dne 24. 4. 2019 byli mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným sjednány jejich vzájemná práva a povinnosti při poskytování spotřebitelského splátkového úvěru a jeho splácení. Součástí smluvní dokumentace měly být produktové podmínky, sazební a podmínky. Byla sjednána výše úvěru 100 000 Kč. Žalovaný byl dle této smlouvy povinen poskytnuté peněžní prostředky vrátit formou 96 měsíčních splátek po 2 183,45 Kč, zároveň měl hradit pojištění ve výši 217 Kč měsíčně, a to z účtu č. bankovní účet, na který byl žalovanému úvěr poskytnut. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 21,40 % ročně. (dle smlouvy č.l. 106-109, vč. vysvětlení pojmů, sazebníku a produktových podmínek – založeny v systému příjmení)

8. Žalovaný úvěr čerpal dne datum, kdy mu byla na jeho účet zaslána částka 100 000 Kč. Žalovaný uhradil první dvě splátky úvěru včas, s třetí už se ocitl v prodlení. Poslední řádná splátka byla ze strany žalovanému uhrazena v květnu 2021 (dle výpisu z úvěrového účtu – zalžen v systému příjmení)

9. Dne datum byla na bankovní účet č. bankovní účet připsána částka 100 000 Kč. V srpnu 2019 byla na účet žalovaného připsána částka 20 689 Kč, v červenci 2019 částka 25 727 Kč, a v červnu 2019 pak částka 19 370 Kč od názvu účtu příjmení jméno. Z výpisu z účtu jsou dále patrné příchozí platby od právnická osoba, právnická osoba, kdy vůči těmto společnostem jsou zde pak i odchozí platby, zejména po načerpání úvěru. Roční kreditní obrat na tomto účtu je pak téměř totožný s ročním debetním obratem. (dle výpisu z účtu č.l. 46-58)

10. Žalovaný byl na dluh na splátkách upozorňována dopisy ze dne 17. 6. 2021 a 2. 10. 2021 (dle upomínek č.l. 33 a 34)

11. Dopisem ze dne 22. 9. 2021 prohlásila právní předchůdkyně žalobkyně úvěr za splatný ke dni 20. 9. 2021, s tím, že celková dlužná částka k tomuto dni činí 102 615,59 Kč. Vyzvala žalovaného, aby tuto částku uhradil do 6. 10. 2021. Toto oznámení bylo žalovanému zasláno dne 23. 9. 2021 (dle oznámení č.l. 110 a podacího archu č.l. 111)

12. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byla dne 20. 3. 2023 uzavřena smlouva o postoupení pohledávek specifikovaných v příloze této smlouvy s tím, že tato smlouva nabývá účinnosti okamžikem zaplacení úplaty, k němuž došlo dne 22. 3. 2023 (dle smlouvy o postoupení pohledávek č.l. 73-78 vč. přílohy, potvrzení č.l. 70)

13. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

14. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy o úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného, přičemž vycházela z informací, které jí byly poskytnuty žalovaným, přičemž z jeho bankovního účtu ověřila příjem žalovaného. Následně byla právní předchůdkyní žalobkyně žalovanému na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru poskytnuta částka 100 000 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dopisem ze dne 22. 9. 2021, který mu byl dne 23. 9. 2021 zaslán, a to ve lhůtě do 6. 10. 2021. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena s účinností ke dni 22. 3. 2023.

15. Po právní stránce soud věc posoudil dle následujících ustanovení:

16. Dle , (dále jen „ “) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle nabývá postupník postoupením pohledávky také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

17. Pokud se týče aktivní legitimace žalobkyně k podání žaloby, pak ta byla prokázána žalobkyní předloženou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 3. 2023, dle níž přešla na žalobkyni pohledávka za žalovaným ke dni zaplacení úplaty, tj. ke dni 22. 3. 2023.

18. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná.

19. Podle plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

20. Podle kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

21. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

22. Podle může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Na základě zjištěného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru poskytla žalovanému dne 13. 8. 2019 částku 100 000 Kč. Žalobkyně byla v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru povinna zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně soudu v tomto směru sdělila, že posuzovala úvěruschopnost žalovaného především dle jím předložených informací, které jsou uvedeny v žádosti o poskytnutí úvěru, přičemž z její strany byl ověřen toliko příjem žalovaného z jeho běžného účtu. Pokud pak měla žalobkyně k dispozici poslední tři měsíční výpisu z účtu žalovaného, mohla si rovněž povšimnout toho, že žalovaný již v té době měl opakovaně více závazků. Zároveň pro právní předchůdkyni žalobkyně mohlo a mělo být zarážející, pokud ze strany žalovaného nebyly uvedeny žádné měsíční výdaje. Z výpisů z účtu je zároveň zřejmé, že za poslední tři měsíce před poskytnutím úvěru žalovanému žádné finanční prostředky na účtu nezbývaly, kreditní obraty na účtu byly téměř totožné jako obraty debetní. Obzvláště s ohledem na výši poskytnutého úvěru oproti příjmu žalovaného má soud za to, že bylo na místě úvěruschopnost žalovaného zkoumat mnohem detailněji, než právní předchůdkyně žalobkyně dle provedeného dokazování učinila.

24. Vzhledem k tomu, že žalobkyně (ani po poučení soudem dle ) neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní, že dostála své povinnosti stanovené v  zákona o spotřebitelském úvěru, když neprokázala, že by dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, zejména pokud se jeho výdajů týče, posoudil soud předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru dle výše uvedeného ustanovení jako absolutně neplatnou, přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu, neboť porušení zákonné povinnosti zkoumat před poskytnutím spotřebitelského úvěru schopnost spotřebitele splácet odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. – přičemž dle názoru soudu je tato judikatura aplikovatelná i po změně právní úpravy).

25. Soud tak vycházel z toho, že žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 100 000 Kč z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru, čímž se žalovaný na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, potažmo žalobkyně, bezdůvodně obohatil, a proto je povinen toto obohacení ve smyslu a násl. vydat. Jelikož žalovaný již zčásti na svůj závazek plnil, a to co do částky 52 973,92 Kč, je povinen žalobkyni vrátit částku ve výši 47 026,08 Kč. Žalovaný pak je povinen vrátit bezdůvodné obohacení bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění dle , příp. k výzvě žalobkyně. Právní předchůdkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 22. 9. 2021, a to ve lhůtě do 6. 10. 2021. V souladu s  tak byla žalovaný povinen plnit dne datum, avšak neučinil tak, ode dne 7. 10. 2021 je žalovaný ve smyslu v prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni krom částky 47 026,08 Kč právo na úrok z prodlení ode dne 7. 10. 2021, a to ve výši, vyplývající z ustanovení , tj. 8,5 % ročně s tím, že ke dni 31. 3. 2022 soud shodně se žalobkyní úrok z prodlení zkapitalizoval, kdy úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně za období od 7. 10. 2021 do 31. 3. 2022 z částky 47 026,08 Kč činí částku 1 916,47 Kč Lhůtu k plnění soud žalovanému určil dle

26. Ve zbývajícím rozsahu, tedy co do 41 248,70 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 8 232,82 Kč od 31. 3. 2021 do 20. 9. 2021, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 183,32 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky ve výši 41 248,70 Kč od 31. 3. 2022 do zaplacení a úroku z úvěru ve výši 21,40 % ročně z částky 91 039,35 Kč od 21. 9. 2021 do zaplacení, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť nebylo prokázáno, že mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, od níž žalobkyně tyto své nároky odvíjela. (výrok II. rozsudku)

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle s ohledem na to, že byla žalobkyně ve věci úspěšná jen zčásti. S přihlédnutím k částce zamítnutého příslušenství pohledávky pak soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce.

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu ( , ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem ( , exekuční řád) u soudního exekutora.