Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 464/2022-47

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 23 250 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 2 900 Kč od datum do zaplacení, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zbývající části žalobního návrhu se žaloba zamítá, tj. žaloba se zamítá co do částky 20 350 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 435,46 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 10 844,71 Kč, s úrokem ve výši 24,45 % ročně z částky 18 083,43 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 083,43 Kč od datum do datum a z částky 15 183,43 Kč od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 2 900 Kč od [datum] do zaplacení, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Co do zbývající části žalobního návrhu se žaloba zamítá, tj. žaloba se zamítá co do částky 20 350 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 435,46 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 10 844,71 Kč, s úrokem ve výši 24,45 % ročně z částky 18 083,43 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 083,43 Kč od [datum] do [datum] a z částky 15 183,43 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalovaném zaplacení částky 23 250 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel dne datum s její právní předchůdkyní, společností právnická osoba, smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v den uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně tuto částku vrátit společně s úhradou za služby v 60 týdenních splátkách po 750 Kč počínaje dnem datum a konče dnem datum. Úhrady za služby se skládaly z úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 5 000 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 000 Kč. Úrok z úvěru byl sjednán ve výši 24,45 % ročně. Žalovaný sjednané splátky včas a řádně nehradil. Naposledy žalovaný na svůj dluh ze smlouvy uhradil částku dne datum a celkově žalovaný na svůj dluh uhradil částku 22 100 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Přes předžalobní výzvu zůstal žalovaný žalobkyni dlužen na jistině 18 083,43 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 166,57 Kč, úrok za období od datum do datum ve výši 10 844,71 Kč, zákonný úrok z prodlení za totéž období ve výši 4 435,46 Kč a sjednaný úrok včetně zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od datum do zaplacení.

2. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně ověřila před uzavřením smlouvy majetkovou situaci žalovaného z výplatní pásky, pracovní smlouvy, dokladu o výměře důchodu a složenky a současně ověřila, že s žalovaným není vedeno insolvenční řízení. Žalovaný neměl žádnou vyživovací povinnost, žil v nájmu.

3. 3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem anonymizováno republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána

podle nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne datum o příslušnosti a uznávání

a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, dále jen„ nařízení“.

Dle čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení může být žalovaný žalován u soudu České republiky

a Okresní soud v Mladé Boleslavi je tak mezinárodně příslušný k projednání věci.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

5. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud

proto ve věci postupoval podle , podle něhož k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě

s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

6. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:

7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě téhož dne žalovanému v hotovosti předala částku 24 392 Kč a částkou 608 Kč refinancovala spotřebitelský úvěr žalovaného ze smlouvy číslo. Žalovaný se smlouvou zavázal právní předchůdkyni žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok ve výši 5 000 Kč, administrativní poplatek ve výši 5 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 000 Kč v 60 týdenních splátkách po 750 Kč.

8. Z karty zákazníka soud zjistil, že žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru uvedl, že požaduje poskytnout úvěr ve výši 25 000 Kč se splatností v 60 týdenních splátkách. Žalovaný neuvedl, jaké má bydlení, uvedl, že nemá žádnou vyživovací povinnost, že od roku 2007 pracuje na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou s čistým příjmem 11 763 Kč. Dále žalovaný uvedl, že pobírá státní podporu ve výši 12 500 Kč. Jako své výdaje žalovaný uvedl výdaje na bydlení ve výši 5 000 Kč, ostatní výdaje ve výši 7 000 Kč a splátky jiných úvěrů ve výši 3 600 Kč.

9. Z přehledu plateb soud zjistil, že v období od datum do datum žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil celkovou částku 22 100 Kč.

10. Z upomínek ze dne datum, ze dne datum, ze dne datum a ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně opakovaně žalovaného vyzývala k zaplacení jeho dluhu ze smlouvy.

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že žalobkyně nabyla vlastnické právo k žalované pohledávce.

12. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum včetně podacího lístku ze dne datum žalobkyně doložila, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno.

13. Předžalobní upomínkou ze dne datum včetně podacího lístku z téhož dne žalobkyně doložila, že žalovaného před podáním žaloby vyzvala k zaplacení žalované částky.

14. Provedeným dokazováním dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě uzavřené úvěrových smlouvy peněžní prostředky o objemu 25 000 Kč a žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil celkovou částku 22 100 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni.

15. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

16. Použití hmotného práva České republiky vyplývá z článku 3 bodu 1. (volba práva), eventuálně článku 4 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne datum o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), podle kterého je při neexistenci volby práva dle článku 3 rozhodným hmotným právem právo státu, na jehož území má obvyklé bydliště osoba, která poskytuje službu. V dané věci má žalobkyně, resp. původní věřitelka, která žalovanému poskytla úvěr, sídlo na území České republiky.

17. Dle ust. ., (dále jen „ “), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Dle ust. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

20. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

21. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

22. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

24. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

25. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

26. Dle ust. § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

27. V rozsudku č. j. -39 ze dne 1. 4. 2015 Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.

28. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele - zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.

29. V rozsudku sp. zn. ze dne 25. 7. 2018 Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

30. Dle názoru soudu, v daném případě právní předchůdkyně žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ ve spojení se závěry učiněnými v rozsudku Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne datum ve věci C číslo: právnická osoba s.r.o. proti GK), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, vyšla-li z žalovaným tvrzených skutečností. Žalobkyně nepředložila žádný důkaz, ze kterého by vyplývalo, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila žalovaným v zákaznické kartě tvrzené skutečnosti o jeho majetkových a výdělkových poměrech. Výdaje žalovaného na bydlení a další skutečné výdaje právní předchůdkyně neověřila vůbec. Například aktuální výpis z účtu žalovaného, který by dokládal jeho výdělkovou a majetkovou situaci žalovaného, právní předchůdkyně žalobkyně nepožadovala vůbec. Žalobkyně nepředložila žádný důkaz, ze kterého by vyplývalo, že by její právní předchůdkyně žalovaného lustrovala v dostupných bankovních a nebankovních registrech, insolvenčním rejstříku či centrální evidenci exekucí.

31. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní žalobkyně, je třeba, aby k neplatnosti takové smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ právní předchůdkyně žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost.

32. Na základě výše uvedeného soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatné; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.).

33. Žalovaný je tak povinen uhradit žalobkyni toliko částku odpovídající jejímu bezdůvodnému obohacení na úkor žalobkyně (§ 2991 odst. 2 o.z.), na kterou byla pohledávka právní předchůdkyně postoupena v souladu s § 1879 o. z. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni částku, která mu byla právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta na základě neplatné smlouvy, a kterou dosud nesplatil. Z dokazování vyplynulo, že žalovanému byla právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta částka 25 000 Kč a žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně vrátil celkovou částku 22 100 Kč. Stále žalovaný žalobkyni nevrátil částku 2 900 Kč, která představuje výši bezdůvodného obohacení žalovaného na úkor žalobkyně a kterou je žalovaný povinen vrátit. Zároveň má žalobkyně vůči žalovanému dle o. z. právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky, a to ode následujícího po dni, kdy se žaloba dostala do dispozice žalovaného (datum), tj. ode dne datum až do úplného zaplacení. Výše úroku je dána Žalovaný byl proto uznán povinným zaplatit částku 2 900 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ode dne datum do zaplacení ve výši požadované žalobkyní 10 % ročně, neboť soud je vázán návrhem žalobkyně a nemůže přiznat výši úroku z prodlení vyšší než žalobkyní navrhovanou.

34. Jelikož, jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla důkazní břemeno co do platného uzavření smlouvy o úvěru, soud žalobu zamítnul co do zbývající části žalobního návrhu.

35. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. Žalovanému, který byl procesně úspěšnější, dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, a nebyly mu proto přiznány.

36. Soud uznal žalovaného povinným zaplatit žalobkyni přiznanou částku s úrokem z prodlení v delší lhůtě než je stanovena ustanovením Protože žalovaný byl v řízení zcela nečinný, nemohl soud zjistit jeho majetkové možnosti k úhradě pohledávky. Soud tak stanovil lhůtu k plnění žalovanému 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, přičemž má za to, že v této lhůtě bude mít žalovaný možnost projednat s žalobkyní delší lhůtu k úhradě

nebo splátkový kalendář, pokud nebude v jeho majetkových schopnostech pohledávku ve stanovené lhůtě uhradit.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.