Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 C 78/2023-60

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Klárou Svítilovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 10 169 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 539 Kč a částky 630 Kč včetně zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 539 Kč od datum do datum a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 539 Kč od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 846,75 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. V části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 539 Kč a částky 630 Kč včetně zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 539 Kč od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 539 Kč od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 846,75 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 10 169 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 539 Kč od datum do zaplacení s tím, že dne datum uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované úvěr ve výši 7 000 Kč. Před poskytnutím úvěru žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované. Žalovaná však úvěr nesplácela. Zažalovaná částka sestává z nesplacené jistiny ve výši 7 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 180 Kč, poplatku za službu„ Presto“ ve výši 330 Kč, poplatku za službu„ Informační SMS servis“ ve výši 29 Kč a smluvní pokuty ve výši 630 Kč. Před podáním žaloby byla žalovaná právním zástupcem žalobkyně k zaplacení dlužné částky vyzvána.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání se nedostavila. Žalobkyně se k nařízenému jednání omluvila.

3. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav: Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr 7 000 Kč. V článku II. bod 5 uvedené smlouvy je sjednáno, že si dlužník zvolil službu„ Presto“ za 165 Kč a informační SMS servis za 29 Kč měsíčně. Dle článku 1 Sazebníku činí poplatek za poskytnutí úvěru za úvěr s jistinou od 5 001 Kč do 10 000 Kč 29 % z půjčené částky na 30 dní. V článku 6.4 Všeobecných smluvních podmínek a v článku 3 Sazebníku je uvedeno, že věřitel má právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky po splatnosti (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne datum, všeobecnými obchodními podmínkami, informací o spotřebitelském úvěru a sazebníkem). Žalobkyně zaslala na účet žalované v období od datum do datum pod variabilním symbolem číslo platby v celkové částce 7 000 Kč (prokázáno sdělením ČSOB ze dne datum a přehledem transakcí žalobkyně). Při prověřování úvěruschopnosti žalované vyšla žalobkyně z informace, že v domácnosti žalované žijí tři osoby, pouze jedna osoba má příjem, dvě osoby příjem nemají. Výše pravidelných měsíčních výdajů na bydlení činí 2 000 Kč, výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky činí 1 000 Kč, další nezbytné výdaje činí 500 Kč, ostatní zbytné výdaje pak 1 500 Kč. Výše čistého měsíčního příjmu uváděná žalovanou činí 19 000 Kč (prokázáno výpisem posouzení úvěruschopnosti). Žalobkyně měla rovněž k dispozici výpis z účtu žalované za období od datum do datum, z něhož se podává, že počáteční stav účtu byl nulový, ke dni datum činil zůstatek 101 Kč (prokázáno výpisem z účtu a bankid výpisem). Dne datum byla žalované zaslána upomínka (prokázáno upozorněním na osobní návštěvu ze dne datum a potvrzením o odeslání dopisu). Žalované byla dne datum právním zástupcem žalobkyně zaslána předžalobní výzva, v níž byla žalovaná vyzvána k zaplacení částky 11 627,94 Kč, a to ve lhůtě tří dnů (prokázáno předžalobní výzvou ze dne datum a podacím lístkem z téhož dne).

4. Podle zák. č poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

5. Podle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

6. V daném případě účastníci uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu a násl. , dále jen o.z., kterou žalobkyně uzavřela v postavení podnikatele, žalovaná v postavení spotřebitele. Přestože žalovaná neuplatnila námitku neplatnosti ve smyslu , soud zkoumal, zda žalobkyně jako věřitel řádně prověřila úvěruschopnost žalované, jak jí ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. Soud se tak řídil aktuální praxí soudů k výkladu ustanovení o porušení povinnosti poskytovatele prověřit úvěruschopnost spotřebitele a důsledků z toho vyplývajících. Podle článku 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES o smlouvách a spotřebitelském úvěru členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat. Podle článku 23 směrnice, členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

7. Podle rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo, jejímž předmětem je rozhodnutí o předběžné otázce k výkladu článků 8 a 23 výše uvedené směrnice, žádost o rozhodnutí byla podána rozhodnutím Okresním soudem v Ostravě ze dne datum Soudní dvůr dospěl k závěru, že„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ Z daného tedy vyplývá, že soudy zkoumají splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele z úřední povinnosti a její porušení pak posuzují podle , o.z., podle kterého soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.) (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 č.j. -39 publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod číslo).

9. Žalobkyně především dostatečně neověřovala výdaje žalované. Uváděné výdaje na bydlení ve výši 2 000 Kč jsou přitom neobvykle nízké, zejména pokud žalovaná uvedla, že ve společné domácnosti žijí tři osoby. Rovněž ostatní nezbytné výdaje ve výši 500 Kč působí nevěrohodně. Důkladnější prověření úvěruschopnosti žalované a nespoléhání se toliko na údaje uváděné žalovanou bylo namístě i s ohledem na skutečnost, že z výpisů z účtu žalované, které měla žalobkyně k dispozici, vyplývalo, že její měsíční výdaje často převyšovaly její příjmy. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalované řádně, a smlouva o spotřebitelském úvěru je proto absolutně neplatná.

10. Podle , , , (dále jen „o. z.“) bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

12. Žalobkyně poskytla žalované dle smlouvy o úvěru částku 7 000 Kč, ačkoliv smlouva o úvěru platně nevznikla, měla proto dle ustanovení § 2993 o. z. právo, aby jí žalovaná tuto částku vrátila. Soud proto v této části žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč. Soud rovněž přiznal žalobkyni právo na zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne datum, tedy od dne následujícího po skončení lhůty k plnění stanovené ve výzvě k zaplacení ze dne datum. Soud přitom vyšel z domněnky doby dojití stanovené v ustanovení § 573 o.z., podle něhož se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Ve zbývající části (tedy ohledně smluvní pokuty, poplatků a odpovídajícího příslušenství) soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť tyto nároky se opírají o neplatnou smlouvu.

13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ve spojení s  Žalobkyně byla ve věci úspěšná z 68,8 % a neúspěšná z 31,2 %, přísluší jí proto náhrada nákladů ve výši 37,6 %. V posuzované věci vznikly žalobkyni tyto náklady: za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále náhrada nákladů právního zastoupení za tři úkony právní služby po 300 Kč a tři režijní paušály po 100 Kč dle vyhl. č. a 252 Kč jako náhrada za daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jejích hotových výdajů ve výši 21 % podle Z částky 2 252 Kč pak bylo žalobkyni přiznáno dle jejího úspěchu ve věci 37,6 %, tedy částka 846,75 Kč. V souladu s  je žalovaná povinna nahradit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně.

14. Lhůty k plnění byly stanoveny podle věta první , když soud neshledal důvody pro jejich prodloužení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekutora.