Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 34/2022-123

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Kateřinou Janitorovou Sixtovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovníkem údaje o zástupci

pro 143 805,06 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 143 803,06 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně jdoucím z této částky od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 8 091 Kč, k rukám žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 143 803,06 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně jdoucím z této částky od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 8 091 Kč, k rukám žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podáním ze dne datum se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky. Na odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaná dne datum do datum neoprávněně čerpala na území země zdravotní služby na účet žalobkyně, když nebyla účastna systému veřejného zdravotního pojištění v České republice a v rozhodném období zneužila průkaz zdravotního pojištění, kterým disponovala z předchozího průběhu pojištění a který v rozporu s  bodu 1. a , o veřejném zdravotním pojištění po skončení pojištění nevrátila. Žalovaná čerpala zdravotní služby ve zdravotnických zařízeních na území země v celkové výši 143 805,06 Kč Tyto zdravotní služby žalobkyně uhradila prostřednictvím Kanceláře zdravotního pojištění, a to podle a 2 Nařízení (EHS) č. 1408/71, čímž jí vznikla škoda. Žalobkyně žalovanou opakovaně vyzvala k úhradě dlužných částek, avšak bez úspěšně.

2. Opatrovník ustanovený žalované, z důvodu jejího neznámého pobytu namítal, že není zřejmé, zda zdravotní služby čerpala skutečně žalovaná. Dále vznesl námitku promlčení žalobou uplatněného nároku, když péče byla čerpána již v roce 2017.

3. Z vyúčtování nákladů na poskytnuté dávky ze dne datum (formulář N080E) má soud za prokázané, že Kancelář zdravotního pojištění vyzvala žalobkyni k úhradě částky celkem 466 508,16 Kč za zdravotní služby čerpané v Polsku. Přílohou tétoy byly počítačové sjetiny nazvané„ individuální výkazy – přehled“ a„ individuální výkazy – podrobný přehled“, z nichž má soud za prokázané, že na zdravotní služby poskytnuté žalované byla vynaložena částka 143 805,06Kč. Provedení platby prokazuje potvrzení o provedení platby ze dne datum, když na tomto potvrzení je jako variabilní symbol platby uvedeno referenční číslo vyúčtování nákladů za poskytnuté věcné dávky ze dne datum.

4. Z Evropského průkazu zdravotního pojištění na jméno žalované bylo zjištěno, že předmětný průkaz měl uvedenu platnost do datum.

5. Z výpisu z interního systému žalobkyně (spis č.l. 6 – informace o pojištěnci za období datum datum) bylo zjištěno, že žalovaná byla účastna systému veřejného zdravotního pojištění v České republice jako zaměstnanec zaměstnavatele právnická osoba v období od datum do datum a jako zaměstnanec zaměstnavatele právnická osoba od datum do datum.

6. Ze žádosti ze dne datum (formulář S040) a z odpovědi na žádost o potvrzení dob ze dne datum (formulář S041). bylo zjištěno, že nezískala v domovském státě v žádné doby pojištění (tj nebyla pojištěna).

7. Z formulářů R 015 ze dne datum a z výzvy z datum má soud za prokázané, že žalobkyně v souladu s nař. příjmení číslo, kterým se stanoví postup při provádění nař. číslo kontaktovala anonymizována čtyři slova ve anonymizováno v země – domovském státě žalované - s žádostí o doručení výzev k úhradě částek uhrazených za neoprávněně čerpané zdravotní služby.

Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru.

8. Žalovaná byla na území České republiky účastna zdravotního pojištění v období od datum do datum jako zaměstnanec právnická osoba s. r. o. a v období od datum do datum jako zaměstnanec zaměstnavatele právnická osoba

9. V období datum do datum jí byly poskytnuty zdravotní služby na území Polska, a to na základě předložení stále platného Evropského průkazu zdravotního pojištění, nicméně v daném období již účastna zdravotního pojištění v České republice nebyla. Na základě výzvy žalobkyně uhradila za zdravotní služby čerpané žalovanou na území Polska celkem částku 143 805,06Kč. Žalobkyně vyúčtovala žalované náklady za neoprávněně čerpané zdravotní služby fakturou číslo která byla žalované opakovaně zaslána společně s výzvami k úhradě dluhu. Žalovaná ničeho neuhradila.

Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

Odpovědnost žalovaného za škodu a jeho pasivní věcní legitimace ve sporu

10. Dle , o veřejném zdravotním pojištění vzniká zdravotní pojištění dnem narození, jde-li o osobu s trvalým pobytem na území České republiky, nebo dnem, kdy se osoba bez trvalého pobytu na území České republiky stala zaměstnancem, nebo dnem získání trvalého pobytu na území České republiky.

11. Dle zdravotní pojištění zaniká dnem smrti pojištěnce nebo jeho prohlášení za mrtvého, nebo dnem, kdy osoba bez trvalého pobytu na území České republiky přestala být zaměstnancem, nebo dnem ukončení trvalého pobytu na území České republiky.

12. Dle bodu 1. ve spojení s  je pojištěnec povinen vrátit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně průkaz pojištěnce při zániku zdravotního pojištění.

13. Dle , (dále jen „o. z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

14. Dle rozhodnutí SPRÁVNÍ právnická osoba PRO KOORDINACI SYSTÉMŮ SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ ROZHODNUTÍ č. S9 ze dne datum o postupech poskytování náhrad za účelem provádění článků 35 a 41 nařízení (ES) č. 883/2004.

Článek 2

1. Žádosti o úhradu dávek, které byly poskytnuty na základě evropského průkazu zdravotního pojištění, dokumentu nahrazujícího evropský průkaz zdravotního pojištění nebo jakéhokoli jiného dokumentu prokazujícího nárok, mohou být zamítnuty a pohledávka může být vrácena věřitelské instituci, např. pokud: — není úplná a/nebo je nesprávně vyplněná, ¨

— se týká dávek, které nebyly poskytnuty v době platnosti evropského průkazu zdravotního pojištění nebo dokumentu, jejž příjemce použil k prokázání nároku.

2. Žádost o úhradu nelze zamítnout z důvodu, že příslušná osoba již není pojištěna u instituce, která evropský průkaz zdravotního pojištění či dokument prokazující nárok vydala, pokud byly dávky příjemci poskytnuty v době platnosti použitého dokumentu

15. Porušení povinnosti: Jak bylo výše prokázáno, žalovaná byla účastna na veřejném zdravotním pojištění v České republice, z důvodu svého zaměstnání. Její poslední zaměstnanecký poměr skončil ke dni datum. K tomuto datu její zdravotní pojištění zaniklo v souladu s ust. § 3 odst. 2 zák. 48/97Sb. Žalovaná měla ve lhůtě stanovené § 12 odst. 1 písm j bod 12. Zák. 48/97Sb., tj do datum vrátit žalobkyni průkaz pojištěnce. Žalovaná však tuto svou povinnost porušila a průkaz nevrátila.

16. Příčinná souvislost a vzniklá škoda: Žalovaná, ačkoli si musela být vědom toho, že její zaměstnání v ČR skončilo, předložila neoprávněně držený průkaz pojištěnce, zdravotnickému zařízení ve třetím státě, za účelem čerpání bezplatných zdravotních služeb. V době, kdy byly žalované zdravotní služby poskytovány tedy od datum do datum, nebyla zdravotně pojištěna ani v domovském státě v Polsku. Neexistence pojištění byla prokázána dotazy na zjištění dob trvání pojištění. Tím, že žalovaná předložila zdravotní průkaz cizího státu, nebyla její účast na zdravotním pojištění zdr. zařízením automaticky ověřována. Za této situace nezbylo žalované než v souladu s nař. evropského parlamentu a Rady (ES) 883/2004 (čl.35) a ve smyslu prováděcího nařízení č. 987/2009 náklady vynaložené na zdravotní služby čerpané žalovanou uhradit. Uhrazením nákladů tak žalobkyni vznikla škoda ve výši žalované částky. K námitce neurčitosti poskytnutých zdravotních služeb a tedy výši škody, soud poukazuje na již shora citované rozhodnutí podle jeho článku 3„ Jak vysvětluje judikatura Evropského soudního dvora (Rozsudek ze dne datum ve věci C číslo„ Dědici po jméno příjmení proti Instituto Nacional de la Seguridad Social (INSS) a Instituto Nacional de Gestión Sanitaria (Ingesa)“, Sbírka rozhodnutí 2005 příjmení jméno číslo) dlužná instituce nesmí přezkoumávat, zda je pohledávka v souladu s ustanoveními článku 19 a čl. 27 odst. 1 nařízení (ES) č. 883/2004, neexistuje-li důvodné podezření, že došlo ke zneužívajícímu jednání. Dlužná instituce je následně povinna přijmout informace, z nichž pohledávka vychází, a uhradit ji.“, z něhož vyplývá povinnost žalobkyně částku uhradit.

K námitce promlčení:

17. Dle § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

18. Dle § 619 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

19. Dle § 620 odst. 1 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.

20. Dle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

21. Dle § 636 odst. 1 o. z. právo na náhradu škody nebo jiné újmy se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla.

22. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Žalobkyni byla způsobena škoda dnem úhrady dlužné částky, platba byla uhrazena dne datum, tímto dnem začala běžet jak subjektivní, tak objektivní lhůta, neboť teprve tímto dnem došlo k faktické škodě. Žalobkyně podala žalobu dne datum, tedy před uplynutím promlčecí doby.

24. Soud tedy dospěl k závěru, že nárok žalobkyně byl řádně osvědčen, naopak žalovaná neunesla důkazní břemeno, že by závazek zanikl či v době uznání netrval a jako takovému soud žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně zákonného úroku z prodlení dle e § 1970 o. z. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud na tomto místě poukazuje i na rozhodnutí Městského soudu v Praze, který se ve svém rozhodnutí 39 co číslo vydaném na základě odvolání ve skutkově i právně obdobném sporu se závěry soudu prvního stupně ztotožnil.

25. Pro úplnost soud dodává, že v tomto sporu s cizím prvkem, kdy žalovaná je státním příslušníkem Polska, se soud zabýval i otázkou své mezinárodní příslušnosti. Dle článku 7 odstavec 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 – Brusel I bis, může být osoba mající bydliště v některém členském státě žalována v jiném členském státě ve věcech týkajících se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti u soudu místa, kde došlo nebo může dojít ke škodní události. V daném případě, žalovaná zneužila evropský průkaz zdravotního pojištění vystavený žalobkyní a na náklady žalobkyně čerpala zdravotní služby, čímž žalobkyni způsobila škodu ve výši ceny čerpaných služeb. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně má své sídlo, v němž došlo k odepsání finančních prostředků, v obvodu podepsaného soudu, dospěl soud k závěru, že je dána jeho mezinárodní pravomoc o věci rozhodnou. Rozhodným právem je pak dle čl. 10 odst. 1 nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) 864/2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní vztahy (Řím II) právo české.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 091 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 191 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s  za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 900 Kč představující 300 Kč za každý ze tří úkonů dle uvedené vyhlášky.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.