Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 C 247/2023-54

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Veronikou Čechovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 12 736,19 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 186 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky 3 550,19 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 368,45 Kč, úrokem ve výši 15 % ročně z částky 10 940,19 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 415,54 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 736,19 Kč od datum do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 997 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 186 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky 3 550,19 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 368,45 Kč, úrokem ve výši 15 % ročně z částky 10 940,19 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 415,54 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 736,19 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 997 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 736,19 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena Smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru číslo na základě které byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec 11 000 Kč. Pravidelná měsíční splátka měla činit 4 % z dlužné částky. V průběhu trvání úvěrového vztahu načerpal žalovaný celkovou částku 17 939 Kč, avšak celkově uhradil pouze částku 8 753 Kč. Žalobkyně úvěr z důvodu nehrazení splátek zesplatnila k datum. Kromě dlužné jistiny ve výši 10 940,19 Kč žalobkyně požadovala poplatky ve výši 196 Kč, náklady na vymáhání ve výši 600 Kč, smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč a dále smluvní úrok a úrok z prodlení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud věc za postupu podle ust. a 101 odst. 4 projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. až 50 (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval). Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a následně v podání z datum.

4. Usnesením ze dne datum vyzval soud žalobkyni k doplnění skutkových tvrzení a prokázání toho, jakým způsobem byla před uzavřením úvěrové smlouvy prověřena úvěruschopnost žalovaného. Na to žalobkyně uvedla, že vycházela z údajů uvedených žalovaným v kartě klienta a z Metodiky posouzení úvěruschopnosti klienta. Pravdivost údajů uvedených klientem (žalovaným) si žádným způsobem neověřovala, žádnéy k tomu není schopna předložit (výplatní pásky, výpisy z účtu žalovaného apod.).

5. Z listinných důkazů nacházejících se ve spise soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním (důkazy jsou v textu kurzívou).

6. Z anonymizováno karty anonymizováno – úvěrové smlouvy číslo uzavřené dne datum soud zjistil, že žalovaný uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí 14 000 Kč, je svobodný a bydlí v bytě u rodičů. Další čisté příjmy domácnosti činí 30 000 Kč. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut bezúčelový revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 11 000 Kč. Výše měsíční splátky byla sjednána 4 % z dlužné částky, úrok 26,28 % ročně. Přílohou smlouvy jsou i ceník poplatků a úvěrové podmínky. Součástí je i Potvrzení o provedení ověření bonity klienta a metodiky výkladu.

7. Z výpisu čerpání úvěru, splátek a úhrad soud zjistil, že do doby zesplatnění úvěru datum žalovaný čerpal částku 17 939 Kč a uhradil částku 8 753 Kč.

8. Z výzvy ke splacení celého úvěru z datum včetně podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky z úvěru v celkové výši 13 426,31 Kč do 14 dní.

9. Z dopisu – předžalobní výzvy ze dne datum včetně podacího lístku z datum soud zjistil, že tímto žalobkyně vyzývá žalovaného k úhradě dlužné částky do datum.

10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

11. Podle , o spotřebitelském úvěru, dle kterého spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Podle , 2 , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle , o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

14. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Mezi žalovaným a žalobkyní byla v souladu s  a násl. , (dále jen „o. z.“) uzavřena dne datum smlouva o revolvingovém úvěru číslo která svou povahou odpovídá smlouvě o spotřebitelském úvěru ve smyslu , o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně však před uzavřením této smlouvy nedostála své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele dle daného zákona. Z doložených listin a skutkových tvrzení žalobkyně vyplývá, že údaje ohledně majetkových poměrů žalovaného nebyly ověřovány, žádné takovéy nemá žalobkyně k dispozici. Dle tvrzení žalovaného činí jeho pravidelný měsíční příjem 14 000 Kč, žije s rodiči, jejichž příjem činí 30 000 Kč měsíčně. Jiné informace žalobkyně po žalovaném nevyžadovala, nezjišťovala výdaje žalovaného ani skutečnost, zda žalovaný již nehradí splátky jiného úvěru či zápůjčky. Z tohoto lze usuzovat, že žalobkyně úvěruschopnost žalovaného posuzovala pouze na základě tvrzeného příjmu a jejího programu výpočtu, nikoli na základě konkrétních individuálních skutečností týkajících se příjmů a výdajů žalovaného. Toto posouzení je zcela nedostatečné.

15. Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 25. 7. 2018 pod sp. zn. uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí, kterou mu ukládá zákon o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, majetkových a výdělkových poměrech. Povinnost věřitele zaobírat se s péčí řádného hospodáře úvěruschopností dlužníka, tedy ověřovat si jím tvrzené skutečnosti, je pak podrobně řešena např. již v usnesení pléna Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. , v rozhodnutí Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. , nebo v nálezu Ústavního soudu, sp. zn. , dle kterého pokud věřitel neprověří náležitě pečlivě schopnost spotřebitele splnit v budoucnu svůj závazek, a to i kdyby mu zákon takovou povinnost zvlášť neukládal, jedná se o jednání, které je v rozporu s dobrými mravy.

16. K sankcím, které nastupují v souvislosti s porušením povinnosti zkoumat úvěruschopnost, se vyjadřoval rovněž Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne datum ve věci C – číslo, přičemž uvedl následující. Soudy jsou povinny zajistit plný účinek Směrnice 2008/48/ES (dále jen„ Směrnice“), kdy články 8 a 23 této Směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele dle čl. 8 Směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

17. K tomu je třeba podotknout, že důraz je třeba klást i na povinnost vést a uchovávat záznamy týkající se jak učiněných zjištění, tak postupů, jimiž k těmto zjištěním věřitel dospěl, proto se nemůže povinnosti řádně doložit posouzení úvěruschopnosti žalovaného zprostit ani žalobkyně. Nedostatečný způsob zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně má za následek dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatnost smlouvy (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. ).

18. S ohledem na uvedené má soud za to, že žalobkyně nezkoumala náležitě pečlivě úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy, spotřebitelská smlouva ze dne datum je tak absolutně neplatná a žalovaný má povinnost vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu jako specifické bezdůvodné obohacení dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelské smlouvě. Protože žalobkyně prokázala, že poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 17 939 Kč a že žalovaný na úvěrovou smlouvu uhradil 8 753 Kč, započetl tuto platbu soud na jistinu úvěru a žalobě vyhověl co do částky 9 186 Kč. Co do poplatků, smluvních pokut a smluvních úroků soud žalobu zamítl, neboť se jedná o nároky z neplatné smlouvy.

19. Soud se dále zabýval nárokem žalobkyně na úrok z prodlení. Vycházel při tom z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. , dle kterého ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelské smlouvě je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci neprověřených úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších poplatků a úroků, navíc v nové době splatnosti, která je buď dohodnuta mezi stranami nebo v případě sporu určena soudem a neodvisí od výzvy věřitele ale od možností a schopností dlužníka (žalovaného). Nárok na zákonný úrok z prodlení dle § 1968 a § 1970 o. z. tak věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka se splacením poskytnuté jistiny. Protože mezi účastníky k dohodě o splatnosti povinnosti vrátit poskytnutou jistinu nedošlo a žalovaný ji nevrátil ani na výzvu žalobkyně, vyšel soud z toho, že mezi účastníky je spor o stanovení této splatnosti a fakticky ji určil až svým rozhodnutím. Z důvodu nečinnosti žalovaného, který se k žalobě nevyjádřil, nemohl soud učinit žádná skutková zjištění k aktuálním majetkovým a výdělkovým poměrům žalovaného, a tedy k jeho možnostem vrátit poskytnutou jistinu. Z tohoto důvodu byla soudem stanovena splatnost v souladu s obecnou třídenní pariční lhůtou ( ).

20. Na základě shora uvedeného tedy soud zamítl žalobu rovněž co do úroku z prodlení, neboť splatnost přiznané částky nastává až uplynutím lhůty k plnění stanovené ve výroku rozsudku (vykonatelností rozsudku) a žalobkyni tedy v době rozhodnutí soudu nárok na úrok z prodlení nevznikl, neboť žalovaný v té době dosud nebyl v prodlení.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 997 Kč, přičemž tato částka představuje 44,26 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 72,13 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 27,87 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 736,19 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí, výzva k plnění, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud aplikoval ust. vyhl. č. , neboť je mu z jeho činnosti známo opakované podávání žalob téže žalobkyně (a téhož advokáta) ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž ze žalob (resp. návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu) vyplývá ustálenost vzoru ve smyslu vyhl. č. (obsah, struktura, řazení vět, nároky téhož druhu).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.