Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 107/2023-23

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ladislavou Olbrechtovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 26 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7 400 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 221,83 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 400 Kč od 2.11.2022 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Návrh žalobce, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 18 600 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 552,76 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 8 178,13 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 14 466,67 Kč od 2.11.2022 do zaplacení ve výši 8,25 %, úrokem 26,43 % ročně z částky 14 466,67 Kč od 2.11.2022 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7 400 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 221,83 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 400 Kč od 2.11.2022 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Návrh žalobce, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 18 600 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 552,76 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 8 178,13 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 14 466,67 Kč od 2.11.2022 do zaplacení ve výši 8,25 %, úrokem 26,43 % ročně z částky 14 466,67 Kč od 2.11.2022 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal proti žalovanému zaplacení částky 26 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že:

1/ mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, a žalovaným došlo dne 24.10.2019 k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 25.000,00 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 5.000,00 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 5.000,00 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 10.000,00 Kč. Úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškeré poplatky žalobce dále souhrnně nazývá také jen jako„ úhrady za služby“. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 750,00 Kč počínaje 31.10.2019, přičemž poslední splátka byla stanovena na 17.12.2020. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Již ze smluvních ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 17.12.2020. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaný byl v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Právní předchůdce žalobce měl současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 01.11.2022 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 01.11.2022. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 01.11.2022. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou aktivní legitimaci. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradil pouze částku 17.600,00 Kč. Ke dni postoupení 01.11.2022 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 30.800,00 Kč. Příslušenství pohledávky pak tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Jak žalobce uvedl již výše, požaduje po žalovaném pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného se zákonným úrokem z prodlení.

Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení:

- dlužné jistiny ve výši 7.400,00 Kč představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 25.000,00 Kč a částkou ve výši 17.600,00 Kč zaplacenou žalovaným na tuto jistinu,

- kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1.221,83 Kč a

- úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 7.400,00 Kč od 02.11.2022 do zaplacení.

Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 1.221,83 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně počítaný z dlužné jistiny od 18.12.2020 do data postoupení 01.11.2022.

2/mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, a žalovaným došlo dne 30.07.2019 k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“). Před uzavřením Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobce schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Dle dikce ustanovení - , o spotřebitelském úvěru, posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr probíhá na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Spotřebitel je povinen poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné a pravdivé informace nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Tyto informace je spotřebitel povinen na žádost věřitele vysvětlit a doplnit. Žalobce, resp. jeho právní předchůdce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu - , o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalovaného) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka (část„ Dokumenty k ověření“, resp.„ Dokumenty na ověření finanční situace“), mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Tuto skutečnost potvrzuje i předmětná Smlouva, v jejímž je uvedeno:„ Zákazník potvrzuje, že právnická osoba jméno s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet Spotřebitelský úvěr, a to i na základě informací získaných od Zákazníka, které jsou obsahem Karty zákazníka – Žádosti o Spotřebitelský úvěr a o kterých Zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato Smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.“ V Smlouvy žalovaný dále prohlásil, že věřiteli před uzavřením Smlouvy poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet poskytnutou půjčku, resp. zápůjčku, a že je plně svéprávný pro uzavření Smlouvy a je schopen splatit celou dlužnou částku dle podmínek ve Smlouvě. Úplnost, přesnost a pravdivost veškerých uvedených údajů žalovaný stvrdil svým podpisem i v kartě zákazníka při vyplňování žádosti o spotřebitelský úvěr. Nashromážděné a ověřené údaje byly příslušným spolupracovníkem právního předchůdce žalobce odeslány do obchodního informačního systému právního předchůdce žalobce, který obsahuje skóringový model zahrnující kritéria, vycházející ze statistických dat, a který schopnost splácet požadovanou částku vyhodnotil. Na základě odborného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byla teprve s žalovaným uzavřena předmětná Smlouva. Právní předchůdce žalobce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, které uvedl v kartě zákazníka. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 27.000,00 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 5.400,00 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 5.400,00 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 10.800,00 Kč. Úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškeré poplatky žalobce dále souhrnně nazývá také jen jako„ úhrady za služby“. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 810,00 Kč počínaje 06.08.2019, přičemž poslední splátka byla stanovena na 22.09.2020. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Již ze smluvních ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 22.09.2020. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaný byl v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Právní předchůdce žalobce měl současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného ke dni 22.09.2020 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 14.466,67 Kč ode dne 23.09.2020 až do zaplacení dále úrokem ve výši 26,43 % ročně sjednaným v  Smlouvy (resp. na základě rozhodnutí žalobce úrokem v nižší sazbě, než byla mezi smluvními stranami ve Smlouvě sjednána). Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 01.11.2022 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 01.11.2022. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 01.11.2022. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou aktivní legitimaci.

Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradil pouze částku 30.000,00 Kč, z toho:

-) na jistinu 12.533,33 Kč,

-) na úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy 5.400,00 Kč,

-) na poplatek za administrativní činnost 5.400,00 Kč a

-) na poplatek za hotovostní inkaso splátek 6.666,67 Kč.

Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne 13.09.2021.

Ke dni postoupení 01.11.2022 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 21.350,00 Kč, skládající se z:

-) dlužné jistiny ve výši 14.466,67 Kč,

-) dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 0,00 Kč,

-) dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 0,00 Kč a

-) dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.133,33 Kč.

Příslušenství pohledávky pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 21.350,00 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobce vůči žalovanému neuplatňuje. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho.

Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení:

-) celkové dlužné částky ve výši 18.600,00 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 14.466,67 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 4.133,33 Kč,

-) kapitalizovaných úroků ve výši 8.178,13 Kč,

-) kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2.552,76 Kč,

-) úroků ve výši 26,43 % ročně z dlužné jistiny ve výši 14.466,67 Kč od 02.11.2022 do zaplacení

-) úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 14.466,67 Kč od 02.11.2022 do zaplacení.

Ke kapitalizovanému úroku ve výši 8.178,13 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši 26,43 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 14.466,67 Kč od 23.09.2020 do data postoupení 01.11.2022. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 2.552,76 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 14.466,67 Kč od 23.09.2020 do data postoupení 01.11.2022. Před podáním žaloby byl žalovaný dle žalobcem písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobce je tak nucen se domáhat splnění svého nároku prostřednictvím soudu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle , podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v . Žalovaný byl podle vyzván, aby se vyjádřil, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání a soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určité lhůtě, bude se předpokládat, že s tímto postupem soudu souhlasí. Výzva byla doručena žalovanému dne 2.5.2023 uložením u pošty, žalobce souhlasil s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání v žalobě. Žalovaný se k výzvě nevyjádřil, soud tedy věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.

4. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobcem a to: Smlouvou o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 24.10.2019 uzavřenou mezi právnická osoba a žalovaným, z níž zjistil, že žalovanému byl poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 25 000 Kč na dobu 60 týdnů, celkem měl žalovaný vrátit částku 45 000 Kč při RPSN 206,15 %. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaný byl zaměstnán u právnická osoba anonymizována dvě slova obec, jeho čistý příjem činil 26 500 Kč měsíčně, výdaje celkem 18 800 Kč měsíčně. Smlouvou o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 30.7.2019 uzavřenou mezi právnická osoba a žalovaným, z níž zjistil, že žalovanému byl poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 27 000 Kč na dobu 60 týdnů, celkem měl žalovaný vrátit částku 48 600 Kč při RPSN 206,15 %. Ze zákaznické karty této smlouvě bylo zjištěno, že žalovaný byl zaměstnán u právnická osoba anonymizována dvě slova obec, jeho čistý příjem činil 27 118 Kč měsíčně, výdaje celkem 15 457 Kč měsíčně. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 1.11.2022 spolu se seznamem postipovaných pohledávek, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 24.11.2022 adresovaným žalovanému spolu s podacím lístkem, předžalobní výzvou ze dne 12.1.2023 spolu s podacím lístkem a z těchto listinných důkazů vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobce společnost právnická osoba nejprve 30.7.2019 částku 27 000 Kč a následně dne 24.10.2019 částku 25 000 Kč. Žalovaný z poskytnuté částky 27 000 Kč vrátil částku 30 000 Kč a z poskytnuté částky 25 000 Kč vrátil částku 17.600 Kč.

5. Žalobce se v případě 1. nároku domáhá vydání bezdůvodného obohacení rozsahu rozdílu mezi poskytnutou částkou 25 000 Kč a vrácenou částkou 17.600 Kč, tedy zaplacení částky 7 400 Kč s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení.

6. Před uzavřením smlouvy o zápůjčkách zkoumala právní předchůdkyně žalobce tzv. úvěruschopnost žalovaného, prostřednictvím zákaznické karty, v níž jsou uvedeny údaje o zaměstnavateli žalovaného, vyplněna byla kolonka o čistém příjmu žadatele, výdaje byly odhadnuty. Soud tuto skutečnost vyhodnotil tak, že úvěruschopnost žalovaného nebyla před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřena jak v případě prvé, tak druhé smlouvy.

7. Podle , 2 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle výše citovaného ustanovení zákona a s odkazem na Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. , se soud nejprve zabýval otázkou platnosti předmětné spotřebitelské smlouvy, kdy byla právní předchůdkyně žalobce jako věřitel před uzavřením smlouvy povinna s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného, jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Soud dospěl k závěru, že touto otázkou se právní předchůdkyně žalobce před uzavřením předmětné smlouvy s odbornou péčí nezabývala, což mimo jiné dokazuje to, že se žalobce jako právní nástupce společnosti domáhá toliko bezdůvodného obohacení za vyplacenou částku 25 000 Kč poníženou o částku 17 600 Kč, kterou žalovaný žalobci vrátil. Soud odkazuje na závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. (zejména bod 26). Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

10. Soud tedy s ohledem na skutečnost, že nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobce zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy s odbornou péčí, dospěl k závěru, že právě tento nedostatek má za následek neplatnost předmětné spotřebitelské smlouvy, a to absolutní dle § 588 o. z., k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti bez ohledu na to, zda je některou ze stran namítána, když navíc tento právní závěr je akceptován již samotným žalobcem v žalobě v bodě 1., když se domáhá toliko bezdůvodného obohacení. K této neplatnosti daného právního jednání se přihlíží i bez návrhu, pokud je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání (v tomto je možno se opřít i o závěry občanskoprávní teorie - Lavický, P. a kol. I. Obecná část ( - 654). Komentář. 1. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 2084). Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli.

11. Podle () neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Smlouva je neplatným právním jednáním podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, neboť žalobce netvrdil ani nepředložil žádné konkrétní důkazy k prokázání, že by řádným způsobem posoudil úvěruschopnost žalovaného ověřením toho, co sám uvedl o svých poměrech žalovaný. Při závěru o neplatnosti Smlouvy je s ohledem na zásadu iura novit curia nicméně třeba právní poměr mezi žalobcem a žalovaným posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle , které je speciálním ustanovením k vypořádání plnění z neplatné smlouvy podle věty první ve spojení s  o. z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. ), které spočívá v tom, že žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobce částku 25 000 Kč, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Z dokazování vyplynulo, že žalovaný z této částky vrátil 17 600 Kč, a proto bezdůvodné obohacení žalovaného činí 7 400 Kč. Protože došlo k postoupení pohledávky na žalobce ve smyslu o. z., je v této věci aktivně věcně legitimován žalobce, proto soud přiznal k zaplacení částku 7 400 Kč žalobci, a to včetně požadovaného úroku z prodlení, který byl kapitalizován ve výši 1.221,83 Kč za dobu od 18.12.2020 do 1.11.2022 Kč, a dále požadován v zákonné výši, tak jak to vyplývá z o. z. ve spojení s  nař. vl. .

13. V případě 2. nároku se žalobce domáhá doplacení poskytnutého úvěru dle smlouvy ze dne 30.7.2019, což vyplývá jednak ze skutkových tvrzení o splnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného ze strany právního předchůdce žalobce, jednak taktéž z toho, že úvěr byl poskytnut ve výši 27 000 Kč, žalovaný vrátil 30 000 Kč a předmětem žaloby je zaplacení částky 18 600 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 8 178,13 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 552,76 Kč a úroků ve výši 26,43 % ročně z dlužné jistiny ve výši 14 466,67 Kč od 2.11.2022 do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 14 466,67 Kč od 2.11.2022 do zaplacení.

14. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 419 o.z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

16. Podle § 420 odst. 1 o.z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

17. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům.

18. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

19. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

20. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

21. Po právní stránce soud právní jednání účastníků posoudil jako smlouvu o úvěru ve smyslu výše citovaných ustanovení, když právní předchůdce žalobce přenechal žalovanému peněžní prostředky ve výši 27 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný peněžní prostředky ve výši 27 000 Kč převzal a zavázal se je v dohodnuté době vrátit.

22. Soud se zabýval otázkou platnosti ujednání o tzv. poplatku, který v tomto případě činí 21 600 Kč za zapůjčení částky 27 000 Kč na 60 týdnů, a dospěl k závěru, že tento poplatek je vlastně úrokem úvěru. S ohledem na výši jistiny 27 000 Kč a na dobu splatnosti úvěru představující 60 týdnů odpovídá zmiňovaný poplatek úroku přesahujícímu více než 80 % jistiny, ročně přes 69 %. Taková výše úroku je zcela nepřiměřená. Z tohoto důvodu soud ujednání o poplatku vyhodnotil jako právní jednání v rozporu s dobrými mravy, a tudíž jako neplatné. Žalobci tak právo na úroky v podobě poplatků nevzniklo.

23. Jak již dovodil Nejvyšší soud ČR například v rozhodnutí sp. zn. , a ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké výše lze při peněžité půjčce sjednat úroky. Z této skutečnosti však nelze úspěšně dovozovat, že by výše úroků závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o zápůjčce, a že by tedy nepodléhala žádnému omezení. Rovněž u dohody o úrocích při peněžité zápůjčce totiž platí, že výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité zápůjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a tedy jsou v rozporu s dobrými mravy. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení o.z., je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu. Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. dovodil, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu účinného do 31.12.2013 (nyní obdobně o.z.), která podstatně překračuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček.

24. Soud má za to, že úrok ve výši 21 600 Kč jako odměna za poskytnutí úvěru 27 000 Kč na dobu 60 týdnů představující přes 80 % celé jistiny úvěru (ročně 69 %), je odměnou nepřiměřeně vysokou. Za této konkrétní situace je nutno posoudit takto ujednané úroky pro jejich nepřiměřenou výši hraničící s lichvou jako úroky ujednané v rozporu s dobrými mravy, tedy úroky ujednané neplatně.

25. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

26. Při závěru o neplatnosti smlouvy o úvěru, včetně ujednání o úroku, je nutno vzájemný vztah mezi účastníky vypořádat v režimu bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný obdržel od právního předchůdce žalobce finanční prostředky ve výši 27 000 Kč. Z žaloby lze dovodit, že žalovaný uhradil 30 000 Kč. Žalovaný tak na jistině ničeho nedluží a ve zbytku požadované částky s příslušenstvím pak soud žalobu zamítl, když nárok na zaplacení těchto částek žalobci pro neplatnost smlouvy o zápůjčce nevznikla.

27. Současně, pokud jde o právní posouzení věci, soud posoudil smluvní vztah žalobce a žalovaného podle a násl. , , ve znění ke dni uzavření smlouvy (dále jen,,OZ“) jako smlouvu o úvěru, přičemž vzhledem ke skutečnosti, že žalobce uzavřel smlouvu jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel, jedná se zároveň o spotřebitelskou smlouvu a je nutné na ni vztáhnout i ustanovení násl. a , o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy (dále jen,,ZoSÚ“).

28. V této části soud odkazuje na již dříve citované ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ a § 86 odst. 2 ZoSÚ.

29. Soud na základě provedeného dokazování zjistil, že žalobce před uzavřením smlouvy o úvěru nezkoumal s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet úvěr. Ze zákaznické karty nelze učinit žádný konkrétní závěr o úvěruschopnosti žalovaného, nebyly doloženy ani výstupy z insolvenčního rejstříku, z centrální evidence exekucí, z výpisu z databáze neplatných dokladů, výpisu z nebankovního registru. Z obecně vyplněného dotazníku – zákaznické karty nevyplývá, že by žalobce dané skutečnosti jakkoli ověřoval. Nic dalšího žalobce k posouzení úvěruschopnosti žalovaného nezjišťoval a nebylo zjištěno, jakým způsobem žalobce získal veškeré v dotazníku vyplněné údaje o žalovaném. Na základě těchto skutečností je soud přesvědčen, že žalobce nedostatečně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, proto soud posoudil předmětnou smlouvu o úvěru ze dne 30.7.2019 i z tohoto důvodu jako absolutně neplatnou podle ust. ZoSÚ, ve spojení s  a . Soud přihlédl k absolutní neplatnosti tohoto právního jednání, aniž by se jí žalovaný dovolal, neboť stanovení relativní neplatnosti právního jednání by bylo v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak než pozitivním zásahem ze strany soudu, a to při vědomí smyslu právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli úvěru z hlediska ekonomické síly. Rovněž podle judikatury SD EU by sankce za nezjišťování úvěruschopnosti měla být účinná a přiměřená a měla by mít odrazující účinek (C - 565/12 Le Crédit Lyonnais). Dále podle judikatury SD EU nelze efektivně spotřebitele chránit, hodnotil-li by vnitrostátní soud ochranu spotřebitele nikoliv z moci úřední (v poměrech posuzování RPSN srov. Radlinger a Radlingerová proti Finway, C -377/14 ze dne 21.4.2016).

30. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. , žalovaný měl ve sporu převážný úspěch, z obsahu spisu však vyplývá, že mu žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.