Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 192/2023-118

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Taťánou Hodaňovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 49 799,70 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 38 399,34 Kč s 15 % ročním úrokem z prodlení z částky 38 399,34 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba na zaplacení částky 11 400,36 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 421,81 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 5 219,90 Kč, 15 % ročním úrokem z prodlení z částky 11 400,36 Kč od datum do zaplacení, 16,9 % ročním úrokem z částky 47 999,7 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 5 129,74 Kč, k rukám JUDr. Ing. jméno příjmení jméno, advokáta se sídlem adresa žalobkyně, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 38 399,34 Kč s 15 % ročním úrokem z prodlení z částky 38 399,34 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>II. Žaloba na zaplacení částky 11 400,36 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 421,81 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 5 219,90 Kč, 15 % ročním úrokem z prodlení z částky 11 400,36 Kč od [datum] do zaplacení, 16,9 % ročním úrokem z částky 47 999,7 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 5 129,74 Kč, k rukám JUDr. Ing. [jméno] [příjmení] [jméno], advokáta se sídlem [adresa žalobkyně], do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b>

1. Žalobou doručenou soudu dne datum a jejím doplněním ze dne datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 49 799,70 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 421,81 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 5 219,90 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 49 799,70 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 16,9 % ročně z částky 47 999,70 Kč od datum do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba, IČO (dále jen„ banka“) a žalovaný uzavřeli dne datum Smlouvu o spotřebitelském revolvingovém úvěru číslo ve výši 10 000 Kč a následně byl dne datum byl účastníky sjednání dodatek k této smlouvě, na základě kterého, právní předchůdce žalobkyně zvýšil limit na částku 48 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr a sjednané úroky ve výši 16,9 % ročně z čerpané a nesplacené jistiny formou pevných měsíčních splátek v neměnné výši stanovené sjednaným procentem z poskytnutého úvěrového rámce, a to počínaje měsícem následujícím po uzavření smlouvy. Žalovaný se dále zavázal hradit cenu za využití účtu ve výši 50 Kč měsíčně, případně další poplatky. Vzhledem k tomu, že žalovaný sjednané splátky úvěru, úroky a poplatky nesplácel řádně a včas, banka ho několikrát písemně upozornila, aby tento stav napravil. Následně v důsledku trvajícího porušování smluvních povinností ze strany žalovaného využila banka svého oprávnění a úvěr s účinností ke dni datum zesplatnila. Pohledávka za žalovaným spolu s příslušenstvím byla ze strany banky postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, a to s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno písemně. Jistina pohledávky je od postoupení pohledávky nadále úročena úrokem z úvěru ve výši 16,90 % ročně a úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 47 999,70 Kč, poplatky ve výši 1 800 Kč, kapitalizované úroky z prodlení ve výši 2 421,80 Kč, kapitalizované úroky z úvěru ve výši 5 219,90 Kč a dále úroky z úvěru ve výši 16,90 % ročně z dlužné jistiny ve výši 47 999,70 Kč od datum do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné částky ve výši 49 799,70 Kč od datum do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, do dnešního dne dlužnou částku neuhradil.

2. Usnesením č. j. číslo jednací ze dne 30. 6. 2023 byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala a prověřovala podle o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství a zaslala soudu důkazy k prokázání doplněných tvrzení a dále, aby sdělila, jaká celková částka byla žalovaným vyčerpána a jaká zaplacena. K tomu žalobkyně v doplnění žaloby ze dne datum a datum uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba, jako poskytovatel úvěru splnila svou zákonnou povinnost ve smyslu , , o spotřebitelském úvěru, kdy s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného, které získala při zpracovávání žádosti žalovaného o poskytnutí úvěrového produktu, v rámci něhož byl žalovaný dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměny. Žalovaný uvedl v žádosti o poskytnutí úvěrového produktu, že je svobodný, má uzavřený pracovní poměr na dobu neurčitou a dále s ohledem na výši jeho příjmu a výši požadovaného úvěru dospěla banka k názoru, že schopnost žalovaného splácet tento úvěr je dostatečná. Dále ve svém vyjádření žalobkyně uvedla, že celková načerpaná částka žalovaným činí 80 021,70 Kč a celková uhrazená částka činí 41 622,36 Kč.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal nečinný, k jednání nařízenému na den datum se bez omluvy nedostavil.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že dne datum uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba s žalovaným Smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které, byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec 10 000 Kč. Dne datum byl uzavřen Dodatek ke smlouvě o revolvingovém úvěru, ve kterém se účastníci dohodli na nové výši limitu revolvingového úvěru ve výši 48 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o úvěru byly Všeobecné obchodní podmínky právnická osoba Měsíční splátka jistiny a úroku činila 1 440 Kč. Roční úroková sazba činila 16,9 %, RPSN 18,08 % (ze Smlouvy o revolvingovém úvěru a Dodatku ke smlouvě o revolvingovém úvěru). Žalovaný vyčerpal celkem částku 80 021,70 Kč a zaplatil částku ve výši 41 622,36 Kč. Jelikož žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, prohlásila banka ke dni datum úvěr za splatný a vyčíslila dlužnou částku ve výši 52 722 Kč (z Rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne datum). Po zesplatnění žalovaný neuhradil žádnou částku. Celková částka sestává z dlužné jistiny ve výši 47 999,70 Kč, poplatků ve výši 1 800 Kč, úroků z prodlení ve vši 2 421,81 Kč a úroků z úvěru ve výši 5 219,90 Kč právnická osoba oznámila žalovanému, že pohledávku ze Smlouvy o úvěru číslo postoupila žalobkyni (z oznámení o postoupení ze dne datum a z podacího lístku). Pohledávka byla žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, s účinností ke dni datum (ze smlouvy o postoupení včetně přílohy).

5. Z listin – Žádost o poskytnutí úvěrového produktu, Posouzení úvěruschopnosti klienta a Výpisů z účtů soud zjistil tyto údaje: Žalovaný v žádosti uvedl příjem 22 492 Kč, z výpisů z účtů žalovaného za období od měsíce června 2020 do června 2021 byl zjištěn průměrný čistý měsíční příjem žalovaného od zaměstnavatele právnická osoba ve výši 21 302 Kč. Dále žalovaný sdělil, že je svobodný, bydlí nájmu, který činí 10 000 Kč měsíčně a nemá žádné splátky mimo právnická osoba příjmení dotazem do CCB a vlastních systému zjistila, že klient měl v době úvěrové žádosti spotřební úvěr u ČS se splátkou 1 515 Kč, kontokorentní úvěr s limitem 30 000 Kč a s orientační splátkou 900 Kč a revolvingový úvěr s limitem 20 000 Kč s orientační splátkou 600 Kč (tento úvěr byl navýšen touto žádostí). Orientační splátka nového úvěru činila 1 440 Kč a nové splátkové zatížení pak činilo 3 855 Kč.

6. Podle ustanovení , (dále také ), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle ustanovení , , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru (dále též ZoSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle ustanovení , 2 , , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Podle ustanovení , věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

12. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne datum a datum uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení , která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení a násl. Právní předchůdkyně žalobkyně jednala při jejím uzavření jako poskytovatel spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení písmeno d) , zatímco žalovaný při uzavření smlouvy vystupoval jako spotřebitel. Uplatní se tedy právní úprava zakotvená v  ZoSÚ, podle něhož poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Princip odpovědného úvěrování zahrnující ochranu spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochranu věřitele před nedobytností pohledávky je vyjádřen v ustanovení § 86 ZoSÚ a posílen v citovaném ustanovení § 87 odst. 1 zavedením sankce pro případ, že věřitel nedostojí odborné péči při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. odst. 26). V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud zformuloval a odůvodnil závěr o nezbytnosti poskytovatele úvěru aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto údaje také aktivně zjišťuje a prověřuje. Tyto závěry nově potvrdil rovněž Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018 spisové značky , z něhož mimo jiné vyplývá, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele, nýbrž odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. příjmení je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

14. Tyto závěry, které se vztahují ke zkoumání úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru číslo Sb., jsou nepochybně použitelné i režimu , neboť povinnost věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet spotřebitelský úvěr je v něm zakotvena obdobně, respektive ještě šířeji.

15. Rovněž Ústavní soud ČR ve svém nálezu ze dne datum zdůraznil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit, přičemž uložením a řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný spotřebitel a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí sama společnost jako taková. Obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.

16. Zejména je nutno odkázat na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C - číslo (OPR-Finance), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v Ostravě. Ze závěrů tohoto rozsudku vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu (sankce spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem) a to bez ohledu na skutečnost, zda spotřebitel ve tříleté promlčecí době namítne tuto neplatnost.

17. S odkazem na citované závěry rozsudku Soudního dvora a na články 8 a 23 směrnice 2008/48 dospěl soud k závěru, že neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení , soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží z moci úřední, aniž by se jí spotřebitel dovolal námitkou v tříleté promlčecí lhůtě. Jedná se tedy o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy. Stanovení relativní neplatnosti právního jednání by bylo v rozporu s citovanou směrnicí a se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli z hlediska vyjednávací a ekonomické síly.

18. V projednávané věci žalobkyně pouze tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr ve smyslu ustanovení . Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala pouze příjmy žalovaného, které jsou patrné z výpisů z účtu za období od června 2020 do června 2021, ovšem vůbec nezkoumala výdaje žalovaného a nepředložila žádné důkazy o jeho skutečných výdajích (nájemní smlouvu, doklady o výši nákladů na bydlení apod.), na základě nichž, by posoudila úvěruschopnost žalovaného. Soud tedy nepovažuje za prokázané, že úvěrující banka splnila své zákonné povinnosti a řádně posuzovala úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ustanovení

19. S ohledem na výše uvedené soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu neplatnou podle citovaného ustanovení , o spotřebitelském úvěru, s odkazem na výše citovaná rozhodnutí Ústavního soudu ČR, Nejvyššího správního soudu, Nejvyššího soudu ČR a zejména Soudního dvora EU. Proto plnění z titulu předmětné smlouvy (včetně sjednaných úroků) považoval za nedůvodné. Žalobkyni tak vznikl pouze nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení a násl. .

20. Soud vypočetl výši bezdůvodného obohacení tak, že od částky 80 021,70 Kč, kterou žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně převzal, odečetl částku, kterou již žalovaný dle tvrzení žalobkyně zaplatil tedy částku 41 622,36 Kč. Žalovaný do dnešního dne nevrátil žalobkyni částku v celkové výši 38 399,34 Kč, která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně ve smyslu ustanovení . Soud v této části žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 38 399,34 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 38 399,34 Kč od datum do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením a

21. Pokud jde o počátek prodlení žalovaného, soud vycházeje z právní domněnky zakotvené v ustanovení má za to, že zásilka (Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě), zaslaná prostřednictvím poštovních služeb, je doručena adresátovi nejpozději třetí pracovní den po jejím odeslání. Splatnost bezdůvodného obohacení v souvislosti s neplatnou smlouvou tedy nastala dne datum na základě výzvy žalobkyně, ve které žalobkyně uvedla, že dlužná částka má být žalovaným uhrazena nejpozději do datum. Ode dne následujícího po splatnosti, tj. od datum je žalovaný v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení.

22. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku 38 399,34 Kč se zákonným úrokem z prodlení, která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného, jsou veškerá ujednání co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 129,74 Kč, přičemž tato částka představuje 54,22 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 77,11 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 22,89 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 490 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 49 799,70 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 3 100 Kč za jeden úkon uvedený v  a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 561,13 Kč za 44 ujetých km v částce 361,13 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle , ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,3 l číslo km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle , ve znění pozdějších předpisů) podle a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 761,13 Kč ve výši 1 209,84 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, je možno rozhodnutí vykonat.