Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 125/2023-38

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Hermannem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení, LL.M.

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 104 494,28 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 73 762,58 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 73 762,58 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení

a) částky 30 731,70 Kč,

b) úroku ve výši 4 172,11 Kč,

c) úroku z prodlení ve výši 367,56 Kč,

d) úroku ve výši 4,4 % ročně z částky 130 732 Kč od datum do datum a z částky 104 494,28 Kč od datum do zaplacení,

e) úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 130 732 Kč od datum do datum,

f) úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 104 494,28 Kč od datum do datum,

g) úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 30 731,70 Kč od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 73 762,58 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 73 762,58 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení a) částky 30 731,70 Kč, b) úroku ve výši 4 172,11 Kč, c) úroku z prodlení ve výši 367,56 Kč, d) úroku ve výši 4,4 % ročně z částky 130 732 Kč od [datum] do [datum] a z částky 104 494,28 Kč od [datum] do zaplacení, e) úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 130 732 Kč od [datum] do [datum], f) úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 104 494,28 Kč od [datum] do [datum], g) úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 30 731,70 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhá proti žalované zaplacení 104 494,28 Kč (jistina) s úrokem ve výši 4 172,11 Kč (od datum do zesplatnění, tj. do datum), s úrokem z prodlení ve výši 367,56 Kč (od datum do zesplatnění, tj. do datum), s úrokem ve výši 4,4 % ročně z částky 130 732 Kč od datum do datum a z částky 104 494,28 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 130 732 Kč od datum do datum a z částky 104 494,28 Kč od datum do zaplacení. Žalobu odůvodňuje tím, že žalovaná uzavřela dne datum se spol. příjmení příjmení příjmení Republic and právnická osoba, (dále jen„ původní věřitelka“) smlouvu o úvěru, na základě níž původní věřitelka, po řádném zkoumání úvěruschopnosti žalované, poskytla žalované úvěr ve výši 130 732 Kč, který se žalovaná spolu se sjednaným úrokem ve výši 4,4 % ročně a poplatky souvisejícími s poskytnutím úvěru a jeho správou zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Jelikož se žalovaná dostávala s úhradou splátek do prodlení, resp. poskytovala pouze částečné plnění, využila původní věřitelka svého oprávnění sjednaného ve smlouvě (v obchodních podmínkách) a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky pod sankcí zesplatnění, přičemž poté rozhodla o zesplatnění úvěru k datu datum. Žalovaná po zesplatnění úvěru uhradila celkem 26 237,42 Kč, a to platbou ze dne datum, kterou původní věřitelka započítala na jistinu pohledávky. Původní věřitelka postoupila žalobkyni pohledávku za žalovanou smlouvou ze dne datum.

2. Žalovaná zůstala po celou dobu řízení zcela pasivní a i přes výzvu soudu se k žalobou uplatněným nárokům nevyjádřila.

3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované za splnění podmínek v ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), neboť žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila.

4. Zy označené jako návrh na uzavření smlouvy o úvěru„ presto půjčka“ číslo, soud zjistil, že žalovaná dne datum učinila vůči původní věřitelce návrh vzájemného ujednání (dohody), spočívající zejména v povinnosti původní věřitelky poskytnout žalované peněžní prostředky v celkové výši 130 732 Kč (100 000 Kč bez prokazování účelu, 1 500 Kč na úhradu poplatku za poskytnutí úvěru a 29 232 Kč na úhradu pojištění schopnosti splácet úvěr), a naproti tomu v povinnost žalované poskytnuté peněžní prostředky společně s poplatkem 1 500 Kč za poskytnutí úvěru a úrokem ve výši 4,4 % ročně (RPSN činí 10,98 % ročně) splatit ve 120 pravidelných měsíčních anuitních splátkách po 1 349 Kč, splatných vždy k 20. dni kalendářního měsíce.

5. Zy označené jako akceptace návrhu na uzavření smlouvy o úvěru„ presto půjčka“ č. žádosti 2019_CZ_00133242 soud zjistil, že původní věřitelka dne datum akceptovala návrh žalované uvedený v odst. 4 tohoto rozsudku.

6. Z výpisu z běžného účtu č. bankovní účet vedeného na žalovanou soud zjistil, že dne datum byla na uvedený účet připsána platba ve výši 100 000 Kč, odeslaná z účtu původní věřitelky.

7. Zy označené jako doplnění žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru - presto půjčka soud zjistil, že žalovaná před poskytnutím peněžních prostředků sdělila původní věřitelce mj. to, že v posledních pěti letech proti ní nebyl podán návrh na výkon soudního rozhodnutí či exekuci.

8. Zy označené jako„ smlouva o postoupení pohledávek“, datované dne datum, vč. přílohy (seznamu postoupených pohledávek), soud zjistil, že ještě před podáním žaloby převedla původní věřitelka žalobou uplatněné nároky na žalobkyni.

9. Zy označené jako předžalobní upomínka, datované dne datum, vč. dokladu o odeslání, soud zjistil, že žalobkyně dne datum odeslala žalovanému doporučeným dopisem výzvu k úhradě dlužné částky nejpozději do datum.

10. Skutková zjištění učiněná z ostatních provedených listinných důkazů, resp. další skutková zjištění učiněná ze shora uvedených listinných důkazů jsou nadbytečná, a to s ohledem na zjištěný skutkový stav a na to navazující právní posouzení věci (viz níže).

11. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Původní věřitelka poskytla dle písemné dohody žalované peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč, přičemž před poskytnutím těchto prostředků se zabývala osobními a majetkovými poměry žalované. Žalovaná uhradila původní věřitelce celkem 26 237,42 Kč (tato skutečnost vyplývá z tvrzení samotné žalobkyně – ve prospěch žalované, které žalovaná nijak nerozporovala). Před podáním žaloby převedla původní věřitelka žalobou uplatněné nároky na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovanou doporučeným dopisem odeslaným dne datum k úhradě dlužné částky nejpozději do datum.

12. Soud naopak nemá za prokázané, že by původní věřitelka před poskytnutím peněžních prostředků jakkoliv ověřovala tvrzení žalované o tom, že proti ní není veden výkon rozhodnutí či exekuce, že by žalobkyně či původní věřitelka vyzvaly žalovanou k úhradě dlužné částky dříve než v rámci předžalobní upomínky, že by žalovaná uhradila původní věřitelce či žalobkyni více než 26 237,42 Kč anebo že by lhůta pro vracení peněžních prostředků stanovená žalobkyní nebyla přiměřená možnostem žalované; posledně uvedené skutečnost ostatně žalovaná po celou dobu řízení ani netvrdila.

13. Podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen„ ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle ustanovení § 87 odst. 2 ZoSÚ je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

17. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Podle ustanovení , ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

20. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že původní věřitelka uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. o. z. (s obsahem blíže vymezeným v odst. 4 rozsudku). Před podáním žaloby uzavřela původní věřitelka s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek podle ustanovení § 1879 a násl. o. z., na základě níž původní věřitelka postoupila žalobkyni předmětnou pohledávku za žalovanou; žalobkyni tedy v tomto řízení svědčí aktivní věcná legitimace.

21. Soud se dále zabýval tím, zda původní věřitelka neposkytla žalované v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.) úvěr v rozporu s požadavkem na řádné zkoumání úvěruschopnosti vyjádřeným v ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ. Soud předesílá, že zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případnou neplatnost v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. , nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum ve věci C číslo, OPR- právnická osoba, v . GK). V rozsudku ze dne datum ve věci C číslo, právnická osoba v . jméno příjmení a další, Soudní dvůr Evropské unie vyložil čl. 8 směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno - v orig.„ the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně.

22. Pro závěr, zda byl spotřebitelský úvěr poskytnut žalované v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, jsou zcela zásadní skutková zjištění stran prověřování existence případných exekucí vedených proti žalované. Z provedeného dokazování přitom soud nemá za prokázané, že by původní věřitelka před poskytnutím úvěrů jakkoliv ověřovala tvrzení žalované o tom, že proti ní není veden výkon rozhodnutí či exekuce, přičemž takové zjištění je absolutním základem (výchozím bodem a prvotním předpokladem) pro další zkoumání majetkových poměrů žadatele o úvěr, neboť právě existence vedené exekuce proti žadateli je jedním z nejmarkantnějších ukazatelů o jeho aktuálních a budoucích majetkových poměrech. Případné vedení exekuce se promítá do majetkové sféry povinného (žadatele o úvěr) hned v několika rovinách. Příkladmo lze zmínit vliv na výši pravidelného příjmu žadatele, je-li exekuce prováděna srážkami ze mzdy a jiných příjmů (v takovém případě povinnému zůstává pouze tzv. nezabavitelná částka) nebo vliv na samotný poskytnutý úvěr, který může být postižen v rámci exekuce přikázáním pohledávky z účtu u peněžníhou anebo v rámci mobiliární exekuce, v závislosti na tom, zda je úvěr poskytnut žadateli hotově nebo převodem na účet. Vzhledem k závažnosti dopadů případné exekuce do majetkové sféry žadatele o úvěr soud v posuzované věci uzavřel, že nezkoumala-li žalobkyně před poskytnutím úvěru existenci případných exekucí vedených proti žalované, poskytla žalované spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou ZoSÚ, jelikož na základě neúplných informací o poměrech žalované nemohlo z logiky věci vyplynout, že zde nejsou důvodné pochybnosti o její schopnosti splácet poskytnutý úvěr. Pro úplnost soud dodává, že pro posouzení„ kvality“ procesu zkoumání úvěruschopnosti je primárně rozhodující, zda se žalobkyně touto otázkou vůbec zabývala. Teprve v návaznosti na zjištění učiněná z Centrální evidence exekucí (veřejný seznam, který je veden, provozován a spravován Exekutorskou komorou České republiky) lze usuzovat, zda je možné žadateli poskytnout úvěr navzdory proti němu vedené exekuci. V kontextu shora uvedeného poté nelze přistoupit ani na obvyklou argumentaci nebankovních poskytovatelů úvěrů/zápůjček, že jim žádný právní předpis výslovně neukládá, aby před poskytnutím úvěru prováděli lustraci v Centrální evidenci exekucí. Naopak, tato povinnost je vyjádřena v  větě prvé ZoSÚ, konkrétně slovy„ a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů.“

23. S ohledem na shora uvedené se soud ani nezabýval konkrétními osobními a majetkovými poměry žalované, které původní věřitelka v rámci posuzování úvěruschopnosti žalované zjistila, jelikož vzhledem k popsaným deficitům tohoto procesu ze strany původní věřitelky by veškerá další zjištění byla nadbytečná.

24. Neunesení důkazního břemene žalobkyní stran skutečnosti, že v případě žalované nevyplynuly z výsledku posouzení úvěruschopnosti důvodné pochybnosti o její schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, má za následek, že spotřebitelský úvěr byl žalované poskytnuty v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, což způsobuje neplatnost smlouvy o úvěru (§ 87 odst. 1 ZoSÚ). Navzdory znění ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ se jedná o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (§ 86 ZoSÚ), a které současně i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek spočívající v požadavku na ochranu spotřebitele. Jeho smyslu a účelu totiž nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti (viz rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, nebo výše cit. rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum ve věci C číslo, OPR- právnická osoba, v. GK).

25. Vzhledem k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru vznikla žalované dle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ povinnost vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve výši 73 762,58 Kč (původní věřitelka poskytla žalované 100 000 Kč a současně žalovaná neprokázala, že by původní věřitelce či žalobkyni vrátila více než 26 237,42 Kč) v době přiměřené jeho možnostem. Břemeno tvrzení a důkazní o možnostech spotřebitele jistinu spotřebitelského úvěru vrátit nese přitom spotřebitel, který zná své poměry a schopnosti a je na něm, aby v rámci sporného řízení tyto tvrdil a případně doložil. Jelikož žalovaná neprokázala (ani netvrdila), že by lhůta pro vracení peněžních prostředků stanovená žalobkyní nebyla přiměřená jejím možnostem, vzniklo žalobkyni v souladu s ustanovením a o. z. ve spojení s ustanovením rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 73 762,58 Kč od datum do zaplacení, neboť žalobkyně neprokázala, že by žalovaná byla vyzvána k vrácení poskytnuté jistiny dříve, nežli dopisem odeslaným dne datum. K vrácení poskytnuté jistiny žalobkyně stanovila žalované lhůtu do datum, od následujícího dne, tj. od datum je tudíž žalovaná s vrácením části poskytnuté jistiny v prodlení.

26. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením , protože z obsahu spisu zjištěné okolnosti případu neodůvodňují stanovení jiné lhůty k plnění.

27. Ve zbylé části soud pro neunesení důkazního břemene zamítl žalobu v rozsahu nároku žalobkyně na zaplacení části jistiny, kterou již žalovaná vrátila, jakož i nároků, které nepředstavují žalovanou nevrácenou jistinu (výrok II. písm. a), b), d)), neboť právním titulem pro vznik těchto nároků je absolutně (od počátku) neplatná smlouva o úvěru, z níž žalované nemohla vzniknout povinnost zaplatit žalobkyni uvedené nároky. Soud rovněž zamítl nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení za období předcházející počátku prodlení žalované s vrácením části poskytnuté jistiny (výrok II. písm. c), e), f)), jakož i úroku z prodlení z částky nepředstavující žalovanou nevrácenou jistinu (výrok II. písm. g)).

28. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení , neboť převážně úspěšné žalované dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci prostřednictvím Okresního soudu v Přerově.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.