Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 126/2023-50

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl asistentkou soudce Mgr. Markétou Michnovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

státní příslušnost Ruská federace

bytem adresa žalobce

zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

státní příslušnost Ruská federace

bytem anonymizováno 5 slov číslo, příjmení, země

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

o vypořádání zaniklého SJM

takto:

I. Řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Žalobkyně se domáhala vypořádání společného jmění manželů s tím, že manželství bylo uzavřeno 7. 6. 2008 v Moskvě, rozvedeno bylo rozhodnutím Choroševského obvodního soudu v Moskvě ze dne 23. 12. 2019 (v právní moci 30. 6. 2020). Žalobce učinil předmětem vypořádání společného jmění manželů bytovou jednotku adresa nacházející se v budově adresa na pozemku parc. číslo s níž je spojen spoluvl. podíl o velikosti id. číslo, na společných částech domu a na pozemku parc. číslo k. ú. část obce, územní celek.

Podle , (dále jako „“), přihlíží soud kdykoli za řízení k tomu, zda jsou splněny podmínky řízení. Jednou z těchto podmínek je i pravomoc soudů České republiky.

Podle věta první jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví.

Pří řešení otázky, zda je v předmětné věci dána pravomoc soudů České republiky, soud aplikoval Smlouvu mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních, jež byla publikována vyhláškou ministerstva zahraničních věcí č. 95/1983 Sb.

Podle čl. 25 vyhlášky č. 95/1983, o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních, se osobní a majetkové vztahy manželů se řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území mají společné bydliště (1). Má-li jeden z manželů bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany a mají-li přitom oba manželé stejné státní občanství, řídí se jejich osobní a majetkové vztahy právním řádem té smluvní strany, jejímiž občany jsou (2). Je-li jeden z manželů občanem jedné smluvní strany a druhý druhé smluvní strany a má-li jeden z nich bydliště na území jedné a druhý na území druhé smluvní strany, řídí se jejich osobní a majetkové vztahy právním řádem smluvní strany, na jejímž území měli své poslední společné bydliště (3). Neměli-li manželé, na něž se vztahuje ustanovení odstavce 3, společné bydliště na území žádné ze smluvních stran, použije se právního řádu smluvní strany, jejímuž soudu byl podán návrh (4). K řízení o osobních a majetkových vztazích manželů je dána pravomoc orgánů smluvní strany, jejíž právní řád má být použit podle odstavců 1, 2 a 3. V případě uvedeném v odstavci 4 je dána pravomoc soudů obou smluvních stran (5).

Účastníci uzavřeli manželství dne 7. 6. 2008 v Moskvě, Ruská federace, manželství bylo rozvedeno (zaniklo) dne 30. 6. 2020 (rozhodnutím Chorošovského obvodního soudu v Moskvě). Podle čl. 25 odst. 2 shora citované vyhlášky platí, že má-li jeden z manželů bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany (žalobce má bydliště v ČR, žalovaná na území Ruské federace) a mají-li přitom oba manželé stejné státní občanství (oba účastníci jsou státními příslušníky Ruské federace, jak plyne z oddacího listu), řídí se jejich osobní a majetkové vztahy právním řádem té smluvní strany, jejímiž občany jsou (čl. 25 odst. 2 smlouvy), tedy ruským právním řádem, proto mají pravomoc rozhodovat ve věci orgány Ruské federace (čl. 25 odst. 5 smlouvy), o čemž svědčí také to, že z rozhodnutí Chorešovského obvodního soudu v Moskvě vyplývá, že tento soud o vypořádání společného majetku manželů rozhoduje sám.

Jen pro úplnost pak soud doplňuje, že shora citovaná vyhláška (resp. Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních) obsahuje zdánlivě dvě vzájemné rozporná ustanovení, a to články 25 a 37 smlouvy, avšak při výkladu právních předpisů platí v evropském kontinentálním právu již od římského práva uznávaná zásada lex specialis derogat legi generali, která přináší řešení, kdy při střetu dvou ustanovení upravujících tutéž problematiku má přednost ustanovení upravující užší okruh případů (ustanovení zvláštní, lex specialis) před ustanovením upravujícím širší problematiku (ustanovení obecné, lex generalis). Aplikace uvedené zásady v posuzovaném případě znamená, že aplikační přednost článku 25 Smlouvy (jeho odstavců 2 a 5) zakládá k projednání a rozhodnutí sporu o vypořádání majetkových vztahů účastníků pravomoc soudu Ruské federace (srov usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 1. 2. 2017, sp. zn. ). Pro úplnost tedy soud uvádí, že v daném případě není na místě postupovat ani dle čl. 37 smlouvy, tedy dle kritéria polohy nemovitosti, neboť projednávaná věc je sporem o vypořádání majetkových vztahů rozvedených manželů zahrnující i vypořádání práv k bytové jednotce na území České republiky, a nejedná se primárně o spor o určení práva k nemovité věci.

Vzhledem k tomu, že zdejší soud nemá pravomoc spor o vypořádání společného jmění manželů rozhodovat, řízení proto podle pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení zastavil.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle , kdy žalované žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5.