Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 243/2023-50

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Librovou ve věci

žalobkyně: ; název společnosti jméno anonymizováno právnická osoba, IČO

se sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem titul jméno příjmení

se sídlem adresa

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

trvale bytem adresa žalovaného

o zaplacení 164 378,84 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 97 274 Kč s úrokem z prodlení z částky 97 274 Kč ve výši 15 % p.a. od 1. 11. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

II. Ve zbývající části se žalobní návrh zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 97 274 Kč s úrokem z prodlení z částky 97 274 Kč ve výši 15 % p.a. od 1. 11. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>II. Ve zbývající části se žalobní návrh zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se žalobou doručenou podepsanému soudu dne 26. 4. 2023 domáhala proti žalovanému zaplacení celkové částky 164 378,84 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru. Tvrdila, že dne 17. 12. 2019 žalovaný uzavřel s jejím právním předchůdcem, společností název společnosti anonymizována dvě slova smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě níž mu tato společnost poskytla částku 200 000 Kč. Tuto se žalovaný zavázal splatit spolu s příslušenstvím (úrokem ve výši 13,58 % p.a.) v 96 měsíčních splátkách po 3 683 Kč, počínaje únorem 2020 Celkem se zavázal splatit 353 568 Kč, z čehož částka 24 576 Kč připadala na pojistné. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy vyplývající porušil, když sjednané splátky nehradil řádně a včas a právní předchůdce žalobkyně z tohoto důvodu dluh z úvěrové smlouvy ke dni 31. 10. 2022 zesplatnila. Na dluh žalovaný uhradil celkem 102 726 Kč. Dlužná částka pak sestávala z nesplacené jistiny ve výši 163 503,99 Kč, nesplaceného smluvního úroku ve výši 9 073,16 Kč, nesplacených poplatků za sjednané pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 1 280 Kč, nesplacených poplatků za odeslání upomínek ve výši 600 Kč, smluvní pokuty ve výši 691,85 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 183 Kč.

K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že schopnost žalovaného splácet úvěr byla ověřena v interních i externích databázích třetích subjektů a dále pak v registru SOLUS, bankovních i nebankovních registrech. Sám žalovaný uvedl, že je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost, bydlí v nájmu a je zaměstnán s čistým měsíčním příjmem 21 000 Kč. Výdaje pak specifikoval částkou 6 000 Kč. Svůj příjem žalovaný doložil potvrzením o výši příjmu a výpisem z účtu, ze kterého je patrné připsání mzdy ve výši 19 072 Kč.

2. Žalovaný, shodně se žalobkyní souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalovanému doručovány na adresu trvalého bydliště, přičemž zásilku považoval soud za doručenou, v souladu s ust. / a 4/ , dnem 18. 9. 2023, když žalovanému byla zanechána výzva a zásilka připravena k vyzvednutí dne 6. 9. 2023).

3. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 7. 11. 2022 a seznamem postoupených pohledávek. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován právním předchůdcem žalobkyně ze dne 29. 11. 2022.

4. Z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ze Smlouvy o úvěru číslo z Oznámení o schválení úvěru soud zjistil, že smlouva o úvěru byla dne 17. 12. 2019 uzavřena mezi žalovaným a společností název společnosti anonymizována dvě slova, která se jako věřitel zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 200 000 Kč. Žalovaný se pak zavázal splatit poskytnutý úvěr s úrokem ve výši 13,58 % p.a. v 96 měsíčních splátkách po 3 683 Kč Celkem se tak žalovaný zavázal splatit částku 353 568 Kč (z toho 24 576 Kč na pojistné).

Dopisem ze dne 26. 9. 2022 právní předchůdce žalobkyně od smlouvy o úvěru, z důvodu prodlení se splácením úvěru, odstoupil s tím, že úvěr se stal ke dni 31. 10. 2022 splatným v celém rozsahu. K tomuto datu činila dlužná částka 175 149 Kč.

Čerpání úvěru a rozsah jeho splácení žalobkyně doložila výpisem z úvěrového účtu.

5. V rámci y nazvané,,Údaje pro posouzení žádosti o klasický a/nebo revolvingový úvěr“ žalovaný uvedl, že je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost, žije v nájmu a je zaměstnán u České pošty s průměrným čistým měsíčním příjmem 21 000 Kč. Jako výdaje konstatoval částku 6 000 Kč bez dalšího rozlišení. Výši příjmu doložil potvrzením firmy, anonymizováno, ze dne 18. 12. 2019 (podle kterého činil jeho průměrný čistý měsíční příjem za poslední tři měsíce 19 878 Kč) a výpisem z běžného účtu č. bankovní účet za období měsíce listopadu 2019, ze kterého je zřejmá příchozí úhrada – mzda – ve výši 19 072 Kč.

6. Podle ust. , , (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle ust. § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

10. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:

Soud se nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.

Žalobkyně ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného předložila pouze formulář pro posouzení žádosti o úvěr s údaji uvedenými žalovaným, potvrzení zaměstnavatele žalovaného o výši příjmu za období posledních třech měsíců před žádostí o úvěr a výpis z účtu, ze kterého je zřejmá pouze výše mzdy žalovaného v měsíci listopadu 2019. Z těchto listin je najisto postavený pouze příjem žalovaného z pracovního poměru ve výši 19 878 Kč měsíčně. Výdaje žalovaného v jím uvedené ve výši 6 000 Kč měsíčně zůstaly nespecifikované a zejména pak zcela nedoložené. Dle názoru soudu tak nebylo v řízení prokázáno, že by žalobkyně, resp. její právní předchůdce, splnil povinnost uloženou mu zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací (žalobkyně nepředložila žádné y osvědčující skutečné výdaje žalovaného). Důsledkem nesplnění této povinnosti věřitele dle , o spotřebitelském úvěru, je absolutní neplatnost smlouvy. Nedostatečné posouzení úvěruschopnosti poskytovatelem, které vede k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy bylo taktéž v mnoha rozhodnutích finančního arbitra opakovaně konstatováno (viz např. nález finančního arbitra ze dne 20. 3. 2017, sp.zn. FA/4056/2017, FA/SU/374 /2015, ze dne 23. 7. 2015, sp. zn. FA/7819/2015, FA/SU/208 /2014, ze dne 28. 5. 2018, č.j. FA/SR/SU /1192/2017 – 20 aj.), stejně tak v rozhodnutích Nejvyššího soudu ČR např. pod sp. zn. ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. ze dne 25. 7. 2018, k otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. . Výdaje a majetkové poměry žalovaného nebyly řádně zjišťovány a ověřovány. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedl, důsledkem tohoto postupu je absolutní neplatnost úvěrové smlouvy a nárok žalobkyně vůči žalovanému se podřadí režimu bezdůvodného obohacení dle , 2 o.z., podle něhož je žalovaný povinen žalobkyni vrátit to, co od ní obdržel a doposud nevrátil jako svůj majetkový prospěch získaný bez právního důvodu, tj. částku 97 274 Kč (dlužná jistina po odečtení částky splacené, tj. 200 000 Kč mínus zaplacených 102 726 Kč). Současně žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení z této částky ve výši stanovené nař. vl. č. , a to od 1. 11. 2022, tj. ode dne následujícího po zesplatnění dluhu. Ve zbývající části soud žalobu zamítl.

12. O nákladech řízení rozhodl soud dle , když každý z účastníků měl ve věci pouze částečný úspěch, a to i s přihlédnutím k požadovanému příslušenství pohledávky.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení, prostřednictvím podepsaného soudu, ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice, písemně, trojmo.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.