Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

38 C 271/2023-18

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Chaloupkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 30 415,89 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 28 397,38 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 28 397,38 Kč od 1. 5. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do jistiny ve výši 2 018,51 Kč, dále pak co do kapitalizovaného úroku ve výši 3 314,63 Kč a úroku ve výši 22,68% ročně z částky 30 415,89 Kč za dobu od 4. 6. 2021 do 30. 4. 2022.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 944,14 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 28 397,38 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 28 397,38 Kč od 1. 5. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá co do jistiny ve výši 2 018,51 Kč, dále pak co do kapitalizovaného úroku ve výši 3 314,63 Kč a úroku ve výši 22,68% ročně z částky 30 415,89 Kč za dobu od 4. 6. 2021 do 30. 4. 2022.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 944,14 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 14. 7. 2023 domáhala proti žalované vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 30 415,89 Kč s příslušenstvím a povinnost nahradit náklady řízení. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne datum pod číslo žalovaná požádala předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba (dříve právnická osoba), IČO o uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, která byla akceptována a na základě které jí byl otevřen úvěrový účet číslo s úvěrovým rámcem 30 000 Kč, na který zaslal předchůdce žalobkyně částku ve výši požadovaného úvěru 14 383 Kč dne datum. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutý úvěr v měsíčních splátkách, své povinnosti však neplnila, předchůdce žalobkyně tak prohlásil úvěr za splatný ke dni 30. 4. 2022. Pohledávka byla následně smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu domáhá zaplacení úroku ve výši 22,68% částečně kapitalizovaného. Dluh žalované činí 2 8 397,38 Kč na jistině, poplatku ve výši 700 Kč a pokuty ve výši 479,56 Kč, pojistného ve výši 838,95 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 3 314,63 Kč. Žalovaná ničeho nezaplatila ani přes zaslanou předžalobní upomínku.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, v řízení byla pasivní.

3. V daném případě soud postupoval dle , kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V tomto případě žalobkyně již v podané žalobě souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaná se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřila, proto soud předpokládal dle konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů.

4. Na základě předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti. Předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba, IČO, podepsal dne datum tzv. rámcovou smlouvu o poskytování bankovních produktů a služeb číslo následně téhož dne smlouvu o revolvingovém úvěru č. žádosti číslo a číslo smlouvy číslo, na základě které zřídil žalované účet, a umožnil žalované čerpat tzv. revolvingový úvěr až do maximální výše 30 000 Kč a žalovaná se zavázala skutečně čerpanou částku vrátit ve splátkách, jejichž výše činila minimálně 5% z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni kalendářního měsíce, nejméně ve výši 500 Kč vždy k 17.tému dni v měsíci. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 22,68%, RPSN 31,14 %, poplatek za rezervaci zdrojů byl sjednán ve výši 50 Kč a dále úhrada za pojištění 7,99% z měsíční splátky úvěru (viz smlouva o úvěru, úvodní dopis a VOP). Ve smlouvě žalovaná uvedla informace o svých osobních poměrech, tedy že je svobodná, má 1 dítě, žije s druhem, bydlí v nájmu a dále uvedla, že je zaměstnaná a výše měsíčního příjmu činí 13 000 Kč, příjmy do domácnosti 38 000 Kč, celkové náklady domácnosti ve výši 13 000 Kč a že nemá žádné dluhy. Skutečnost, zda smlouvu žalovaná uzavřela, se prokázat nepodařilo, neboť smlouva není podepsána a žalobkyně ani netvrdila, že by došlo k uzavření smlouvy prostředky komunikace na dálku či elektronickým způsobem. Úvěr byl veden na účtu číslo žalovaná celkem čerpala 29 553,53 Kč, zaplatila 3 552 Kč. Žalovaná dluh řádně nesplácela, proto předchůdce žalobkyně zaslal žalované odstoupení od smlouvy dne datum. Předchůdce žalobkyně pohledávku za žalovanou postoupil smlouvou ze dne datum na žalobkyni, postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 17. 5. 2022, který byl dne 23. 5. 2022 odeslán žalované prostřednictvím České pošty s.p. na dvě známé adresy. Žalovaná byla vyzvána právním zástupcem žalobkyně předžalobní upomínkou k zaplacení dluhu. Žádné další důkazy nebyly v řízení navrhovány, žalovaná zůstala v řízení zcela nečinná a neuváděla žádné skutečnosti ani důkazy na svoji obranu.

5. Podle , (dále též jen „“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Podle , , (dále jen „o. z.”) se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Podle (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Soud se předně zabýval tím, zda byla splněna povinnost poskytovatele úvěru prověřit schopnost dlužníka splácet poskytnutý úvěr či zápůjčku podle o spotřebitelském úvěru a zda vůbec došlo k uzavření smlouvy. Soud pro zjednodušení ohledně posuzování úvěruschopnosti odkazuje na závěry plynoucí z rozhodnutí vyšších soudů, a to z nálezu Ústavního soudu sp. zn. z 26. 2. 2019, rozsudků Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. z 25. 7. 2018, Nejvyššího správního soudu sp. zn. , Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. a dále pak z rozhodnutí Soudního dvora EU, sp. zn. C -679/18. Ze zákonných ustanovení a citovaných rozhodnutí plyne, že obecně je povinností poskytovatele úvěru při prověřování schopnosti žadatele o spotřebitelský úvěr prověření, zda tento úvěr v budoucnu bude žadatel schopen splácet. Při tom musí vycházet především z porovnání příjmů žadatele o úvěr a jeho výdajů, ale také z plnění dosavadních dluhů žadatelem. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k požadavku na doložení těchto tvrzení žadatelem. Poskytovatel by tak měl při zjišťování informací od spotřebitele provádět prověřování sdělovaných údajů z jemu dostupných zdrojů alespoň v určitém rozsahu a trvat na jejich spolehlivém a objektivním doložení žadatelem (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či jiného příjmu, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Pokud pak některé informace není poskytovatel úvěru schopen zjistit (prověřit) jinak než z tvrzení spotřebitele, lze považovat za vhodné, aby byl spotřebitel v zájmu pravdivosti zjišťovaných údajů a v zájmu předcházení jejich zkreslení poskytovatelem alespoň přiměřeně poučen též o možných trestně právních následcích, tj. o tom, že pokud by uvedl nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčel, mohl by se tím spotřebitel dopustit úvěrového podvodu. Je sice pravdou, že výklad dané normy by neměl vést k nereálným požadavkům kladeným na poskytovatele úvěrů, a tedy nelze od něj očekávat nějaké hlubší systematické až detektivní prověřování pravosti a pravdivosti všech spotřebitelem poskytnutých informací. Nicméně pokud má být zachován smysl a účel normy, a alespoň elementární míra požadovaného odborného přístupu ze strany poskytovatele, nelze uvažovat o tom, že posouzení úvěruschopnosti bylo řádné, pokud proběhlo bez zjištění (prověření či doložení) spotřebitelem poskytnutých tvrzení. Mělo by tedy dojít k porovnání příjmů a výdajů spotřebitele poskytovatelem úvěru a způsobu plnění dosavadních dluhů na základě konkrétních a v daném případě určitých skutečností plynoucích ze žadatelem uvedených údajů a předložených listin či jiných důkazů. V prvé řadě by pozornost věřitele měla směřovat ke zjištění reálných příjmů spotřebitele na jedné straně (např. z výplatních pásek či mzdových listů za delší časový úsek v závislosti na výši úvěru a délce jeho splácení) a současně jeho výdajů na straně druhé. S výdaji pak souvisí i druhá návazná oblast, a to zkoumání způsobu plnění dosavadních dluhů zahrnující jak zjištění dosavadního zatížení spotřebitele dalšími závazky, jejich rozsahem, výší a délkou dalšího předpokládaného splácení, tak dosavadní historií jejich plnění, zejména pokud se jedná o závazky již ve fázi vymáhání či exekuce. Z předložených dokumentů vyplývá, že poskytovatel úvěru zjistil základní informace od žalované, byť jejich prověřování nebylo nijak prokazováno. Soud proto nedospěl k závěru, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná pro rozpor s  zákona o spotřebitelských úvěrech č. (viz např. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 OPR-Finance).

12. Dále se soud zabýval tím, zda by nebyla smlouva neplatná pro rozpor s dobrými mravy s ohledem na výši úroku. uvádí výši úroku 22,68 % ročně, RPSN pak 28,74%. Tato % hodnota odpovídá úroku ve smyslu ust. , tedy formu úplaty za poskytnuté finanční prostředky. Žalobkyně je společností, která se zabývá v rámci svého podnikání poskytováním peněžitých zápůjček a spotřebitelských úvěrů a úrok je sjednáván za účelem generování jejího zisku, nekryje individuálně odůvodněné finančně náročnější či rizikovější obchody, které by byly z pohledu právní úpravy akceptovatelné. Ujednání odpovídající shora uvedenému úroku ročně je dle názoru soudu ujednáním platným, soud neshledává zjevný rozpor s dobrými mravy. Pro zjednodušení odůvodnění těchto závěrů lze rovněž odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , v němž je vyřčen názor na rozpor určité výše úroků sjednaných ve smyslu ust. v porovnání s úrokovou mírou obvyklou v době jejich sjednání, tj. s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.

13. Pokud se však týká závěru, že byla smlouva uzavřena, ten soud na podkladě předložených důkazů učinit nemůže. Soud tedy dospěl k závěru, že žalovaná sice užila a čerpala peněžní prostředky, které řádně nevrátila, ale nikoliv z titulu uzavřené úvěrové smlouvy. Soud hodnotí proto vztah mezi účastníky z bezdůvodného obohacení dle . Žalobkyně poté, kdy se stala věřitelkou z předmětné pohledávky tím, že na ní byla pohledávka postoupena a postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno, vyzvala žalovanou, aby úvěr doplatila. Dle tvrzení v žalobě činí jistina úvěru 28 397,38 Kč, což odpovídá též připojeným listinám prokazujícím čerpání, když ve výpočtu je již zohledněna částka, kterou žalovaná zaplatila. S ohledem na posouzení právního důvodu, která svědčí žalobkyni, soud přiznal vedle jistiny též úrok z prodlení dle , jehož výše požadovaná žalobcem neodporuje ust. Pokud jde o počátek prodlení žalované, pak první den prodlení je odvozen od výzvy stanovující lhůtu pro zaplacení do 30. 4. 2022, nepřiznal však nárok na zaplacení poplatků, pokut, úroků a pojistného, v této části žalobu soud zamítl.

14. Lhůta pro zaplacení byla stanovena dle

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 944,14 Kč, přičemž tato částka představuje 86,72 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 93,36 % a úspěchu žalované v rozsahu 6,64 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 217 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 415,89 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.