Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
16 C 195/2023-17
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Koubou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 54 692 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 33 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 33 000 Kč od 20. 1. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 33 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 33 000 Kč od 20. 1. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 54 692 Kč s příslušenstvím jako nedoplatku ze smlouvy o úvěru uzavřené dne datum mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, IČO (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“).
2. Žalovaný se k podané žalobě i přes výzvu soudu nevyjádřil.
3. Účastníci řízení svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Soud z předložených listinných důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu věci.
5. Na základě smlouvy o úvěru ze dne datum byla žalovanému poskytnuta částka 35 000 Kč, žalovaný se zavázal předchůdkyni žalobkyně zaplatit jistinu 35 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 23 627 Kč ve 21 měsíčních splátkách po 2 792 Kč. Žalovaný uhradil dosud předchůdkyni žalobkyně částku 2 000 Kč. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě zbývající dlužné částky, žalovaný od postoupení pohledávky již žalobkyni neuhradil ničeho.
6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu věci soud posoudil věc po právní stránce takto:
7. Při rozhodování soud nejprve zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu § 2 395 o.z.
8. V projednávané věci pak soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ze dne datum je absolutně neplatná pro její zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. a § 588 o.z., který spočívá v nepřiměřené výši sjednaného souhrnného poplatku za poskytnutí úvěru. Uvedený souhrnný poplatek představuje součet kapitalizovaného úroku ve výši 15 400 Kč, poplatku za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 4 018 Kč, defacto však byl celý tento souhrnný poplatek příjmem předchůdkyně žalobkyně za poskytnutí finančních prostředků žalovanému a jedná se tedy fakticky o smluvní úrok. Souhrnný poplatek ve výši 23 627 Kč v projednávané věci činí 67,50 % z poskytnuté jistiny ve výši 35 000 Kč při splatnosti 21 měsíců, tj. při splatnosti jeden rok činí přibližně 38,57 %. Hranicí mravnosti úroku je pak dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu trojnásobek obvyklé roční úrokové míry poskytované bankami v době sjednání úvěru (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005). Ke zjištění obvyklé úrokové míry spotřebitelského úvěru slouží např. statistika ČNB dostupná na webových stránkách ČNB - Tabulka B1.5: Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR. V době uzavření smlouvy o úvěru ze dne datum činila průměrná obvyklá úroková míra 7,72 % ročně, z čehož vyplývá, že shora uvedená úroková sazba 38,57 % ročně přesahuje obvyklý úrok pětinásobně. Jednotlivá ujednání smlouvy o úvěru ze dne datum jsou pak provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání nepřiměřené vysokého souhrnného poplatku by předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky žalovanému zcela jistě neposkytla, uvedená smlouva je tedy absolutně neplatná jako celek pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. a § 588 o.z.
9. Poskytnutí finančních prostředků žalovanému bez existence platné smlouvy je s ohledem na shora uvedené nutné posoudit jako bezdůvodné obohacení podle § 2 991 o.z. Žalobkyně přitom poskytla žalovanému částku 35 000 Kč, žalovaný dosud uhradil na svůj dluh částku 2 000 Kč, a tedy se bezdůvodně obohatil o částku 33 000 Kč. Žalobkyně v řízení prokázala, že na ni byla platně postoupena předmětná pohledávka vůči žalovanému v souladu s ustanovením § 1 879 o.z. Žalobkyně následně odeslala žalovanému dne 13. 1. 2023 výzvu k úhradě dluhu, dne 18. 1. 2023 byla výzva žalovanému doručena podle § 573 o.z., dne 19. 1. 2023 měl žalovaný plnit a od 20. 1. 2023 je v prodlení podle § 1 958 o.z.
10. Soud s ohledem na shora uvedené výrokem pod bodem I. tohoto rozsudku žalobě částečně vyhověl. Přiznaný úrok z prodlení je odůvodněn ustanovením § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu ke splnění povinnosti soud stanovil v délce tří dnů v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbývající části pak soud výrokem pod bodem II. tohoto rozsudku žalobu jako nedůvodnou zamítl.
11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť v řízení převážně úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.