Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 213/2023-17
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Zavadilovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 119 954,25 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 98 075,86 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 98 075,86 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 21 878,39 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 20 824,33 Kč a úroku ve výši 15 % ročně z částky 115 957,37 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 4 042,30 Kč od datum do datum a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21 878,39 Kč od datum do zaplacení zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 15 191 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 98 075,86 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 98 075,86 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 21 878,39 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 20 824,33 Kč a úroku ve výši 15 % ročně z částky 115 957,37 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 4 042,30 Kč od [datum] do [datum] a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21 878,39 Kč od [datum] do zaplacení zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 15 191 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 119 954,25 Kč spolu s příslušenstvím s tím, že účastníci spolu uzavřeli dne datum smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru číslo na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový rámec do výše 120 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3,05 % z aktuální dlužné částky, splatnost jednotlivých splátek byla vždy 20. den v kalendářním měsíci. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky. V každé splátce byly zahrnuty sjednané úroky, část čerpaného úvěru a pravidelné poplatky. Před uzavřením smlouvy prověřila žalobkyně úvěruschopnost žalovaného a dle výsledků byla nastavena výše měsíční splátky. Žalovaný celkem čerpal částku 120 000 Kč a celkem uhradil na poskytnutý úvěr částku 21 924,14 Kč, se zbylými splátkami se ocitl v prodlení, v důsledku čehož žalobkyně v souladu s úvěrovými podmínkami úvěr ke dni datum zesplatnila a současně vyzvala žalovaného ke splacení celého úvěru. Žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění, přesto však nebyla dlužná částka uhrazena. Žalobkyně má za to, že jí vznikl nárok na zaplacení jednak žalované částky sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 115 957,37 Kč, poplatků za pojištění ve výši 1 296,88 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 1 200 Kč (100 Kč za zaslanou upomínku, resp. 130 Kč za zaslaný doporučený dopis) a ze smluvních pokut ve výši 1 500 Kč, dále na úrok 27,88 % ročně z částky 115 957,37 Kč kapitalizovaný od datum do dne sepsání žaloby částkou 20 824,33 Kč, úrok ve výši 27,88 % ročně z částky 115 957,37 Kč od datum do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % z jistiny dluhu kapitalizovaný ode dne datum do dne sepsání žaloby částkou 4 042,30 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % z částky 119 954,25 Kč od datum do zaplacení.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud
proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Ze smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru – úvěrová karta Tesco číslo soud zjistil, že byla uzavřena dne datum mezi společností právnická osoba, IČO, ulice a číslo, PSČ obec, jako Společností a osobou celé jméno žalovaného, datum narození, jako Klientem, že její nedílnou součást tvoří úvěrové podmínky společnosti právnická osoba s kódem IUK122 platné od datum, přičemž žalovaný podpisem smlouvy stvrdil, že se seznámil, a že rozumí všem ustanovením, která se týkají uvedených finančních služeb, a že má dostatečné finanční zdroje na placení všech svých dluhů, včetně dluhů z uvedené smlouvy o úvěru, přičemž parametry úvěru byly následující: výše úvěrového rámce 50 000 Kč, roční úroková sazba 27,88 %, celková částka splatná Klientem 57 551 Kč, výše měsíční splátky 3,045 % z aktuální dlužné částky, tj. 1 523 Kč, RPSN 31,74 %, splatnost měsíční splátky je vždy k 20. dni v kalendářním měsíci, způsob úhrady splátek bankovním převodem, že v případě, že se Klient opozdí se zaplacením splátky, je Společnost oprávněna mu účtovat jednak účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním, přičemž ke dni uzavření smlouvy je výše nákladů vypočtena na 100 Kč za měsíc vymáhání a částka se může měnit v závislosti na reálných nákladech vstupujících do kalkulace, jednak smluvní pokutu ve výši 500 Kč, jednak jednorázovou smluvní pokutu po zesplatnění ve výši 10 % ze splatné jistiny, úroků a pojistného, maximálně však 0,1 % denně z dlužné částky, a jednak úrok z prodlení ve výši podle platného nařízení vlády. Žalovaný ve smlouvě o úvěru uvedl, že je svobodný, bydlí u rodičů, nemá žádnou vyživovací povinnost, má hlavní příjem ve výši 25 000 Kč, vedlejší příjem ve výši 15 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti činí 80 000 Kč a měsíční výdaje domácnosti 0 Kč.
5. Z úvěrových podmínek společnosti právnická osoba – IUK122 platných od datum soud zjistil, že podle podkapitoly 2.. mimo jiné jednak Společnost se zavazuje půjčit Klientovi sjednanou výši úvěru a Klient se zavázal Společnosti úvěr vrátit a zaplatit sjednané úroky a jednak úvěr může Klient použít jen k účelu, který má uvedený ve smlouvě, že podle podkapitoly 5.1. v částce splátky je zahrnuta část jistiny, úroky, poplatky a pojištění, bylo-li sjednáno, že podle podkapitoly 6.1. k zesplatnění může zejména dojít, jestliže 1. Klient dluží Společnosti 2 a více splátek, 2. Klient nezaplatil splátku déle než 3 měsíce, že zesplatnění nemá vliv na trvání smlouvy, která dále trvá a zanikne až ve chvíli, kdy Klient úvěr zcela splatí, případně jiným zákonem stanoveným způsobem, přičemž Klient musí do té doby platit i úroky, že v okamžiku zesplatnění zanikají doplňkové služby, pokud byly sjednány, a že podle podkapitoly 7.1. v případě, že se Klient opozdí s úhradami podle smlouvy nebo smlouvy o úvěru, je Společnost oprávněna mu účtovat zejména účelně vynaložené náklady na vymáhání (např. na upomínku nebo inkasní agenturu), jejichž výši Společnost Klientovi písemně oznámí, smluvní pokutu ve výši 500 Kč, pokud se Klient zpozdí se zaplacením splátky nebo jiné platby, jednorázovou smluvní pokutu po zesplatnění ve výši 10 % z nezaplacené jistiny, úroků a doplňkových služeb, a to v případě prodlení po zesplatnění a úroky z prodlení v zákonné výši.
6. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad smlouvy číslo týkající se spotřebitelského úvěru vedeného na jméno žalovaného má soud za prokázané, že zachycuje, jakým konkrétním způsobem došlo k postupnému čerpání úvěru a k jeho splácení. K prvnímu čerpání došlo dne datum ve výši 50 000 Kč bankovním převodem Klientovi a téhož dne ve výši 70 000 Kč převodem hotovosti na účet č. bankovní účet. Přehled reflektuje a zachycuje zaúčtování poplatků, smluvních pokut z prodlení. Z přehledu dále soud zjistil, že žalovaný vyčerpal celkem částku 120 000 Kč a na svůj dluh uhradil toliko 21 924,14 Kč, a že dlužná částka tak představuje neuhrazenou jistinu ve výši 115 957,37 Kč, poplatky za pojištění ve výši 1 296,88, náklady na vymáhání ve výši 1 200 Kč, smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč, úrok ve výši 20 824,33 Kč a úrok z prodlení ve výši 4 042,30 Kč.
7. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne datum soud zjistil, že Společnost vyzvala Klienta s ohledem na jeho prodlení s úhradou závazků ke splacení celého úvěru čerpaného na základě úvěrové smlouvy, a to nejpozději do 14 dnů od sepsání této výzvy, přičemž dlužná částka činila 132 521,15 Kč, a že výzva byla zaslána na žalovaným ve smlouvě uvedenou kontaktní adresu dne datum.
8. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl řádně vyzván k plnění před podáním žaloby. Podle podacího archu byla výzva žalovanému odeslána dne datum. Žalovaný dlužnou částku neuhradil.
9. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalovaný se na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil (§ 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“). Žalovanému byla převodem na jeho účet poskytnuta celkem částka 120 000 Kč, žalovaný z této částky žalobkyni vydal částku 21 924,14 Kč. Zbývající dlužnou částku žalovaný nevydal ani po výzvě a bez právního důvodu si ji ponechal.
10. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon číslo“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
12. Podle § 86 zákona číslo poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru (…) posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
13. Podle § 87 ods.t 1 zákona číslo poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 o. z.). Soud se však zabýval otázkou, zda byla smlouva uzavřena platně, s ohledem na to, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy dostatečně zkoumala schopnost žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet (§ 86 a § 87 zákona číslo). Soud dospěl k závěru, že tuto otázku musí posuzovat z úřední povinnosti, bez ohledu na to, zda žalovaný uplatnil námitku neplatnosti smlouvy.
15. Soudní dvůr Evropské unie – druhý senát v rozsudku ze dne datum ve věci OPR- právnická osoba proti GK, C číslo, uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
16. Ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je tedy třeba vykládat v souladu s citovaným rozsudkem Soudního dvora Evropské unie - tedy tak, že zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní (k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti).
17. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr ve smyslu § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. však nelze učinit pouze na základě ničím nedoložených prohlášení spotřebitele. Prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. Obdobně rozhodl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 (uvedený rozsudek se sice týká staršího zákona o spotřebitelském úvěru číslo Sb., jeho závěry jsou však použitelné i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.; srov. dále rozsudek Soudního dvora EU - čtvrtého senátu ze dne datum, CA Consumer Finance proti jméno příjmení a další, C číslo; shodně též příjmení jméno: Zkoumání úvěruschopnosti podle zákona o spotřebitelském úvěru, Právní rozhledy číslo, s. 381).
18. Vzhledem k výše uvedenému soud učinil závěr, že zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nebylo ze strany žalobkyně dostatečné, jak je soudu známo z úřední činnosti.
19. Žalobkyně (resp. právní předchůdkyně) se úvěruschopností žalovaného před poskytnutím úvěru dostatečně nezabývala (§ 86 a § 87 zákona číslo), soud proto uzavřenou smlouvu posoudil jako neplatnou.
20. Vzhledem k uvedenému soud rozhodl, že žalovaný je povinen vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovaný čerpal od žalobkyně jistinu úvěru v celkové výši 120 000 Kč. Žalovaný žalobkyni splatil částku 21 924,14 Kč. Žalovanému tedy zbývá uhradit žalobkyni částku 98 075,86 Kč. Soud tedy žalobě co do jistiny v plném rozsahu vyhověl.
21. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení, byla žalovanému rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni z částky, o niž se bezdůvodně obohatil, úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to od datum do zaplacení.
22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. podle míry úspěchu účastníků v řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 98 075,86 Kč, tedy z 82 %. Žalovaný byl úspěšný co do částky 21 878,39 Kč, tedy z 18 %. Žalobkyni proto náleží náhrada 64 % (82 % - 18 %) účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 799 Kč, z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 119 954,25 Kč sestávající z částky 5 900 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 2 950 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 15 650 Kč ve výši 3 286,50 Kč. Žalobkyně má tedy právo na úhradu 64 % z částky 23 735,50 Kč, tj. po zaokrouhlení na částku 15 191 Kč.
23. Lhůtu k plnění soud určil podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 160 odst.
1 věta první o. s. ř. Žalovaný v řízení netvrdil nic ohledně toho, jaké jsou jeho možnosti, soudu proto nezbylo, než stanovit standardní třídenní lhůtu k plnění.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.