Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
116 C 231/2021-49
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Tamarou Göthovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce
sídlem adresa
zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení, Ph.D.
sídlem adresa
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 17 159,66 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně od 22. 8. 2019 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky 1 709,66 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně od 22. 8. 2019 do zaplacení, částky ve výši 450 Kč a smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 534 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně od 22. 8. 2019 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky 1 709,66 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně od 22. 8. 2019 do zaplacení, částky ve výši 450 Kč a smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 534 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.</b>
1. Žalobce se žalobou ze dne 20. 4. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 17 159,66 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným dne 10. 7. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo ve znění dodatku ze dne 14. 8. 2019, číslo na základě které byly žalovanému bezhotovostně poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 1 709,56 Kč do 21. 8. 2019. Žalovaný však svou povinnost nesplnil a poskytnutý úvěr včetně poplatku nevrátil. Pohledávka za žalovaným byla nejprve postoupena na právnická osoba anonymizováno a následně na žalobce. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani na základě předžalobní upomínky právního zástupce žalobce, a proto žalobce požaduje zaplacení částky ve výši 10 000 Kč, poplatku ve výši 1 709,56 Kč, poplatku za 3 odeslané upomínky v celkové výši 450 Kč a smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Dne 10. 7. 2019 byla mezi právním předchůdcem žalobce (právnická osoba, IČO) a žalovaným uzavřena prostřednictvím internetových stránek webová adresa smlouva o spotřebitelském úvěru číslo (dále jen„ smlouva“), na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč. Dne 14. 8. 2019 byl mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřen dodatek ke smlouvě číslo na jehož základě byla splatnost úvěru prodloužena o 7 dnů. Do 21. 8. 2019 tak měl žalovaný povinnost vrátit nejen poskytnuté peněžní prostředky, ale i sjednaný poplatek ve výši 1 709,66 Kč. Totožnost žalovaného byla ověřena občanským průkazem. Dle předloženého výpisu z bankovního účtu byly peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč zaslány dne 10. 7. 2019 na bankovní účet č. bankovní účet uvedený ve smlouvě. Pro případ prodlení s úhradou splátek byla v čl. 4 číslo smlouvy sjednána povinnost nahradit účelně vynaložené náklady, které úvěrujícímu vznikly v důsledku prodlení úvěrovaného s úhradou dlužné částky. Dle čl. 10 úvěrových podmínek byly upomínky zpoplatněny částkou 150 Kč. Jelikož žalovaný ve sjednaném termínu úvěr s poplatkem nevrátil, zaslal právní předchůdce žalobce žalovanému dne 28. 8. 2019, dne 7. 9. 2019 a dne 17. 9. 2019 elektronické upomínky. Pro případ prodlení byla dále v čl. 4 číslo smlouvy sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Z předložené výplatní pásky soud zjistil, že v dubnu 2019 měl žalovaný čistý příjem od zaměstnavatele právnická osoba ve výši 19 069 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 31. 12. 2019 postoupil právní předchůdce žalobce pohledávku na právnická osoba anonymizováno, která následně na základě smlouvy o postoupení souboru pohledávek ze dne 5. 3. 2020 postoupila pohledávku na žalobce. O změně v osobě věřitele byl žalovaný informován v předžalobní upomínce právního zástupce žalobce ze dne 23. 3. 2020, která byla žalovanému dle předloženého emailu odeslána elektronicky dne 26. 3. 2020. Žalobce tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 10 000 Kč, poplatku ve výši 1 709,66 Kč, poplatku za odeslané upomínky ve výši 450 Kč, smluvního úroku z prodlení ve výši 8 % ročně od 22. 8. 2019 do zaplacení z částky 11 709,66 Kč a smluvní pokuty ve výši 5.000 Kč.
5. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Dle § 2048 věty prvé občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.
7. Dle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
8. Dle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
9. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
10. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
12. Dle § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný
13. Dle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úrok jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Právní předchůdce žalobce uzavřel smlouvu jako podnikatel, žalovaný jako spotřebitel. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů tak, jak mu ukládá § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (k tomu srov. nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, že poskytovatel úvěru nespoléhá na údaje o schopnosti splácet tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 AS 30/2015 ze dne 1. 4. 2015).
15. Soud v průběhu řízení usnesením ze dne 12. 11. 2021, č.j. 116 C 231/2021-17, vyzval žalobce k upřesní a doložení důkazů, ze kterých bude zřejmé, že právní předchůdce žalobce ověřoval úvěruschopnost žalovaného. Žalobce uvedl, že úvěruschopnost žalovaného byla původním věřitelem ověřena rešeršemi v příslušných databázích a registrech, kdy bylo zjištěno, že proti žalovanému není vedeno žádné exekuční nebo insolvenční řízení. Od žalovaného byl dále vyžádán doklad totožnosti a informace o zdroji a výši příjmů a výši výdajů. Z žalovaným předložené výplatní pásky za duben 2019 poskytovatel úvěru zjistil, že čistý měsíční příjem žalovaného byl 19 069 Kč, výdaje byly stanoveny na částku 6 000 Kč. Soudu však nebylo žádným způsobem doloženo, z jakých skutečností vychází výše těchto výdajů. Z žalobcem doložených listin soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce nepostupoval s odbornou péčí, když dostatečně neposoudil schopnost žalovaného úvěr splácet. Právní předchůdce si sice od žalovaného vyžádal informace a doklady týkající se jeho příjmu ze zaměstnání, avšak za měsíc duben 2019, když úvěrová smlouva byla uzavírána až v červenci 2019. Není tak zřejmé, zda žalovaný měl pravidelný příjem nejen v době uzavírání úvěrové smlouvy, ale i v době splatnosti úvěru. Ohledně výdajů se právní předchůdce spokojil s uvedením částky 6 000 Kč. Za situace, kdy žalovaný měl jednorázově vrátit celou částku ve výši 11 709,66 Kč a právní předchůdce žalobce se vůbec nezajímal o reálné příjmy a výdaje žalovaného, nelze říci, že by tento postupoval s odbornou péčí. Z tohoto důvodu je úvěrová smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným s odkazem na § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a na § 588 občanského zákoníku pro rozpor se zákonem absolutně neplatná, neboť jde o smlouvu, která svým účelem odporuje zákonu (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18).
16. Absolutní neplatnost právního jednání přitom působí přímo (automaticky) ze zákona (ex lege) a to od počátku, proto subjektivní práva a povinnosti z takto absolutně neplatného právního jednání nevzniknou a absolutně neplatné právní jednání nemůže vyvolat smluvními stranami předvídané důsledky.
17. Jelikož je úvěrová smlouva absolutně neplatná, je třeba na plnění, které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému, hledět jako na bezdůvodné obohacení na straně žalované (§ 2991 občanského zákoníku). Žalovanému byla vyplacena částka ve výši 10 000 Kč, přičemž dle tvrzení žalobce žalovaný neuhradil ničeho. S ohledem na skutečnost, že v mezidobí došlo dle § 1879 a násl. občanského zákoníku k postoupení pohledávky na žalobce, je tento oprávněn pohledávku vymáhat. Žalovaný v řízení neuvedl, že by dlužnou částku žalobci uhradil a ani jinak nárok žalobce nerozporoval, soud tak žalobě vyhověl co do částky 10 000 Kč a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 10 000 Kč s úrokem s prodlením ve smyslu § 1970 občanského zákoníku ve výši 8 % ročně dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od 22. 8. 2019, neboť žalovaný si byl vědom, že má vrátit dlužnou částku nejpozději 21. 8. 2019 (byť smlouva byla posouzena jako neplatná), když peněžní prostředky byly poukázány na jeho účet a jeho totožnost byla ověřena občanským průkazem. Soud přiznal úrok ve výši nižší než zákonné, neboť žalobce v řízení nárokoval úroky v této sazbě. Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do zaplacení poplatku ve výši 1 709,66 Kč, náhrady nákladů za upomínky ve výši 450 Kč, úroku ve výši 8 % ročně z částky 1 709,66 Kč od 22. 8. 2019 do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč, soud žalobu zamítl.
18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř., měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08 vycházel soud ohledně míry úspěchu ve věci z úspěchu v celém sporu včetně příslušenství. Při určování míry úspěchu soud současně vycházel ze stavu ke dni vyhlášení rozsudku, tj. z částky 19 767,22 Kč. Žalobce byl úspěšný pouze v částce 12 226,84 Kč tj. 62 %, žalovaný byl naopak úspěšný z 38 % (7 540,38 Kč). Soud odečetl neúspěch žalobce od jeho úspěchu a dospěl k závěru, že žalobce má právo na náhradu nákladů řízení ve výši 24 %. Dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (AT) činí sazba za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení u tarifní hodnoty přes 10 000 Kč do 30 000 Kč částku 300 Kč. Soud přiznal náhradu nákladů za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé § 11 odst. 1 písm. a), d) AT). Dále byla žalobci přiznána paušální částka jako náhrada výdajů ve výši 100 Kč za každý z úkonů právní služby do podání návrhu (§14b odst. 5 písm. a) AT). Právní zástupce žalobce je plátcem DPH, proto částka ve výši 1 200 Kč byla navýšena o 21 % DPH, tj. o částku 252 Kč. Žalobci byla také přiznána náhrada soudního poplatku ve výši 800 Kč. Celková výše náhrady nákladů by tak v případě plného úspěchu žalobce činila 2 252 Kč. Soud však přiznal náhradu nákladů jen ve výši 540 Kč (24 %).
19. Povinnosti stanovené tímto rozsudkem soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.