Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 294/2023-24

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 13 651 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, co do částky 7 388,32 Kč, úroku z prodlení vyčísleného za období od datum do datum částkou 1 262,71 Kč, úroku ve výši 18,70 % ročně vyčísleného za období od datum do datum částkou 1 927,14 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do datum a úroku ve výši 18,70 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá, co do částky 7 388,32 Kč, úroku z prodlení vyčísleného za období od [datum] do [datum] částkou 1 262,71 Kč, úroku ve výši 18,70 % ročně vyčísleného za období od [datum] do [datum] částkou 1 927,14 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do [datum] a úroku ve výši 18,70 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 17 388,32 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že společnost právnická osoba, IČO (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo znějící na částku 10 000 Kč. Ve smlouvě se žalovaná dále zavázala zaplatit spolu s touto půjčkou poplatek ve výši 8 005 Kč (souhrnný úrok 4 354 Kč, částka za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč a částka za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení 2 151 Kč). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi společností právnická osoba a žalobkyní došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, žalované to bylo oznámeno dopisem ze dne datum. Žalovaná nezaplatila ničeho, žalobkyně tak navíc požaduje úrok z prodlení. Žalobkyně o úhradě dlužné částky žalovanou upomínala.

2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. , (dále jen „”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu, na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalované vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 8 005 Kč zahrnujícím úrok 4 354 Kč, částku za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč a částku za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení 2 151 Kč, a to v 44 týdenních splátkách po 401 Kč a jedné splátce po 361 Kč. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že předmětné peněžní prostředky převzala v hotovosti.

5. Ze zákaznické karty ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaná byla svobodná, žila s rodiči, zajišťovala výživu pro 1 osobu a zapůjčené finance měla v úmyslu využít na neočekávané výdaje. Žalovaná tehdy čerpala mateřskou či rodičovskou dovolenou, nepracovala. Její čistý měsíční příjem činil celkem 10 600 Kč (toto bylo ověřeno pracovníkem společnosti právnická osoba z potvrzení o příjmu z listopadu a prosince 2020). Měsíční výdaje žalovaná odhadla částkou 4 000 Kč.

6. Z tabulky umoření ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaná nezaplatila žádnou splátku.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni.

8. Z dopisu ze dne datum spolu s podacím lístkem bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované oznámila postoupení pohledávky ze smlouvy číslo.

9. Z výzvy ze dne datum spolu s podacím lístkem bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána prostřednictvím zástupce žalobkyně k zaplacení dlužné částky ještě před podáním žaloby.

10. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti a žalované vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 8 005 Kč, a to v 45 týdenních splátkách. V zákaznické kartě předcházející podpisu smlouvy žalovaná uvedla, že je na rodičovské či mateřské dovolené a její čistý měsíční příjem činí 10 600 Kč. Měsíční výdaje žalovaná vyčíslila odhadem v částce 4 000 Kč. Sjednané splátky žalovaná řádně a včas neuhradila. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou ze dne datum postoupila svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni, což žalované oznámila dopisem ze dne datum. K zaplacení dlužné částky byla žalovaná vyzvána předžalobní upomínkou ze dne datum. Žalovaná na výzvu nijak nereagovala a ničeho nezaplatila.

11. Soud věc posoudil podle následujících ustanovení:

12. Podle ust. , (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

13. Podle ust. § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

14. Podle ust. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru (…) posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle ust. § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

19. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce podle ust. § 2390 o. z., soud se však zabýval otázkou, zda byla uzavřena platně v souladu s ustanoveními ZSÚ, zejména zda žalobkyně před uzavřením smlouvy dostatečně zkoumala schopnost žalované jako spotřebitele úvěr splácet (ust. § 86 a § 87 ZSÚ).

21. Soudní dvůr Evropské unie – druhý senát v rozsudku ze dne datum ve věci OPR- právnická osoba proti GK, C číslo, uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy, resp. smlouvy o zápůjčce, ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je tedy třeba vykládat v souladu s citovaným rozsudkem Soudního dvora Evropské unie - tedy tak, že zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní (k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti).

22. Poskytovatel úvěru či zápůjčky je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, k tomu je povinen získat od spotřebitele dostatečné informace, případně nahlédnout do příslušných databází. Až v případě, že s odbornou péčí posoudí, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, úvěr poskytne, v opačném případě je smlouva neplatná, a to absolutně. Žalobkyně ovšem neprokázala naplnění této povinnosti, postup dle ust. § 86 odst. 1 ZSÚ, který ukládá povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě mimo jiné nezbytných a hlavně spolehlivých informací získaných od spotřebitele, a pakliže by to nestačilo, pak i z jiných zdrojů, přičemž tento postup je nutné následně doložit.

23. Žalobkyně na základě výzvy soudu ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované zopakovala svá tvrzení s tím, že její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba, splnila svou zákonnou povinnost ve smyslu § 84 – § 89 ZSÚ, když posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy. Úvěruschopnost žalované byla posuzována dle údajů, které žalovaná uvedla a byla zaznamenána do její zákaznické karty, tj. čistý příjem ve výši 10 600 Kč, výdaje ve výši 4 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně ověřila pouze příjem žalované ze 2 potvrzení o příjmu. Ohledně výdajů žalované bylo považováno za dostatečné tvrzení žalované, a to dost podhodnocené s ohledem na tehdejší ceny. Žalovaná čerpala mateřskou či rodičovskou dovolenou, tedy starala se o dítě, přitom nepracovala, musela mít dostatek financí nejen pro sebe, ale i pro péči o dítě. Za této situace právní předchůdkyně žalobkyně nemohla získat reálnou představu o majetkové situaci žalované. Žalovaná nebyla lustrována ani v seznamech dlužníků, právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z pouhých prohlášení žalované.

24. Žalobkyně dále odkázala na smlouvu, v níž je uvedeno:„ Zákazník rovněž potvrzuje, že Provident před uzavřením Smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od zákazníka – tyto jsou obsahem Zákaznické karty.“ K tomuto soud namítá, že nelze zákonnou povinnost poskytovatele úvěru (zápůjčky) prověřovat žadatele o úvěr přenášet na spotřebitele a tuto nahrazovat prohlášením spotřebitele obsaženým ve smlouvě.

25. Jelikož se právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopností žalované před poskytnutím zápůjčky dostatečně nezabývala (ust. § 86 a § 87 ZSÚ), soud uzavřenou smlouvu posoudil jako neplatnou. Žalovaná je tak povinna uhradit žalobkyni toliko částku, která jí byla poskytnuta na základě neplatné smlouvy (ust. § 2991 o. z.), a kterou dosud nesplatila. Z dokazování vyplynulo, že žalované byla poskytnuta částka 10 000 Kč, přičemž neuhradila ničeho. Žalovaná se tak na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. po postoupení pohledávky dle ust. § 1879 o. z. na úkor žalobkyně, bezdůvodně obohatila co do uvedené částky, a je proto povinna plnění v rozsahu tohoto bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Proto soud rozhodl tak, jak je ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno – tj. uložil žalované povinnost zaplatit nesplacenou jistinu 10 000 Kč s úrokem z prodlení podle ust. § 1970 o. z. od datum, tj. ode dne následujícího poté, co se žaloba dostala do dispozice žalované. Výše úroku z prodlení je dána požadavkem žalobkyně, když soud nemůže přiznat více (zákonnou výši úroku z prodlení), než bylo žalováno.

26. Ve zbývající části, tj. v částce 7 388,32 Kč, v částce 1 262,71 Kč na úroku z prodlení vyčísleném za období od datum do datum, v částce 1 927,14 Kč na smluvním úroku ve výši 18,70 % ročně vyčísleném za období od datum do datum, v úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do datum a v úroku ve výši 18,70 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, soud žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.

27. Soud při stanovení lhůty k plnění přihlédl k absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru. V tomto případě je tak soud povinen stanovit lhůtu k úhradě pohledávky dle majetkových možností a schopností žalované. Protože ovšem žalovaná byla ve věci zcela nečinná, soud stanovil lhůtu dle vlastního uvážení, a to 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, přičemž přihlédl k výši přiznané částky, výši splátek dle úvěrové smlouvy a skutečnosti, že poskytnutí delší lhůty, než je lhůta zákonná (dle činí zákonná lhůta k plnění tři dny od právní moci rozsudku), nebude mít vážný dopad do majetkových práv žalobkyně. Naopak dle názoru soudu umožní žalované delší lhůta k plnění dobrovolně plnit, případně sjednat s žalobkyní splátkový kalendář, a tím zamezit vzniku dalších nákladů spojených s vymáháním pohledávky.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. podle ust. , a to tak,

že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení s odůvodněním, že rozdíl v úspěchu a neúspěchu účastníků byl nepatrný (48,60 % úspěch žalobkyně, 51,40 % úspěch žalované).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.