Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 260/2023-34

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Naděždou Vaňurovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 11 417,79 Kč s příslušenstvím - úvěr

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 102,66 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 3 315,13 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 1 290,90 Kč, co do úroku 15 % ročně z částky 9 751,79 Kč od 18. 7. 2023 do zaplacení, co do úroku z prodlení kapitalizovaného za dobu od 28. 4. 2023 do 17. 7. 2023 ve výši 380,08 Kč

a co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 417,79 Kč od 18. 7. 2023 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 946 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 102,66 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku. II. Co do částky 3 315,13 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 1 290,90 Kč, co do úroku 15 % ročně z částky 9 751,79 Kč od 18. 7. 2023 do zaplacení, co do úroku z prodlení kapitalizovaného za dobu od 28. 4. 2023 do 17. 7. 2023 ve výši 380,08 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 417,79 Kč od 18. 7. 2023 do zaplacení se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 946 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno].

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k soudu dne 17. 7. 2023 domáhala proti žalovanému zaplacení částky 11 417,79 Kč s příslušenstvím tj. úrokem a úrokem z prodlení. K odůvodnění návrhu uvedla, že dne 30. 1. 2022 uzavřela se žalovaným smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. 7201196718 (dále jen„ smlouva“), jejíž nedílnou součástí jsou úvěrové podmínky. Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím odborných pracovníků, kteří

v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávají klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, taktéž nahlíží do externích úvěrových registrů. Výstupem je hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky, která může být žadateli o úvěr schválena, aniž by došlo k jeho předlužení. Žalobkyně se smlouvou zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky prostřednictvím kreditní karty a to do výše nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce sjednaného ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky včetně úroků ročně a poplatků splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2,83 % z výše sjednaného úvěrového rámce vždy k 20. dni v kalendářním měsíci. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částku 20 571,66 Kč a celkem na poskytnutý úvěr uhradil 12 469 Kč. Žalovaný neplnil řádně a včas smluvní povinnosti, žalobkyně proto dle odst. 6.1. úvěrových podmínek úvěr ke dni 13. 4. 2023 zesplatnila

a žalovaného vyzvala k jeho zaplacení. Žalovaný na výzvu nereagoval a žalobkyni tak dluží částku 11 417,79 Kč, z toho na neuhrazené jistině 9 751,79 Kč, nákladech na vymáhání 600 Kč a smluvních pokutách 1 066 Kč. Příslušenství pohledávky tvoří úrok kapitalizovaný ke dni sepisu žaloby částkou 1 290,90 Kč (součet nesplacených úroků zahrnutých v jednotlivých splátkách do zesplatnění úvěru a úroků z jistiny kapitalizovaných ke dni sepisu žaloby) a dále úrok ode dne následujícího po sepisu žaloby tj. od 18. 7. 2023 do zaplacení. Sjednaná výše úroku činila 20,88 % ročně a počínaje 91. dnem prodlení byla snížena dle

, o spotřebitelském úvěru, na výši odpovídající repo sazbě stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšenou

o 8 procentních bodů). Dále se jedná o úrok z prodlení v zákonné výši kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 380,08 Kč a úrok z prodlení v zákonné výši od 18. 7. 2023 tj. ode dne následujícího po sepisu žaloby do zaplacení z částky 11 417.79 Kč (tj. z jistiny, poplatků

a smluvních pokut).

2. Vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Žalobkyně byla soudem vyzvána k označení a doložení důkazů k prokázání tvrzení, že byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, a byla poučena, že jinak bude soud věc posuzovat podle ustanovení o bezdůvodném obohacení

a žalobkyně bude ve věci částečně neúspěšná. Na výzvu soudu žalobkyně reagovala podáním ze dne 27. 9. 2023, ve kterém odkázala na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13, podle kterého v závislosti na okolnostech každého jednotlivého případu se poskytovatel úvěru muže buď spokojit s informacemi, které mu poskytne spotřebitel, anebo může dospět k názoru, že je nebytné, aby tyto informace byly potvrzeny pomocí dalších údajů. Žalobkyně naplňuje svou zákonnou povinnost prověřování bonity spotřebitele důsledným zjišťováním jeho kreditního skóre. Pro předcházení předlužení klienta zajišťuje kontrolu bonity klienta, jejímž výsledkem je limit nejvyšší měsíční splátky (MLS). V rámci něho je ověřována schopnost klienta splácet další finanční závazky

a hradit nezbytné životní výdaje Prostřednictvím výpočtu MLS žalobkyně ověřuje, zda měsíční příjmy a výdaje žadatele skutečně umožňují splácet částku odpovídající splátce úvěru.

3. K jednání dne 17. 5. 2023 se žalobkyně omluvila a souhlasila, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. Žalovaný se k jednání nedostavil bez omluvy, ačkoliv mu bylo předvolání se žalobou doručeno do vlastních rukou dne 2. 5. 2023. Soud proto dle , (dále jen „ “) jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Žalovaný se tak k žalobě nevyjádřil.

4. Ve věci bylo provedeno dokazování listinami předloženými žalobkyní a to úvěrovou zprávou, potvrzením o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik, smlouvou

o revolvingovém úvěru č. 7201196718, úvěrovými podmínkami, výpisem čerpání, splátek

a úhrad, výzvou ke splacení celého dluhu ze dne 13. 4. 2023 a předžalobní výzvou ze dne

4. 5. 2023.

5. Soud vzal na základě listinných důkazů za prokázané, že účastníci uzavřeli dne 30. 1. 2022 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které byl žalovaný oprávněn prostřednictvím kreditní karty čerpat finanční prostředky do sjednané výše úvěrového rámce 10 000 Kč. Žalovaný je ve smlouvě označen jménem, příjmením, rodným číslem, a adresou bydliště. Splatnost úvěru včetně sjednaného úrokového navýšení 20,88 % ročně byla sjednána v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2,83% z úvěrového rámce tj. ve výši 283 Kč vždy ke 20. dni v kalendářním měsíci. Mezi účastníky bylo ve smlouvě dále sjednáno hrazení účelně vynaložených nákladů na vymáhání a pro případ prodlení se splácením úvěru byla sjednána smluvní pokuta. Žalobkyně tvrdí, že před uzavřením smlouvy prověřila

a s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného způsobem popsaným v metodice

a ve vyjádření ze dne 27. 9. 2023. Žalovaný ve smlouvě uvedl, že je svobodný, má jedno dítě, učňovské vzdělání, bydlí v podnájmu, od září 2021 je zaměstnancem společnosti právnická osoba obec, jeho čistý měsíční příjem činí 29 000 Kč a příjem ostatních členů domácnosti 4 000 Kč. Podle potvrzení oddělení řízení rizik žalobkyně vycházela z těchto údajů s tím, že měsíční výdaje domácnosti činí 7 000 Kč. Při výpočtu MLS klienta bylo vycházeno z příjmu žalovaného 29 000 Kč, splátek jiným společnostem 0 Kč, životního minima dospělých členů domácnosti 3 550 Kč a na 1 vyživované dítě 2 420 Kč. Při výpočtu MLS domácnosti bylo vycházeno z příjmu žalovaného 29 000 Kč a příjmu ostatních členů domácnosti 4 000 Kč, normativních výdajů na bydlení 6 304 Kč, splátek jiným společnostem 0 Kč, životního minima členů domácnosti 5 970 Kč. Žádné doklady k výši příjmů žalovaného a k výši jeho nákladů nebyly doloženy, ač byla žalobkyně k jejich předložení soudem vyzvána. Podle žalobkyně žalovaný na úvěr zaplatil celkem 12 469 Kč, což odpovídá výpisu čerpání, splátek a úhrad. Žalovaný je v řízení nečinný, netvrdí a neprokazuje, že by na úvěr zaplatil více, než tvrdí žalobkyně.

6. Dle , 2 z. č. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných

a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy

o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže

z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu

s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Dle , 2 č. (dále jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Žalovaný na základě smlouvy o revolvingovém úvěru načerpal celkem 20 571,66 Kč. S ohledem na označení žalovaného ve smlouvě se nepochybně jedná o spotřebitelskou smlouvu, na kterou je nutno vztáhnout ZSÚ. Žalobkyně tvrdila, že před poskytnutím úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. K prokázání tohoto tvrzení nepředložila jiné důkazy než potvrzení oddělní rizik žalobce s úvěrovou zprávou, a to ani za situace, kdy byla soudem vyzvána k jejich předložení a byla poučena o následcích, pokud se tak nestane. Dle předložených dokladů žalobkyně vyšla co do příjmů žalovaného z údajů od žalovaného, které nebyly žádným způsobem doloženy. Při výpočtu MLS klienta a domácnosti pak žalobkyně vycházela z těchto neověřených příjmů. Žádným způsobem nebyly dokládány ani výdaje žalovaného, jako jsou zejména náklady na bydlení, obživu, ošacení, a další obvyklé výdaje, přičemž z údajů uvedených žalobkyní vyplývá, že žalovaný jako výdaje domácnosti uvedl částku 7 000 Kč, přičemž žalobkyně jen co do bydlení uvažuje s částkou 6 304 Kč.

10. S ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, včetně aktuálního rozhodnutí čj. -441 ze dne 9. 2. 2023, soud dospěl k závěru, že žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 ve věci sp. zn. věřitel nedostojí povinnosti stanovené ZSÚ (nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr), vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho poměrech. Takovýto závěr rozhodně není v rozporu se závěry rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13, na který odkazuje žalobkyně a který hovoří právě o závislosti na okolnostech každého jednotlivého případu a o nutnosti podepření prohlášení spotřebitele doklady. I v bodě 37., na který žalobkyně konkrétně odkazuje, Soudní dvůr EU konstatuje, že„ pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady.“ Ve výroku tohoto rozsudku ad 2. Soudní dvůr Evropské unie stanoví,„ že článek 8 odst. 1 směrnice 2008/48/ES musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem za podmínky, že tyto informace budou dostatečné a že jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady.“ Za určitých okolností tak není nutno provádět další vyhledávání v databázích. V rozsudku Nejvyššího soudu ČR čj. -441 ze dne 9. 2. 2023 je znovu odkazováno na závěry rozsudku shora ve věci , jakož i na závěry rozsudku ze dne 20. 3. 2019 ve věci , kde Nejvyšší soud dovodil, že bez údajů o nákladech a výdajích osob žijících se žadateli o úvěr ve společné domácnosti si lze jen těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žadatelů a posoudit jejich schopnost úvěr splácet. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že za situace, kdy se věřitel spokojil pouze s informacemi od žalovaného, jež neověřoval a ani nezjišťoval údaje o nákladech

a výdajích osob žijících se žadatelem o úvěr ve společné domácnosti, nepostupoval při posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí. Žalobkyně před poskytnutím úvěru neověřovala konkrétní výdaje ani u samotného žalovaného, natož osob žijících s ním ve společné domácnosti. S ohledem na shora uvedené nelze mít za to, že úvěr byl žalovanému poskytnut v rozsahu přiměřeném jeho skutečným majetkovým poměrům.

11. Dle konstantní judikatury je soud povinen zkoumat prověřování úvěruschopnosti a jeho vlivu na platnost úvěrové smlouvy z úřední povinnosti. Ustanovení § 87 ZSÚ, které zkoumání úvěruschopnosti a posuzování platnosti smlouvy váže jen na námitku spotřebitele, je v rozporu s právem Evropské unie a nelze jej použít (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C -679/18). Protože žalobkyně neprověřila řádně úvěruschopnost žalovaného, je smlouva ze dne 30. 1. 2022 dle § 87 ZSÚ neplatná

a soud je povinen k této neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti. Žalobkyně se proto nemůže domáhat plnění sjednaných v této smlouvě.

12. Protože žalovaný vyčerpal částku 20 571,66 Kč na základě neplatné smlouvy, došlo k plnění bez právního důvodu a na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení, které je povinen vydat. Co do výše bezdůvodného obohacení soud dospěl k závěru, že z vyčerpané částky 20 571,66 Kč bylo vráceno celkem 12 469 Kč, když žalovaný netvrdil a neprokázal, že by zaplatil více, než tvrdí žalobkyně. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR čj. -262 ze dne 20. 4. 2022 plyne, že„ důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele je neplatnost smlouvy a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka.“ S ohledem na tento závěr Nejvyššího soudu ČR je nutno mít za to, že žalovaný se doposud neocitl v prodlení, neboť nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnuta a je stanovována soudem až v tomto rozhodnutí. Protože žalovaný je v řízení nečinný, nedoložil soudu své poměry tak, aby soud mohl posoudit, jaké jsou jeho možnosti, byla lhůta k plnění stanovena s ohledem na dobu čerpání úvěru a výši žalované částky. Žalovanému proto byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 8 102,66 Kč (čerpáno 20 571,66 Kč – dosud zaplaceno 12 469 Kč) ve výše uvedené lhůtě.

13. Žalobkyně se nemůže domáhat nad nevrácenou jistinu plnění sjednaných v neplatné smlouvě a zároveň žalovaný z důvodů shora není dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR čj. -262 doposud v prodlení, proto co do částky 3 315,13 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 1 2960,90 Kč, co do úroku 15 % ročně z částky 9 751,79 Kč od 18. 7. 2023 do zaplacení, co do úroku z prodlení kapitalizovaného za dobu od 28. 4. 2023 di 17. 7. 2023 ve výši 380,08 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 417,79 Kč od 18. 7. 2023 do zaplacení byla žaloba zamítnuta.

14. Výrok o nákladech řízení se opírá o Žalobkyně byla ve věci úspěšná co do 71 % uplatněného nároku a neúspěšná z 29 %. Ve věci takto úspěšná žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k plnění ve smyslu , má proto má nárok na náhradu nákladů řízení v poměru svého úspěchu a neúspěchu. Žalobkyně na nákladech řízení vynaložila celkem 2 252 Kč, z toho 900 Kč za 3 úkony právní pomoci po 300 Kč (převzetí zastoupení, sepis návrhu, předžalobní výzva), 300 Kč za 3x režijní paušál po 100 Kč, vše dle vyhl. č. ve znění pozdějších předpisů, 252 Kč za 21 % DPH z nákladů právního zastoupení a 800 Kč za zaplacený soudní poplatek. Za účelně vynaložený náklad řízení nepovažuje soud odměnu za doplnění tvrzení ohledně prověřování úvěruschopnosti žalovaného, neboť tato tvrzení měla být v potřebném rozsahu uvedena již v žalobě. S ohledem na výše uvedené má právo na úhradu nákladů ve výši 42 % (71% - 29%) tj. ve výši 946 Kč.

15. Lhůty k plnění byly stanoveny dle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení. Odvolání se podává ke zdejšímu soudu a rozhoduje o něm Krajský soud v Hradci Králové.

Nesplní-li povinná dobrovolně povinnost uloženou tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.