Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
18 C 308/2023-26
Okresní soud Praha-západ rozhodl soudkyní Mgr. Ing. Adélou Kohoutovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 137 227,68 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 45 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 45 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 21 200 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21 200 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 52 090,20 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 960,63 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 4 232,18 Kč, úrokem ve výši 23,19 % ročně z částky 45 000 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 45 000 Kč od datum do datum, zamítá.
IV. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 18 937,48 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 808,12 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 4 922,46 Kč, úrokem ve výši 18,7 % ročně z částky 21 200 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21 200 Kč od datum do datum, zamítá.
V. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 45 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 45 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 21 200 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21 200 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 52 090,20 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 960,63 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 4 232,18 Kč, úrokem ve výši 23,19 % ročně z částky 45 000 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 45 000 Kč od [datum] do [datum], zamítá. IV. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 18 937,48 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 808,12 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 4 922,46 Kč, úrokem ve výši 18,7 % ročně z částky 21 200 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21 200 Kč od [datum] do [datum], zamítá. V. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo uloženo žalovanému zaplatit výše uvedenou částku s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným následující smlouvy. Dne datum smlouvou o úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 45 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit v souvislosti s poskytnutým úvěrem částku 56 964 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků, poplatek za zpravování zápůjčky a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení. Žalovaný se však s placením smluvených splátek dostal do prodlení. Ke dni datum činila výše dlužné jistiny 45 000 Kč a dlužného poplatku 56 964 Kč. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou ze dne datum s účinností ke dni datum. Žalovaný přes výzvy dlužnou částku neuhradil. Dne datum smlouvou o úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit v souvislosti s poskytnutým úvěrem částku 20 510 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků, poplatek za zpravování zápůjčky a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení. Žalovaný se však s placením smluvených splátek dostal do prodlení. Ke dni datum činila výše dlužné jistiny 21 200 Kč a dlužného poplatku 18 937,48 Kč. Žalovaný uhradil celkem 3 800 Kč. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou ze dne datum s účinností ke dni datum. Žalovaný přes výzvy dlužnou částku neuhradil.
2. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání.
3. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil.
4. Na základě předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru. Dne datum došlo mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným k uzavření smlouvy označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru. Žalovanému byla poskytnuta částka 45 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal za poskytnutí úvěru zaplatit poplatek ve výši 56 964 Kč, který je tvořen úrokem ve výši 43 385 Kč, poplatkem za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatkem za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 9 370 Kč. Celková dlužná částka měla být žalovaným hrazena ve 21 měsíčních splátkách. Roční procentní sazba nákladů činí 135 % a úroková sazba byla sjednána za dobu trvání smlouvy 86 %. Roční úroková sazba činila 76 %. Uvedený souhrnný poplatek není ve smlouvě ani smluvních podmínkách blíže definován a není zřejmé, jakou konkrétní činnost zahrnuje. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky, ze kterých soud zjistil podrobnou úpravu práv a povinností smluvních stran (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru a smluvními podmínkami smlouvy). Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila majetkovou situaci žalovaného prostřednictvím údajů, které žalovaný uvedl ve smlouvě a v kartě zákazníka při vyplňovaná žádosti o spotřebitelský úvěr. V té žalovaný uvedl, že je svobodný, pracuje jako podnikatel v realitní činnosti s čistým příjmem 30 000 Kč měsíčně, což doložil pracovní smlouvou a výpisy z účtu za období měsíců srpen až říjen 2020. Žije v domácnosti s jednou další osobou, čistý příjem domácnosti činí 50 000 Kč měsíčně. Bydlí v nájemním bydlení. Jeho odhadované měsíční výdaje jsou 12 000 Kč. Další splátky u žalobkyně činí 3 793 Kč (prokázáno kartou zákazníka).
5. Dne datum došlo mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným k uzavření smlouvy označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru. Žalovanému byla poskytnuta částka 25 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal za poskytnutí úvěru zaplatit poplatek ve výši 20 510 Kč, který je tvořen úrokem ve výši 13 107 Kč, poplatkem za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatkem za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 355 Kč. Celková dlužná částka měla být žalovaným hrazena ve 12 měsíčních splátkách ve výši 3 793 Kč. Roční procentní sazba nákladů činí 149,12 % a úroková sazba byla sjednána za dobu trvání smlouvy 86 %. Roční úroková sazba činila 82 %. Uvedený souhrnný poplatek není ve smlouvě ani smluvních podmínkách blíže definován a není zřejmé, jakou konkrétní činnost zahrnuje. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky, ze kterých soud zjistil podrobnou úpravu práv a povinností smluvních stran (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru a smluvními podmínkami smlouvy). Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila majetkovou situaci žalovaného prostřednictvím údajů, které žalovaný uvedl ve smlouvě a v kartě zákazníka při vyplňovaná žádosti o spotřebitelský úvěr. V té žalovaný uvedl, že je svobodný, pracuje jako podnikatel v realitní činnosti s čistým příjmem 30 000 Kč měsíčně, což doložil pracovní smlouvou a výpisy z účtu za období měsíců červen až srpen 2020. Žije v domácnosti s jednou další osobou, čistý příjem domácnosti činí 50 000 Kč měsíčně. Bydlí v nájemním bydlení. Jeho odhadované měsíční výdaje jsou 10 500 Kč. Další splátky u žalobkyně nehradí (prokázáno kartou zákazníka).
6. Dne datum uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni s účinností ke dni datum. Žalovaný byl o změně v osobě věřitele písemně informován oznámením ze dne datum a zároveň byl vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů od obdržení výzvy (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy – seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení ze dne datum, podací lístek). Žalobkyně žalovaného upomínala o zaplacení dlužné částky rovněž předžalobní výzvou ze dne datum (prokázáno předžalobní výzvou, podacím lístkem).
7. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“).
8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o.z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.
9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
10. Podle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
13. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Mezi účastníky byly uzavřeny smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o.z. Závazek žalovaného byl smlouvou koncipován tak, že právní předchůdkyni žalobkyně zaplatí jistinu půjčky a dále kapitalizovaný úrok a poplatek za zpracování zápůjčky a další služby. Tato činnosti není smlouvou ani smluvními podmínkami blíže definována, není zřejmé, jakou konkrétní činnost zahrnuje, nebylo doloženo, že uvedenou službu žalobkyně či její právní předchůdkyně skutečně vykonala. Ze smlouvy ani smluvních podmínek nevyplývá, že by měla žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně vyvíjet jakoukoli jinou, než zcela běžnou administrativní činnost nutně související s každým úvěrem či zápůjčkou, kterou musí běžně vykonávat každý poskytovatel zápůjčky či úvěru. Soud má proto za to, že poplatky účtované předmětnou smlouvou ani neodpovídají skutečným nákladům, které musí věřitel v souvislosti s uzavíráním smlouvy vynaložit. Svou podstatou představují požadované poplatky kapitalizovaný úrok. Soud tak uzavřel, že sjednané poplatky je třeba hodnotit jako úplatu za půjčení peněz, což je definice smluvního úroku. Tento závěr podporuje i rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18.2.2003 sp.zn. 28 Co 33/2003.
15. Soud se pak zabýval tím, zda požadovaný úrok není úrokem nepřiměřeným, tedy, zda jeho výše není v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 580 o. z. Za takový je třeba považovat úrok ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). V daném případě představuje při jistině 45 000 Kč a úroku ve výši 56 964 Kč za 21 měsíců roční úrok 76 %, při jistině 25 000 Kč a úroku ve výši 20 510 Kč za rok pak 86%. V případě nebankovních subjektů je předpoklad, že výše úrokové sazby bude vyšší než u subjektů bankovních, zejména s přihlédnutím k vyšší míře rizika nesplacení poskytnuté půjčky. Avšak ani zde nemůže být míra úroku bezbřehá a zcela neúměrná. Neúměrnost sjednaného úroku dokresluje i výše roční procentní sazby nákladů, přičemž právě roční procentní sazbu nákladů je vhledem ke standardizovanému způsobu jejího výpočtu považovat za vypovídající a transparentní srovnávací ukazatel z hlediska celkové ceny spotřebitelského úvěru v rámci Evropské unie. Jako takový proto soud hodnotí sjednaný kapitalizovaný úrok, označený smlouvou vedle úroku za půjčené peněžní prostředky jako poplatek, za odporující dobrým mravům ve smyslu § 580 o. z.
16. Právní předchůdkyně žalobkyně tak staví své podnikání na zjevně neobvykle vysoké úrokové sazbě úroku z úvěru, a to i poté, co se Nejvyšší soud opakovaně vyjádřil k nemravnosti výše sazby úroků. Jinými slovy právní předchůdkyně žalobkyně staví model svého podnikání ve sféře poskytování rizikových úvěrů na tom, že ti klienti, kteří plní její podmínky (platí excesivně vysoký úrok z úvěru) a generují právní předchůdkyni žalobkyně vysoký zisk, vyvažují její ztráty z nesplácených rizikových úvěrů. Právní předchůdkyně žalobkyně tak sama svým jednáním dokládá, že úvěry s neexcesivní sazbou úroku z úvěru ani nechce uzavírat (srov. například rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 26. 4. 2022, č. j. 22 Co 61/2022-40). Z uvedených důvodů tak soud shledal smlouvu o úvěru uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným v souladu s § 576 a 580 odst. 1 o. z. absolutně neplatnou jako celek. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru nemá žalobkyně právo na plnění ze smlouvy, ale pouze na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z.
17. V řízení bylo zjištěno, že žalovanému byla právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta částka 45 000 Kč a 25 000 Kč, u které nebyl dán žádný právní důvod, pro který by si jí žalovaný mohl ponechat. Dne datum uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byly obě pohledávky za žalovaným postoupeny na žalobkyni. Dle žalobkyně žalovaný uhradil na částku 25 000 Kč celkem 3 800 Kč, na částku 45 000 Kč pak ničeho. Z průběhu řízení nevyplynulo nic k tomu, že by žalovaný plnil nad rámec tvrzení žalobkyně, žalovaný se k žalobě nevyjádřil, soud proto z tohoto tvrzení žalobkyně vycházel. Žalovaný se tedy v rozsahu představující rozdíl těchto částek, tj. v rozsahu 45 000 Kč a 21 200 Kč na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil (§ 2991 o. z.). Žalobkyně má proto nárok na vrácení této částky, a to včetně zákonného úroku z prodlení. Splatnost dluhu soud určil podle § 1958 odst. 2 o. z., dle kterého platí, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalobkyně prokázala, že žalovaného vyzvala k vrácení přenechaných peněz (včetně příslušenství, které však nebylo platně sjednáno) až dopisem, který mu byl odeslán dne datum. Dle § 573 o. z. se má za to, že dopis je doručen třetí pracovní den po odeslání. Výzva byla tedy žalovanému doručena dne datum. V dopise mu byla k zaplacení dluhu poskytnuta lhůta do 10 dnů od obdržení dopisu. Žalovaný tak byl povinen zaplatit dlužnou částku nejpozději dne datum. Protože svou povinnost nesplnil, dostal se následujícího dne do prodlení. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbytku nároku soud žalobu ze shora uvedených důvodů zamítl.
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. za použití § 142 odst. 2 o.s.ř., avšak s tím, že žalovanému, který byl ve věci z větší části úspěšný, žádné náklady řízení nevnikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.