Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 250/2023-20
Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 53 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen do 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni 30 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 15. 8. 2022 do zaplacení.
II. Žaloba aby byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni 23 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně
z částky 53 500 Kč od 25. 7. 2022 do 14. 8. 2022 a
z částky 23 500 Kč od 15. 8. 2022 do zaplacení
se zamítá.
III. Žalovaný je povinen do 3 dnů od právní moci rozsudku žalobkyni na náhradě nákladů řízení uhradit 1 828,62 Kč k rukám zástupce žalobkyně, Mgr. jméno příjmení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen do 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni 30 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 15. 8. 2022 do zaplacení. II. Žaloba aby byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni 23 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 53 500 Kč od 25. 7. 2022 do 14. 8. 2022 a z částky 23 500 Kč od 15. 8. 2022 do zaplacení se zamítá. III. Žalovaný je povinen do 3 dnů od právní moci rozsudku žalobkyni na náhradě nákladů řízení uhradit 1 828,62 Kč k rukám zástupce žalobkyně, Mgr. [jméno] [příjmení].
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 7.6.2023 domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, a to z titulu uzavřené smlouvy o podnikatelském úvěru ze dne 16.5.2022. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč bezhotovostním převodem na účet žalovaného a žalovaný se zavázal splatit tento úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 21 000 Kč nejpozději do 24.7.2022. Úvěrová smlouva byla uzavřena komunikačními prostředky na dálku a její nedílnou součástí byly Obchodní podmínky. K uzavření smlouvy žalobkyně uvedla, že se žalovaný nejprve zaregistroval na webové stránce žalobkyně a to zadáním osobních údajů včetně telefonního čísla a emailové adresy. Po dokončení registrace žalovaný požádal o poskytnutí úvěru, žalobkyně následně zaslala návrh konkrétní smlouvy, který žalovaný úkonem, tj. zadáním uživatelského jména a kódu zaslaného SMS zprávou, akceptoval. Žalovaný však podmínky smlouvy nedodržel, neboť se dostal do prodlení s plněním svých závazků. Žalovaná částka byla dle žalobkyně tvořena dlužnou jistinu ve výši 30 000 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 21 000 Kč a smluvní pokutou ve výši 2 500 Kč (500 Kč za každou z pěti neuhrazených sjednaných splátek úvěru). Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě zaslané předžalobní upomínky. Žalobkyně dále uvedla, že pro případ neuznání nároku žalobkyně na úhradu dlužné částky z titulu úvěrové smlouvy, požaduje přiznání jistiny dluhu z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla dlužná jistina převedena. Spolu s dlužnou částkou žalobkyně požaduje rovněž zákonný úrok z prodlení od dne následujícího po splatnosti úvěru, tj. od 25.7.2022 do zaplacení.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. o. s. ř. účastníky k vyjádření, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. za to, že jejich souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání je dán. Protože žalobkyně s navrženým postupem vyslovila souhlas a žalovaný na výzvu soudu nereagoval, rozhodl soud bez ve věci bez nařízení jednání.
4. Ze žalobkyní předložené Smlouvy o podnikatelském úvěru číslo ze dne 16.5.2022 soud zjistil, že tato smlouva obsahuje osobní údaje žalovaného včetně čísla bankovního účtu bankovní účet, výši úvěru v částce 30 000 Kč s dobou splatnosti 70 dní, tj. do 24.7.2022. Úvěr měl být splacen v pěti splátkách po 10 200 Kč (6 000 Kč splátka jistiny a 4 200 Kč splátka poplatku) ve 2 týdenních splátkách, tj. celkem 51 000 Kč.
Uvedená smlouva byla soudu předložena jako elektronický dokument PDF. Z vlastností dokumentu soud zjistil, že dokument byl vytvořen dne 16.5.2022 v 18:03:59 a naposledy byl upraven 16.5.2022 v 18:03:59.
Vizuální podoba smlouvy obsahuje otisk vlastnoručního podpisu jednatele žalobkyně. Podpis žalovaného na smlouvě připojen není, pouze v místě určeném pro podpis žalovaného je uvedeno datum 16.5.2022 a Kód SMS vertifikace číslo.
K dokumentu byla dne 16.5.2022 v 18:03:59 připojena kvalifikovaná elektronická pečeť žalobkyně, tj. elektronický dokument byl podepsán žalobkyní, a po připojení elektronické pečeti se již nezměnil. Jiný elektronický podpis k dokumentu připojen není.
5. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 14.9.2020 má soud za osvědčené, že z bankovního účtu č. bankovní účet vedeného na jméno žalovaného žalobkyně obdržela platbu 1 Kč a z potvrzení o provedené platbě ze dne 16.5.2022 má soud za osvědčené, že žalobkyně odeslala na uvedený účet částku 30 000 Kč. Obě platby proběhly prostřednictvím platební brány„ thePay“.
6. Z předžalobní upomínky ze dne 6.8.2022 ve spojení s podacím lístkem soud zjistil, že žalovaný byl k úhradě celé dlužné částky vyzván ještě před podáním žaloby.
7. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.
8. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o. s. ř. o. s. ř. vzal soud za prokázaný následující skutkový stav, že žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 30 000 Kč, která mu byla připsána na účet č. bankovní účet dne 16.5.2022.
9. Podle § 562 odst. 1 zákona o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.
10. Podle § 561 odst. 1 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.
11. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
12. Podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník ) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku , úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
13. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014 (dále jen„ eIDAS) se„ podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.
14. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.
15. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.
16. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o.z. je k platnosti smlouvy třeba, aby k ní žalovaný připojil svůj podpis. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem = v české terminologii rovněž označovaný jako„ kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis (= v českém terminologii označovaný„ zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. 145/2010 Sb. , podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS.
17. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákona (dále jen „o. z.“), podle kterého platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
18. Dle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , v platném znění.
19. V daném případě dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že mezi účastníky došlo k uzavření úvěrové smlouvy a jaký byl její obsah. Žalobkyně dostatečně neosvědčila, jakým způsobem byla uzavřena úvěrová smlouva přesto, že k tomuto byla vyzvána usnesením čj. 18 C 250/2023 -7 ze dne 6.9.2023.
20. Žalobkyně tvrdila, že mezi účastníky byla uzavřena písemná úvěrová smlouva v elektronické podobě. K platnosti písemné smlouvy (jejíž existenci žalobkyně tvrdí, a kterou předložila soudu) je ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o.z. je třeba, aby k ní účastníci připojili své popisy. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem = v české terminologii rovněž označovaný jako„ kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit rovněž zaručený elektronický podpis (= v české terminologii označovaný„ zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. č. 297/2016 Sb. , podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS.
21. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně vytvořila elektronickou úvěrovou smlouvu dne 16.5.2022 v 18:03:59, kterou v témže čase elektronicky podepsala, tj. připojila svoji kvalifikovanou elektronickou pečeť.
22. V řízení však nebylo prokázáno, že by žalobkyně tuto smlouvu právě tuto smlouvu předložila žalovanému a že by právě žalovaný tuto smlouvu právě v předloženém znění podepsal. Naopak, bylo prokázáno, že předložený elektronický dokument nebyl měněn po té, kdy k němu byla připojena kvalifikovaná elektronická pečeť žalobkyně, z čehož vyplývá, že údaj o tvrzené akceptaci smlouvy žalovaným, tj. připojením kódu SMS, musel být do textu dokumentu vložen ještě před jeho podpisem žalobkyní. Přičemž zároveň z žádného z dalších jednání tvrzených žalobkyní ani předložených listin nelze dovodit, že by tento údaj ke smlouvě připojil právě žalovaný a že po té, co údaj připojil, již nedošlo ke změně dokumentu. Nelze rovněž přehlédnout, že uvedený údaj, měl-li být podpisem nesplňuje náležitosti elektronického podpisu (data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě), tím méně i dalším podmínkám článku 26 eIDAS, neboť není jednoznačně spojen s podepisující osobou, neumožňuje její identifikaci. Tedy nebylo prokázáno, že soudu předloženou smlouvu žalovaný uzavřel a v jakém textovém znění tak případě učinil, tedy že vyslovil souhlas s textem smlouvy, který byl soudu předložen k důkazu. Vzhledem k tomu, že však bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala na účet žalovaného částku 30 000 Kč a že žalovaný na dluh ničeho neuhradil, jedná se na straně žalovaného o bezdůvodné obohacení ve výši 30 000 Kč, které je povinen vydat. Soud tedy dospěl k závěru, že žaloba je důvodná co do částky 30 000 Kč, a proto co do této částky žalobě vyhověl, ve zbylém nároku jako nedůvodnou zamítl (výrok I. a II. rozsudku).
23. Bezdůvodné obohacení je dle ustanovení § 1958 odst. 2 o.z. splatné na výzvu věřitele. Žalobkyně doložila, že vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 6.8.2022, kterou téhož dne odeslala žalovanému. Za situace, kdy v řízení nebylo prokázáno, kdy žalovaný výzvu obdržel, vycházel soud z ustanovení § 573 o.z., dle něhož se má za to, že zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. V souladu s citovaným ustanovením nastala fikce doručení výzvy žalovanému dne 10.8.2022, 3 denní lhůta k plnění uplynula dne 13.8.2022 a ode dne následujícího je žalovaný v prodlení s úhradou bezdůvodného obohacení a od tohoto dne soud rovněž přiznal žalobkyni požadovaný zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené v souladu s § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 , ve zbytku pak nárok na úhradu úroku z prodlení za dobu přede dnem uplynutí lhůty k úhradě bezdůvodného obohaceni soud zamítl. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. (výrok I. a II.).
24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 828,62 Kč, přičemž tato částka představuje 12,14 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 56,07 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 43,93 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 140 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 53 500 Kč sestávající z částky 3 260 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 680 Kč ve výši 2 242,80 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Berouně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.