Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 235/2023-50

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Šídovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 49 304,09 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 40 545 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 40 545 Kč od 12. 4. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 8 759,09 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 913,03 Kč, nákladů na uplatnění pohledávky ve výši 217 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 48 871,59 Kč od 1. 12. 2022 do 11. 4. 2023, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 326,59 Kč od 12. 4. 2023 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v rozsahu 38,8 % v částce 3 560 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 40 545 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 40 545 Kč od 12. 4. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 8 759,09 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 913,03 Kč, nákladů na uplatnění pohledávky ve výši 217 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 48 871,59 Kč od 1. 12. 2022 do 11. 4. 2023, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 326,59 Kč od 12. 4. 2023 do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v rozsahu 38,8 % v částce 3 560 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 26. 4. 2023, doplněnou podáním ze dne 31. 8. 2023, domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 48 871,59 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 48 871,59 Kč od 1. 12. 2022 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 913,03 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a částky ve výši 4 150 Kč. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne 2. 10. 2021 Smlouvu o revolvingovém úvěru číslo se společností právnická osoba, odštěpného závodu, IČO (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně). Na základě uzavřené smlouvy byla žalovanému poskytnuta platební karta s úvěrovým rámcem ve výši 50 000 Kč, celkem však mohl čerpat částku v maximální výši 500 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet formou pravidelných měsíčních splátek. Smlouva byla uzavřena na základě žádosti o úvěr, ve které žalovaný uvedl základní údaje o své osobě a o jeho finanční situaci, z nichž právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalovaného úvěr splatit. Žalovaný však sjednanou částku nehradil řádně a včas, když uhradil celkem pouze částku 18 855 Kč. Závazek ze smlouvy o úvěru byl původním věřitelem zesplatněn ke dni 30. 11. 2022. Ode dne následujícího je tak žalovaný v prodlení. Pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni ke dni 12. 12. 2022, postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu, ničeho však neuhradil.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Soud věc projednal postupem podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), v nepřítomnosti žalovaného, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání řádně předvolán.

4. Na základě provedených listinných důkazů založených žalobkyní do spisu dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli dne 2. 10. 2021 rámcovou smlouvu o poskytování bankovních produktů a služeb a dále i smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěrový rámec ve výši 50 000 Kč na dobu neurčitou, který se žalovaný zavázal splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši minimálně 5 % z dlužné částky, nejméně však ve výši 500 Kč Součástí smlouvy o úvěru byly i smluvní podmínky. Účastníci sjednali roční úrok ve výši 22,68 %, RPSN činilo 28,74 %. Žalovaný v žádosti o úvěr/smlouvě o úvěru ze dne 2. 10. 2021 uvedl, že je zaměstnán s měsíční mzdou ve výši 25 000 Kč, jeho výdaje představují náklady na domácnost ve výši 2 000 Kč měsíčně. Žalovaný uvedl, že nemá žádné další finanční závazky /viz žádost/smlouva o revolvingovém úvěru na č. l. 14 - 16 spisu, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 11 - 12 spisu, informace o zprostředkovateli úvěru na č. l. 13 spisu, informace o jméno kreditu na č. l. 19 spisu, rámcová smlouva o poskytování bankovních produktů a služeb na č. l. 17 – 18 spisu/. Žalovaný čerpal v období od 1. 10. 2021 do 17. 10. 2022 úvěr v celkové výši 59 500 Kč, nesplácel však svůj dluh ze smlouvy o úvěru řádně a včas, proto žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila dopisem ze dne 25. 10. 2022 a úvěr ke dni 30. 11. 2022 zesplatnila /viz platební historie na č. l. 29 – 30 spisu, odstoupení od úvěrové smlouvy na č. l. 20 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne 12. 12. 2022 s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovaným z citované smlouvy uvedené v seznamu postoupených pohledávek postoupena na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 16. 12. 2022 odeslaným dne 20. 12. 2022 /viz smlouva o postoupení pohledávek v systému příjmení, seznam postupovaných pohledávek na č. l. 21 spisu, potvrzení o připsání úplaty na č. l. 22 spisu, výpis z OR na č. l. 10 spisu, oznámení o postoupení pohledávky včetně poštovního podacího archu na č. l. 24 - 25 spisu/. Žalovaný byl vyzýván k úhradě dluhu dopisem ze dne 16. 12. 2022 a dále i před podáním žaloby předžalobní výzvou ze dne 3. 4. 2023 /viz výzva k plnění na č. l. 23 spisu, předžalobní výzva na č. l. 26 spisu, poštovní podací arch na č. l. 27 spisu/. Žalobkyně v souvislosti s vymáháním daném pohledávky vyslala pověřeného pracovníka na kontaktní adresu, a to dne 5. 1. 2023 /viz výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky na č. l. 28 spisu/. Žalovaný na předmětný úvěr uhradil celkem částku 18 955 Kč /viz platební historie na č. l. 29 – 30 spisu/. Žalovaný netvrdil, ani to z obsahu spisu nijak nevyplývá, že by na svůj dluh uhradil více, než kolik uváděla žalobkyně.

5. Na základě provedeného dokazování učinil soud o skutkovém stavu následující závěr:

Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 2. 10. 2021 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému v období od 1. 10. 2021 do 17. 10. 2022 celkem částku 59 500 Kč, kterou měl žalovaný splatit v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný na předmětný úvěr uhradil celkem částku 18 955 Kč, když nesplácel svůj dluh řádně a včas, proto žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila dopisem ze dne 25. 10. 2022 a úvěr ke dni 30. 11. 2022 zesplatnila. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne 12. 12. 2022 s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovaným z citované smlouvy uvedené v seznamu postoupených pohledávek postoupena na žalobkyni, žalovanému byla tato skutečnost oznámena. Žalovanému byla dne 4. 4. 2023 odeslána předžalobní výzva.

6. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).

7. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

8. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle ustanovení § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

10. Podle ustanovení § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.

11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

14. Podle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně, když v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v období od 1. 10. 2021 do 17. 10. 2022 celkem částku 59 500 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek dle § 1879 a násl. o. z. byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována. V souvislosti se smlouvou o úvěru však žalobkyně v řízení neprokázala, že ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr po posouzení jeho schopnosti úvěr splácet s odbornou péčí. K tomu soud uvádí, že není postačující, aby žalobkyně vyšla pouze z nedoloženého osobního prohlášení žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ). Žalovaný v žádosti o úvěr tvrdil, že jeho měsíční mzda činí 25 000 Kč a jeho měsíční výdaje sestávají z nákladů na bydlení ve výši 2 000 Kč. Bylo pak na právní předchůdkyni žalobkyně, aby informace od žalovaného stran jeho měsíčních příjmů a výdajů náležitě např. z výplatních pásek, pracovní smlouvy, bankovních výpisů apod. Pouhé doplnění čísel do formuláře, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány a ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Soud s ohledem na výše uvedené uzavřel, že právní předchůdkyně žalovanému poskytla ve smyslu ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je taková smlouva absolutně neplatná. Platnost smlouvy z uvedeného důvodu je přitom soud povinen zkoumat z úřední povinnosti (srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C číslo v řízení OPR- právnická osoba proti GK).

16. Jelikož soud uzavřel, že smlouva o úvěru nebyla mezi účastníky uzavřena platně, došlo na straně žalovaného na úkor právní předchůdkyně žalobkyně k bezdůvodnému obohacení, které byl povinen ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o. z. vydat. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému jistinu ve výši 59 500 Kč bez právního titulu (s ohledem na zjištěnou absolutní neplatnost smlouvy), došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalovaného. Jelikož však žalovaný doposud uhradil právní předchůdkyni žalobkyně celkem 18 955 Kč, zbývá mu povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši 40 545 Kč, o kterou se bezdůvodně obohatil (59 500 – 18 955). Soud proto v této části žalobě vyhověl. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že výzva k úhradě dlužné částky byla žalovanému zaslána dne 4. 4. 2023. Do dispozice žalovaného se tato výzva dostala dne 7. 4. 2023 ( o.z.) a dle výzvy měl žalovaný dluh uhradit nejpozději do 11. 4. 2023. Ode dne následujícího tedy náleží žalobkyni též nárok na úrok z prodlení dle o. z. ve výši dle ustanovení z dlužné částky. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením (výrok I. tohoto rozsudku).

17. Ve zbývající části žaloby nezbylo soudu, než tuto zamítnout, neboť pakliže byla smlouva o úvěru neplatně sjednána, neměla právní předchůdkyně žalobkyně nárok na příslušenství ve formě smluvních úroků, úroků z prodlení za období předcházející splatnosti dluhu z bezdůvodného obohacení a na jiné související poplatky (výrok II. tohoto rozsudku).

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 560 Kč (částka je zaokrouhlena na celé koruny) za řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (k většímu počtu tzv. formulářových žalob žalobkyně viz databáze soudu ISAS), přičemž tato částka představuje 38,8 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 69,4 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 30,6 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 972 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 49 304,09 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, z částky 500 Kč za výzvu k plnění, z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé a z částky 3 100 Kč za účast na jednání soudu dle a. t. ze dne 19. 9. 2023 včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 19. 9. 2023 byla žalobkyni přiznána částka ve výši 554,04 Kč představující jednu čtvrtinu z náhrady za 292 ujetých km v částce 2 216,16 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle , ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,8 l číslo km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle , ve znění pozdějších předpisů) podle a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle a. t. představující jednu čtvrtinu náhrady za ztrátu času, když se právní zástupce dne 19. 9. 2023 účastnil u zdejšího soudu čtyř jednání, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 954,04 Kč ve výši 1 250,35 Kč. Při poměřování míry úspěchu a neúspěchu účastníků bylo třeba s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. , či nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010 sp. zn. , přihlížet též k uplatněnému příslušenství, které bylo předmětem řízení (výrok III. tohoto rozsudku).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté , nebo návrh na exekuci podle , exekučního řádu.