Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 108/2023-30

Okresní soud v Liberci rozhodl soudcem Mgr. Janem Uhlířem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o návrhu na zaplacení 20 984 Kč

takto:

I. Žaloba na zaplacení částky 20 984 Kč se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba na zaplacení částky 20 984 Kč se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala zaplacení částky 20 984 Kč z titulu smluvní pokuty. Svůj návrh odůvodnila následovně. Mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo v souladu se smlouvou žalobkyně žalovanému poskytla částku 20 000 Kč, žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit částku 25 000 Kč v pravidelných 25 měsíčních splátkách po 1 000 Kč Součástí smlouvy bylo též právo žalobkyně v případě prodlení žalovaného s úhradou splatných splátek zbylou část nesplaceného úvěru zesplatnit, žalobkyně toto právo uplatnila a zbylou část dlužné částky ve výši 21 042 Kč ke dni datum zesplatnila. Dále byla mezi stranami ujednána smluvní pokuta v případě prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky, a to ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru a 0,1 % denně z neuhrazených splátek. Žalobkyně nárokuje tuto smluvní pokutu 0,1 % denně z částky 21 042 Kč za období od datum do datum, tedy celkem 20 984 Kč.

2. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně předložila„ výplatní pásky“ žalovaného z listopadu 2018 a prosince 2018, dále výpis z centrální evidence exekucí, výpis z insolvenčního rejstříku, statistický přehled výdajů domácností dle počtu vyživovaných členů a dle účelu, přehled normativních nákladů na bydlení v roce 2019, částky životního minima v roce 2019 a existenčního minima v roce 2019.

3. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila. Žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání nedostavil a nepožádal ani o odročení jednání, a proto soud věc projednal a rozhodl bez jeho přítomnosti dle , , dále jen , vycházeje přitom z obsahu spisu a z označených důkazů. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno náhradním způsobem ( odst. odst. 4 ).

4. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum bylo zjištěno, že mezi účastníky byla vyhotovena úvěrová smlouva, jejímž obsahem byl závazek žalobkyně žalovanému poskytnout částku 20 000 Kč a závazek žalovaného žalobkyni vrátit částku 25 000 Kč v pravidelných 25 měsíčních splátkách po 1 000 Kč Součástí smlouvy bylo též ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru a 0,1 % denně z neuhrazených splátek.

5. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Mezi účastníky byl jednáno o uzavření smlouvy o úvěru číslo dne datum. Obsahem smlouvy bylo poskytnutí částky 20 000 Kč žalovanému a závazek žalovaného poskytnutou částku splatit v pravidelných měsíčních splátkách a dále též ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru a 0,1 % denně z neuhrazených splátek.

6. Žalobkyně předloženými důkazy neprokázala, že by před právním jednáním směřujícím k uzavření smluvního vztahu se žalovaným byla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně zcela dostála svým povinnostem ohledně zjišťování příjmů žalovaného. Žalobkyně však neověřovala aktuální výdaje deklarované žalovaným a spokojila se s čestným prohlášením žalovaného stran jeho výdajů a se zákonem stanovené výše normativních nákladů na bydlení, výše životního minima a ze statistiky Českého statistického úřadu stran výdajů domácností. Na základě uvedených zjištění však nelze učinit závěr o tom, že žalovaný byl v době uzavření smlouvy schopen splácet poskytnutý úvěr, neboť žalobkyně je sice oprávněna využívat veřejně dostupné informace, jako jsou údaje o životním a existenčním minimu, průměrné výdaje obyvatelstva, avšak její povinností je tyto zjištěné informace porovnávat se známými a od žalovaného zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech, ale také výdajích (viz například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

7. Soud byl připraven vyzvat žalobkyni při jednání dle , aby označila a předložila důkazy k prokázání tvrzení o řádném posuzování úvěruschopnosti žalovaného s poučením o nesplnění této výzvy, pro absenci žalobkyně a jejího právního zástupce však tak učinit nemohl.

8. Soud posoudil věc po právní stránce následovně. Žalobkyně, coby nebankovní poskytovatel úvěru, a žalovaný, coby spotřebitel, projevili vůli uzavřít smlouvu o úvěru, a proto se jejich právní vztah řídí ustanoveními o spotřebitelském úvěru, dále jen z.s.ú. Žalobkyni tak stíhala před uzavřením smluvního vztahu se žalovaným povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu z.s.ú. Žalobkyně však v řízení neprokázala, že v rámci předsmluvních povinností postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti, což má za následek neplatnost smluvního vztahu podle z.s.ú. Soud k neplatnosti přihlédl i bez námitky žalovaného z úřední povinnosti (absolutní neplatnost u smluv uzavřených před datem datum se dovozuje například z rozsudku Soudního dvora EU ze dne datum ve věci C číslo).

9. S ohledem na skutečnost, že úvěrová smlouva je absolutně neplatná, neplatné je též ujednání o smluvní pokutě, neboť ujednání o smluvní pokutě je vztahem akcesorické povahy, přistupuje k hlavnímu vztahu (tj. úvěrové smlouvě) a jeho platnost je závislá na platnosti tohoto hlavního vztahu. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle Procesně úspěšný byl žalovaný, kterému však náklady nevznikly, a proto bylo o náhradě nákladů řízení rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.