Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 94/2023-63

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Šrámkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená anonymizováno údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 59 348,13 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 16 389,33 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 16 389,33 Kč ode dne 17. 4 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení 42 958,80 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 33 610,50 Kč ode dne datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 16 389,33 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 16 389,33 Kč ode dne 17. 4 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení 42 958,80 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 33 610,50 Kč ode dne [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení 59 348,13 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru„ anonymizováno“ číslo. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr s úvěrovým limitem ve výši 10 000 Kč a současně mu byla poskytnuta platební úvěrová karta. Úvěr, který byl žalovanému poskytnut, měl dvě části, a to účelovou a neúčelovou. V účelové části byla žalovanému poskytnuta částka 4 999 Kč na nákup mobilního telefonu anonymizována tři slova, přičemž žalovaný se zavázal tuto částku splatit ve 12 měsíčních splátkách po 533 Kč. Neúčelová část úvěru spočívala v čerpání peněžních prostředků prostřednictvím platební úvěrové karty, přičemž zde splátka závisela na výši dluhu na počátku měsíce. Při čerpání do 10 000 Kč činila minimálně 400 Kč, při čerpání do 15 000 Kč minimálně 600 Kč, při čerpání do 20 000 Kč minimálně 800 Kč a při čerpání nad 20 000 činila 4 % z vyčerpané částky. Žalovaný si zároveň sjednal pojištění schopnosti splácet úvěr, přičemž se zavázal hradit měsíční pojistné ve výši 0,65 % z aktuální výše dlužné částky. Celkem žalovaný vyčerpal částku 91 969,33 Kč. Uhradil 75 580 Kč. příjmení dluhu ani přes výzvu neuhradil. Žalobkyně proto dne datum od smlouvy odstoupila. Žalovaná částka představovala dlužnou jistinu 49 999,83 Kč, dlužné splátky pojištění 2 144,07 Kč, dlužný úrok 4 704,23 Kč (vyčíslený ke dni odstoupení od smlouvy), dlužné náklady za ukončení smlouvy 1 500 Kč a dlužné náklady za upomínky 1 000 Kč. Úvěruschopnost žalovaného posuzovala na základě informací sdělených žalovaným a z úvěrových registrů, mj. interní databáze žalobkyně, insolvenčního rejstříku, z databáze Českého statistického úřadu, ze státem publikovaných údajů o životním a existenčním minimu a registru SOLUS za využití vlastního statistického modelu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Za splnění podmínek , (dále jen „ “), soud projednal věc při jednání dne datum v nepřítomnosti účastníků a na základě provedeného dokazování zjistil následující skutečnosti.

4. Žalobkyně podepsala s žalovaným dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru„ anonymizována dvě slova číslo, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr s úvěrovým limitem 10 000 Kč, přičemž součástí smlouvy byla rovněž dohoda o užívání úvěrové platební karty„ anonymizováno“ (zjištěno ze smlouvy„ anonymizováno“ číslo z dohody o užívání platební úvěrové karty„ anonymizováno“ ze dne datum). Žalovaný čerpal úvěr za účelem nákupu mobilního telefonu anonymizována tři slova částkou 4 999 Kč, přičemž tuto se žalovaný zavázal splatit ve 12 měsíčních splátkách po 533 Kč s roční úrokovou sazbou 53,63 % (zjištěno z úvěrové smlouvy). Žalovaný dále čerpal poskytnutý úvěr prostřednictvím platební úvěrové karty anonymizováno, přičemž se zavázal vyčerpané prostředky splácet v měsíčních splátkách v závislosti na aktuální výši dluhu na počátku měsíce, přičemž výše splátky činila minimálně 400 Kč při čerpání do 10 000 Kč, minimálně 600 Kč při čerpání do 15 000 Kč, minimálně 800 Kč při čerpání do 20 000 Kč a 4 % z vyčerpané částky při čerpání nad 20 000 Kč (zjištěno z úvěrové smlouvy, jejíž součástí je rámcová smlouva o platebních službách a z dohody o užívání platební úvěrové karty„ anonymizováno“). Žalovaný si zároveň sjednal pojištění schopnosti splácet úvěr, přičemž se zavázal hradit měsíční pojistné ve výši 0,65 % z aktuální výše dlužné částky (zjištěno z úvěrové smlouvy). Dle zprávy o posouzení úvěruschopnosti činil příjem žalovaného 17 000 Kč měsíční a výdaje 4 000 Kč měsíčně. Dle výpisu z bankovního účtu ze dne datum činil jeho zůstatek 108 Kč. Žalovaný celkem vyčerpal částku 91 969,33 Kč (zjištěno z výpisu k úvěrovému účtu). Žalovaný uhradil celkem 75 580 Kč (zjištěno z výpisu k úvěrovému účtu). Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, a proto žalobkyně dopisem ze dne datum od smlouvy odstoupila a zároveň vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Dle podacího lístku odeslala tento dopis žalovanému dne datum. Dle dopisu ze dne datum vyzval zástupce žalobkyně žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky. Dle podacího lístku odeslal tento dopis žalovanému dne datum. Žalovaný dluh ani přes výzvy neuhradil.

5. Žalobkyně tvrdila, že před poskytnutím úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného nahlédnutím do registrů, z údajů sdělených žalovaným a za využití vlastního statistického modelu. Tento způsob však není řádným posouzením úvěruschopnosti. Věřitel před poskytnutím úvěru totiž musí zjišťovat, jaké jsou skutečné příjmy a výdaje žadatele o úvěr. Nesmí přitom spoléhat jen na údaje tvrzené žadatelem, vždy je musí ověřit, což žalobkyně neučinila.

6. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti, dokazování přitom bylo provedeno v rozsahu dostatečném pro rozhodnutí věci.

7. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy podle , (dále jen„ o. z.“), a dále dle , o spotřebitelském úvěru, neboť se jednalo o vztah mezi žalobkyní coby podnikatelem a žalovaným coby spotřebitelem.

8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky

9. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 věty první tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

14. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle uvedených zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu jen z části. V řízení žalobkyně prokázala, že poskytla žalovanému přenechala 91 969,33 Kč. Předmětná smlouva o úvěru však nebyla uzavřena platně. Žalobkyně totiž neprověřila s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného (schopnost poskytnutý úvěr splácet), jak jí ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, což má za následek absolutní neplatnost smluv (k tomu srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18). V daném případě žalobkyně nezjišťovala, jaké jsou skutečné příjmy a výdaje žalovaného, spoléhala se jen na jím sdělené údaje a na údaje z veřejně dostupných registrů. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však taková obezřetnost, že poskytovatel před uzavřením smlouvy zjišťuje údaje o příjmech a výdajích žadatele o úvěr, nicméně nespoléhá se na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené žadatelem, ale tyto sám prověří. Úvěr přitom smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost žadatele posoudí a z jeho zjištění je zřejmé, že žadatel bude schopen úvěr splácet. Jinými slovy, poskytovatel by měl vždy úvěruschopnost dlužníka aktivně zjišťovat a prověřovat, nikoliv se spokojit s jeho prohlášeními. Povinnost poskytovatele posoudit před uzavřením smlouvy schopnost spotřebitele splácet dluh představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho ekonomickým problémům (např. insolvenci) se všemi negativními důsledky.

15. Žalobkyně tedy poskytla žalovanému peněžní prostředky na základě neplatného titulu. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit poskytnutou jistinu, která činila 16 389,33 Kč (91 969,33 Kč – 75 580 Kč, § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Soud mu proto uložil povinnost zaplatit žalobkyni 16 389,33 Kč, a to včetně zákonného úroku z prodlení ( o. z.) ve výši 11,75 % ročně z částky 16 389,33 Kč ode dne datum do zaplacení (výše byla stanovena ke dni prodlení dle Sb). Splatnost soud určil dle podle výzvy k plnění ze dne datum, v níž žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžitému vrácení dlužné částky. Výzva byla žalovanému odeslána dne datum. Žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení ode dne datum. Protože žalovaný svou povinnost ihned vrátit poskytnutou jistinu nesplnil ( o. z.), dostal se do prodlení. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle Ve zbytku nároku soud žalobu zamítl.

16. O nákladech řízení soud rozhodl podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalovaný byl ve věci úspěšnější, žádné náklady řízení mu však nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami.

Pokud by povinná osoba dobrovolně nesplnila povinnosti uložené jí tímto rozhodnutím, má oprávněná osoba právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí ( ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem exekuční návrh ( ).