Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
7 C 193/2023-51
Okresní soud v Kolíně rozhodl soudkyní JUDr. Monikou Mikšovskou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 35 041 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 443 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 443 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky 24 598 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 811,05 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 006,08 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14 765,35 Kč od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 322,35 Kč od datum do zaplacení a úroku 15 % ročně z částky 13 706,91 Kč od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 443 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 443 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky 24 598 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 811,05 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 006,08 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14 765,35 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 322,35 Kč od [datum] do zaplacení a úroku 15 % ročně z částky 13 706,91 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky celkem ve výši 35 041 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že její právní předchůdce, společnost právnická osoba IČO, uzavřel se žalovaným dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které poskytl žalovanému částku 17 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný zavázal zaplatit předchůdci žalobkyně úrok v pevné výši 1 637 Kč a částku 8 330 Kč, která představuje úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěru ve výši 1 571 Kč, částku za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 3 060 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté jistiny a poplatku ve výši 31 598 Kč se žalovaný zavázal splatit ve 14 měsíčních splátkách po 2 257 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas. Poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne datum ve výši 1 300 Kč. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky tak vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na:
- jistině úvěru 13 706,91 Kč
- úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 1 058,44 Kč
- úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy 6 599,66 Kč
- úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 1 251,62 Kč
- úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště 2 424,37 Kč
Na dlužnou částku nebylo následně ze strany žalovaného ničeho zaplaceno. Vzhledem k tomu, že poskytnutý úvěr nebyl ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazen ve lhůtě sjednané ve Smlouvě, tj. k datum, úročí se neuhrazená jistina úvěru ve výši 13 706,91 Kč od datum dále úrokem s úrokovou sazbou ve výši 15,00 % ročně. Úroková sazba úroku z úvěru ve výši sazba 15,00 % ročně je sjednána v článku„ Splatnost, úrok a RPSN“ Smlouvy. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně také právo požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně. Na základě smluvního ujednání je úrokem z prodlení úročena splatná nezaplacená částka jistiny úvěru ve výši 13 706,91 Kč a splatná nezaplacená částka úroku v pevné výši 1 058,44 Kč. V důsledku porušení smluvních povinností žalovaného hradit splátky řádně a včas vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně rovněž právo na úhradu smluvní pokuty sjednané přímo ve Smlouvě. Pohledávka za žalovaným ze Smlouvy byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, se všemi právy s ní spojenými, včetně práva ze smluvní pokuty, a to s účinností ke dni datum.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Žalovaný se k nařízenému jednání bez včasné a důvodné omluvy nedostavil, proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o.s.ř.“).
4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení, a to žádostí o úvěr na čl. 44, Informací o zpracování osobních údajů na čl. 25 – 27, Smlouvou o úvěru číslo včetně předpisů splátek na čl. 23 – 24, Smlouvou o postoupení pohledávek včetně výpisu ze seznamu postoupených pohledávek na čl. 16 – 19, předžalobní výzvou ze dne datum na čl. 20, 21, transakční historií, oznámením o postoupení pohledávky žalovaného ze dne datum a podacím lístkem z datum, z těchto listin byl zjištěn níže uvedený skutkový stav.
5. Žalovaný a právní předchůdce žalobkyně, právnická osoba Financial Services, a.s, uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které byla žalovanému poskytnuta v hotovosti v den uzavření smlouvy částka ve výši 17 000 Kč. Žalovaný se zavázal zároveň zaplatit za tento úvěr úrok v pevné výši 1 637 Kč a částku 8 330 Kč, která představuje úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěru ve výši 1 571 Kč, částku za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 3 060 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté jistiny a poplatku ve výši 31 598 Kč se žalovaný zavázal splatit ve 14 měsíčních splátkách po 2 257 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas. Poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne datum ve výši 1 300 Kč. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky tak vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části dluhu. Dle evidence předchůdce žalobkyně žalovaný uhradil celkem na smlouvu 6 557 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka z dané smlouvy o spotřebitelském úvěru postoupena z původního věřitele na žalobkyni, což bylo žalovanému sděleno oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum. Žalovaný byl k zaplacení zbývající dlužné částky před podáním žaloby vyzván předžalobní výzvou ze dne datum.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Původní věřitel sjednal smlouvy v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 a § 420 o.z.). Vzniklé závazky je tak kromě příslušných ustanovení o.z., nutno posoudit rovněž podle zákona č 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
8. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni sjednání smluv, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
9. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni sjednání smluv, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
10. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni sjednání smluv, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejné pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
12. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 téhož zákona postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
14. Poskytovatel úvěrů byl povinen před uzavřením smluv posoudit úvěruschopnost žalované (§ 86 odst. 1 zákona o spotř. úvěru), přičemž porušení této povinnosti má za následek neplatnost smluv. Jedná se přitom o neplatnost absolutní (§ 588 o.z.), k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18, a zejména rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo, neboť zákon o spotřebitelském úvěru provádí směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, což s sebou nese i povinnost eurokonformního výkladu vnitrostátní úpravy. Bylo na žalobkyni, aby splnění této povinnosti jejího právního předchůdce v průběhu řízení tvrdila a prokázala.
15. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného při uzavírání smlouvy o úvěru žalobkyně na výzvu soudu dle usnesení č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, podáním ze dne datum uvedla, že její právní předchůdce požadoval a získal od žalovaného informace o jeho rodinných, majetkových a pracovních poměrech, které žalovaný zanesl do žádosti o úvěr a ověřil oproti dokladům předloženým žalovaným a to výplatními páskami a pracovní smlouvou. Z takto získaných informací pak právní předchůdce žalobkyně usoudil, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dána. Dle předmětné žádosti o úvěr žil žalovaný v době uzavírání této smlouvy s rodiči, byl svobodný, měl základní vzdělání. Příjem žalovaného činil 13 804 Kč měsíčně a spočíval ve mzdě. Výdaje žalovaného činily celkem 4 860 Kč, z toho 1 000 Kč připadalo na bydlení, energie a 3 860 Kč činily výdaje na dopravu, jídlo a osobní náklady. Žádné listinné důkazy v tomto směru žalobkyně nepředložila s tím, že jimi nedisponuje, pouze navrhla svědecký výslech pana jméno příjmení, který s žalovaným sepisoval žádost o úvěr a kterému byly při vyplnění žádosti uvedené doklady předloženy. Soud návrh na provedení tohoto důkazu zamítl, nepovažuje ho za věrohodný, těžko si může, bez těchto dokladů, svědek rozpomenout na klienta z doby před třemi lety.
16. Soud konstatuje, že posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany předchůdce žalobkyně považuje za zcela nedostatečné prokázané. Předchůdce žalobkyně si např. nevyžádal od žalovaného výpis z bankovního účtu a neprovedl lustraci žalovaného v registrech dlužníků (příjmení, NRKI, BRKI). Jak je uvedeno shora, k měsíční výši příjmové a výdajové složky žalovaného žalobkyně nepředložila soudu žádné důkazy, navíc výše měsíčních výdajů žalovaného (4 860 Kč) je nevěrohodná.
17. S ohledem na to, že žalobkyně ve věci neprokázala, že při sjednávání úvěrové smlouvy číslo ze dne datum byla splněna zákonná povinnost jejího právního předchůdce s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka, je tak tato smlouva absolutně neplatná. V řízení bylo naopak prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel předmětnou smlouvu s žalovaným, aniž by vzal v úvahu všechny nezbytné a relevantní faktory, které by mohly ovlivnit schopnost žalovaného daný úvěr po dobu jeho trvání splácet.
18. Vzhledem k tomu, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným nebyl sjednán platný závazek, má žalobkyně podle ust. § 2993 věta první o.z. nárok na vrácení peněžité částky představující nesplacenou část jistiny úvěru. Z tvrzení a listinných důkazů žalobkyně bylo prokázáno, že předchůdce žalobkyně vyplatil z titulu této smlouvy o úvěru žalovanému částku 17 000 Kč, žalovaný zaplatil celkem 6 557 Kč, z čehož vyplývá povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni na jistinu částku 10 443 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, v návaznosti na předžalobní výzvu k plnění, od datum do zaplacení, když o zákonném úroku z prodlení rozhodl soud dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a jeho výše byla stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku žalobního nároku tedy soud žalobu zamítl.
19. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. V řízení byl procesně úspěšnější žalovaný, kterému však nevznikly žádné účelně vynaložené náklady, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.