Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
15 C 81/2022-157
Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Greplovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovnicí jméno příjmení
bytem adresa žalovaného
zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
o zaplacení 800.000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 800.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 800.000 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 81.751,23 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 800.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 800.000 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 81.751,23 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.</b>
1. Žalobce se žalobou (resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou OS v obec dne datum domáhal po žalovaném zaplacení částky 800.000 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) s odůvodněním, že žalobce uzavřel dne datum s žalovaným kupní smlouvu, kterou jsem od něj koupil spoluvlastnický podíl o velikosti číslo na pozemku p. číslo jehož součástí byla stavba: adresa, (dále jen„ nemovitost“) za kupní cenu ve výši 800.000 Kč. Celá kupní cena ve výši 800.000 Kč byl zaplacena v hotovosti téhož dne. Kupní smlouva pak byla vložena do katastru nemovitostí u stát. instituce, stát. instituce, dne datum pod V číslo. Předmět koupě žalobci nikdy nebyl předán a žalovaný již dne datum u název soudu pod sp. zn. spisová značka podal žalobu na neplatnost kupní smlouvy, kterou změnil dne datum na žalobu určovací - o určení vlastnictví k citované nemovitosti. anonymizováno název soudu ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací bylo určovací žalobě žalobce (nyní žalovaného) vyhověno a bylo určeno, že celé jméno žalovaného je stále vlastníkem nemovitosti s odůvodněním, že byla kupní smlouva je neplatná v důsledku duševní poruchy žalobce (nyní žalovaného) dle ustanovení § 581 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“). Rozsudek název soudu nabyl právní moci datum. Na základě tohoto rozsudku v řízení před katastrálním úřadem pod V číslo bylo ke dni datum zapsáno žalovanému opětovně vlastnictví k nemovitosti. Plněním z neplatné smlouvy vzniklo žalovanému bezdůvodné obohacení ve výši 800.000 Kč, proto žalobce dne datum vyzval žalovaného k jeho vydání ve lhůtě do datum. Na tuto výzvu nebylo reagováno. Na předžalobní upomínku ze dne datum reagoval právní zástupce žalovaného tak, že mu žádná povinnost k vydání jakéhokoliv neoprávněného majetkového prospěchu nevznikla. Proto se žalobce svého nároku – vrácení plnění dle § 2993 o.z. domáhá soudní cestou.
2. Žalovaný se ve věci prostřednictvím svého právního zástupce vyjádřil písemným podáním ze dne datum tak, že nárok žalobce na vydání neoprávněného majetkového prospěchu ve výši 800.000 Kč neuznává ani z části s odůvodněním, že žalovanému žádný majetkový prospěch nevznikl, a to ani částečný, neboť od žalobce ani od žádné třetí osoby žádné plnění v souvislosti s kupní smlouvou neobdržel, když se stal obětí podvodu či jiného protiprávního jednání třetích osob, které zneužily jeho duševního stavu a v podstatě jej přinutily podepsat různé listiny včetně kupní smlouvy. Celá věc - okolnosti uzavření kupní smlouvy včetně předání/nepředání částky 800.000 Kč - byla podrobně projednávána v řízení vedeném u anonymizováno v obec pod sp. zn. spisová značka, dále byla věc šetřena Policií ČR, OO obec, a to pod sp. zn. anonymizováno číslo rok číslo, v neposlední řadě byl ohledně duševního stavu žalovaného vyhotoven znalecký posudek, v němž znalkyně sdělily, že je vysoce nepravděpodobné, že by byl posuzovaný samostatně schopen prakticky provést prodej svého bytu, tento nechává za sebe rozhodovat a jednat jiné osoby nebo mechanicky plní instrukce. Žalobce jako kupující vůbec částku 800.000 Kč žalovanému nepředával, do jeho dispozice se údajně měla dostat přes paní příjmení a následně pana příjmení, strany kupní smlouvy se nikdy ani neviděly, dokonce žalobce jako kupující nikdy ani neviděl předmětný byt, který kupoval a údajně za něj zaplatil 800.000 Kč. Žalovaný od počátku poukazoval na okolnosti uzavření předmětné kupní smlouvy, podával trestní oznámení a již v komunikaci s předchozí právní zástupkyní žalobce v přípisu ze dne datum namítal, že žádnou kupní cenu ani její část nikdy nepřevzal.
3. Soud ve věci zařídil ústní jednání, u kterých provedl níže uvedené listinné důkazy, ze kterých zjistil následující skutečnosti:
-) z příjmového pokladního dokladu číslo soud zjistil, že dne datum přijal celé jméno žalovaného (v tomto řízení žalovaný) od celé jméno žalobce (v tomto řízení žalobce) částku 280.000 Kč v hotovosti za účelem úhrady kupní ceny za byt. jednotku číslo obec a číslo, v kolonce převzal je nečitelný podpis.
-) ze stvrzenky číslo soud zjistil, že dne datum přijal celé jméno žalovaného od celé jméno žalobce částku 240.000 Kč v hotovosti za účelem úhrady kupní ceny za byt číslo obec a číslo, v kolonce převzal je nečitelný podpis.
-) z příjmového pokladního dokladu číslo soud zjistil, že dne datum přijal celé jméno žalovaného od celé jméno žalobce částku 280.000 Kč v hotovosti za účelem platby za byt na adrese adresa, v kolonce převzal je nečitelný podpis.
-) z výzvy k zaplacení ze dne datum, podací stvrzenky ze dne datum a informací o zásilce ze dne datum soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k vrácení bezdůvodného obohacení ve výši 800.000 Kč jako kupní ceny za prodej spoluvlastnického podílu k výše citované nemovitosti, když bylo rozsudkem anonymizováno v obec ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací určeno, že je žalovaný vlastníkem nemovitosti pro neplatnost kupní smlouvy z důvodu jeho duševní poruchy.
-) z předžalobní výzvy ze dne datum, podací stvrzenky ze dne datum a informací o zásilce ze dne datum soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k vrácení bezdůvodného obohacení ve výši 800.000 Kč, které vzniklo na straně žalovaného v důsledku přijetí kupní ceny za prodej spoluvlastnického podílu k výše citované nemovitosti, a to ve lhůtě do 7 dnů.
-) z kupní smlouvy ze dne číslo rok soud zjistil, že tohoto dne uzavřeli celé jméno žalovaného jako prodávající a celé jméno žalobce jako kupující kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod spoluvlastnického podílu o velikosti id. číslo na nemovitostech zapsaných v katastru nemovitostí u stát. instituce, stát. instituce, na listu vlastnictví číslo pro územní celek, k.ú. obec na anonymizováno, a označených jako pozemek parcela číslo jehož součástí je stavba adresa, rodinný dům, a to za kupní cenu ve výši 800.000 Kč, která byla prodávajícímu kupujícím zaplacena z vlastních prostředků před uzavřením této smlouvy, což prodávající podpisem smlouvy bez výhrad potvrzuje. Smlouva je podepsána oběma účastníky a jejich podpisy jsou ověřeny na obec poště s.p. (na listině č. spisu číslo je podpis celé jméno žalovaného na poště obec a číslo dne datum, podpis žalobce celé jméno žalobce na poště obec a číslo dne datum, na kupní smlouvě doložené v anonymizováno spise - viz níže – na číslo listu je podpis žalobce ověřen na poště obec a číslo dne datum).
-) z informací o pozemku ze dne datum soud zjistil, že žalovaný celé jméno žalovaného je evidován jako vlastník spoluvlastnického podílu o velikosti id. číslo nemovitosti – budova s č.p. obec a číslo, rodinný dům, stavba stojí na pozemku parcela číslo na ulici ulice a číslo, jak je zapsáno na listu vlastnictví číslo pro obec Zábřeh, katastrální uzemí na anonymizováno.
-) z opatrovnického rozsudku anonymizováno v obec ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací soud zjistil, že žalovaný celé jméno žalovaného byl omezen ve svéprávnosti na dobu 5 let od právní moci rozsudku tak, že mimo jiné není způsobilý nakládat s finančními prostředky a veškerým majetkem, jejichž hodnota převyšuje 5.000 Kč týdně, a není způsobilý uzavírat smlouvy, ve kterých hodnota poskytovaného plnění přesahuje částku 5.000 Kč, přičemž mu byla jmenována opatrovnice jméno příjmení. Rozsudek byl odůvodněn tím, že posuzovaný celé jméno žalovaného trpí duševní poruchou, v důsledku které není schopen se samostatně postarat o vlastní záležitosti, a to mentální retardací s intelektem v pásmu dolní hranice lehkého defektu (tj. na úrovni mladšího školního věku) a poruchou osobnosti s prvky psychasthenie, vyhýbavosti a sociální závislosti. Uvedená duševní porucha je vrozená, trvalá a nevyléčitelná, léčbou jsou ovlivnitelné jen symptomy. U žalovaného se jedná o vrozený defekt intelektu s rovnoměrným deficitem intelektových funkcí, který zakládá pokles osobní autonomie a činí jej závislým na pomoci poskytované jinou osobou nebo institucí. Tato duševní porucha je ovlivnitelná jen na úrovni některých symptomů, ale v úplnosti je nevyléčitelná. Duševní porucha umožňuje částečnou, ale nespolehlivou využitelnost ovládacích a rozpoznávacích schopností posuzovaného, takže umožňuje jeho fungování jen do úrovně zafixovaného stereotypu při zajištěných stálých existenčních podmínkách. Zjištěná psychická porucha má negativní vliv na rozpoznávací a ovládací schopnosti žalovaného, ten je schopen využívat jen úzký konkrétní a jednostranný způsob myšlení, což vysvětluje jeho chybné úsudky a vázanost jeho jednání na jednoduchý stereotyp. Žalovaný je schopen se samostatně rozhodovat a právně jednat v běžných záležitostech osobního významu, ale nemá kapacitu myšlení pro plnohodnotné rozhodovací procesy v situacích, které vyžadují koordinaci více psychických funkcí. Psychická porucha negativně ovlivňuje jeho rozhodovací procesy, žalovaný má velmi chudou variabilitu myšlení pro vytváření alternativ, nápovědu využívá jako instrukci, což vytváří prostor pro jeho ovlivnitelnost a zneužitelnost. Žalovaný je schopen projevit přání, ale nemá kapacitu pro domýšlení důsledků. V případech, kdy realizuje právní jednání samostatně, dostává se opakovaně do situací, kdy si reálně přivodí újmu i závažného až existenčního charakteru. Psychická porucha neomezuje žalovaného v samostatných právních jednáních v běžných záležitostech každodenního života, v základních věcech je schopen zajistit péči o svou osobu. Žalovaný je schopen samostatně nakládat s finanční částkou odpovídající pravidelnému měsíčnímu příjmu, avšak je vhodný dohled nad úhradou nákladů na jeho základní existenční zázemí. V důsledku uvedené duševní poruchy je tedy žalovaný ovlivnitelný a zneužitelný, v případech samostatného právního jednání se opakovaně dostává do situací, kdy si reálně přivodí újmu i závažného až existenčního charakteru. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že žalovaný potřebuje péči a pomoc při zajištění obchodních a finančních záležitostí, je zvýšeně ovlivnitelný, jeho samostatným právním jednáním mu hrozí závažná újma, protože není zejména schopen samostatně nakládat s finančními prostředky ve výši nad svůj měsíční příjem rozdělený do týdenních intervalů, nad tuto výši spravovat svoje jmění a uzavírat smlouvy, pořizovat pro případ smrti, potřebuje zastupovat při zajišťování obchodních a finančních záležitostí nad uvedenou částku a že je pouze omezeně schopen porozumět důsledkům uzavření smlouvy. Proto soud celé jméno žalovaného omezil ve svéprávnosti v těch oblastech, ve kterých by mu hrozila závažná újma, když mírnější a méně omezující opatření (nápomoc při rozhodování, zastoupení členem domácnosti) v jeho případě nebylo možné použít vzhledem k závažnosti jeho duševní poruchy. Rozsudek nabyl právní moci dne datum.
- z připojeného anonymizováno spisu stát. instituce, anonymizována dvě slova obec územní celek, anonymizována dvě slova anonymizováno obec sp. zn. anonymizováno číslo rok číslo soud zjistil, že na základě trestního oznámení celé jméno žalovaného dne datum bylo zahájeno šetření události, kdy měl celé jméno žalovaného převést byt v obec na anonymizováno a podepsat směnku na částku 800.000 Kč pod nátlakem, neboť jinak by byl křivě obviněn z trestného činu a on i jeho rodina by byli trestě stíháni, kdy dne datum kolem 13. hodiny měl odjet s neznámými muži na jemu neznámé místo do nějaké herny vzdálené asi půl hodiny od obec za účelem jejich pomoci s finanční situací jeho syna jméno celé jméno žalovaného. Následně po asi půlhodinovém čekání s ním odjeli do obec na anonymizováno k jeho bytu na ulici ulice a číslo, který si muži vyfotili a poté celé jméno žalovaného odvezli na ubytovnu, kde jej zamknuli v pokoji a vzali mu mobilní telefon a vyhrožovali mu, že jej křivě udají na policii. celé jméno žalovaného podepsal pak směnku na 800.000 Kč, ověřil smlouvy v obec, ale žádné peníze nedostal. Dne datum policejní orgán zahájil úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku neznámým pachatelem, když měl za blíže nezjištěných okolností přimět celé jméno žalovaného k podpisu kupní smlouvy a tím i k prodeji jeho bytu v k.ú. obec na anonymizováno, aniž by mu vyplatil kupní cenu, čímž měla být poškozenému celé jméno žalovaného způsobena škoda nejméně 800.000 Kč. celé jméno žalovaného podával ve věci vysvětlení opakovaně, své výpovědi neustále měnil, trval však na tom, že od nikoho žádné peníze nedostal, že podepisoval nějaké dokumenty a nechal na nich ověřit podpis, ale že neví, o co šlo. Ve věci podal dne datum vysvětlení celé jméno žalobce (v tomto řízení žalobce), který uvedl, že mu dne datum volala jméno příjmení, kterou znal ze své dřívější realitní činnosti, s tím, že má někoho, kdo prodává byt v obec za částku 800.000 Kč, neboť potřebuje rychle peníze. Byt ještě neviděla, ale sdělila mu, že se na něj pojede podívat a že podpis kupní smlouvy bude ve středu datum. Později mu sdělila, že je byt celkem pěkný a že obdobné byty se prodávají za částku přes 1 milion Kč. příjmení tedy s koupí bytu souhlasil a bylo mu jméno příjmení sděleno, že podpis kupní smlouvy by proběhl už v úterý datum. To měl ale celé jméno žalobce službu v práci, proto se domluvili, že se jméno se smlouvami zastaví za ním do práce, směna mu začínala od 14.00 hodin. Kolem 12. hodiny si byl tedy ve firmě svého strýce v trezoru vyzvednout své peníze (celou hotovost ve výši 800.000 Kč v bankovkách po 5.000 Kč), byl u toho jeho bratranec jméno příjmení. Peníze si vzal s sebou do práce, pak za ním přijela jméno příjmení, které předal peníze. Ona si je přepočítala, předala mu listiny vypracované anonymizováno jméno příjmení - kupní smlouvu na byt v obec, i včetně dodatku a návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Listiny zběžně přečetl, byly již podepsané panem celé jméno žalovaného, jeho podpis na kupní smlouvě byl ověřen na poště. Podstatou dodatku bylo, že prodávající p. celé jméno žalovaného může nemovitost odkoupit za stejnou částku zpět do 30 dnů, dle jméno příjmení si tento dodatek vymínil prodávající p. celé jméno žalovaného. Dodatek se na katastr neposílal. Následně šli na poštu vzdálenou asi 200 metrů od jeho pracoviště a tam kupní smlouvu podepsal a nechal ověřit svůj podpis. Jedno vyhotovení kupní smlouvy si ponechal, dvě vrátil jméno příjmení. Ta i se smlouvami a penězi odjela za p. celé jméno žalovaného, on se vrátil do práce. Předmětný byt v obec nikdy neviděl, a to ani fyzicky, ani na fotkách, osobně se s prodávajícím celé jméno žalovaného nesetkal, ani jinak s ním nebyl v kontaktu. Celou koupi zprostředkovala jméno příjmení, které celé jméno žalobce plně důvěřoval. Ve spise je na č.l. 49 doložen Dodatek číslo ke kupní smlouvě uzavřené dne datum, který dne měli uzavřít celé jméno žalovaného celé jméno žalobce dne datum (!) a jehož obsahem je sjednání výhrady zpětné koupě ve lhůtě 30 dnů od uzavření kupní smlouvy, podpis celé jméno žalovaného na dodatku je ověřen dne datum (!) na poště obec a číslo. Dne datum podala vysvětlení jméno příjmení, která potvrdila výpověď celé jméno žalobce s tím, že viděla na koupi bytu od celé jméno žalovaného prostor pro výdělek ve výši 300.000 Kč, neboť běžná kupní cena takového bytu v obec byla asi 1.100.000 Kč Dohoda byla taková, že by pak byt prodala prostřednictvím svých realitních služeb a z prodejní ceny by měla provizi 5 %. Dále uvedla, že o nemovitosti se dozvěděla od jméno příjmení, který jí řekl, že ho oslovili nějací lidé, že mají člověka, který chce prodat byt v obec a potřebuje rychle peníze. Oslovila tak celé jméno žalobce. Nejprve však jela i s p. příjmení do obec na benzinku, kde se měli setkat s prodávajícím. Na benzinu přijelo auto, ve kterém sedělo asi 5 lidí - jedna žena, pan celé jméno žalovaného ostatní byli muži. Pak jeli k bytu, p. příjmení s p. celé jméno žalovaného i ostatními lidmi šli dovnitř, zdrželi se tam asi 5 minut, ona zatím zůstala venku a telefonovala s p. celé jméno žalobce, pak mu poslala nějaké fotky bytu, které jí poslal anonymizováno příjmení pak domluvil po telefonu sepsání kupních smluv s anonymizováno příjmení z obec, obdržel je od něj e-mailem. K podpisu smluv došlo v anonymizováno u ulici ulice v obec cca kolem 14.- 15. hodiny, kdy p. celé jméno žalovaného přijel opět s těmi lidmi, kteří šli s ním dovnitř. anonymizována dvě slova předal kupní smlouvy panu celé jméno žalovaného, ten pak šel sám je podepsat na poštu, která byla asi 100 m odtamtud. P. celé jméno žalovaného se vrátil za asi 10 minut s třemi podepsanými smlouvami, všechny podpisy byly ověřeny, podepsal i nějaký dodatek. Ona pak kupní smlouvy zavezla celé jméno žalobce do práce, kde od něj obdržela 800.000 Kč, a se dvěma kupními smlouvami a jedním dodatkem se vrátila do anonymizováno. Peníze tam předala p. příjmení, byly asi v obálce. anonymizováno celé jméno žalovaného šel ještě ověřit podpis na poštu, pan příjmení pak s p. celé jméno žalovaného přepočítávali peníze, které pak p. celé jméno žalovaného předal. Odešli ven k autu, p. celé jméno žalovaného nastoupil k těm lidem do auta a přepočítával tam ještě jednou ty peníze. Pak vystoupil z auta, rozloučil se s p. příjmení, tvářil se spokojeně, vlastně po celou dobu byl klidný, usměvavý. Dále uvedla, že p. celé jméno žalovaného ještě podepsal i nějaký doklad o převzetí peněz od p. příjmení, ale kdy a kde k podpisu došlo, to neviděla. Následně dne datum poslala kupní smlouvu s návrhem na vklad na katastr. Dne datum podal vysvětlení jméno příjmení, který uvedl, že dne datum jej oslovil známý – nějaký jméno, příjmení nezná, že ví o někom, kdo prodává byt v obec a číslo, že by ho prodal za 800.000 Kč. Věděl, že se obdobné byty prodávají za asi 1.200.000 Kč, tak se domluvili na prohlídce bytu. Domluvili se na setkání na benzínce v obec, kam jej zavezla asi jméno příjmení. Setkali se tam s p. celé jméno žalovaného, který přijel společně s nějakými dalšími lidmi – byla mezi nimi jedna žena. P. celé jméno žalovaného mu říkal, že byt má po mamince, že jej chce prodat za 800.000 Kč a ukázal mu na fotoaparátu fotografie bytu, které si stáhnul se souhlasem p. celé jméno žalovaného do svého notebooku. Proč byt prodává, p. celé jméno žalovaného neřekl, on se o to nezajímal. Chtěl byt vidět osobně, p. příjmení neměl klíče, měla je u sebe jeho manželka, tak se domluvili, že se u bytu sejdou druhý den, že p. celé jméno žalovaného ty klíče sežene. Druhý den se tedy opět u bytu sešli, s p. celé jméno žalovaného byl ještě jeden muž navíc. Po prohlídce bytu se domluvili, že tedy byt bude prodávat a požadoval po p. celé jméno žalovaného jeho osobní údaje a list vlastnictví, ten už měl p. celé jméno žalovaného sebe a předložil mu ho spolu s občanským průkazem. příjmení jméno příjmení věděl, že o byt má zájem celé jméno žalobce, proto se dohodl s Dr. příjmení z obec na vypracování kupních smluv, které mu anonymizováno příjmení zaslal e-mailem. anonymizováno celé jméno žalovaného projevil zájem o možnost odkoupit byt během měsíce nazpět za stejné peníze, proto nechal ještě vypracovat dodatek ke kupní smlouvě. Domluvili se, že se potkají v obec na anonymizováno ulici v anonymizováno, kde mu předá smlouvy a peníze dne datum v 15 hodin. Tak se taky stalo, v Tipsportu předal p. celé jméno žalovaného kupní smlouvy, ten je šel podepsat na nedalekou poštu. Pak si smlouvy vzala jméno příjmení, která s nimi jela za celé jméno žalobce. Vrátila se asi do hodiny a přivezla podepsané smlouvy a peníze, předala mu je a on sedl s p. celé jméno žalovaného ke stolu. Upozornil ho, že mu nemůže vyplatit celou částku 800.000 Kč v hotovosti naráz, že se jedná o přestupek, p. celé jméno žalovaného mu tedy navrhl, ať tedy peníze rozepíše, že je potřebuje. Nechal se tedy přemluvit, celou částku 800.000 Kč p. celé jméno žalovaného předal a on mu podepsal příjmové pokladní doklady s různými daty – 19., 20. a datum. Pan celé jméno žalovaného si peníze u stolu přepočítal. Pak šli spolu k autu, p. celé jméno žalovaného si sedl dozadu, peníze si znovu přepočítal, schoval je do obálky a tu strčil do bundy. Pak p. celé jméno žalovaného s těmi lidmi, co s nimi přijel, odešel, byl usměvavý, celé dva dny se ti lidé k sobě chovali přátelsky, neviděl, že by p. celé jméno žalovaného nějak vyhrožovali nebo na něj jakkoli tlačili. Předpokládal, že po následném prodeji bytu p. příjmení by od ní i od celé jméno žalobce něco dostal, takhle to normálně funguje, už dříve takhle jméno něco zprostředkovával. jméno příjmení podal vysvětlení dne datum, kdy vypověděl, že ve dnech 20.- datum jezdil s p. celé jméno žalovaného, kterého zná osobně, ve vozidle, které řídil jeho kamarád z obec, jeho jméno ale nezná, a to na místa obec, obec, obec, obec na anonymizováno, obec i obec. Na těchto místech vyřizovali věci ohledně půjčky, kterou si p. celé jméno žalovaného chtěl vzít a použít pro svoji potřebu. Jednalo se o částku 400.000 Kč. Půjčku se mu podařilo sehnat a ručil svým bytem v obec. Za zprostředkování půjčky od p. celé jméno žalovaného dostal provizi. Dne datum své vysvětlení doplnil tak, že někdy na jaře 2017 se v obec náhodně setkal s p. celé jméno žalovaného a jeho synem, ti mu sdělili, že jim nějaký cikán dluží asi 150.000 Kč. Nabídl jim tedy, že se pokusí od toho člověka peníze vymoct, a to za provizi ve výši ½ vymožené částky. Dlouhodobě se totiž zabývá vymáháním pohledávek. Zkoušel tedy zjistit, kdo jim peníze dluží, ale nepodařilo se mu nic zjistit. Přitom se s p. celé jméno žalovaného několikrát setkal, byl i u něj doma. P. celé jméno žalovaného mu svěřil, že má s manželkou špatný vztah, že sice vydělává, ale musí všechny peníze odevzdávat manželce, ta mu nechává jen 1.- 500 Kč na měsíc. Také se od něj dozvěděl, že má byt v obec, ale že nemá klíče, ty si k sobě vzala jeho manželka. P. celé jméno žalovaného říkal, že by ten byt chtěl zastavit nebo prodat a splatit nějaké dluhy a odejít od manželky. Tak mu nabídl, že zkusí někoho sehnat. Sehnal tedy nějakého člověka, který měl zájem byt koupit a domluvili se, že ještě ten den udělají prohlídku toho bytu. Protože p. celé jméno žalovaného neměl ty klíče od bytu, vylákal svou manželku do obec – řekl jí, že tam bude schůzka s tím dlužníkem, ona pak nechala kabelku v autě a on jí z ní ty klíče vytáhl. Pak jeli na prohlídku toho bytu, v autě byla ještě jeho přítelkyně jméno příjmení. V obec se potkali s tím investorem, kterého viděl poprvé, prohlídli byt a pak se domluvili, že se druhý den potkají v obec P. celé jméno žalovaného nechtěl domů, chtěl být s nimi, tak se jeli na noc ubytovat do hotelu v obec, který provozuje jeho známý p. příjmení. V hotelu přespali, p. celé jméno žalovaného tam byl dobrovolně, nikdo ho tam násilím nedržel. Druhý den jeli do obec do nějakého baru, auto řídil jméno příjmení celé jméno žalovaného si s tím investorem sedli bokem, p. celé jméno žalovaného od něj dostal nějaké smlouvy, které pak šel podepsat na poštu. Na poštu šel celkem dvakrát. Pak mu ten investor dal v obálce nějaké peníze. P. celé jméno žalovaného mluvil něco o tom, že mu ten investor měl dát 800.000 Kč, v autě mu pak dal za zprostředkování částku 60.000 Kč a ještě další 3 nebo 4 tisíce za útratu v hotelu. Taky říkal, že ty peníze schová do skřínky u sebe v práci. Pak jeli zpět do obec, odkud jel p. celé jméno žalovaného domů taxíkem. Ze zprávy anonymizováno sázková kancelář ze dne datum bylo zjištěno, že na pobočce obec a číslo, ulice je kamerový systém instalován, záznam se ale přemazává a tak již není k dispozici záznam z dnů 20. – datum. Usnesením policejního orgánu ze dne datum rozhodnutí číslo jednací byla podle § 159a odst. 1 tr. řádu odložena trestní věc podezření ze spáchání zločinu vydírání podle § 175 odst. 1, 2 písm. d). tr. zákoníku, kterého se měli dopustit neznámí pachatelé tím, že v době od 20. do datum na různých místech anonymizováno, Zlínského a Jihomoravského kraje pohrůžkami násilí přinutili celé jméno žalovaného proti jeho vůli k podpisu kupní smlouvy a tím i k prodeji jeho bytu v obec na anonymizováno a současně mu nevyplatili kupní cenu, neboť ve věci nejde o podezření ze zločinu a není na místě věc vyřídit jinak. Rozhodnutí bylo odůvodněno tím, že policejnímu orgánu se podařilo spolehlivě zjistit totožnost osob, které se okolo celé jméno žalovaného pohybovaly a byly různým způsobem zapojeny do celého procesu prodeje nemovitosti, nebyl však zjištěn nátlak na celé jméno žalovaného, navíc p. celé jméno žalovaného měl motivaci s ohledem na své vztahy k manželce byt prodat. Nebyly tak zjištěny konkrétní skutečnosti, které by umožňovaly zahájit trestní stíhání konkrétní osoby a nebylo zjištěno podezření ze spáchání některého z trestných činů. Podaná stížnost poškozeného celé jméno žalovaného do tohoto usnesení byla zamítnuta pro nedůvodnost usnesením Okresního státního zastupitelství v obec ze dne datum rozhodnutí číslo jednací.
- z připojeného spisu anonymizováno v obec sp. zn. spisová značka soud zjistil, že žalobce celé jméno žalovaného dne datum podal u anonymizováno v obec žalobu, kterou se domáhal původně určení neplatnosti kupní smlouvy uzavřené dne datum s žalovaným celé jméno žalobce, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k id. číslo k pozemku parcela číslo zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinný dům adresa, část územní celek, v k.ú. obec na anonymizováno. Žaloba byla odůvodněna tím, že smlouvu uzavřel pod bezprávnou výhrůžkou, neboť mu bylo ze strany třetích osob vyhrožováno, že pokud listiny nepodepíše, že by se mu mohlo stát něco zlého, příp. i jeho rodině. Tohoto jednání (duševního násilí) se mělo dopustit několik romských občanů, kteří vůči němu vykonstruovali několik většinou nesmyslných a nedůvodných peněžních nároků a podařilo se jim na jeho rodině vylákat několik desítek korun, neboť jsou v rodině osobami značně naivními a důvěřivými. V souvislosti s tím, jej tyto osoby vylákaly z domu a zavezly jej do obec, tam po něm chtěli klíče od jeho bytu v obec, které však u sebe neměl. Proto jej nátlakem donutili zavolat jeho manželce, aby přijela pod záminkou za nimi do obec. Ta pak i se synem přijela, k nim do auta nasedli dva anonymizováno a namluvili jim, že mají jít do baru v obec, kde na ně měl čekat jejich dlužník s penězi, ale ať kabelku nechá jeho manželka raději v autě u svého manžela, aby ji tam neukradli. Zatímco byla jeho manželka v baru, cikáni ho donutili vytáhnout manželce klíče od bytu v obec z kabelky. Manželka se pak po nějaké době vrátila pro kabelku a odjela domů, on zůstal s těmi jméno. Pak jej odvezli do obec do bytu, který jim musel otevřít, příjmení si byt nafotila a fotky někomu poslala. Pak jej odvezli někam do penzionu, odebrali mu telefon i osobní věci a drželi jej tam v zamčeném pokoji celou noc. Druhý den ráno jej naložili opět do auta a jeli opět k bytu do obec, kde se setkali s nějakým bělochem, znovu prohlédli byt, pak jej odvezli do obec na nějakou poštu, kde byl nucen podepsat nějaké papíry s tím, že jinak by se mohlo něco stát jemu nebo jeho rodině. Ten běloch pak dával příjmení nějaké peníze, které si příjmení přepočítával. Pak jej Romové zase někam vezli, pak se na jeho telefon ozvala policie, protož jeho manželka nahlásila jeho zmizení poté, co se na noc nevrátil domů. Telefon zvedl příjmení, pak telefon rychle vypnul, zavezli jej na autobusové nádraží v obec, kde ho posadili do taxíku a ten jej odvezl domů. Celou věc oznámil na Policii, věc je šetřena v obec pod sp. zn. anonymizováno číslo rok číslo. Žalobce neměl nikdy v úmyslu se nemovitosti zbavovat, neboť ji nabyl darem od své matky, dojížděl tam se svou rodinou na tzv. víkendový byt, který postupně chtěli rekonstruovat. Žaloba byla následně změněna na žalobu o určení vlastnictví k výše cit. nemovitosti. V průběhu řízení byl jako svědek vyslechnut dne datum jméno příjmení, který uvedl, že asi 15 let má realitní kancelář. Oslovil jej známý, že ví o bytě na prodej, proto jel do obec, kde se na benzince setkal s p. celé jméno žalovaného a dalšími lidmi. Domluvili se, že se druhý den sejdou v obec, protože p. celé jméno žalovaného neměl od bytu klíče. Na prohlídce bytu mu p. celé jméno žalovaného předal list vlastnictví, ofotil si taky jeho občanský průkaz a toto poslal právníkovi za účelem vyhotovení smluv. Byt mezitím nabídla p. celé jméno žalobce příjmení příjmení. V obec došlo k podpisu smlouvy a předání peněz. Peníze za byt mu předala slečna příjmení, ta je měla od pana celé jméno žalobce anonymizováno celé jméno žalovaného je pak předal, ten si je přepočítal v anonymizováno na anonymizováno, kde seděli. Pan celé jméno žalovaného byl v baru nervózní, peníze si znova přepočítával v autě. Dal pak panu celé jméno žalovaného smlouvy, šel na poštu, během 10 minut byl zpátky. Již si nepamatuje, jestli šel na poštu sám nebo se svými společníky, byli tam totiž s ním další dva chlapi a jedna cigánka. Tito společníci pana celé jméno žalovaného mu divní nepřipadali, v Tipsportu seděli asi o 3 stoly dál. Za zprostředkování bytu očekával odměnu pro případ, že by se byt následně prodával se ziskem. Jednalo se o standardní postup, pan celé jméno žalovaného měl měsíc možnost smlouvu odvolat s tím, že by vrátil kupní cenu. Cena 800.000 Kč za byt mu podezřelá nepřipadala, p. celé jméno žalovaného potřeboval peníze rychle, ale ví, že byt by bylo možno prodat dráž. Na žádost p. celé jméno žalovaného rozepsal celkovou částku na 3 příjmové doklady, protože chtěl peníze najednou. Součet částek uvedených na dokladech pak pan celé jméno žalovaného dostal. Pan celé jméno žalovaného měl možnost si smlouvy přečíst, dostal je do ruky, pak šel na poštu. K podpisu příjmových dokladů došlo zároveň s předáním peněz. V průběhu řízení byl před dožádaným soudem vyslechnut jako svědek jméno příjmení, který dne datum vypověděl, že se s žalobcem celé jméno žalovaného zná, že se dvakrát viděli někde u obec, už si nepamatuje, kdy to bylo, vyptávala se ho na to i policie. U podpisu smlouvy o prodeji nemovitosti osobně nebyl přítomen, p. celé jméno žalovaného odvezl do obec a pak zase zpátky, protože od něj dostal provizi 50.000 Kč Pan celé jméno žalovaného měl u sebe obálku s penězi, bylo v ní asi 700 až 800 tisíc Kč. Peníze dostal za nemovitost někde u obec, to četl ve smlouvě. V průběhu jednání o smlouvě odcházel pan celé jméno žalovaného na poštu asi něco podepsat. příjmení, se kterou pan celé jméno žalovaného jednal, svědek neznal. Rozsudkem OS v obec ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací byla žaloba o určení vlastnického práva zamítnuta, k odvolání žalobce však byl rozsudek soudu I. stupně zrušen usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací a věc byla vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. Ve věci byl pak vypracován znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, a to dne datum znalkyněmi příjmení jméno příjmení a anonymizováno jméno příjmení, z jehož závěrů vyplynulo, že psychické funkce žalobce – zejména ty, které zakládají způsobilost k složitému právnímu úkonu, jsou dlouhodobě (tj. i ve sledované době datum) podstatně snížené. Rozhodující příčinou tohoto je jeho vrozený defekt intelektu – mentální retardace – s intelektem v pásmu lehkého defektu, a s tím, související poruchové uspořádání jeho osobnosti – s rysy psychastenie, nezralosti, sociální dyslexie, s dysfunkčními adaptačními strategiemi pro vyrovnání se s nadlimitní zátěží. příjmení s lehkou mentální retardací jsou obecně poměrně dobře vychovatelné (což vylepšuje celkový dojem z jejich projevu), avšak jsou jen omezeně vzdělavatelné, a to ve speciálních výukových programech. Jejich mentální věk celoživotně zaostává za biologickým věkem, takže nedosahují úplné osobní autonomie, ale žijí s podporou jiných osob nebo institucí. Jedná se o duševní poruchu projevující se úzkým a jednostranným způsobem myšlení a usuzování (bez kapacity pro variabilitu a vytváření alternativ), dále psychastenií, podrobivostí, ovlivnitelností prvními dojmy, chyběním vhledu a centrální koherence, přetížením již v běžné zátěži, vyhýbavosti k nárokům běžného života, mentální exhauscí a chyběním vnitřních zdrojů pro adaptaci na zátěž. Komunikační dovednosti žalobce jsou dostatečné pro jednoduché sociální interakce s druhými lidmi, avšak jeho spontaneita je nízká, sociální dovednosti jsou podnormativní. Žalobce prakticky celoživotně vnímá a akceptuje jako své náhradní ego pro realizaci úkonů převyšujících jeho mentální kapacitu svou nejbližší vztahovou sobou – zpočátku svoji matku, následně svoji manželku. Je tedy vysoce nepravděpodobné, že by byl samostatně schopen prakticky provést prodej svého bytu. Vzhledem k intelektové kapacitě a osobnostní struktuře je žalobce schopen se samostatně rozhodovat se znalostí věci jen v prostých záležitostech osobního významu – resp. v běžných denních záležitostech. Nemá mentální kapacitu pro složitá – vícerozměrná a vícestupňová právní jednání, kde se předpokládá abstraktní a asociativní myšlení, chápání souvislostí, kognitivní variabilita, koordinace racionální a emoční etáže osobnosti. V situacích s nadlimitní intelektovou zátěží se adaptuje únikovými způsoby chování – nechává za sebe rozhodovat a jednat jiné osoby nebo mechanicky plní instrukce. Možnou obranou žalobce jsou obranné strategie únikového typu, sociálně konformní a souhlasné strategie. Na otázku soudu, zda je žalobce schopen realizovat prodej bytu a následně vykonstruovat situaci, že byl k prodeji bytu donucen a domáhat se obrany v rámci soudního řízení znalkyně odpověděly, že s ohledem na intelektovou kapacitu a osobnostní strukturu posuzovaného, jeho představivost a fantazie nedostačují pro účelovou konstrukci smyšlených situací v celé komplexnosti. Na otázku - za předpokladu, že by žalobce skutečně obdržel kupní cenu z prodeje bytu ve výši 800.000 Kč, byl by schopen tyto peníze utajit před nejbližším okolím a uschovat si je výhradně pro svou potřebu – znalkyně uvedly, že žalobce nemá mentální kapacitu pro nakládání s finančními částkami převyšujícími jeho běžné osobní potřeby, v tomto směru dlouhodobě spoléhá na iniciativu své nejbližší vztahové osoby. Z psychologického vyšetření vyplynul závěr, že žalobce je intelektově v podprůměru (anonymizováno), v pásmu lehké mentální retardace, nejhůře je u něj zasažena schopnost počítat a operovat s čísly - je schopen počítat jen s malými čísly, má potíže s malou násobilkou, složitější matematické operace (průměr, procenta, výpočet slevy) vůbec nezvládá. Velmi omezená je jeho slovní zásoba, schopnost porozumět textu je značně omezená. Porozumění sociálním situacím (kam patří i finanční gramotnost) sice bazálně existuje, ale složitější důsledky svého jednání si žalobce nedokáže uvědomit, komplikujícím faktorem jej jeho nízký intelekt spojený s nedostatečnou schopností počítat a předvídat důsledky svého finančního jednání. Schopnost žalobce se rozhodovat a jednat je velmi silně ovlivněna jeho osobnostní strukturou a dynamikou, kam patří naivita a zvýšená sugestibilita, nezralost, impulsivita a nízká frustrační tolerance. Žalobce snadno podléhá hrozbám a tlaku okolí, je snadno zmanipulovatelný a zneužitelný druhými. Rozsudkem OS v obec ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací pak bylo žalobě zcela vyhověno a bylo určeno, že žalobce je spoluvlastníkem cit. nemovitosti s odůvodněním, že žalobce celé jméno žalovaného kupní smlouvu ohledně cit. nemovitosti v duševní poruše, která jej činila neschopným právně jednat, když žalobce nebyl s ohledem na vrozený intelektový deficit schopen pochopit význam projednávané kupní smlouvy, ta je tak neplatná. Z provedených důkazů ani nebyl učiněn závěr o zaplacení částky 800.000 Kč žalovaným celé jméno žalobce žalobci celé jméno žalovaného. Rozsudek pak ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci, ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací nabyl právní moci dne datum. Taktéž odvolací soud konstatoval nestandardnost podmínek, za jakých byla kupní smlouva uzavřena a rozhodl o náhradě nákladů řízení žalobci.
4. Dále soud vyslechl svědky jméno příjmení, jméno příjmení a jméno příjmení.
- z výslechu svědkyně jméno příjmení soud zjistil, že zná celé jméno žalobce delší dobu, od tehdy, co nastoupila do realitní kanceláře jako asistentka k jeho nevlastní mamince. Ví, že občas koupil nějakou nemovitost, kterou potom buď měl nebo ji dále třeba po opravě prodal. celé jméno žalovaného nezná, viděla ho asi dvakrát - jednou, když se jeli podívat na byt a podruhé, když podepisoval kupní smlouvy a předávaly se mu peníze. Moc si to již nepamatuje, ale ví, že se k ní od příjmení příjmení (znala ho z realitní činnosti, nyní jsou již několik let partneři a mají spolu dítě) dostala informace, že pan celé jméno žalovaného bude prodávat byt v obec za dobré peníze, a jestli nemám někoho, kdo by ho koupil. Napadl ji právě celé jméno žalobce, tak mu zavolala, on chtěl byt viděl, ale nejel tam, jen mu posílala fotografie a on se rozhodl, že ho koupí. Bylo to hrozně narychlo, že udělaly se kupní smlouvy, já za jméno jela do práce, on jí tam předal peníze, pak jela za panem celé jméno žalovaného, kde byl i pan příjmení a další, ty neznala, tam předala peníze a oni je předali panu celé jméno žalovaného. příjmení pak šel podepsat kupní smlouvy a to je celé, v čem hrála roli. V té době taky podnikala v realitách jako OSVČ, měla kancelář v obec, spolupracovala s advokátní kanceláří anonymizováno příjmení. Neví, jak se jméno příjmení o nemovitosti dozvěděl, byl to jeho kšeft, dělala mu takovou jakoby asistentku, všude ho vozila, protože v té době neměl řidičák. Byt asi nikde inzerován nebyl, prodejce na to spěchal, takže se jako první oslovují zájemci z osobní databáze. Není jí známo, proč na prodej pan celé jméno žalovaného spěchal, nestarala se o to. Byt se prodával za cenu do milionu, byl za dobrou cenu, protože podobné byty se prodávaly až za 1.300.000 Kč. Kupní cenu si stanovil p. celé jméno žalovaného, ví to od příjmení. Neví, jestli byl na byt odhad ceny, ona ho určitě nedělala, nekontaktovala odhadce, ani neví, kdo ten odhad případně mohl dělat. S p. celé jméno žalovaného měli sraz někde na benzínce, než se jeli podívat na byt v obec, to ho viděla poprvé, to se jen představili, podruhé pak v obec, když předávala ty peníze, jak přijela od pana celé jméno žalobce. S předáním peněz to bylo tak, že celé jméno žalobce byl v práci, neměl volno, takže se nemohli setkat u právníka. Na ni bylo tlačeno, že to pan celé jméno žalobce musí podepsat, protože pan celé jméno žalovaného peníze nutně potřebuje, jinak to prodají někomu jinému. Takže jela za celé jméno žalobce do práce, pracuje u policie, tam jí dal v nějaké výslechové místnosti peníze – částku 800.000 Kč, nejspíš byly v obálce. Doklad o převzetí peněz celé jméno žalobce nedávala, nechtěl to po ní. Ona pak s penězi jela do anonymizováno v část obce v obec. jméno už čekal pan celé jméno žalovaného, pan příjmení a nějací další asi 4 lidé, které neznala, viděla je poprvé. Všichni seděli u jednoho stolu a bavili se spolu. Neví, co tam ti lidí měli za roli, jen tam přišla, předala peníze od p. celé jméno žalobce a oni to předali panu celé jméno žalovaného. Ona peníze dala konkrétně panu příjmení, doklad o převzetí peněz od něj nedostala, ani jej nechtěla. Pan celé jméno žalovaného šel podepsat na poštu, která byla kousek odtamtud, kupní smlouvy a pak dostal od p. příjmení peníze. Pan celé jméno žalovaného panu příjmení žádné doklady o převzetí peněz nedával, nějaké doklady o převzetí peněz byly na pana celé jméno žalobce, ale už neví, kde jsou, jestli je má pan příjmení nebo pan celé jméno žalobce. Neví, kde se ty doklady vzaly, na koho byly napsány, jen ví, že pan celé jméno žalovaného podepisoval nějaké doklady, ale neví, jestli je podepsal před převzetím peněz nebo až poté. Svědkyně ví o právní úpravě, že není možno předávat tak vysoké částky v hotovosti, netuší, proč se to v tomto konkrétním případě dělalo takto. Ona sama vždycky dělala obchody u právníka pana doktora příjmení, takže to šlo vždycky do úschovy. Toto ale nebyl její případ, dělala jen prostředníka, tak se o to nezajímala, proč se to dělá takto. Pan celé jméno žalobce se nepozastavoval nad tím, že taková částka proběhne v hotovosti, nebylo mu to divné. Pokud jde o podpisy kupních smluv, celé jméno žalobce šel podepsat kupní smlouvy na poštu u jeho práce a pan celé jméno žalovaného to podepsal v část obce taky na poště. Ty smlouvy vyhotovoval nějaký právník, podklady pro vyhotovení smluv měl asi pan příjmení, ona je neměla. Dostala je vyhotovené od p. příjmení, už neví, jestli již byly podepsané od pana celé jméno žalovaného, pak je vezla celé jméno žalobce. Už si nepamatuje, jestli došlo k podpisu kupní smlouvy panem celé jméno žalobce předtím, než jí dal peníze, ale spíš to tak muselo být, protože s ním na poštu s penězi nešla, rovnou sedla do auta a jela za p. příjmení a celé jméno žalovaného Pan celé jméno žalovaného dostal smlouvy k podpisu asi od pana příjmení, nebo možná od někoho jiného. Svědkyně si již nepamatuje, zda pan celé jméno žalovaného dostal peníze předtím, než podepsal smlouvu kupní, nebo až potom, jen ví, že ho viděla jít na poštu, na tu šel sám. Peníze v obálce od pana celé jméno žalobce pan příjmení předal panu celé jméno žalovaného uvnitř v baru, pak s nimi odešel k autu, které stálo hned před vchodem. K autu s ním šli další asi 3 lidé. Byla otočená zády, neviděla, že by si pan celé jméno žalovaného peníze přepočítával. Pak spolu odjeli pryč, ona s panem příjmení zůstali v baru. Svědkyně nebyla schopna soudu vysvětlit, proč nedošlo k podpisu kupních smluv oběma účastníky na jednom místě, když se oba nacházeli ve stejnou dobu v obec, např. na poště 14 obec, kde podepisoval smlouvu celé jméno žalobce, který si odběhl z práce, proč se osobně nesetkali. Kupní smlouvy svědkyně nečetla, nezná její obsah, nebyl to její obchodní případ. Pokud jde o nějakou dohodu o odměně za zprostředkování tohoto obchodu, jméno celé jméno žalobce bral koupi bytu jako investici, slíbil jí to pak do prodeje. Takže předpokládala, že by vydělala na následném prodeji, z tohoto obchodu by pak měla provizi 5 %. K dotazům soudu pak uvedla, že je pravda, co vypověděla na policii dříve, tedy že pan příjmení si nechal dělat kupní smlouvy u pana příjmení v obec, ty nechali vytisknout a pak je nechali podepsat panem celé jméno žalovaného na poště. Teprve poté ty podepsané kupní smlouvy vzala a jela za panem celé jméno žalobce převzít peníze. Toto však nebyla její běžná praxe, ale neví, proč to takto bylo v tomto případě. Nebyla schopna soudu vysvětlit, proč došlo k předávání peněz od kupujícího celé jméno žalobce prodávajícímu celé jméno žalovaného přes prostředníky, proč si např. pan celé jméno žalovaného nejel společně s ní k p. celé jméno žalobce pro peníze k němu do práce.
- z výslechu svědka jméno příjmení soud zjistil, že celé jméno žalobce zná dlouho, asi 15 let, spolupracovali spolu v realitách, pana celé jméno žalovaného nezná, jen ví, že od něj vykupovali byt. Byl nabídnutý byt, pan celé jméno žalovaného prodával byt v obec, na ten se byli podívat, odsouhlasili ho cenově, pan celé jméno žalobce řekl, že ho zaplatí, tak prostě ten byt koupili. Už si nepamatuje, kdo ho s panem celé jméno žalovaného seznámil, kdo ho na prodej bytu upozornil. Neví, jestli byl někde inzerován, spíš ne. Na byt se jel podívat se slečnou příjmení, otevřel jim pan celé jméno žalovaného. Byla tam ještě nějaká holka, neví, v jakém byla k panu celé jméno žalovaného vztahu. Byt byl ve standardním stavu, staré vybavení, na vyhození. Doklady k bytu měl pan celé jméno žalovaného. Cenu bytu určil svědek, nebo pan celé jméno žalovaného, nějak se na ceně 800.000 Kč shodli. Neví, jestli byl na ten byt dělaný odhad ceny. Srovnatelné byty se prodávaly za asi 1.100.000 Kč Pan celé jméno žalovaného chtěla ale peníze hned, tedy vyplynulo to z věci, pan celé jméno žalovaného to asi neříkal, takto se vykupují byty za 60- 80 % hodnoty. Svědek se nezajímal o to, na co pan celé jméno žalovaného peníze potřebuje, proč byt prodává pod cenou. Svědek tehdy i dnes podniká v realitách, vždy měl kancelář v obec. S panem celé jméno žalovaného se viděl poprvé v obec, když se byli podívat na ten byt, on tam dojel s nějakými lidmi. jméno pak byt nabídla panu celé jméno žalobce, zda to chce koupit, on řekl, že to koupí. Pan celé jméno žalobce se na byt osobně podívat nebyl, stačily mu fotky a to, že mu jméno řekla, že ten byt je v pořádku ve standardním stavu. Vypracování kupních smluv zadávala asi jméno příjmení, k podpisu smluv došlo v obec na anonymizováno, kde je pan celé jméno žalovaného podepsal a podpis ověřil na poště. Kupní smlouvy panu celé jméno žalovaného předával svědek, ten se k nim dostal asi od jméno příjmení. Na poště byl pan celé jméno žalovaného sám. Pan celé jméno žalobce podepisoval smlouvy asi později, jméno za ním pak jela se smlouvami a pro peníze. Pan celé jméno žalobce jí peníze dal, peníze pak předal svědek panu celé jméno žalovaného. Pak pana celé jméno žalovaného poslal na poštu ještě jednou, aby podepsal, že má nějakou možnost ty peníze vrátit do nějaké doby a kdyby je nevrátil, tak že ten byt může svědek vystěhovat, aby on potom neřekl, že tam měl starožitný nábytek z 15. stolení a nechtěl to zaplatit. Svědek nebyl schopen soudu vysvětlit, proč účastníci kupní smlouvu nepodepisovali na jednom místě, proč se nemohli setkat, proč se peníze od pana celé jméno žalobce měly předávaly přes prostředníky. Pan celé jméno žalobce měl celých 800.000 Kč nachystaných v práci v hotovosti, po podpisu kupních smluv je předal jméno příjmení. Svědek neví, jestli jméno příjmení potvrzovala panu celé jméno žalobce převzetí částky 800.000 Kč příjmení příjmení přijela od celé jméno žalobce, předala svědkovi obálku s penězi, svědek jí žádný doklad o převzetí částky 800.000 Kč nepodepisoval, ani ho po něm nechtěla. Svědek peníze potom předal panu celé jméno žalovaného, ten sedl do auta a odjel se všemi ostatními osobami pryč. Svědek uvedl, že po převzetí peněz si pan celé jméno žalovaného peníze přepočítal, a to v tom baru. Svědek si již nepamatuje, v jaké byly bankovky nominální hodnotě, či zda byly ve stejné nominální hodnotě. Pan celé jméno žalovaného podepsal doklady pro pana celé jméno žalobce, kde bylo uvedeno celé jméno žalobce vs celé jméno žalovaného, vyplacena částka, hotovo. Doklady o převzetí peněz dal celé jméno žalovaného svědek, šlo o tři nebo 4 doklady na částku asi 250.000 Kč, že tyto částky dává pan celé jméno žalobce panu celé jméno žalovaného. Doklad o převzetí peněz od svědka pan celé jméno žalovaného nepodepisoval. Svědek vysvětlil, že takto se to udělalo, protože ví, že se nesmí předávat tak velká částka v hotovosti, takto chtěl takto obejít. Uvedl, že tento postup standardní nebyl, nebyl schopen ale vysvětlit, proč se to takto v tomto konkrétním případě dělalo. Dále svědek nebyl schopen vysvětlil, proč se podepisovaly doklady o převzetí částek v hotovosti, když celé jméno žalovaného potvrzoval přímo v textu kupní smlouvy, že kupní cena mu byla zaplacena před podpisem kupní smlouvy. Svědek si již přesně nepamatuje, jak se domluvili s panem celé jméno žalobce na odměně za tento obchodní případ, ale standardně při jejich spolupráci byli vždy domluveni, že se o zisk dělili 50 na 50 plus jim nabíhala provize ve výši 5 % z prodejní ceny.
- z výslechu svědka jméno příjmení soud zjistil, že celé jméno žalobce nezná, na celé jméno žalovaného si trochu pamatuje, zná ho od vidění, byl to kamarád z dřívějška, asi před 4,5 lety se vidívali. Ohledně bytu v obec si už nic nepamatuje, je to už asi 6 let, vypovídal ohledně toho na policii, tak na to odkazuje. U podpisu nějakých smluv nebyl, nepamatuje si, kolik a jakých u toho bylo lidí, kde se to odehrávalo. Předávání peněz neviděl, ani si nepamatuje, jestli od pana celé jméno žalovaného za nějakou pomoc dostal nějaké peníze a kolik.
5. Soud zamítl návrh žalobce na provedení dokazování výslechem svědka jméno příjmení a výslechem žalobce jako účastníka řízení pro nadbytečnost, neboť výslechem svědka by nebylo možno prokázat nic víc, než že si žalobce u něj v trezoru vybral 800.000 Kč, již by ale nebylo možno prokázat předání žalovanému (svědek u předání kupní ceny žalovanému nebyl osobně přítomen), výslech žalobce jako účastníka řízení je pak možno provést až tehdy, jestliže dokazovanou skutečnost (předání částky 800.000 Kč žalovanému) nelze prokázat jinak (souhlas žalobce s výslechem byl dán) – sám žalobce však tvrdil, že u předání kupní ceny žalovanému osobně nebyl, neboť částku předal jméno příjmení, tento důkaz by tak nebyl způsobilý tvrzení žalobce o předání kupní ceny žalovanému prokázat. Ostatní důkazy způsobilé předání kupní ceny žalovanému byly podle návrhů účastníků provedeny (když na výslechu svědkyně jméno příjmení nakonec žalobce netrval), provedení důkazu výslechem výše uvedeného svědka a žalobce je tak zcela nadbytečné.
6. Po takto provedeném dokazování má soud za prokázán následující skutkový stav věci:
Mezi účastníky byla uzavřena dne datum, jejímž předmětem byl prodej výše citované nemovitosti žalovaným žalobci za kupní cenu 800.000 Kč (viz kupní smlouva ze dne datum). Kupní smlouva byla uzavřena tak, že nejprve kupní smlouvu podepsal v anonymizováno na anonymizováno ulici v obec za přítomnosti osob romské národnosti, které stále žalovaného doprovázely, a za přítomnosti svědka příjmení a svědkyně příjmení, následně šel žalovaný ověřit podpisy na kupní smlouvě (resp. jejich vyhotoveních), podepsané kupní smlouvy pak převzala jméno příjmení a zavezla je k podpisu žalobci celé jméno žalobce do jeho práce. Ten tam smlouvy podepsal, šel ověřit podpis na nedalekou poštu, pak smlouvy vrátil jméno příjmení a jedno vyhotovení si ponechal. K předání kupní ceny ve výši 800.000 Kč mělo dojít tak, že celou finanční částku v hotovosti předal žalobce své známé jméno příjmení u sebe v práci, ta měla peníze předat prodávajícímu celé jméno žalovaného. Předala je ale v anonymizováno v obec na anonymizováno ulici svému partnerovi jméno příjmení a ten je měl předat žalovanému celé jméno žalovaného (viz výpovědi svědků jméno příjmení a jméno příjmení). Přijetí hotovosti v celkové výši 800.000 Kč měl stvrdit celé jméno žalovaného žalobci celé jméno žalobce na 3 příjmových pokladních dokladech (viz doklad číslo z datum, stvrzenka číslo z datum a doklad číslo z datum). Kupní smlouva byla uzavírána za velmi nestandardních podmínek, věc byla šetřena i policií ČR (viz trestní spis sp. zn. anonymizováno číslo rok číslo). Ke vkladu vlastnického práva žalobce celé jméno žalobce do katastru nemovitostí nedošlo, neboť kupní smlouva z datum byla následně shledána rozsudkem OS v obec ve spojení s KS v obec, pobočka v Olomouci neplatnou pro duševní poruchu žalovaného (viz. informace o pozemku, výpisy z katastru nemovitostí, připojený spis anonymizováno v obec sp. zn. spisová značka). Žalovaný byl opatrovnickým rozsudkem anonymizováno v obec ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací omezen ve svéprávnosti na dobu 5 let mimo jiné tak, že není způsobilý nakládat s finančními prostředky a majetkem převyšujícím hodnotu 5.000 Kč, a to pro vrozenou, trvalou a nevyléčitelnou duševní poruchu. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky 800.000 Kč jako bezdůvodného obohacení, když tuto částku žalovaný dle žalobce přijal jako kupní cenu za předmětnou nemovitost, ale k prodeji nakonec nedošlo, žalovaný tuto částku žalobci ani z části nevrátil. (viz výzva k úhradě z datum, podací stvrzenka z datum a informace o zásilce z datum)
7. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
8. Podle § 2993 věty prvé o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
9. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobce žaluje žalovaného o vrácení bezdůvodného obohacení, kterého se žalovanému mělo dostat tím, že přijal od žalobce částku 800.000 Kč jako kupní cenu na základě neplatné kupní smlouvy, tedy když k prodeji předmětné nemovitosti žalovaného žalobci a převodu vlastnického práva k bytu v obec nedošlo. Dle § 2991 o.z. obohacení může spočívat v rozmnožení majetku obohaceného (viz rozhodnutí NS sp. zn 29 Cdo 3281/2012), a to v podstatě jakoukoli formou, ať u jsou to peníze nebo jiné věci, které obohacený obdržel, nebo výkony či práce, jež byly v jeho zájmu či dle smlouvy s ním uzavřené realizovány. Obohacení může spočívat také v tom, že se hodnota majetku obohaceného nesníží, ač by se tak jinak stalo. v každém případě však musí obohacení spočívat v majetkové hodnotě. Současně platí, že rozsah povinností vydat bezdůvodné obohacení se neodvíjí od újmy ochuzeného, ale od prospěchu nabytého obohaceným (viz rozhodnutí NS ČR sp. zn. 28 Cdo 4162/2015, 25 Cdo 2145/2004, 30Cdo 2442/2007 nebo 28 Cdo 896/2011). Plnění z neplatného právního jednání přitom lze podřadit pod plnění bez právního důvodu (neboť právní důvod v důsledku neplatnosti chybí). Při plnění bez právního důvodu je třeba rozlišovat, zda k tomuto plnění dochází v souvislosti se závazkovým vztahem mezi obohaceným a ochuzeným, byť od počátku neplatným či jen zdánlivým, nebo mimo jakýkoli závazek. Pro vypořádání bezdůvodného obohacení vzniklého v souvislosti se závazkovým vztahem se použije § 2993 o.z. – tedy plnila-li strana (v tomto případě žalobce), aniž tu byl platný závazek (v tomto případě neplatná kupní smlouva z datum), má právo na vrácení toho, co plnila. V tomto konkrétním případě tedy byl žalobce povinen prokázat své tvrzení, že žalovaný od něj obdržel celou kupní cenu ve výši 800.000 Kč, kterou byl povinen žalobce žalovanému zaplatit na základě kupní smlouvy uzavřené dne datum mezi účastníky a jejímž předmětem byl prodej výše citované nemovitosti v obec a která byla následně výše uvedeným rozsudkem anonymizováno v obec ve věci sp. zn. spisová značka prohlášena za neplatnou s ohledem na prokázanou duševní poruchu žalovaného celé jméno žalovaného a tímto rozsudkem bylo určeno, že vlastníkem předmětné nemovitosti je stále celé jméno žalovaného. Z provedeného dokazování vyplynulo (zejména z obsahu spisu OS v obec a z opatrovnického rozsudku OS v obec ohledně omezení žalovaného ve svéprávnosti), že žalovaný celé jméno žalovaného je osobou od narození trpící duševní poruchou, touto trpěl i v době, když měl uzavírat kupní smlouvu a přebírat finanční prostředky ve výši 800.000 Kč v hotovosti jako kupní cenu. Žalovaný trpí od dětství lehkou mentální retardací, dokáže se o sebe postarat jen v základních věcech, špatně však snáší sociální zátěž a zejména nátlak jiných osob na jeho osobu, je snadno zmanipulovatelný a zneužitelný druhými. S ohledem na své mentální schopnosti nebyl schopen prodat svůj byt, resp. samostatně se v této záležitosti rozhodovat, tento právní úkon uzavření kupní smlouvy tak není platný. Dle znalkyň, které vypracovávaly na osobu žalovaného znalecký posudek, žalovaný nemá mentální kapacitu pro nakládání s finančními částkami převyšujícími jeho běžné potřeby, v tomto směru dlouhodobě spoléhá na iniciativu své nejbližší vztahové osoby. Z provedeného dokazování (zejména z obsahu připojeného policejního spisu, ze spisu anonymizováno v obec sp. zn. spisová značka a z obsahu výpovědí v tomto řízení slyšených svědků jméno příjmení a jméno příjmení) vyplynulo, že žalovaný se stal obětí podvodného jednání jiných osob, které se na něj navázaly za účelem získání prospěchu, ať už to byly osoby romské národnosti, které jej doprovázely do obec, anebo to byli realitní makléři jméno příjmení a jméno příjmení, kteří vycítili možnost rychlého a snadného výdělku z prodeje nemovitosti, kterou měl žalobce získat od žalovaného. Zaplacení kupní ceny ve výši 800.000 Kč žalobcem celé jméno žalobce proběhlo za velice nestandardních okolností, kdy bylo prokázáno výpověďmi svědků příjmení a příjmení tvrzení žalobce, že tato celá tato částka byla žalobcem celé jméno žalobce předána v jeho práci do rukou jméno příjmení, a to bez jakéhokoli potvrzení o předání této částky. Následně měla tuto částku jméno příjmení předat svému příteli jméno příjmení v anonymizováno na anonymizováno ulici v obec, kde se nacházel žalovaný celé jméno žalovaného společně s osobami romského původu, které jej celou dobu doprovázely, aniž k tomu měly nějaký důvod (mimo získání prospěchu na žalovaném). Ani příjmení příjmení, ani jméno příjmení, nebyli schopni soudu vysvětlit, jak se nakontaktovali na žalovaného celé jméno žalovaného, dle soudu je z provedeného dokazování evidentní, že tip na byt v obec musel jméno příjmení dostat od některé z osob romského původu, které celé jméno žalovaného doprovázely, neboť celé jméno žalovaného sám se s jméno příjmení neznal, neměl na něj kontakt, navíc dle znalkyň příjmení a příjmení nebyl celé jméno žalovaného schopen (tehdy ani dnes) takového složitého jednání, jako je prodej bytu. Z okolností případu muselo být jméno příjmení i jméno příjmení jasné, že se nejedná o standardní prodej nemovitosti (ostatně nestandardnost jejich postupu v tomto konkrétním obchodním případu oba u své svědecké výpovědi potvrdili), když prodej bytu v obec měla učinit osoba jednoduchého uvažování obklopená osobami romského původu, které jej všude vozily, zvláště za situace, kdy měl celé jméno žalovaného – dle tvrzení obou těchto svědků – chtít prodat byt pod cenou a peníze za prodej bytu potřeboval rychle. Pokud jde o samotné předání kupní ceny v anonymizováno na anonymizováno ulici v obec, má soud výpovědi svědků příjmení a příjmení v této části za nevěrohodné, když ani jeden z těchto svědků nebyl schopen k opakovaným dotazům soudu přesvědčivě vysvětlit, proč mělo k předání kupní ceny prodávajícímu celé jméno žalovaného dojít právě takovým způsobem – tedy přes dva prostředníky (svědkyni anonymizováno a svědka příjmení), navíc v takovém prostředí (tipsport), za situace, kdy byl žalovaný byl obklopen skupinkou romských občanů, kteří u takového jednání neměli co dělat, navíc když se kupující celé jméno žalobce nacházel v obec ve své práci nedaleko předmětného anonymizováno, kde byl s ostatními osobami celé jméno žalovaného. Tvrzení svědků a žalobce, že se žalovaný celé jméno žalovaného do práce za žalobcem celé jméno žalobce nemohl dostavit osobně dle soudu neobstojí, když sama svědkyně příjmení se do práce k žalobci dostavila za účelem podpisu kupních smluv a předání kupní ceny. Dle názoru soudu stejně tak se mohl za kupujícím dostavit i žalovaný a převzít si kupní cenu sám osobně. Z nějakých (a svědci a ani žalobce nebyli schopni soudu vysvětlit z jakých) důvodů ale měla nějaká osoba (případně více osob) zájem na tom, aby se účastníci kupní smlouvy osobně nesetkali, aby k podpisu kupní smlouvy došlo způsobem výše popsaným (viz bod 6 odůvodnění rozsudku). Dle soudu tak nebylo provedeným dokazování najisto postaveno, že žalovaný od svědka příjmení obdržel celou kupní cenu ve výši 800.000 Kč, či zda od něj obdržel jen nějakou její část, příp. jakou konkrétní částku vůbec žalovaný celé jméno žalovaného obdržel. Předání hotovosti ve výši 800.000 Kč žalovanému potvrzuje ve své výpovědi pouze svědek příjmení, svědkyně příjmení toto osobně neviděla, byla otočená zády. Svědek příjmení je však pro soud zcela nevěrohodný, když byl na celém obchodu samozřejmě (stejně jako jméno příjmení) zainteresován finančně, když oba v tomto obchodním případu viděli možnost snadného výdělku vyšší částky peněz tím, že byt jejich prostřednictví obratem celé jméno žalobce prodá ze tržní cenu, která se v té době pohybovala až kolem 1,3 mil. Kč, a oni se budou na zisku podílet (až ve výši ½). Dále z výpovědí svědka příjmení u tohoto řízení i před policejním orgánem a před anonymizováno v obec vyplynulo, že z každého obchodního případu má nějakou provizi, většinou kolem 5 %, není tak důvodu se domnívat, že v tomto případu to tak nebylo a obchod by zprostředkovával zadarmo. Je tak vysoce pravděpodobné, ze minimálně jméno příjmení si z kupní ceny 800.000 Kč ponechal nějakou finanční hotovost (pravděpodobně v řádu desítek tisíc Kč) ponechal. Nehledě na to, že bylo provedeným dokazováním (zejména obsahem připojeného policejního spisu) zjištěno, že nějakou část kupní ceny minimálně v řádu desítek tisíc Kč obdržel i jméno příjmení, příp. i jiné osoby žalovaného doprovázející. Jako zcela nevěrohodné soud považuje také tvrzení svědka příjmení o tom, že si měl celé jméno žalovaného celou částku 800.000 Kč opakovaně přepočítávat (ať už v tipsportu či v autě), když se mělo jednat nejméně o 160 pětitisícových bankovek (pokud je pravdivé tvrzení žalobce, že kupní cenu předával bankovkách této nominální hodnoty), případně o daleko větší množství bankovek (pokud by kupní cena byla placena v bankovkách různých nominálních hodnot) a takového úkonu by žalovaný celé jméno žalovaného s ohledem na svou duševní poruchu nejspíš ani nebyl schopen (jak vyplynulo ze znaleckého posudku znalkyň příjmení a příjmení). Žalobce své tvrzení o předání kupní ceny ve výši 800.000 Kč opřel o 3 listinné doklady, které dle něj mají potvrzovat převzetí celé kupní ceny žalovaným. Dle názoru soudu však ani tyto příjmové pokladní doklady z datum, datum a stvrzenka z datum nejsou dostatečným prokázáním předání kupní ceny žalovanému, když tyto listiny jsou v rozporu s obsahem kupní smlouvy. V kupní smlouvě totiž žalovaný celé jméno žalovaného potvrzuje jejím podpisem, že před podpisem převzal celou kupní cenu. Provedeným dokazováním (výpověďmi svědků příjmení, příjmení, spisem OS v obec i připojeným policejním spisem) však bylo prokázáno, že nejprve došlo k podpisu kupní smlouvy žalovaným, ačkoli ještě kupní cenu neobdržel, pak teprve jméno příjmení kupní smlouvy vezla k podpisu žalobci do jeho práce. Teprve tam po podpisu kupních smluv a jejich ověření předal žalobce kupní cenu jméno příjmení a ta s ní měla odjet zpět do anonymizováno. Doklady o převzetí hotovostních částek (v celkové výši 800.000 Kč) měl dle svého tvrzení vyhotovit svědek příjmení, ten však nebyl schopen soudu věrohodně a logicky vysvětlit, proč nechal žalovaného tyto doklady podepsat, když převzetí kupní ceny stvrdil žalobce již svým podpisem kupní smlouvy. S ohledem na duševní poruchu žalovaného a jeho osobnostní nastavení (popsáno výše) má soud za to, že žalovaný prostě konal to, co mu bylo řečeno osobami, které se kolem něj nacházely, podepsal, co mu předložily, aniž by byl schopen pochopit, co se kolem něj děje, zvláště když neměl vedle sebe svou vztahovou osobu, kterou byla v té době jeho manželka, ale byli kolem něj jen samí cizí lidé a nacházel se v úplně cizím prostředí. Tyto doklady o převzetí finančních částek v celkové hodnotě 800000 Kč (a samozřejmě ani potvrzení o převzetí kupní ceny v textu kupní smlouvy) tak nemohou být věrohodným dokladem o předání celé kupní ceny žalovanému. Samozřejmě žalobce celé jméno žalobce nemusel o žádné z těchto okolností při podpisu kupních smluv a předávání kupní ceny ve výši 800.000 Kč jméno příjmení vědět, nicméně věděl minimálně o tom, že se jedná o velmi výhodný obchod, o investici, na které obratem může vydělat prodejem bytu za tržní cenu několik set tisíc Kč. Protože ani žalobce není osobou neznalou takovýchto obchodů (koupě nemovitostí za účelem jejich dalšího prodeje), když bylo prokázáno (výpověďmi svědků příjmení a příjmení a obsahem připojených spisů policejního orgánu a OS v obec), že dříve žalobce v realitách podnikal, muselo mu tedy být známo, jakým způsobem takové obchody standardně probíhají a jakým způsobem bývá standardně placena kupní cena v takové výši – tedy minimálně to, že dle zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, v platném znění, nelze takovou částku platit v hotovosti, a že se tedy standardně platí kupní cena převodem na účet a často také přes úschovu notáře nebo advokáta. Pokud žalobce přistoupil na to, že celou kupní cenu bude předávat v hotovosti své známé jméno příjmení bez jakéhokoli dokladu s tím, že jí absolutně důvěřoval, vystavil se tak riziku, že bude v důkazní nouzi při prokázání předání kupní ceny. S ohledem na všechny tyto skutečnosti dospěl soud k závěru, že žalobce v tomto řízení zcela bez pochybností dostatečně neprokázal, že by žalovaný celé jméno žalovaného dne datum převzal celou kupní cenu ve výši 800.000 Kč a že by se tak na úkor žalobce v této výši obohatil, nemohl soud žalobě vyhovět, a proto ji v celém rozsahu jako nedůvodnou zamítl. (výrok I.)
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 81.751,23 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 800.000 Kč sestávající z částky 11.500 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava zastoupení, sepis vyjádření dne datum a 3x účast u ústního jednání před OS v obec – ve dnech datum, datum a datum) a z částky 5.750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 14 odst. 2 a. t. (účast u ústního jednání před OS v obec, které bylo odročeno, aniž by se jednalo) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 2.513 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 628,25 Kč za 58 ujetých km v částce 428,25 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,3 l číslo km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 628,25 Kč za 58 ujetých km v částce 428,25 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,3 l číslo km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 628,25 Kč za 58 ujetých km v částce 428,25 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,3 l číslo km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 628,25 Kč za 58 ujetých km v částce 428,25 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,3 l číslo km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., dále daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 67.563 Kč ve výši 14.188,23 Kč. Náhradu nákladů je žalobce povinen žalovanému zaplatit v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě 3 dnů, když soud neshledal důvody pro poskytnutí lhůty delší. (výrok II.)
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke název soudu, prostřednictvím název soudu. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.