Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
5 C 283/2023-19
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šturcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 36 905 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 23 168,48 Kč, s 15,00 % ročním úrokem z prodlení z částky 23 168,48 Kč od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 4 331,52 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 27 500 Kč od datum do datum a z částky 4 331,52 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 34 471,48 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5 967,12 Kč a 15,00 % roční úrok z částky 27 500 Kč od datum do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 265 Kč, částku 9 405 Kč a roční zákonný úrok z prodlení z částky 9 405 Kč od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 370 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Benešově.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 23 168,48 Kč, s 15,00 % ročním úrokem z prodlení z částky 23 168,48 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 4 331,52 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 27 500 Kč od [datum] do [datum] a z částky 4 331,52 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 34 471,48 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5 967,12 Kč a 15,00 % roční úrok z částky 27 500 Kč od [datum] do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 265 Kč, částku 9 405 Kč a roční zákonný úrok z prodlení z částky 9 405 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 370 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Benešově.
1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 27 500 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 27 500 Kč od datum do zaplacení ve výši 15 %, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5 967,12 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 34 471,48 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 265 Kč, částky 9 405 Kč a zákonného úroku z této částky od datum do zaplacení. Uvedla, že dne datum uzavřel žalovaný se společností právnická osoba, IČO (dále jen„ původní věřitel“), smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě žalovaný obdržel finanční hotovost ve výši 30 000 Kč, jejíž převzetí stvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit poplatek ve výši 36 303 Kč Smluvní úrok byl sjednán na 88 % ročně. Celkově se tak žalovaný zavázal původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 66 303 Kč, kterou se zavázal splatit v 78 týdenních splátkách. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku připadala na den datum. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas, a to tím, že do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatil. Žalovaný uhradil částku 6 831,52 Kč. Žalobkyně požaduje úhradu kapitalizovaného smluvního úroku za období od datum do datum (90 dní), tj. ve výši 5 967,12 Kč. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení, žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 9 405 Kč. Dne datum byla mezi původním věřitelem a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, čímž byla postoupena na žalobkyni pohledávka za žalovaným s účinností ke dni datum. Za dopisy, telefonický hovor a osobní návštěvu žalobkyně požaduje zaplacení 265 Kč. Tato změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky, žalovaný však ničeho neuhradil. Žalobkyně neuvedla, jakým způsobem zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Dne datum byl soudu zaslán nepodepsaný email údajně od žalovaného, že se nemůže dostavit na jednání konané dne datum s tím, že žádá o odročení, a v letech 2016 číslo ztratil občanský průkaz, což však není schopen nyní doložit. Omluvu z jednání soud neshledal jako řádnou, jelikož nebyl uveden a doložen důvod nemožnosti účasti na jednání. Ani tvrzení ohledně ztráty občanského průkazu nebylo nijak doloženo a ani jinak důvěryhodně popsáno. Zásadní ovšem je, že z podání odeslaného z emailové adresy email podepsaného jako celé jméno žalovaného, není zřejmé, kdo jej činí. Navíc podání nebylo podepsáno elektronickým uznávaným podpisem, jak požaduje zákon.
3. Žalobkyně omluvila svou neúčast na jednání a požádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.).
4. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Z listiny označené jako smlouva o úvěru číslo ze dne datum, ze smluvních podmínek spotřebitelského úvěru a standardních informací o spotřebitelském úvěru, vzal soud za prokázané, že původní věřitel uzavřel se žalovaným smlouvu, na jejímž základě poskytl žalovanému v hotovosti částku 30 000 Kč, což bylo prokázáno i potvrzením o úplatě, a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 33 963 Kč, z čehož byl úrok 24 177 Kč, částka za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, částka za službu komfortního splácení 8 286 Kč a za službu flexibilního splácení 4 860 Kč a za doplňkové pojištění 2 340 Kč Celkem měl žalovaný zaplatit částku 66 303 Kč v 78 splátkách po 851 Kč. Pro případ prodlení žalovaného byl sjednán úrok z prodlení ve výši stanovené právním předpisem, upravujícím úroky z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný na úvěr uhradil celkem částku 6 831,52 Kč, jinak splátky úvěru řádně a včas nehradil. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a přílohy číslo se seznamem postoupených pohledávek vzal soud za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla postoupena z původního věřitele na žalobkyni, tato skutečnost byla žalovanému oznámena, což soud zjistil z dopisu ze dne datum a podacího archu, a byl vyzván k úhradě dlužné částky. Z předžalobní upomínky ze dne datum, včetně poštovního podacího archu, bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval tímto dopisem žalovaného k zaplacení částky ve výši 81 374,36 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, a to nejpozději do dne datum.
5. V žádosti o úvěr (zákaznické kartě) žalovaný uvedl, že je zaměstnán na plný úvazek jako bagrista ve společnosti právnická osoba na dobu neurčitou s měsíčním příjmem 13 528 Kč, jako další příjmy domácnosti uvedl 22 000 Kč a celkové měsíční výdaje odhadl na 1 000 Kč. K tomu měl doložit dvě výplatní pásky za období číslo a číslo. Jako účel úvěru uvedl investici do bagru.
6. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaný podepsal s původním věřitelem listinu s názvem smlouva o úvěru, na základě níž mu bylo poskytnuto 30 000 Kč. Do dnešního dne žalovaný uhradil 6 831,52 Kč. Předmětná pohledávka přešla z původního věřitele na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Ani přes výzvu k plnění žalovaný ničeho dalšího neuhradil. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně vycházela ze žalovaným vyplněné žádosti o úvěr, do které uvedl základní údaje o zaměstnání, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů a požadovanou výši úvěru. Na dokumentu jsou rovněž vyznačeny listiny či doklady, které byly žalovaným předloženy k posouzení jeho bonity a úvěruschopnosti. Správnost poskytnutých a vyplněných údajů žalovaný stvrdil svým vlastnoručním podpisem. Jiným způsobem úvěruschopnost zkoumána nebyla.
7. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru).
8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2. téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
15. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
17. Podle § 101 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 96/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř., nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas a nepožádá z důležitého důvodu o odročení jednání, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Podle § 120 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení.
18. Po provedeném dokazování a právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že smlouva o úvěru podepsaná původním věřitelem a žalovaným je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit, resp. žalobkyně neprokázala, že úvěruschopnost žalovaného řádně přezkoumala.
19. K otázce zkoumání úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru soud v podrobnostech odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. spisová značka, (PR číslo s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ V této souvislosti soud zmiňuje též aktuální nálezovou judikaturu Ústavního soud ČR (nález ze dne datum, sp. zn. ústavní nález), v níž byla rovněž dovozena absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru při absenci náležitého zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Tento soud jednoznačně uzavřel, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.
20. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně nic netvrdila, doložila pouze žalovaným vyplněnou žádost o úvěr, což samo o sobě není dostatečné. V daném případě tak nebylo zkoumání úvěruschopnosti žalovaného dostatečně tvrzeno ani prokázáno, žalobkyni se nedostatečně zabývala příjmy žalovaného a vůbec se nezabývala výdaji žalovaného, které uvedl v nepravděpodobně nízké výši. Žalobkyně měla velmi málo informací k tomu, aby mohla dospět ke spolehlivému závěru o úvěruschopnosti žalovaného. Vzhledem ke své neúčasti u jednání se žalobkyně vzdala práva obdržet od soudu poučení podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., v jakém směru má doplnit svá tvrzení a označit důkazy k jejich prokázání.
21. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu dle § 588 o. z. ve spojení s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatnou pro absenci řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitel poskytl žalovanému částku 30 000 Kč, na kterou žalovaný dle tvrzení žalobkyně uhradil částku 6 831,52 Kč, zbyla mu tedy povinnost žalobkyni vydat částku 23 168,48 Kč. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po doručení žaloby žalovanému, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovaného ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění, která se musí dostat do dispoziční sféry adresáta). Ve zbývajícím rozsahu požadované jistiny soud žalobu zamítl, a to včetně příslušenství sestávajícího ze smluvního úroku (má oporu v neplatné smlouvě) a z úroků z prodlení (požadovaných za období, kdy jednotlivé částky nemohly být s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení splatné) a včetně smluvní pokuty a poplatků spojených s upomínáním (opět mají oporu v neplatné smlouvě). Lhůta k plnění byla určena jako třídenní v souladu s § 160 o.s.ř.
22. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, jelikož procesně úspěšnějšímu žalovanému (po přihlédnutí k příslušenství - viz usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka ze dne 3. 12. 2015 a nález Ústavního soudu sp zn. ústavní nález), žádné náklady řízení nevznikly.
23. Výrok IV. je odůvodněn ustanovením § 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích ve spojení s položkou 2 odst. 2 sazebníku soudních poplatků vzhledem ke skutečnosti, že ve věci nebyl vydán (elektronický) platební rozkaz. Žalobkyně na soudní poplatek zaplatila 1 476 Kč, dle položky 1 odst. 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků je poplatková povinnost 1 846 Kč, a proto soud rozhodl, že má doplatit 370 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).