Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
42 C 191/2023-32
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro: žaloba o zaplacení 22 771 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 771 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 739 Kč.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 771 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 739 Kč.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 22 771 Kč, žalovaný měl se žalobkyní dle jejích tvrzení uzavřít dohodu o uznání dluhu a způsobu úhrady dluhu, ve které se zavázal splácet částku 98 591 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,05% ročně z dlužné částky od 10.11.2017 do zaplacení, vše mělo být splaceno nejpozději do konce února 2021. V průběhu splácení byl uzavřen dodatek č. 1 dohody o uznání dluhu a způsobu úhrady dluhu, a to dne datum, kterým došlo na žádost žalovaného k prodloužení lhůty splatnosti závazku do konce srpna 2022. Žalovaný uhradil dluh ve výši 98 591 Kč ke dni 20.9.2022, neuhradil však sjednané úroky z prodlení z částky 98 591 Kč od 10.11.2017 do 20.9.2022, které žalobkyně vyčíslila na částku 22 771 Kč Ani přes zaslanou výzvu a předžalobní upomínku žalovaný kapitalizovaný úrok z prodlení neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a to ani na výzvu soudu. O žalobě soud rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o. s. ř“, bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas účastníků je dovozován z ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřili.
3. Žalobkyně k důkazu předložila dohodu o uznání dluhu a způsobu úhrady dluhu ze dne datum včetně jejího dodatku č. 1 ze dne datum, obě listiny obsahují podpis žalobkyně a žalovaného a jejich předmět odpovídá skutkovým tvrzením žalobkyně uvedeným v odstavci č. 1 odůvodnění tohoto rozsudku, tedy že žalovaný uznává co do důvodu i výše dluh vůči žalobkyni spočívající v neuhrazené náhradě nákladů, které žalobkyni, coby pojišťovně vznikly v souvislosti s léčením jejího pojištěnce jméno příjmení, kterému žalovaný trestným činem prokazatelně způsobil újmu na zdraví. Žalobkyně je dle předloženého výpisu z obchodního rejstříku oprávněná poskytovat veřejné zdravotní pojištění, jméno příjmení byl pojištěncem žalobkyně od roku 2002, jak žalobkyně doložila kartou pojistného vztahu. Žalobkyně se o zranění svého pojištěnce dozvěděla z dopisu Policie ČR – obvodní oddělení obec ze dne 7.6.2017, rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 7.11.2017 sp.zn. 19T 126/2017 byl žalovaný uznán vinným ze spáchání trestného činu tam specifikovaného, kterým došlo ke způsobení újmy na zdraví poškozeného jméno příjmení, žalovanému byla v rozsudku kromě trestu uložena i povinnost k náhradě škody v částce 98 591 Kč, a to ve vztahu k žalobkyni. Výši kapitalizovaného úroku z prodlení, který je předmětem žaloby, žalobkyně vypočítala a svůj výpočet doložila soudu v tabulce na čísle listu 15. Na předžalobní upomínky ze dne 21.11.2022 a 7.3.2023, které byly žalovanému prokazatelně odeslány, žalovaný nereagoval.
4. Zjištěný skutkový stav soud posuzoval po právní stránce dle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“ a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Podle ustanovení § 2053 o.z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.
5. Žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni náhradu nákladů, které jí vznikly v souvislosti s léčením jejího pojištěnce jméno příjmení, kterému žalovaný trestným činem prokazatelně způsobil újmu na zdraví, a to ve sjednané výši dle dohody o uznání a úhradě dluhu, žalovaný však nehradil tyto své závazky řádně a včas, když neuhradil úroky z prodlení v kapitalizované částce uvedené v žalobě, své uznané povinnosti tedy nedostál, a to ani poté, co byl žalobkyní upozorněn v rámci předžalobní upomínky na možnost soudního vymáhání dluhu. Součástí uznané jistiny dluhu bylo též příslušenství ve formě úroku z prodlení dle § 1970 o.z., který žalobkyně požaduje od 10.11.2017 do 20.9.2022, když výše úroku z prodlení je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na absenci jakéhokoliv tvrzení ze strany žalovaného a dále vzhledem k uznání dluhu žalovaného v písemné podobě, má soud za to, že dluh žalovaného v době uznání dluhu trval a trvá i nadále, žaloba je důvodná a uložil žalovanému dluh v podobě kapitalizovaných úroků uhradit. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, je proto povinen zaplatit žalobkyni i požadovaný úrok z prodlení dle § 1970 o.z., který žalobkyně požaduje od 1.11.2022 (ode dne následujícího po náhradním termínu splacení celého dluhu poskytnutého žalovanému v rámci předžalobní upomínky), když výše úroku z prodlení je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 739 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 139 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.
7. Lhůtu k plnění obou uložených povinností soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, protože neshledal žádné důvody pro stanovení pariční lhůty jakkoli delší.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř., či exekucí dle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.