Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 C 176/2023-35

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem JUDr. Romanem Hlaváčem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částky 42 857,48 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 346,66 Kč s 8,25% úrokem z prodlení p.a. z částky 5 150 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a s 8,25% úrokem z prodlení p.a. z částky 7 300 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 12 592,84 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 560,02 Kč, 8,25% úrok z prodlení p.a. z částky 3 555,16 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 1 357,03 Kč, 23,19% úrok p.a. z částky 8 705,16 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, částku 17 814,64 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 920,11 Kč, 8,25% úrok z prodlení p.a. z částky 5 856,98 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 2 269,28 Kč a 23,79% úrok p.a. z částky 13 156,98 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 346,66 Kč s 8,25% úrokem z prodlení p.a. z částky 5 150 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a s 8,25% úrokem z prodlení p.a. z částky 7 300 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 12 592,84 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 560,02 Kč, 8,25% úrok z prodlení p.a. z částky 3 555,16 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 1 357,03 Kč, 23,19% úrok p.a. z částky 8 705,16 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, částku 17 814,64 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 920,11 Kč, 8,25% úrok z prodlení p.a. z částky 5 856,98 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 2 269,28 Kč a 23,79% úrok p.a. z částky 13 156,98 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobou doručenou soudu dne 28. 6. 2023 domáhala se žalobkyně na žalované zaplacení částky 42 857,48 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že její předchůdkyně společnost právnická osoba uzavřela se žalovanou dne 17. 10. 2020 smlouvu o úvěru číslo na základě níž poskytla žalované v hotovosti částku 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet spolu s poskytnutou částkou i souhrnný poplatek ve výši 14 661 Kč, a to v hotovosti v 78 týdenních splátkách po 317 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná 16. 4. 2022. Žalovaná však sjednané splátky řádně a včas nesplácela, když poslední splátka byla uhrazena dne 1. 2. 2021. Žalovaná uhradila pouze 4 850 Kč. Právnímu předchůdci žalobkyně proto vzniklo dle smluvních podmínek dne 16. 4. 2022 právo na uhrazení celé zbývající částky, která činila na jistině úvěru 8 705,16 Kč a na souhrnném poplatku 9 037,68 Kč. Žalovaná dluh dosud neuhradila. Kromě výše uvedených částek požaduje žalobkyně po žalované i kapitalizovaný úrok ve výši 1 357,03 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 1 344,58 Kč do dne postoupení pohledávky a úrok a úrok z prodlení i ode dne 15. 12. 2022. Dále společnost právnická osoba uzavřela se žalovanou dne 28. 9. 2020 smlouvu o úvěru číslo na základě níž poskytla žalované v hotovosti částku 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet spolu s poskytnutou částkou i souhrnný poplatek ve výši 20 071 Kč, a to v hotovosti v 78 týdenních splátkách po 450 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná 28. 3. 2022. Žalovaná však sjednané splátky řádně a včas nesplácela, když poslední splátka byla uhrazena dne 1. 2. 2021. Žalovaná uhradila pouze 7 700 Kč. Právnímu předchůdci žalobkyně proto vzniklo dle smluvních podmínek dne 28. 3. 2022 právo na uhrazení celé zbývající částky, která činila na jistině úvěru 13 156,98 Kč a na souhrnném poplatku 11 957,66 Kč. Žalovaná dluh dosud neuhradila. Kromě výše uvedených částek požaduje žalobkyně po žalované i kapitalizovaný úrok ve výši 2 269,28 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 2 032,21 Kč do dne postoupení pohledávky a úrok a úrok z prodlení i ode dne 15. 12. 2022. Pohledávka byla ke dni 14. 12. 2022 postoupena na žalobkyni.

2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. Z jednání se omluvila a souhlasila s tím, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti.

3. Soud provedl důkaz sdělením podstatného obsahu listin, a to smlouvy o úvěru, smluvních podmínek, zákaznické karty, přehledu plateb, smlouvy o úvěru, smluvních podmínek, zákaznické karty, přehledu plateb, smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy, oznámení o postoupení včetně podacího archu, předžalobní výzvy včetně podacího archu, rozsudku na čl. 24-26 spisu a oznámení na čl. 21-23.

4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav:

5. Ze smlouvy o úvěru číslo bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 17. 10. 2020 mezi společností právnická osoba a žalovanou jako zákazníkem. Žalované byla poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaná současně potvrdila převzetí této částky v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit jistinu a souhrnný poplatek ve výši 14 661 Kč, a to v hotovosti v 78 týdenních splátkách po 317 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná 16. 4. 2022. Z karty zákazníka ze dne 17. 10. 2020 soud zjistil, že v ní žalovaná uvedla, že žije s rodiči, je svobodná, vyživuje 1 osobu, je na mateřské dovolené, má příjem 10 000 Kč, ostatní její příjmy činí 500 Kč, příjem domácnosti činí 33 500 Kč a na jiné dluhy platí splátky 1 980 Kč měsíčně a další výdaje činí 4 350 Kč. Při sepsání karty předložila složenky a přiznání dávky. Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne 16. 4. 2020 soud zjistil, že žalované bylo přiznáno jednorázové porodné ve výši 13 000 Kč, rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč a přídavek na dítě ve výši 500 Kč. Ta částku 10 500 Kč je vystaven i ústřižek poštovní poukázky od Úřadu práce z 14. 10. 2020. Ze smlouvy o úvěru číslo bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 28. 9. 2020 mezi společností právnická osoba a žalovanou jako zákazníkem. Žalované byla poskytnuta částka ve výši 15 000 Kč, přičemž žalovaná současně potvrdila převzetí této částky v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit jistinu a souhrnný poplatek ve výši 20 071 Kč, a to v hotovosti v 78 týdenních splátkách po 450 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná 28. 3. 2022. Z karty zákazníka ze dne 28. 9. 2020 soud zjistil, že v ní žalovaná uvedla, že žije s rodiči, je svobodná, vyživuje 1 osobu, je na mateřské dovolené, má příjem 10 000 Kč, ostatní její příjmy činí 500 Kč, příjem domácnosti činí 33 500 Kč a na jiné dluhy platí splátky 0 Kč měsíčně a další výdaje činí 4 255 Kč. Při sepsání karty předložila složenky a přiznání dávky. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 14. 12. 2022 mezi společností právnická osoba postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem postoupení byly pohledávky ze smluv o úvěru, které byly uvedeny v příloze této smlouvy. Ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že předmětem postoupení byla i pohledávka za žalovanou ze smlouvy o úvěru. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další skutečnosti rozhodné pro jeho skutkové závěry.

6. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně jen zčásti. Žalobkyně prokázala, že její předchůdkyně na základě 2 uzavřených smluv o úvěru předala žalované částku 10 000 Kč a 15 000 Kč. Žalovaná tuto skutečnost ani nijak nerozporovala. Soud však má za to, že smlouvy o úvěru je nutno hodnotit jako neplatné, neboť žalobkyně ani přes poučení soudu dostatečně neprokázala, že by její předchůdkyně jako poskytovatel úvěru při uzavírání obou smluv o úvěru prověřovala s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen ZoSÚ) schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet. Předchůdkyně žalobkyně si sice vyžádala doklady o příjmech žalované, ale nijak nezkoumala výdajovou stránku žalované. Soud na základě zjištěných skutečností dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně jako profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel nebankovních úvěrů nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalované jako spotřebitele. V rámci posouzení výdajové stránky žalované nezkoumala předchůdkyně žalobkyně náklady na bydlení, ani netrvala na doložení výše nákladů na bydlení, popř. si nenechala předložit např. prohlášení rodičů, že žalovaná u nich skutečně bydlí a zda se nějak podílí na nákladech spojených s bydlením, nezkoumala další náklady žalované, podrobněji nezkoumala, zda žalovaná splácí jiné úvěry nebo zápůjčky a jaká je výše měsíčních splátek, když se spokojila pouze s jejím prohlášením v zákaznické kartě, že tyto činí celkem 1 980 Kč měsíčně. Předchůdkyně žalobkyně zcela nedostatečně zkoumala a prověřovala zejména otázku výdajů žalované, čímž nesplnila povinnost s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalované jako spotřebitele. Soud proto dospěl k závěru o neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu ZoSÚ ve spojení s  (dále jen o. z.). Jelikož jde o neplatnost absolutní, soud k ní musí přihlížet z úřední povinnosti. Soud odkazuje na ustálenou judikaturu Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu ZoSÚ, a tedy určení druhu neplatnosti zmiňované v tomto ustanovení, neboť Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. konformního výkladu. Vnitrostátní soud členského státu je tak povinen provést výklad vnitrostátního práva (v této věci ZoSÚ ve spojení s  o. z.) v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008. Výklad je tak nutno provést zejména tak, aby dosáhl výsledku zamýšleného touto směrnicí, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing SA C -106/89, EU:C: 1990, Océano Grupo SA C -240–244/98, EU:C: 2000, Konstantinos Adeneler C -212/04, EU:C: 2006). Toto zcela akceptoval také Nejvyšší soud ČR např. v rozsudku ze dne 20. 6. 2013, sp. zn. Soudní dvůr mnohokrát průřezově unijním spotřebitelským právem potvrdil povinnost vnitrostátního soudu zkoumat z moci úřední porušení některých jeho ustanovení - ve vztahu ke směrnici 93/13 rozsudkem ze dne 4. 6. 2009, Pannon GSM, C -243/08, EU:C: 2009, bod 32, ke směrnici Rady 85/577 EHS rozsudek ze dne 17. 12. 2009, Martín Martín, C -227/08, EU:C: 2009, bod 29, ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES rozsudkem ze dne 3. 10. 2013, Duarte Hueros, C -32/12, EU:C: 2013, bod 39. Odvolací soud tak nemá jakékoliv pochybnosti o tom, že tento závěr je nezbytné vztáhnout i na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES. Existuje totiž nezanedbatelné nebezpečí, že se spotřebitel, zejména z důvodu nevědomosti, nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně (srov. rozsudek ze dne 4. 6. 2015, Faber, C -497/13, EU:C: 2015, bod 42 a citovaná judikatura). Z toho jednoznačně vyplývá, že spotřebitele by nebylo možné efektivně chránit, pokud by vnitrostátní soud neměl povinnost posoudit z moci úřední, zda byly splněny povinnosti vyplývající z norem unijního spotřebitelského práva (obdobně viz rozsudek ze dne 4. 10. 2007, Rampion a Godard, C -429/05, EU:C: 2007, body 61 a 65). Tato koncepce byla obecně akceptována i v ústavněprávní rovině (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. , bod 41). O správnosti výše uvedených závěrů nemohou být jakékoliv důvodné pochybnosti, a to zejména s ohledem na jednoznačné závěry aktuálního rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C -679/18. V této věci položil předběžnou otázku Okresní soud v Ostravě a dotazoval se na výklad článků 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ve vazbě na vnitrostátní právo, konkrétně ZoSÚ, který formuluje neplatnost smlouvy jako relativní. V tomto rozsudku Soudní dvůr jednoznačně dovodil, že články 8 a 23 směrnice č. 2008/48/ES musí být jednoznačně vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v  směrnice, tj. k porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodil z toho příslušné důsledky. Neposoudí-li proto poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení ZoSÚ schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu ZoSÚ ve spojení s  přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Jedná se tedy o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu ( ZoSÚ), a které současně i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek spočívající v požadavku na ochranu spotřebitele. Jeho smyslu a účelu totiž nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Následkem neplatnosti smlouvy o úvěru je pak povinnost stran neplatné smlouvy vzájemný vztah vypořádat v režimu ust. o. z., podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek.

7. Soud proto žalovanou zavázal vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši prokazatelně vyplacené a žalovanou nevrácené jistiny, tedy částku 12 450 Kč (rozdíl mezi jistinou 10 000 Kč a dle tvrzení žalobkyně již žalovanou uhrazenou částkou 4 850 Kč činí u mladšího úvěru 5 150 Kč a rozdíl mezi jistinou 15 000 Kč a dle tvrzení žalobkyně již žalovanou uhrazenou částkou 7 700 Kč činí u mladšího úvěru 7 300 Kč, celkem tedy neuhrazené části jistiny úvěru tvoří v součtu částku 12 450 Kč). Soud žalobkyni přiznal i úroky z prodlení z jistiny 5 150 Kč částečně kapitalizované od 9. 2. 2021 do 14. 12. 2022 ve výši 784,56 Kč a z jistiny 7 300 Kč částečně kapitalizované od 9. 2. 2021 do 14. 12. 2022 ve výši 1 112,10 Kč, tak ode dne 15. 12. 2022 do zaplacení. Ve zbytku, tedy aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku žalobkyni částku 12 592,84 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 560,02 Kč, 8,25% úrok z prodlení p.a. z částky 3 555,16 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 1 357,03 Kč, 23,19% úrok p.a. z částky 8 705,16 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, částku 17 814,64 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 920,11 Kč, 8,25% úrok z prodlení p.a. z částky 5 856,98 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 2 269,28 Kč a 23,79% úrok p.a. z částky 13 156,98 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, soud žalobu z výše uvedených důvodu pro neplatnost smlouvy a ujednání ohledně těchto dalších nároků zamítnul.

8. Žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci ve sporu, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek, která má všechny náležitosti dle a násl. , ve znění účinném od 1. 1. 2014. V příloze se mezi postupovanými pohledávkami nachází i pohledávka za žalovanou. Žalobkyně se tak stala novým majitelem pohledávky a je oprávněna tuto pohledávku vymáhat soudní cestou, byť jen z titulu bezdůvodného obohacení.

9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle Žalovaná byla ve věci převážně úspěšná, neboť žaloba byla vůči ní z větší části zamítnuta, proto by měla právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení. Jelikož však žalované s řízením náklady nevznikly, rozhodnul soud o nákladech řízení tak, že je žádnému z účastníků nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Karviné, a to písemně, ve dvou vyhotoveních.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí ( ).