Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
6 C 65/2023-17
Okresní soud v Berouně, sídlem adresa, Česká republika, rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Lanzovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 37.494 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 37.494 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9.546 Kč ode dne 30. 9. 2020 do zaplacení a ve výši 8,50 % ročně z částky 27.348 Kč ode dne 21. 7. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 4.404 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokátky se sídlem adresa.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 37.494 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9.546 Kč ode dne 30. 9. 2020 do zaplacení a ve výši 8,50 % ročně z částky 27.348 Kč ode dne 21. 7. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 4.404 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa].
1. Žalobou doručenou soudu dne 20. 4. 2023 se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení celkové částky 37.494 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného zákonného příspěvku nepojištěných a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Tvrdila, že je jako právnická osoba příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Dle zjištění žalobkyně žalovaný jako provozovatel nákladního automobilu jiného než podle písmene r/ s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg registrační značka, VIN kód, č. technického průkazu vozidla číslo, evidovaného v registru silničních vozidel jako provozované, neměl k tomuto vozidlu sjednáno v období ode dne 21. 1. 2020 do 10. 5. 2020, tedy po dobu 111 dní, a dále ode dne 11. 5. 2020 do 24. 3. 2021, tzn. po dobu 318 dní, zákonné pojištění odpovědnosti (povinné ručení) ve smyslu § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyni tak ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 uvedeného zákona vznikl nárok na zaplacení příspěvku, vypočteného jako součin počtu dní, kdy porušení předmětné zákonné povinnosti žalovaného trvalo, a výše denní sazby podle druhu vozidla, spolu s náklady spojenými s mimosoudním uplatněním práva na tento příspěvek. Celková dlužná částka tak činí za prvé období 9.846 Kč a za následující období pak 27.648 Kč a sestává ze základu příspěvku vždy v denní sazbě 86 Kč (podle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) x počet dní (zde 111 a 318 dní), za něž nebylo povinné ručení sjednáno. K těmto příspěvkům pak žalobkyně dále nárokuje též náklady na jejich mimosoudní uplatnění vždy ve výši 300 Kč (podle § 2a prováděcí vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Přestože byl žalovaný k úhradě každého dlužného příspěvku písemně vyzván (výzvy mu byly doručeny dne 31. 7. 2020 a 21. 5. 2021), tyto částky ve stanovené lhůtě pro zaplacení neuhradil, pročež jejich splatnost tak nastala dne 29. 9. 2020 a 20. 7. 2021. Jelikož žalovaný nereagoval ani na pozdější předžalobní upomínky, domáhala se žalobkyně svého nároku soudní cestou.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v podané žalobě, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě rovněž vyjádřil, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.
4. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise, přičemž z nich zjistil následující skutečnosti: Z výzev k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 16. 7. 2020 č. případu číslo a ze dne 6. 5. 2021 č. případu číslo ve spojení s kartou vozidla číslo (výdej dat z registru vozidel), zjištěnými údaji o vozidle a o povinných osobách a s informacemi České pošty, s.p., o sledování zásilek tak bylo zjištěno, že dle údajů poskytnutých žalobkyni příslušným pojistitelem (po jejich porovnání s údaji evidovanými Ministerstvem dopravy), že žalovaný je od data 12. 7. 2019 (ve výzvách je uveden údaj 2. 7. 2019) evidován jako vlastník/provozovatel nákladního automobilu s hmotností do 3,5 t, registrační značka, VIN kód, č. technického průkazu vozidla číslo, jenž byl pojištěn z titulu zákonného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem pouze v období ode dne 2. 7. 2019 do 20. 1. 2020 (u právnická osoba, č. pojistné smlouvy číslo). Dne 26. 3. 2021 pak bylo předmětné vozidlo ekologicky zlikvidováno. Jelikož tedy žalovaný neměl v rozhodných obdobích od data 21. 1. 2020 do 10. 5. 2020 a následně ode dne 11. 5. 2020 do 24. 3. 2021 pro toto vozidlo, jež bylo v uvedené době stále evidováno jako provozované, sjednáno povinné ručení, vyzvala jej žalobkyně písemně dne 16. 7. 2020 a 6. 5. 2021 k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných ve stanovené lhůtě 60 dnů od doručení každé této jednotlivé výzvy s tím, že denní sazba těchto příspěvků činí pro předmětné vozidlo 86 Kč, tzn. za 111 dní celkem 9.546 Kč a za 318 dní pak 27.348 Kč.
5. K zaplacení příspěvků vyúčtovaných výše uvedenými výzvami pak žalobkyně dále vyzvala žalovaného upomínkami o úhradu nedoplatku ze dne 22. 10. 2020 a 3. 12. 2020 (k prvému dlužnému období – doloženy též doklady o sledování zásilek a kopie poštovní doručenky) a upomínkou ze dne 11. 8. 2021 (ke druhému dlužnému období).
6. Předžalobními upomínkami ze dne 5. 9. 2022 a 12. 12. 2022 pak byl žalovaný upozorněn na možnost vymáhání nároků soudní cestou. Odeslání těchto písemností do dispoziční sféry žalovaného je opět dokládáno informacemi České pošty, s.p., o sledování zásilek, jakož i údaji o doporučeně podané zásilce.
7. Ze shora uvedených listin pak soud zjistil následující skutkový stav věci, dle něhož je žalovaný již ode dne 12. 7. 2019 evidován (pojištění odpovědnosti sjednáno již dne 2. 7. 2019) v registru vozidel jako vlastník/provozovatel nákladního automobilu s hmotností do 3,5 t, registrační značka, k němuž neměl sjednáno povinné ručení v období od data 21. 1. 2020 do 10. 5. 2020 a dále ode dne 11. 5. 2020 do 24. 3. 2021. Žalobkyně jej proto vyzvala písemně dne 16. 7. 2020 a 6. 5. 2021 k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných ve stanovené lhůtě 60 dnů od doručení každé jednotlivé výzvy s tím, že denní sazba tohoto příspěvku činí pro toto vozidlo 86 Kč, tzn. za 111 dní celkem 9.546 Kč a za 318 dní pak 27.348 Kč. K tomu pak má žalobkyně nárok na náklady na uplatnění každého jednotlivého neuhrazeného příspěvku vždy ve výši 300 Kč. Následně pak žalovaného ještě opakovaně písemně upomenula k úhradě nedoplatků takto vyúčtovaných příspěvků za jednotlivá období s upozorněním na vymáhání dluhu soudní cestou, aniž by žalovaný na výzvy reagoval. Vzhledem k tomu, že dlužné příspěvky, navýšené o náklady jejich vymáhání, nebyly dosud ani na základě předžalobních výzev byť i jen zčásti uhrazeny, je žalovaný s tímto peněžitým plněním vůči žalobkyni v prodlení.
8. Podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.
9. Dle ustanovení § 4 odst. 1 až 5 tohoto zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.
10. Ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999, Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, se denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví pro nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně ve výši 86 Kč. Dle ustanovení § 2a této vyhlášky výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.
11. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.
12. V daném případě soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná a že tedy je třeba v souladu se shora citovanými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. Soud vycházel ze zjištění, že žalovaný byl v rozhodných obdobích evidován jako vlastník/ provozovatel předmětného motorového vozidla, k němuž neměl za tyto jednotlivé doby sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti (povinné ručení), přestože vozidlo bylo evidováno jako provozované. V důsledku porušení této povinnosti vznikl žalobkyni v souladu se shora citovaným předpisem nárok na úhradu zákonného příspěvku nepojištěných ve stanovené výši za uvedená období 111 a 318 dnů, kdy vozidlo nebylo předmětem zákonného pojištění. Žalovaný však z tohoto titulu žalobkyni ničeho neuhradil ani na základě písemných výzev a následných upomínek, a nadále tak z tohoto titulu dluží celkem 37.494 Kč, představujících neuhrazené příspěvky ve výši 9.546 Kč a 27.348 Kč, vypočtené dle prováděcí vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., jak je citována shora, ve spojení s příslušnými ustanoveními zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a náklady, jež žalobkyni vznikly v souvislosti s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (tj. v souvislosti s každou zaslanou výzvou), vždy ve výši 300 Kč (za každý dílčí dlužný příspěvek), stanovené shora uvedeným prováděcím předpisem. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně jakkoliv zpochybňoval. Z uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. shora, s tím, že žalobkyni přiznal též zákonný úrok z prodlení, jdoucí z každé dílčí žalované částky dlužného příspěvku, a to vždy za dobu ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené ve výzvách k úhradě až do zaplacení. Třídenní lhůta k plnění ve výroku I. tohoto rozsudku pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.
13. Jelikož byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, rozhodl soud ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. o nákladech řízení tak, že jí přiznal právo na jejich náhradu v plné výši a v celkové částce 4.404 Kč, představované jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 1.500 Kč a jednak náklady právního zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 2.000 Kč za čtyři úkony právní služby po 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé, 2x kvalifikovaná výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 400 Kč za čtyři úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky, vše (vyjma soudního poplatku) zvýšené o náhradu za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř., představovanou částkou 504 Kč, neboť zástupkyně žalobkyně jakožto advokátka osvědčila, že je plátcem daně z přidané hodnoty. V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. pak soud stanovil ve výroku II. lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů, ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalobkyni v řízení zastupovala.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze, sídlem náměstí Kinských 5, 150 75 Praha 5, Česká republika, prostřednictvím Okresního soudu v Berouně, sídlem Wagnerovo náměstí 1249, 266 47 Beroun, Česká republika.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o.s.ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.