Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
15 C 135/2023-20
Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Barborou Hněvkovskou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 53 627,71 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se v části, ve které se žalobkyně domáhala úhrady částky 47 622,27 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 871,83 Kč od 15. 1. 2019 do 1. 11. 2022, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 847,32 Kč od 28. 2. 2019 do 31. 10. 2022 a úroku 14,9 % ročně z částky 52 367, 71 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 005,44 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 005,44 Kč od 11. 2. 2023 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Řízení se v části, ve které se žalobkyně domáhala úhrady částky 47 622,27 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 871,83 Kč od 15. 1. 2019 do 1. 11. 2022, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 847,32 Kč od 28. 2. 2019 do 31. 10. 2022 a úroku 14,9 % ročně z částky 52 367, 71 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, zamítá.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 005,44 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 005,44 Kč od 11. 2. 2023 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela s žalovaným dne 5. 12. 2018 smlouvu o příjmení půjčce číslo na základě které se mu zavázala poskytnout úvěr ve výši 90 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit v 60 pravidelných měsíčních splátkách po 2 232 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 14,90 % ročně a s dalšími poplatky dle smlouvy a ceníku. Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím bankovních i nebankovních registrů klientských informací a veřejných databází. Protože žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, právní předchůdkyně žalobkyně ke dni 4. 11. 2022 celý dluh k zesplatnění. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny ve výši 52 367,71 Kč, z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 4 871,83 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 847,32 Kč a z dlužných poplatků ve výši 1 260 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na právnická osoba a.s., IČO, na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31. 10. 2022 a následně na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1 2023. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani na základě předžalobní výzvy.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů („ o. s. ř. “), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a nejedná se o věc uvedenou v § 120 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř.
4. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř. o. s. ř. soud postupoval dle citovaného ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně ani žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřili, soud tedy předpokládal, že souhlasí s tím, aby bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání.
5. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno následující:
6. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným ke dni 5. 12. 2018 smlouvu o příjmení půjčce číslo to formou akceptace návrhu smlouvu o příjmení půjčce. Právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanému zavázala poskytnout půjčku ve výši 90 000 Kč převodem na účet č. bankovní účet, kterou měl žalovaný splatit jednou úrokovou a 60 anuitními splátkami, a to prostřednictvím účtu č. bankovní účet. Sjednána byla roční úroková sazba 14,9 %, RPSN 16,19 %. Pro případ prodlení s plněním platebních povinností si strany sjednaly, že žalovaný je povinen platit úrok z prodlení, poplatky a smluvní pokuty. Nedílnou součásti smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky, ceník produktů a služeb pro fyzické osoby. Při ověřování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy vycházela právní předchůdkyně žalobkyně z údajů poskytnutých žalobcem v návrhu na uzavření smlouvy (zjištěno z návrhu na uzavření smlouvy o příjmení půjčce číslo akceptace návrhu smlouvy o rychlé půjčce, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta).
7. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla dne 5. 12. 2018 žalovanému částku 90 000 Kč. Ke dni 27. 5. 2022 žalovaný na předmětný úvěr uhradil 83 994,56 Kč (zjištěno z výpisu účtu).
8. Žalovaný nehradil splátky úvěru řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr žalovaného ke dni 4. 11. 2022 zesplatnila a žalovaného vyzvala k úhradě celého dluhu ve výši 59 346,86 Kč (zjištěno z Prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzva k uhrazení dluhu ze dne 4. 11. 2022).
9. Pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na právnická osoba a.s., IČO, na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 12. 2022 a následně na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1 2023, což oba právní předchůdce žalobkyně žalovanému řádně oznámily (zjištěno z rámcové smlouvy o postupování pohledávek č. 2018, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 1. 2023, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 7. 2. 2023, včetně podacího archu).
10. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, což žalovaná neučinila (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 7. 2. 2023 včetně podacího archu).
11. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti učinil soud tento skutkový závěr. Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu, na základě které byla žalované poskytnuta částka v celkové výši 19 600 Kč, kterou se žalovaná zavázal vrátit ve výši 23 988 Kč nejpozději 7. 8. 2022. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes výzvu žalobkyně.
12. Smlouvou o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
14. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 věta prvá téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
16. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
17. Dle § 2 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, se odbornou péčí ve smyslu shora citované právní úpravy rozumí úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.
18. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.
19. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3).
20. Podle § 588 o. z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
21. Dle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
22. Soud je povinen z úřední povinnosti zkoumat platnost předmětné smlouvy z hlediska posouzení úvěruschopnosti, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací a takovým způsobem, aby nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti, nebo naopak o neschopnosti spotřebitele takový úvěr splácet. V této souvislosti soud konstatuje, že při posuzování splnění této povinnosti, resp. jejího porušení je třeba brát v úvahu veškeré okolnosti takového případu, přičemž dostatečnými informacemi dokladujícími úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele (k tomu dále srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ). Odborná péče totiž předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, popř. výpisem z účtu za období předcházející schválení úvěru, a porovnání těchto údajů s veřejně dostupnými informacemi (např. statistické údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva dle databáze ČSÚ).
23. Žalobkyně nepředložila žádný důkaz, který by prokazoval, že by právní předchůdkyně žalobkyně splnila povinnost kladenou zákonem o spotřebitelském úvěru, v tomto případě tedy řádně zkoumat a prověřit úvěruschopnost žalovaného, když při posuzování úvěruschopnosti žalovaného ohledně jeho příjmů a výdajů vycházela pouze z údajů, které jí poskytl žalovaný, aniž by si tyto údaje ověřila. Žalobkyně tak soudu neprokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím zápůjčky dostatečně a s odbornou péčí zkoumala úvěruschopnost žalovaného.
24. Za této situace soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi účastníky je ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 588 o. z. neplatná.
25. Protože je smlouva o úvěru neplatná, žalobkyně se může po žalovaném domáhat pouze úhrady finanční částky, která mu byla prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytnuta, a to z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného na úkor žalobkyně, ve smyslu shora citovaného zákonného ustanovení.
26. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 90 000 Kč, ze které žalovaný uhradil 83 994,56 Kč, bezdůvodné obohacení proto odpovídá částce 6005,44 Kč. Protože nebylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření předmětné smlouvy, soud ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.
27. O příslušenství soud rozhodl podle § 1970 o. z., ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a § 573 o. z., neboť žalobkyně vyzvala žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení dne 7. 2. 2023, třetím pracovním dnem po odeslání výzvy je 10. 2. 2023. Žalovaný se tak ocitl v prodlení od 11. 2. 2023.
28. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. , když žalovanému, který byl v řízení poměrně úspěšnější a měl v souladu s uvedeným ustanovením právo na náhradu nákladů řízení, žádné náklady řízení nevznikly.
29. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů („ o. s. ř. “) a neshledal důvod pro její prodloužení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.