Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 203/2023-29

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Andreou Höllgeovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 30 388 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit částku 8 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 500 Kč od 13. 4. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 21 888 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 486,05 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 611,37 Kč od 20. 10. 2022 do 12. 4. 2023, kapitalizovaný úrok ve výši 3 848,46 Kč, úrok ve výši 15 % ročně z částky 11 732,09 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit částku 8 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 500 Kč od 13. 4. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 21 888 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 486,05 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 611,37 Kč od 20. 10. 2022 do 12. 4. 2023, kapitalizovaný úrok ve výši 3 848,46 Kč, úrok ve výši 15 % ročně z částky 11 732,09 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 30 388 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně“) uzavřela s žalovanou dne 18. 11. 2019 smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě by žalované poskytnut v hotovosti úvěr 15 000 Kč. Úvěruschopnost žalované byla posouzena tak, že právní předchůdkyně ověřila doklady vyžádané od žalované (pracovní smlouva a výplatní pásky) a nahlédnutím do veřejných registrů; žalovaná byla dotazována na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Úvěr se žalovaná zavázala uhradit v pravidelných 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč do 18. 1. 2021 s úrokem ve výši 1 444 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru 7 350 Kč, úhradou za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 1 394 Kč, úhradou za umožnění platit splátky v hotovosti 2 700 Kč Poslední splátku žalovaná uhradila dne 31. 8. 2020 ve výši 500 Kč. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další splátky vzniklo právní předchůdkyni právo na úhradu celého úvěru. Úvěr byl úročen úrokem 15 % ročně. Mezi stranami byla ujednána možnost požadovat úroky z úroků, v zákonné výši. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 21. 11. 2022 s účinností k 25. 11. 2022. Dluh žalované představovala neuhrazená jistina 879,28 Kč, úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 879,28 Kč, úhrada za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 5 636,89 Kč, úhrada za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 1 069,04 Kč, úhrada za umožnění platit splátky v hotovosti 2 070,70 Kč, smluvní pokuta 9 000 Kč, úrok ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny 11 732,09 Kč od 19. 1. 2021 do 19. 10. 2022 ve výši 3 848,46 Kč a od 20. 10. 2022 do zaplacení, a úrok ve výši 8,25 % ročně z jistiny 11 732,09 Kč a z úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 879,28 Kč od 19. 1. 2021 do 19. 10. 2022 ve výši 2 486,05 Kč a od 20. 10. 2022 do zaplacení. Dluh žalovaná neuhradila ani na základě výzvy.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ve věci zůstala zcela nečinná.

3. K nařízenému jednání dne 20. 10. 2023 se žalovaná bez omluvy, leč řádně a včas předvolána, nedostavila, odročení jednání nenavrhla. Soud proto postupoval podle , (dále jen „“), když věc rozhodl a projednal v nepřítomnosti žalované; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Z žádosti o úvěr soud zjistil, že žalovaná 18. 11. 2019 požádala právní předchůdkyni o poskytnutí úvěru ve výši 15 000 Kč na dobu 14 měsíců s tím, že bude hradit měsíční splátku 1 992 Kč od listopadu. V žádosti uvedla, že je zaměstnána od 20. 10. 2010, měla mzdu 17 720 Kč, a celkové měsíční výdaje 9 920 Kč. Uvedené měla doložit výplatními páskami a pracovní smlouvou.

5. Ze smlouvy o úvěru číslo soud zjistil, že dne 18. 11. 2019 se právní předchůdkyně zavázala žalované poskytnout částku 15 000 Kč. Žalovaná se tuto zavázala spolu s úrokem 1 444 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 1 394 Kč a inkasním poplatkem 2 700 Kč hradit v pravidelných 14 měsíčních splátkách 1 992 Kč. Celková dlužná částka byla 27 888 Kč, celkové náklady byly 12 888 Kč. Zápůjční úroková sazba byla 15 % ročně, RPSN bylo 272,44 %. Pro případ, že žalovaná neuhradí ve 30denní lhůtě od zaslané výzvy k úhradě dlužnou částku, byla právní předchůdkyně oprávněna celou dlužnou částku prohlásit za splatnou. Jestliže by se žalovaná dostala do prodlení s jakoukoli splátkou, byla povinna zaplatit právní předchůdkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta byla limitována částkou 500 Kč za prodlení s každou jednotlivou splátkou. První splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy a každá další splátka byla splatná do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky.

6. Zy označené„ transakční historie“ soud zjistil, že žalovaná dne 19. 11. 2019 uhradila částku 2 000 Kč, dne 17. 12. 2019 částku 1 500 Kč, dne 24. 1. 2020 částku 500 Kč, dne 11. 6. 2020 částku 2 000 Kč, dne 31. 8. 2020 částku 500 Kč.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek (konkrétně strana 11 z 30) soud zjistil, že právní předchůdkyně dne 21. 11. 2022 postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni.

8. Z dopisu ze dne 7. 12. 2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně oznámila žalované, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni; žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 37 222,51 Kč.

9. Z dopisu ze dne 28. 3. 2023 soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě částky 37 967,07 Kč do 12. 4. 2023. Z podacího lístku soud zjistil, že dopis byl podán na poště dne 29. 3. 2023.

10. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl, a učinil tento závěr o skutkovém stavu:

11. Právní předchůdkyně se dne 18. 11. 2019 zavázala poskytnout žalované prostředky formou spotřebitelského úvěru 15 000 Kč, a žalovaná se tyto zavázala vrátit ve 14 měsíčních splátkách 1 992 Kč s první splátkou splatnou dne 18. 12. 2019, spolu s úrokem 1 444 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 1 394 Kč a inkasním poplatkem 2 700 Kč. Schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr nebyla podle názoru soudu prověřena. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne 21. 11. 2022. K úhradě dluhu byla žalovaná poprvé vyzvána dopisem ze dne 7. 12. 2022, a poté dopisem ze dne 28. 3. 2023, který byl podán na poště dne 29. 3. 2023, do 12. 4. 2023. Žalovaná uhradila 6 500 Kč.

12. Po právní stránce soud vycházel z následující právní úpravy:

13. Podle , (dále jen „“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle , o spotřebitelském úvěru ve znění k 18. 11. 2019 (dále jen„ z.s.ú.“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Podle § 86 odst. 1 z.s.ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle § 87 odst. 1 z.s.ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Podle rozsudku Soudního dvora Evropské unie (dále jen„ SDEU“) ze dne 5. 3. 2020, C -679/18, harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. Zjistí-li porušení, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího. Taková vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem.

18. Podle , 2 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Podle má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

20. V posuzovaném případě se soud nejprve zabýval otázkou platnosti smlouvy o úvěru. Soud uzavřel, že uvedená smlouva je absolutně neplatná. Uvedená smlouva byla smlouvou o spotřebitelském úvěru ( , z.s.ú.), neboť právní předchůdkyně, jako podnikající subjekt, se zavázala poskytnout žalované, jako spotřebiteli, peněžní prostředky 15 000 Kč a žalovaná se tyto zavázala vrátit spolu s úroky v dohodnuté době.

21. V rámci kontraktačního procesu byla právní předchůdkyně povinna prověřit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr (§ 86 odst. 1 z.s.ú.), a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Posouzení schopnosti žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet právní předchůdkyní však zůstalo pouze v rovině tvrzení. Žalobkyně prověření úvěruschopnosti dokládala žádostí o úvěr, podle níž měly být skutečnosti tam uvedené ověřeny také předložením pracovní smlouvy a výplatních pásek. Ani jednu z listin však žalobkyně nedoložila. Stejně tak nedoložila a neosvědčila, že by žalovanou lustrovala ve veřejných rejstřících, v bankovních i nebankovních registrech (BRKI, NRKI). Z tohoto ohledu neusnesla důkazní břemeno o prověření úvěruschopnosti žalované.

22. S ohledem na závěry rozsudku SDEU ze dne 5. 3. 2020, C -679/18, ve spojení s § 87 odst. 1 z.s.ú. tak soud uzavřel že smlouva o úvěru je absolutně neplatná (srovnej např. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 1. 2023, sp. zn. ).

23. V důsledku absolutní neplatnosti pak má žalobkyně, na níž byla pohledávka za žalovanou postoupena (, ), toliko právo na vydání bezdůvodného obohacení, když částka 15 000 Kč byla právní předchůdkyní poskytnuta žalované bez právního důvodu (, 2 ); z této částky žalovaná vrátila 6 500 Kč. Žalovaná tak je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 500 Kč, jako bezdůvodné obohacení ( ), přičemž měla nárok pouze na nezaplacenou jistinu a úrok podle (srovnej bod 17 rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. ).

24. Soud se nadále zabýval otázkou, kdy se žalovaná dostala do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení ( ). Ustanovení z.s.ú. lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení upravující soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle z.s.ú. (srovnej bod 17 rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. ).

25. Podle § 87 odst. 1 věty druhé z.s.ú. ve znění k 18. 11. 2019 je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

26. K vrácení poskytnuté částky byla žalovaná poprvé prokazatelně vyzvána dopisem ze dne 7. 12. 2022, avšak doklad o odeslání tohoto dopisu nebyl doložen, samotný dopis ani nestanovil konkrétní dobu, v níž měla žalovaná dluh uhradit. Teprve dopisem ze dne 28. 3. 2023, který byl podán na poště dne 29. 3. 2023, byla žalovaná povinna dluh uhradit do 12. 4. 2023. Od 13. 4. 2023 se tak žalovaná dostala do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení.

27. Lhůta stanovená žalované do 12. 4. 2023 k vrácení bezdůvodného obohacení je dle názoru soudu lhůtou přiměřenou možnostem spotřebitele podle § 87 odst. 1 z.s.ú., když žalovaná proti takto stanovené lhůtě nijak neprotestovala a neuplatnila ani námitku nepřiměřenosti navrhované lhůty (k tomuto srovnej rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2022, sp. zn. ). Žalované byla poskytnuta dostatečně dlouhá lhůta, aby byla schopna částku 8 500 Kč vrátit.

28. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 8 500 Kč jako bezdůvodného obohacení (, 2 ). Jelikož se žalovaná dostala od 13. 4. 2023 do prodlení se splácením peněžitého dluhu ( ve spojení s  z.s.ú.) uložil soud žalované rovněž povinnost k úhradě úroků v zákonné výši ( ), přičemž byl limitován uplatněnou výší nároku ( ).

29. Ve zbývající části (smluvní pokuta, část požadované jistiny, zákonné a smluvní úroky) soud žalobu výrokem II zamítl.

30. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle Předmětem řízení byla celkem částka 30 388 Kč, přičemž žalované bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku 8 500 Kč (tj. v tomto rozsahu byla žalobkyně úspěšná), ve zbývající části uplatněného nároku (částky 21 888 Kč) byla žalobkyně neúspěšná. Úspěch žalované v dané věci je tak vyšší (72,03 %) než úspěch žalobkyně (27,97 %). Vzhledem k tomu, že žalované žádné náklady řízení nevznikly, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

31. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle věta před středníkem

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozsudkem, lze se jejího splnění domáhat návrhem na provedení exekuce.