Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
12 C 167/2023-30
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Chmelařem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 40 620 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 24 286 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 16 334 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení
ve výši 734,49 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 40 620 Kč
od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 841,80 Kč, k rukám anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, advokáta se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 24 286 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 16 334 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 734,49 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 40 620 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 841,80 Kč, k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 40 620 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 734,49 Kč od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 40 620 Kč
od datum do zaplacení, včetně náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dne datum úvěrovou smlouvy číslo (dále jen Smlouva). Jedná se o bezúčelový spotřebitelský úvěr. K uzavření Úvěrové smlouvy může dojít pouze prostřednictvím internetových stránek společnosti právnická osoba, webová adresa v chráněném internetovém prostředí, které je přístupné jen na základě zvoleného hesla, případně v mobilní aplikaci společnosti právnická osoba k tomu určené. Zájemce o uzavření smlouvy vyplní požadované údaje, po jejich vyplnění probíhá automatizovaný schvalovací proces. Pokud je žadateli žádost schválena, objeví se na internetových stránkách nebo mobilní aplikaci text Smlouvy a na telefonní číslo, které uvedl v žádosti a které je součástí Smlouvy v části " Smluvní strany", je zaslán podpisový SMS kód. Po zadání kódu na webové stránce webová adresa nebo v mobilní aplikaci, je Smlouva uzavřena a následně je odeslána na e-mailovou adresu, která byla uvedena v žádosti a zároveň je součástí Smlouvy, v případě žalovaného na email, zároveň je klientovi dostupná z mobilní aplikace. Totožnost žadatele o úvěr je ověřována ze strany žalobce prostřednictvím kopie dokladů totožnosti, které jsou ze strany žadatele zaslány. A to v případě, že nedošlo k ověření prostřednictvím služby bank ID. Při uzavírání první smlouvy o úvěru je dále v souladu se stejnou částí Smlouvy ověřeno vlastnictví k účtu žadatele o úvěr. V případě vyplacení úvěru na bankovní účet, musí být klientem odeslána 1 Kč na bankovní účet společnosti právnická osoba, případně zaslán výpis z účtu, ze kterého je patrné, kdo je jeho majitelem. Další možností, jak ověřit vlastnictví k účtu je prostřednictvím tzv. bank ID. Pokud ovšem žalobce ověřil vlastníka účtu již při uzavírání jiné smlouvy, tedy smlouvy na odlišném portfoliu, než-li příjmení, výše uvedené již není vyžadováno. V tomto v případě klient zaslal ověřovací poplatek ve výši 1 Kč na bankovní účet společnosti právnická osoba Pokud je bankovní účet veden na jméno, které se shoduje se jménem žadatele o úvěr, je následně na daný účet schválená výše úvěru převedena. Na základě Úvěrové smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí ve výši 990 Kč. Úvěr byl sjednán na 24 měsíců. Schválená výše úvěru byla odeslána prostřednictvím služby ThePay na účet žalovaného, v tomto případě byla částka 30 000 Kč zaslána dne datum na číslo účtu uvedeném ve Smlouvě: bankovní účet. Sjednány byly také další volitelné služby za následující poplatky: Poplatek za expres výplatu: Poplatek ve výši 199 Kč urychluje poskytnutí úvěru na účet klienta. Žalovaný v tomto případě obdržel schválenou výši úvěru do 60 minut od ověření jeho identity. Jedná se o jednorázový poplatek hrazený v rámci první splátky. Poplatek za tzv. Bezpečnou splátku: Poplatek ve výši 99 Kč umožňuje klientovi v případě nečekané životní události odložit splatnost aktuální splátky o měsíc, a to konkrétně z důvodů uvedených ve Smlouvě. Bezpečnou splátku je možné využít dvakrát za trvání Smlouvy. Poplatek se hradí měsíčně v rámci jednotlivých splátek a je možné kdykoliv tuto službu ze strany klienta zrušit. Poplatek za SMS servis: Při hrazení poplatku ve výši 49 Kč se žalobce zavázal zasílat žalovanému informace o každé důležité události prostřednictvím SMS na telefonní číslo, které žalovaný uvedl při uzavírání Smlouvy. Poplatek se hradí měsíčně v rámci jednotlivých splátek a je možné kdykoliv tuto službu ze strany klienta zrušit. V rámci druhé až osmé splátky se vynáší úrok pevnou částkou ve výši 1 470 Kč, který byl sjednán ve Smlouvě v části„ Náklady úvěru“. V rámci první a deváté až dvacáté čtvrté splátky se úrok nevynáší. Výše úroků plyne ze splátkového kalendáře, který je součástí Smlouvy a to konkrétně části "Úvěrová smlouva". Povinnost je hradit poté plyne z části Smlouvy„ Náklady úvěru“ –„ Úroky“. Žalovaný si 2 krát prodloužil splatnost aktuálně splatné splátky o jeden měsíc tzv. korunovým odkladem a to v souladu s ustanovením Smlouvy„ Jak si posunout splatnost splátky“. V tomto případě k prodloužení splatnosti dostačuje, pokud klient uhradí alespoň 1 Kč, případně více, ale ne více, než je výše měsíční splátky. Za takovéto prodloužení splatnosti je účtován poplatek ve výši 2 970 Kč, jeho výše je uvedena v části Smlouvy "Úvěrová smlouva" - "Parametry a podmínky úvěru". Ke korunovému odkladu došlo dne datum byla uhrazena částka 1 Kč. Žalovaný hradil v následujících datech (součástí plateb jsou i platby zaslané za účelem prodloužení splatnosti, pokud tak žalovaný v průběhu trvání Smlouvy učinil): dne datum byla uhrazena částka 1 Kč, dne datum byla uhrazena částka 5 612 Kč, dne datum byla uhrazena částka 1 Kč, dne datum byla uhrazena částka 100 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, načež byl žalobcem informován o výši dluhu a vyzýván prostřednictvím SMS a e-mailu k jeho úhradě. V souladu se Smlouvou byla žalovanému účtována smluvní pokuta, a to dne datum ve výši 500 Kč, dne datum ve výši 500 Kč, dne datum ve výši 500 Kč. Smluvní pokutu žalobkyně účtuje v případě, že se žalovaný dostane do prodlení s úhradou aktuálně splatné splátky. Výše pokuty je stanovena pevnou částkou na 500 Kč. V případě, že by dlužná splátka byla nižší, než 500 Kč, je účtována smluvní pokuta ve výši nesplacené splátky. V následujících dnech byly žalovanému účtovány účelně vynaložené náklady, a to dne datum ve výši 300 Kč, dne datum ve výši 300 Kč, dne datum ve výši 300 Kč a dne datum ve výši 130 Kč. V souladu se Smlouvou byla žalovanému dne datum zaslána výzva před zesplatněním celého úvěru formou doporučeného dopisu, ve které byl žalovaný vyzván k okamžité úhradě dlužné částky. Ke dni datum byl úvěr zesplatněn a žalovaný byl vyzván k zaplacení celého úvěru včetně smluvní pokuty, a to ve sjednané lhůtě. S ohledem na výše uvedené, eviduje žalobce ke dni sepsání žalobního návrhu za žalovaným pohledávku ve výši 40 620 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 28 748 Kč, poplatků za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, poplatků za SMS servis v celkové výši 196 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti„ korunovým odkladem“ v celkové výši 2 870 Kč, úroků v celkové výši 5 880 Kč, účelně vynaložených nákladů v celkové výši 1 030 Kč a smluvních pokut v celkové výši 1 500 Kč. Žalovanému byla dne datum zaslána předžalobní výzva.
2. Usnesením č. j. 12 C 167/2023-8 ze dne 2.6.2023 byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalovaného splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství (tzv. úvěruschopnost) a aby předložila (označila) důkazy k prokázání těchto tvrzení.
3. V doplnění žaloby ze dne datum žalobkyně mimo jiné uvedla, že v rámci postupu v poskytování úvěru naplňuje žalobkyně svojí zákonnou povinnost prověřování bonity spotřebitele důsledným zjišťováním jeho kreditního skóre, které zajišťuje oddělení úvěrových rizik. Tímto procesem je posuzována spotřebitelova příjmová a výdajové stránka a dále jsou přezkoumávány klientské informace o proměnných, jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení apod. Pro předcházení předlužení klienta zajišťuje žalobkyně kontrolu bonity klienta, jejímž výsledkem je limit nejvyšší měsíční splátky. V rámci něho je ověřována schopnost klienta splácet další finanční závazky a hradit nezbytné životní výdaje. Zohledňováno je rodinné postavení klienta, zejména vyživovací povinnosti, příjem partnera, případně další skutečnosti. Dále žalobkyně zkoumá, zda žadatel o úvěr má u dalších společností jiné úvěry a zda tyto platí, to prostřednictvím registrů příjmení a anonymizováno. Žalobkyně provedla lustraci žalovaného v registrech příjmení, anonymizováno, příjmení a anonymizováno.
4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
5. Po provedeném dokazování vzal soud z jednotlivých listinných důkazů za prokázané následující skutečnosti: žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru, na základě které, žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Roční procentní sazba nákladů byla sjednána ve výši 49,10 %, poplatek za sjednání úvěru byl sjednán ve výši 990 Kč. Úvěr měl být žalovaným zaplacen ve 24 splátkách po 1 489 Kč Celkem měl žalovaný zaplatit 41 280 Kč.
(Z úvěrové smlouvy ze dne datum). Žalovaný celkem čerpal částku ve výši 30 000 Kč a žalobkyni uhradil celkem částku ve výši 5 714 Kč (z potvrzení o provedené platbě, z výpisu čerpání, splátek a úhrad). Z důvodu porušení povinnosti úvěr řádně splácet žalobkyně celý úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu v celkové výši 40 490 Kč, a to nejpozději do 14-ti dnů od sepsání výzvy, datované dne datum. Poté předžalobní výzvou ze dne datum vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu ve lhůtě do 30 dnů od dne sepsání výzvy. (Ze zesplatňující výzvy ze dne datum; z předžalobní výzvy ze dne datum, z poštovního podacího archu ze dne datum).
6. Žalovaný poskytl žalobkyni při sjednávání smlouvy údaje, podle nichž nemá žádné děti a jeho příjem činí 35 000 Kč měsíčně, příjmy ostatních členů domácnosti částka měsíčně a splátky jiným společnostem platí žalovaný ve výši částka. Dále žalobkyně zjistila, že žalovaný není v databázi příjmení, ISIR, příjmení, NRKI. (Ze smlouvy ze dne datum, z potvrzení o provedení ověření bonity klienta). Z předložené úvěrové zprávy dále vyplývá, že žalovaný měl další úvěry, a to úvěr v celkové výši částka s výší splátky částka, úvěr v celkové výši částka s výší splátky 2 229 Kč, úvěr v celkové výši částka s výší splátky částka, přičemž s placením splátek úvěru ve výši částka byl 10 dní v prodlení (z úvěrové zprávy).
7. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Podle ustanovení § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
10. Podle ustanovení § 87 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Shora uvedený skutkový stav ve věci smlouvy uzavřené mezi žalobkyní (jako úvěrující) a žalovaným dne datum soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. §1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. V souladu s cit. ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., proto bylo povinností úvěrující společnosti (věřitele) posoudit úvěruschopnost spotřebitele (úvěrovaného) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů s tím, že úvěr mohl být pod sankcí neplatnosti smlouvy poskytnut pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Judikatura Nejvyššího soudu přitom již opakovaně dovodila, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 spisové značky 33 Cdo 2178/2018).
13. Z výše uvedeného ustanovení § 87 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb. lze sice dospět k závěru, že výše uvedená neplatnost smlouvy je toliko neplatností relativní, nicméně z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C – číslo (OPR-Finance), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v Ostravě, vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány tak, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu (sankce spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem) a to bez ohledu na skutečnost, zda spotřebitel ve tříleté promlčecí době namítne tuto neplatnost.
14. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovaný jí poskytl informace, na základě nichž, bylo možno posoudit schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí, jak jí ukládalo cit. Ve smyslu ust. § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., a že žalobkyně tyto poměry prověřovala nahlédnutím do externích a interních databází. K uvedeným tvrzením pak žalobkyně doložila úvěrovou kartu (potvrzení o provedení ověření bonity klienta), ve které je uveden tvrzený příjem klienta částka měsíčně, což však nebylo žádným způsobem osvědčeno (výplatní páskou, pracovní smlouvou apod.). Z předložených listin pak už vůbec není zřejmé, jak byl žalovaným osvědčen další příjem domácnosti ve výši částka. V řízení nebylo žalobkyní ani tvrzeno, že by jakkoliv zkoumala výdaje žalovaného (podnájemní smlouvou, doklady SIPO apod.). Z úvěrové zprávy také vyplývá, že žalovaný splácí další úvěry v celkové výši měsíčních splátek částka. Za této situace, kdy žalobkyně zjevně vycházela ze sděleného namísto prokázaného (osvědčeného) příjmu žalovaného, při vědomí toho, že žalovaný splácí další tři úvěry s celkovou výši splátky částka, ačkoliv uvedl další splátky ve výši částka, nelze než uzavřít, že žalobkyně neposuzovala podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. úvěruschopnost spotřebitele na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a tedy nemohla dospět k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
15. S ohledem na shora popsané má soud za to, že úvěrující společnost (žalobkyně) poskytla spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, a úvěrová smlouva je proto s odkazem na shora uvedenou judikaturu Nejvyššího soudu a Soudního dvora Evropské unie podle cit. ust. § 87 odst. 1 zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neplatná, a proto žalobkyni, nelze plnění z titulu smlouvy o kontokorentu přiznat. Žalobkyně tak mohla po žalovaném uplatnit toliko nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 2991 a násl. OZ.
16. Předně je přitom třeba zdůraznit, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o.z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 33 Cdo číslo dne datum). Nesplacenou výší jistiny úvěru dle výše uvedeného závěru je v projednávané věci částka ve výši 24 286 Kč (rozdíl poskytnuté částky ve výši 30 000 Kč a zaplacené částky ve výši 5 714 Kč), kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni.
17. S ohledem na výše uvedené soud ve zbývající části posuzovaného nároku (tedy včetně úroků z prodlení) žalobu zamítl jako nedůvodnou.
18. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen "o.s.ř.), podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 24 286 Kč a neúspěšná co do částky 16 334 Kč, tedy žalobkyně byla úspěšná z 60 % a neúspěšná ze 40 %. V rámci poměru úspěchu a neúspěchu tak, že přiznal žalobkyni, náhradu nákladů řízení v částce 841,80 Kč, přičemž tato částka představuje 20 % z jejich celkové výše. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 031 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle
§ 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 40 620 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, je možno rozhodnutí vykonat.