Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

61 C 209/2023-17

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Čermákovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 1 679,74 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se co do částky 1 679,74 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 5 039,22 Kč a úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 1 679,74 Kč od 21.1.2020 do zaplacení, zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba se co do částky 1 679,74 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 5 039,22 Kč a úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 1 679,74 Kč od 21.1.2020 do zaplacení, zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 29.6.2023 domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 1 679,74 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), se žalovaným dne 28.9.2010 uzavřela smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 36 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti při uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit celkem 66 096 Kč (půjčku 36 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 30 096 Kč) prostřednictvím 60 týdenních splátek ve výši 1 116 Kč Poslední splátka měla být uhrazena dne 22.11.2011. Žalovaný na pohledávku uhradil celkem 63 012 Kč. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020. Žalovaná částka se skládala z jistiny ve zbylé výši 1 679,74 Kč Žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení v kapitalizované výši 5 039,22 Kč a úroku z prodlení od 21.1.2020 do zaplacení z částky 1 679,74 Kč. Úrok z prodlení ve výši 5 039,22 Kč představuje úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 1 679,74 Kč od 30.11.2011, od marného uplynutí sedmidenní lhůty pro úhradu poslední splátky do 20.1.2020, tj. do doby uzavření smlouvy o postoupení pohledávek.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud podle rozhodl věc bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu ve smyslu ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak má za to, že žalovaný s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný dne 28.9.2010 uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o půjčce číslo dle které jí společnost poskytla půjčku ve výši 36 000 Kč. Žalovaný se zavázal k půjčce uhradit i souhrnný poplatek 30 096 Kč, a to ve 59 týdenních splátkách po 1 116 Kč (60. splátku ve výši 252 Kč). Žalovaný převzal půjčku v hotovosti, což stvrdil podpisem smlouvy. První splátka byla splatná 7. den po uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly i smluvní podmínky. Úroková sazba úvěrů poskytovaných bankami na kontokorentní úvěry v září 2010 činila 17,14 % (viz zdroj ČNB). Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020 žalobkyni. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzvána předžalobní výzvou.

5. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s  , , dle právních předpisů účinných do 31. 12. 2013.

Dle , , smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

Dle , , při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

Dle , , neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

Dle , , věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

Dle , , kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

Dle , , je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

6. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřela smlouvu o půjčce, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému půjčku 36 000 Kč. Žalovaný částku převzal a zavázal se ji uhradit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 30 096 Kč v 60 týdenních splátkách počínaje 7. dnem po uzavření smlouvy. Žalovaný uhradil na pohledávku částku 63 012 Kč. Úroková sazba kontokorentních úvěrů poskytovaných bankami v době uzavření smlouvy o půjčce, tj. září 2010, činila 17,14 % ročně. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávky.

7. Soud dospěl ohledně souhrnného poplatku k názoru, že souhrnný poplatek představuje v celé výši smluvní úrok, tedy odměnu za půjčení peněz. Soudu je z úřední činnosti známo, že právnická osoba anonymizováno, která rovněž na základě smluv o postoupení pohledávek nabyla ze smluv o půjčce uzavíraných společností právnická osoba pohledávky za dlužníky, definuje souhrnný poplatek v celé výši pouze jako smluvní úrok.

8. Soud tak posoudil souhrnný poplatek jako smluvní úrok z hlediska jeho přiměřenosti a shledal, že souhrnný poplatek (úrok) 30 096 Kč činí cca 107 % ročně, což ho činí nepřiměřeným. Otázkou nepřiměřenosti úroku ve spotřebitelských vztazích (tím předmětná smlouva o půjčce bezesporu je) se zabýval v četných rozhodnutích i NS ČR, který definoval nepřiměřený úrok zpravidla jako úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Lze připustit, že u půjčky na základě smluv uzavíraných mezi fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžnímiy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto - v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Není možné však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem. Ujednání o takto vysokém úroku (hrubě odporujícímu dobrým mravům) je neplatné podle obč. zák. (viz rozsudek NS ČR ze dne 27.2.2007, sp.zn. ). Z přehledu úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami spotřebitelům se splatností do jednoho roku v březnu 2005 soud nahlédl, že úroková sazba kontokorentních úvěrů se v době uzavření smlouvy o půjčky činila 17,14 % ročně. I přes zvýšenou míru rizikovosti, kterou zde pro právní předchůdkyni žalobkyně představovala smlouva o půjčce uzavřená se žalovaným (z obecné zkušenosti je soudu známo, že na nebankovní instituce se dlužníci obracejí až v okamžiku, kdy jim není vyhověno ze strany bank) nelze považovat úrok přesahující 100 % ročně za přiměřený. Rovněž nelze připustit, aby případná nepříznivá ekonomická situace dlužníků byla zneužívána ke generování nepřiměřených zisků věřitelů. Soud tak ujednání o úroku (souhrnném poplatku) shledal absolutně neplatným.

9. Soud následně žalovaným uhrazenou částku 63 012 Kč započetl na jistinu ve výši 36 000 Kč. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně tak byla uhrazena v plné výši. Důsledně tomu soud žalobu v plném rozsahu zamítl (viz výrok I. tohoto rozsudku).

10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku II tohoto rozsudku dle , dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném byl ve věci zcela úspěšný žalovaný. Soud však nezjistil, že by žalovanému nějaké náklady řízení vznikly, proto soud náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.