Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
37 C 261/2022-37
název soudu rozhodl samosoudcem Petrem Navrátilem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 281 250 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 281 250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 281 250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se svojí žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky 281 250 Kč s příslušenstvím coby zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou soudního řízení vedeného u název soudu (dále též„ OS“) pod sp. zn. spisová značka (dále též„ původní řízení“). Ve své žalobě zdůrazňovala, že původní řízení bylo zahájeno datum a dosud neskončilo. Poukazovala přitom na to, že v letech rok a rok se nekonalo žádné jednání. Svůj nárok pak uplatnila u žalované dne datum. Žalovaná jí v rámci mimosoudního vyrovnání vyplatila dne datum částku 218 750 Kč. Tuto částku však žalobkyně požadovala za nedostatečnou. K tomu uváděla, že původní řízení bylo zahájeno v době, kdy jí bylo 56 let; nyní jí je 72 let. Nadto předmět původního řízení bylo vypořádání společného jmění manželů, kdy podle žalobkyně se ani nejednalo o věc nijak složitou, neboť se v zásadě týkala pouze neustálé zjišťování ceny majetku. S ohledem na zvyšující se cenu nemovitostí, které jsou předmět vypořádání společného jmění manželů, jakož i neschopnost žalobkyně zajistit jejich vyplacení, pak vynesení rozsudku v původním řízení bude pro žalobkyni znamenat více problémů než užitku.
2. Žalobkyně se proto domáhala zaplacení částky 281 250 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od datum do zaplacení coby náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým řízením a náhrady nákladů řízení.
3. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne datum uvedla, že mezi stranami není sporu o tom, že žalobkyně u žalované uplatnila dne datum svůj nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“). K meritu věci žalovaná uvedla, že shledala, že původní řízení trvalo ve vztahu k žalobkyni 15 let a 7 měsíců a bylo nepřiměřeně dlouhé, tj. bylo zatíženo nesprávným úředním postupem ve smyslu § 13 OdpŠk. V činnosti soudu byly shledány prodlevy.
4. Dálku řízení je tak podle žalované nutné hodnotit jako nepřiměřenou a žalobkyni tak vznikla nemajetková újma ve smyslu § 31a OdpŠk. Podle žalované bylo namístě ve smyslu § 31a odst. 3 OdpŠk přiznat žalobkyni zadostiučinění v penězích ve výši 218 750 Kč. Samotná výše přiměřeného zadostiučinění byla stanovena dle algoritmu uvedeného ve sjednocujícím stanovisku název soudu sp. zn. Cpjn 206/2010 Částku 218 720 Kč, k níž se dospělo součinem sazby 20 000 Kč za jeden rok řízení, resp. 1 667 Kč za měsíc řízení (modifikované za prvý rok řízení částkou o 20 000 Kč nižší) a celkové délky řízení, jakož i ponížením takto vypočtené základní částky celkem o 25 %. Ze strany žalovaná přitom došlo k těmto snížením a zvýšením základní částky: ke snížení o 35 % z důvodu složitosti řízení a ke zvýšení o 10 % z důvodu postupu soudů v původním řízení.
5. S ohledem na to, že částka 218 750 Kč byla již žalobkyni žalovanou vyplacena, navrhovala žalovaná zamítnutí žaloby v plném rozsahu a rovněž požadovala náhradu nákladů řízení ve formě režijních paušálů za provedené úkony.
6. Podle § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. V dané věci soud na základě výsledku přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek. Soud tedy s ohledem na splnění podmínek předvídaných shora uvedeným ustanovením § 115a o. s. ř. věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání. Rozsudek byl vyhlášen dne datum.
7. Soud ve věci učinil následující skutkové závěry.
8. Z nesporných tvrzení účastníků a z předložených listin (stanovisko žalované ze dne datum) vzal soud za prokázané, že žalobkyně podáním doručeným žalované dne datum uplatnila svůj nárok na poskytnutí zadostiučinění z důvodu nepřiměřeně dlouhého řízení vedeného u název soudu pod sp. zn. spisová značka. Žalovaná žalobkyni částečně vyhověla svým stanoviskem ze dne datum a vyplatila jí částku 218 750 Kč dne datum.
9. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 OdpŠk představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).
10. Ze spisu vedeného u u název soudu pod sp. zn. spisová značka soud zjistil následující skutečnosti (vypočteny jsou jen nejpodstatnější úkony či rozhodnutí soudu a podání účastníků řízení). Dne datum byla podána žaloba žalobce jméno příjmení žalobu o vypořádání společného jmění manželů, týkající se movitých a nemovitých věcí. Žalobkyně v tomto řízení vystupovala jako žalovaná. Dne datum byla do spisu založená plna moc právní zástupkyně žalované. Usnesením ze dne datum byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku za žalobu. Dne datum byla do spisu založena další plná moc právního zástupce žalované. Dne datum pak právní zástupce žalované nahlížel do spisu. Dne datum se soudkyně vyjadřovala ke stížnosti žalované stran průtahů v řízení. Usnesením ze dne datum byla žalovaná vyzvána, aby se vyjádřila k žalobě. Tato se vyjádřila podáním ze dne datum. Přípisem ze dne datum byl žalobce vyzván, aby se vyjádřil k vyjádření žalované. Tento se vyjádřil dne datum. Přípisem ze dne datum a ze dne datum žádala Policie ČR sdělení o stavu řízení. Na to bylo soudem odpovězeno dne datum. Pokynem předsedy senátu bylo ústní jednání nařízeno na den datum. Při ústním jednání konaném dne datum účastníci řízení požádali o odročení jednání z důvodu možnosti vyřešit věc mimosoudně. Přípisem ze dne datum žalobce soudu sděloval, že k mimosoudní dohodě nedošlo. Pokynem soudce ze dne datum bylo nařízeno ústní jednání na den datum. Při tomto ústním jednání účastníci řízení vymezili masu společného jmění manželů a jednání bylo odročeno za účelem ustanovení znalce k ocenění nemovitostí na neurčito. Usnesením ze dne datum byl ve věci ustanoven znalec z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí. Spis byl znalci zaslán dne datum. Dne datum znalec soudu zaslal znalecký posudek. Usnesením s právní mocí dne datum byla znalci přiznána odměna. Pokynem soudce ze dne datum bylo nařízeno ústní jednání na den datum. Přípisem ze dne datum požádal žalobce o odročení jednání z důvodu rodinné dovolené jeho právního zástupce. Jednání tak bylo odročeno na den datum. Při ústním jednání konaném dne datum bylo provedeno dokazování listinami a jednání bylo za účelem doplnění dokazování odročeno na den datum. Žalovaná se vyjádřila ke stanovisku žalobce při jednání dne datum svým podáním ze dne datum. Jednání nařízené na den datum bylo odročeno z důvodu nepřítomnosti soudce na den datum. Při tomto ústním jednání si účastníci řízení vyjasňovali svá procesní stanoviska stran jednotlivých nemovitostí a jednání bylo odročeno za účelem doplnění dokazování na den datum. Dne datum bylo při ústním jednání provedeno dokazování listinami a současně účastníci řízení projednávali movité věci k vypořádání. Jednání bylo odročeno na den datum za účelem doplnění dokazování. Při ústním jednání konaném dne datum bylo provedeno dokazování listinami a byla vyslechnuta žalovaná. Jednání bylo odročeno za účelem doplnění dokazování výpovědí svědkyně stran objasnění poskytnutého daru na den datum. Při jednání konaném dne datum byla vyslechnuta svědkyně a bylo doplněno dokazování listinami. Jednání bylo za účelem vyhlášení rozsudku odročeno na den datum. Dne datum byl vyhlášen rozsudek ve věci samé. Tento byl pak doplněn rozsudkem ze dne datum. Proti rozsudku podal žalobce odvolání dne datum. Žalovaná se vyjádřila k odvolání žalobce podáním došlým soudu dne datum. Usnesením ze dne datum byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Usnesením ze dne datum byl žalobci vrácen přeplatek na soudním poplatku za odvolání. Věc byla předložena název soudu jako soudu odvolacímu dne datum. Pokynem předsedy odvolacího senátu ze dne datum bylo nařízeno odvolací jednání na den datum. Při tomto jednání si účastníci řízení sdělili svá procesní stanoviska a jednání bylo odročeno na den datum z důvodu možnosti vyřešit věc smírnou cestou. Dne datum sdělili účastníci řízení, že k smírnému vyřešení věci nedošlo. Z tohoto důvodu bylo odvolací jednání zrušeno pokynem předsedy senátu název soudu ze dne datum. Usnesením ze dne datum byl rozsudek soudu I. stupně zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Z tohoto usnesení se podává, že název soudu shledal rozsudek soudu I. stupně nepřezkoumatelným. Následně soud I. stupně zjišťoval, zda byl žalobci vrácen přeplatek na soudním poplatku za odvolání a to pokynem ze dne datum. Dne datum bylo účastníkům řízení rozesláno usnesení název soudu. Usnesením ze dne datum byl ve věci ustanoven znalec z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí. Dne datum byl znalci zaslán spis. Znalec předložil soudu znalecký posudek dne datum. Usnesením ze dne datum byla znalci přiznána odměna. Dne datum sdělovala žalovaná, že trvá na výslechu znalce u jednání. Pokynem soudce ze dne datum bylo nařízeno ústní jednání na den datum. Přípisem ze dne datum žádala žalovaná o nenařízení ústního jednání o letních prázdninách. Z tohoto důvodu soudkyně pokynem ze dne datum posunula termín jednání na den datum. Při ústním jednání konaném dne datum byl vyslechnut znalec a jednání bylo odročeno na neurčito za účelem ustanovení znalce k ocenění ceny leasingového práva vyplývající z leasingové smlouvy. Usnesením ze dne datum byla ve věci ustanovena znalkyně z oboru ekonomika, odvětví oceňování pohledávek a závazků. Spis byl znalkyni zaslán dne datum. Dne datum byl soudu předložen znalecký posudek. Usnesením ze dne datum byla znalkyni přiznána odměna. Přípisem ze dne datum soud dotazoval účastníky, zda žádají výslech znalkyně u jednání. Pokynem soudce ze dne datum bylo nařízeno ústní jednání na den datum. Z důvodu náhlé zdravotní indispozice soudce bylo jednání odročeno, jak vyplývá z úředního záznamu ze dne datum. Přípisem soudu ze dne datum byl žádán anonymizována tři slova o zaslání listin podstatných pro řízení. Další ústní jednání se konalo dne datum. Při tomto jednání si účastníci řízení vyjasňovali masu společného jmění a jednání bylo odročeno za účelem doplnění dokazování na den datum. Při tomto jednání byli vyslechnuti svědci, ve věci byl vyhlášen částečný rozsudek ve znění opravného usnesení ze dne datum. Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání dne datum. Z přípisu soudu ze dne datum se podává, že soud sděloval žalobci, že nebude předkládat spis s odvoláním název soudu, neboť nápravu provedl svým opravným usnesením. Usnesením ze dne datum byl ve věci ustanoven znalec z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí za účelem ocenění seníku (salaše). Znalecký posudek byl soudu předložen dne datum. Usnesením ze dne datum byla znalci přiznána odměna. Přípisem ze dne datum soud dotazoval účastníky řízení, zda žádají výslech znalce u jednání. Na to žalobce odpověděl podáním ze dne datum. Dne datum soud vydal opravné usnesení týkající se usnesení o přiznání znalečného. Usnesením ze dne datum byl ve věci ustanoven znalec z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí k doplnění znaleckého posudku ze dne datum (stanovení aktuální tržní ceny nemovitostí). Znalecký posudek byl soudu zaslán dne datum. Usnesením ze dne datum byla znalci přiznána odměna. Přípisem ze dne datum soud dotazoval účastníky, zda žádají výslech znalce při jednání. Pokynem soudce ze dne datum bylo nařízeno ústní jednání na den datum. Toto jednání bylo z důvodu dlouhodobé nemoci soudkyně odročeno na neurčito. Dne datum bylo při ústním jednání provedeno dokazování a jednání bylo odročeno na neurčito za účelem ustanovení revizního znalce k ocenění nemovitostí. Usnesením ze dne datum byl ve věci ustanoven znalec k vypracování revizního znaleckého posudku. Dne datum byl soudu předložen revizní znalecký posudek. Přípisem ze dne datum byl znalec vyzván k zaslání specifikace znalečného. Usnesením ze dne datum byla znalci přiznána odměna. Přípisem ze dne datum sděloval žalobce, že netrvá na výslechu znalce u jednání. Přípisem ze dne datum žalovaná vyjádřila nesouhlas se znaleckým posudkem. Pokynem soudce ze dne datum bylo nařízeno ústní jednání na den datum. Při tomto jednání byl vyslechnut znalec, bylo provedeno dokazování listinami a jednání bylo odročeno na den datum za účelem doplnění dokazování dotazem na anonymizováno úřad. Při ústním jednání konaném dne datum bylo doplněno dokazování listinami a jednání bylo odročeno na den datum za účelem vyhlášení rozhodnutí ve věci samé. Při tomto jednání byl vyhlášen rozsudek ve věci samé. Dne datum byla vedením soudu prodloužena lhůta k vyhotovení rozsudku do datum. Proti rozsudku podala žalovaná odvolání došlé soudu dne datum. Usnesením ze dne datum byla žalovaná vyzvána k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Věc byla předložena název soudu jako soudu odvolacímu dne datum. Dne datum nařídil název soudu jednání na datum.
11. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními.
12. Soud posuzoval danou věc ve světle následujících zákonných ustanovení.
13. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 téhož zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.
14. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, kterým je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.
15. Podle § 15 OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku, přičemž náhrady škody se poškozený může domáhat u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.
16. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, se podle tohoto zákona poskytuje též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí téhož zákona se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění přihlédne rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.
17. Jak je uvedeno shora, žalobkyně se domáhala zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla být způsobena v důsledku nepřiměřené délky řízení vedeného u OS. Soud se tedy zabýval důvodností uplatněného nároku především z toho pohledu, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu újmy.
18. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle zákona, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: (i) existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nepřiměřené délky řízení představující nesprávný úřední postup; (ii) vznik újmy a (iii) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou újmou (srov. např. rozhodnutí název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).
19. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (číslo Sb., dále jen„ Úmluva“) má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Délka řízení je ve smyslu judikatury název soudu (dále jen„ ESLP“) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naproti tomu i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.
20. Podle stanoviska název soudu, sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne datum, je třeba vnímat rozdíl mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem tzv. průtahů v jeho průběhu. K porušení práva na přiměřenou délku řízení dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. K přiměřenosti délky řízení název soudu dále uvádí, že je nutné vzít v úvahu dvě složky práva na spravedlivý proces, a to právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana účastníků. Nelze tedy vycházet z určité abstraktní a předem dané délky řízení, která by mohla být považována za přiměřenou, ale vždy je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu.
21. S přihlédnutím ke shora uvedenému se soud nejprve zabýval otázkou, zda v průběhu namítaného řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Při posuzování této otázky se tak soud (ve světle judikatury ESLP i název soudu) zabýval jednak celkovou délkou namítaného řízení, resp. rozhodným obdobím, a jednak tím, zda v jeho průběhu došlo k průtahům.
22. V dané věci začalo rozhodné období běžet dne datum (kdy byla do spisu založena plná moc právního zástupce žalobkyně), přičemž ke dni rozhodování soudu nebylo původní řízení skončeno. Celková doba rozhodného období ve vztahu k posuzované nemajetkové újmě žalobkyně tedy činila cca 16 let a 2 měsíce.
23. Posuzované řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy, přičemž soud I. stupně ve věci samé rozhodoval celkem třikrát (včetně vydání částečného rozsudku) a jedenkrát rozhodoval soud odvolací. Ke dni vydání rozsudku pak bylo řízení těsně před novým rozhodnutím název soudu. Soud konstatuje, že již samo řízení u několika stupňů soudní soustavy nutně muselo mít za následek prodloužení délky původního řízení. Ačkoli sice nelze klást k tíži účastníkům řízení, že využívají svých procesních práv daných jim vnitrostátním právním řádem, na druhou stranu ani nelze přičítat k tíži státu prodloužení délky řízení v důsledku nutnosti reagovat na takové návrhy či podání účastníků řízení (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia název soudu ze dne datum, sp. zn. Cpjn 206/2010).
24. Po hmotněprávní stránce soud hodnotí věc jako standardně obtížnou (resp. složitou). Po skutkové stránce podle přesvědčení soudu věc vykazovala vysokou náročnost, neboť obecně s tímto typem sporu (žaloba o vypořádání společného jmění manželů) je spojována vyšší skutková obtížnost věci v podobě rozsáhlejšího dokazování, dané i tím, že znalecké posudky sloužící k ocenění nemovitých či movitých věcí, musí být průběžně aktualizovány s ohledem na plynutí času. V původním řízení pak bylo byly vypořádávány movité i nemovité věci (např. i seník) a za tímto účelem byly vypracovány tři znalecké posudky. Také došlo k aktualizaci stávajících znaleckých posudků a k vypracování revizního znaleckého posudku. V řízení byla vyslechnuta žalovaná jako účastnice řízení, svědci a znalci a bylo provedeno rozsáhlé dokazování listinami. Dále byl zpracován znalecký posudek z odvětví ekonomika, obor pohledávky a závazky, k vypořádání pohledávek a závazků manželů. Jak již soud naznačil shora, předmětem vypořádání byl větší soubor společného jmění manželů zahrnující jak různé nemovitosti, tak i pohledávky a závazky, což svědčí o širším skutkovém rozsahu, se kterým se musel soud I. stupně vypořádat, resp. jej řádně objasnit. Po stránce skutkové proto soud považuje věc za velmi obtížnou (resp. velmi složitou). Ke složitosti z hlediska procesněprávního pak soud uvádí, že tu považuje za mírně obtížnější (resp. složitější). Soudy v původním řízení totiž mimo jiné musely ustanovovat znalce a rozhodovat o jejich odměně. V souhrnu tak soud hodnotí věc jako velmi obtížnou (resp. složitou).
25. Dále je třeba konstatovat, že žalobkyně se na celkové délce původního řízení nepodílela ve smyslu obstrukcí či nečinnosti. V této souvislosti se uvádí, že soud zaznamenal, že v průběhu řízení se žalobkyně snažila o urychlení řízení, a to stížností na průtahy. Soud zdůrazňuje, že není povinností účastníka se o urychlení řízení snažit. Jinými slovy, použití uvedených prostředků mu lze klást k dobru (zvýšený význam), nikoli k tíži (snížený význam).
26. Dále pokud jde o význam řízení, soud konstatuje, že platí, že u sporů majetkové povahy se standardní význam v souladu s ustálenou judikaturou civilních soudů presumuje (srov. stanovisko název soudu ze dne datum, sp. zn. Cpjn 206/2010). Na druhou stranu nelze přehlédnout, že z judikatury název soudu plyne, že řízení, jehož předmětem je vypořádání majetkových práv mezi (bývalými) manžely (bezpodílové spoluvlastnictví či společné jmění), bude zpravidla náležet svým významem mezi ta důležitější, a to zejména z toho důvodu, že se rozhoduje o podstatné části, či dokonce o veškerém majetku těchto účastníků (viz rozhodnutí název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). V projednávané věci se přitom jedná přesně o tento případ, pročež soud hodnotí význam řízení pro žalobkyni jako zvýšený. Soud si je přitom vědom toho, že k typovým aspektům stran významu řízení mohou přistoupit i aspekty individuální. Žalobkyně ovšem ani netvrdila (a logicky ani neprokázala), že by zde byly skutečnosti, které se vymykají obecnému (paušálnímu) vnímání důležitosti jednotlivých„ typů“ řízení či typových okolností na straně účastníků. Dlužno poznamenat, že není přitom ani rolí soudu, aby nad rámec tvrzení účastníků pátral po okolnostech svědčících pro zvýšení či snížený význam předmětu řízení pro poškozené, neboť by se tím mohl dopustit porušení zásady rovnosti účastníků řízení (viz rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).
27. Rovněž tak soud neshledal vyšší význam řízení pro žalobkyni z důvodu jejího věku, neboť vyšší věk poškozeného se hodnotí až v případě, přesáhne-li hranici 75 let (viz rozhodnutí název soudu, sp. zn. spisová značka). Podle uvedeného rozhodnutí„ není myšleno osobami v pokročilejším věku osoby starší 60ti let. Období věku od 60 do 74 let je považováno za rané stáří, zatímco věk nad 75 let za vlastní stáří. Osobami v pokročilejším věku je tedy myšleno osoby starší minimálně 75 let, vždy s ohledem na konkrétní okolnosti případu a zejména zdravotní stav konkrétního člověka.“. Žalobkyně s odkazem na její datum narození započal soudní řízení ve věku 56 let, aktuálně jí je 72 let, což nenaplňuje judikaturou sdělenou podmínku vyššího věku. Rovněž tak žalobkyně netvrdila žádné konkrétní skutečnosti ke svému zdravotnímu stavu, jež by svou povahou zakládaly zohlednění vyššího významu řízení, pakliže žalobkyně nedosahuje stanovené hranice věku.
28. Konečně pokud se jedná o postup soudů, coby jedno z klíčových kritérií pro posouzení přiměřenosti doby řízení, soud konstatuje, že v řízení bylo prokázáno, že docházelo k opakovaným průtahům, a to např. v období od datum do datum, v období od datum do datum, v období od datum do datum, v období od datum do datum, v období od datum do datum. Tato skutečnost se tak výraznějším způsobem projevila v celkové délce podkladového řízení. Jinak je třeba zmínit, že v období od datum do datum došlo k dlouhodobému onemocnění zákonného soudce, což se také promítlo do celkové doby řízení, nicméně s ohledem na jeho celkovou délku nikterak výrazně. Soud rovněž dodává, že prvý rozsudek soudu I. stupně byl název soudu na základě usnesení ze dne datum zrušen pro nepřezkoumatelnost a věc byla soudu I. stupně vrácena k dalšímu řízení. To, že došlo ke kasaci rozhodnutí soudu I. stupně z důvodu nepřezkoumatelnosti je ve smyslu judikatury název soudu třeba brát rovněž jako nesprávný úřední postup, který se podílel na celkové době řízení.
29. Lze proto shrnout, že soud vzal do úvahy všechna shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu, a s přihlédnutím k uvedeným skutkovým okolnostem a k relevantním zákonným ustanovením dospěl k závěru, že posuzované řízení bylo nepřiměřeně dlouhé (ostatně o tomto nebylo ani mezi účastníky sporu). Z uvedených důvodů soud uzavřel, že v dané věci došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 OdpŠk, čímž došlo též k porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě.
30. V důsledku porušení tohoto práva vznikla žalobkyni nemajetková újma, jejíž vznik se předpokládá (jde o vyvratitelnou právní domněnku). Porušení práva na přiměřeně dlouhé řízení je tedy bez dalšího spojeno se vznikem nemajetkové újmy. Bylo tudíž na žalované, aby vznik újmy vyvracela, která tak však nečinila.
31. S ohledem na shora uvedené a na skutečnost, že byly splněny kumulativní podmínky pro vznik nároku, soud dospěl k závěru, že požadavek žalobce na zaplacení přiměřeného zadostiučinění v penězích je co do základu oprávněný, když samotné konstatování porušení práva (k němuž sám ESLP nepřistupuje často) se soudu nejeví jako zcela dostatečné.
32. Soud na základě kritérií stanovených shora citovaným § 31a odst. 3 OdpŠk (k nimž se v konkrétních souvislostech v dané věci vyjádřil podrobněji již výše) shledal přiměřeným odškodnit nemajetkovou újmu žalobkyně částkou 197 167 Kč.
33. Při stanovení dané částky soud vycházel (v souladu se Stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia název soudu ze dne datum, sp. zn. Cpjn 206/2010) ze sazby 20 000 Kč za první dva roky řízení a 20 000 za každý další rok řízení (tj. za 16 let řízení 300 000 Kč) a dále 1667 Kč za každý další měsíc řízení (tj. 3 333 Kč za další 2 měsíce řízení). Soud zdůrazňuje, že s ohledem na délku původního řízení nebylo na místě přiznat nižší základní částku; původní řízení totiž soud považuje za dlouhé (srov. rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).
34. Vypočtená základní částka ve výši 303 333 Kč byla ponížena o 20 % odpovídající tomu, že se na rozhodování opakovaně podílely soudy dvou stupňů soudní soustavy. Dále byla vypočtená částka ponížena o 50 % z důvodu složitosti původního řízení (zejm. s ohledem na vysokou skutkovou složitost věci). Naopak vypočtená částka byla navýšena o 20 % z důvodu postupu soudů v původním řízení (z důvodu podílu orgánů státu na jeho délce dané jednotlivými delší dobu trvajícími a opakovanými průtahy a také skutečností, že rozsudek soudu I. stupně byl název soudu zrušen pro nepřezkoumatelnost). Soud na tomto kritériu nevolil vyšší procentuální ohodnocení z důvodu, že v zásadě se odškodňuje celková délka řízení, tedy i období, v němž k průtahům či nečinnosti nedochází. Toto procentuální ohodnocení proto soud shledává jako dostačující. Dále byla vypočtená částka navýšena o 15 % z důvodu vyššího významu řízení pro žalobkyni. Co se týče ostatních základních kritérií, byť se jedná o jejich demonstrativní výčet, soud neshledal žádná další způsobilá kritéria uvedenou částku zvýšit či naopak ponížit. Ve výsledku tedy došlo k modifikaci základní částky jejím ponížením o 35 %, tj. na výslednou částku 197 167 Kč. S ohledem na to, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaná žalobkyni již zaplatila částku 218 750 Kč, soud žalobu výrokem I. v celém rozsahu zamítl.
35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. v souladu s § 146 odst. 1 o. s. ř. K tomu soud uvádí, že při posuzování otázky nákladů řízení vzal do úvahy, že žalovaná plnila žalobkyni částku ve výši 218 750 Kč ve lhůtě podle § 15 odst. 1 OdpŠk. Žalované, která nebyla v řízení zastoupena a nedoložila výši hotových výdajů, tak v dané věci vznikl nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši 300 Kč odpovídající paušální náhradě za 1 úkon (písemné vyjádření k žalobě). Uvedené je odůvodněno ustanovením § 1 odst. 3 ve spojení s § 2 odst. 3 zmíněné vyhlášky č. 254/2015 Sb. Lhůta k plnění byla v nákladovém výroku stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. část věty před středníkem, neboť ke stanovení lhůty delší nebo plnění ve splátkách soud neshledal žádné důvody.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k název soudu prostřednictvím název soudu.
Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může
se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.