Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 211/2023-47

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Ludmilou Papicovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro 28 313 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 22 013 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 590,14 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 953,35 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 15 582,61 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 582,61 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 22 013 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 590,14 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 953,35 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 15 582,61 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 582,61 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši 28 313 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba (dále jen„ věřitel“) uzavřel se žalovanou dne 3. 3. 2019 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutou zápůjčku částku 22 013 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 6 742 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za administrativní zpracování půjčky a flexibilní splácení ve výši 8 530 Kč a poplatek za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 6 741 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli v hotovosti ve 100 týdenních splátkách ve výši 441 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 31. 1. 2021. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem částku 15 700 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Předmětem žaloby je dlužná jistina ve výši 15 582,61 Kč, dlužný poplatek ve výši 12 730,39 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 8 590,14 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 953,35 Kč, přičemž se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru, tj. ode dne 16. 6. 2021 do 14. 12. 2022.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala. Na výzvu soudu dle , zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu , a proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle již v podané žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením bez jednání.

3. Soud učinil z provedených důkazů následující skutková zjištění:

4. Ze smlouvy o zápůjčce, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba (dále jen„ věřitel“) uzavřel se žalovanou dne 3. 3. 2019 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutou zápůjčku částku 22 013 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 6 742 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za administrativní zpracování půjčky a flexibilní splácení ve výši 8 530 Kč a poplatek za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 6 741 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli v hotovosti ve 100 týdenních splátkách ve výši 441 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 31. 1. 2021.

5. Ze zákaznické karty, že právní předchůdce žalobkyně prověřil úvěruschopnost žalované na základě rozhodnutí o přiznání rodičovského příspěvku. Žalovaná v zákaznické kartě uvedla, že bydlí v nájmu, je svobodná, má základní vzdělání, má jednu vyživovací povinnost, je na rodičovské dovolené a měsíční příjem představuje rodičovský příspěvek ve výši 12 000 Kč. Odhadované měsíční výdaje má ve výši 4 000 Kč.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022, ze seznamu postoupených pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky a z podacího lístku, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 byla pohledávka za žalovanou z titulu smlouvy o zápůjčce postoupena na žalobkyni, postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 16. 12. 2022, ve kterém byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky do 10 dnů po obdržení dopisu.

7. Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne 1. 6. 2023 a z podacího lístku, že žalovaná byla dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 1. 6. 2023 vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.

8. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

9. Právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba (dále jen„ věřitel“) uzavřel se žalovanou dne 3. 3. 2019 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutou zápůjčku částku 22 013 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 6 742 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za administrativní zpracování půjčky a flexibilní splácení ve výši 8 530 Kč a poplatek za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 6 741 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli v hotovosti ve 100 týdenních splátkách ve výši 441 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 31. 1. 2021. Právní předchůdce žalobkyně prověřil úvěruschopnost žalované na základě rozhodnutí o přiznání rodičovského příspěvku. Žalovaná v zákaznické kartě uvedla, že bydlí v nájmu, je svobodná, má základní vzdělání, má jednu vyživovací povinnost, je na rodičovské dovolené a měsíční příjem představuje rodičovský příspěvek ve výši 12 000 Kč. Odhadované měsíční výdaje má ve výši 4 000 Kč. Žalovaná na svůj dluh uhradila částku 15 700 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 byla pohledávka za žalovanou z titulu smlouvy o zápůjčce postoupena na žalobkyni, postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 16. 12. 2022, ve kterém byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky do 10 dnů po obdržení dopisu. Žalovaná byla dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 1. 6. 2023 vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.

10. Dle ustanovení , (dále jen „“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

11. Dle ustanovení , má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa splnění. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána. Nezáleží na tom, zda její cena mezi tím stoupla nebo klesla.

12. Dle ustanovení , při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věci lepší jakosti, ale téhož druhu.

13. Podle ust. , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle ust. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle ust. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

16. Dle ustanovení může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

17. Dle ustanovení , 2 , postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.

18. Dle ustanovení , postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje.

19. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru: žalobkyně v řízení prokázala, že je ve věci aktivně legitimována, neboť prokázala, že na ni prostřednictvím smlouvy o postoupení pohledávek přešla žalobní pohledávka.

20. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná pouze částečně. Žalovaná vystupovala v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel, neboť ze smlouvy nevyplynulo, že by se jednalo o podnikatele a žádný z účastníků to ani netvrdil. Povinností žalobkyně, resp. jejího právního předchůdce před poskytnutím úvěru tedy bylo zkoumat schopnost žalované splácet úvěr. Soud dospěl k závěru, že žalobkyni se nepodařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy její právní předchůdce provedl řádné posouzení úvěruschopnosti žalované. K tomu soud uvádí, že dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , dostupný na webová adresa). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z., je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 o. z. absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu.

21. Pokud má být zachován smysl a účel citované úpravy, je třeba, aby žalobkyně zjistila řádně a s odbornou péčí, na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, na straně jedné příjmy a dosavadní dluhové zatížení klienta, a na straně druhé pak přinejmenším základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Takovými výdaji jsou zejména náklady na bydlení, dopravu, stravování, ošacení apod. Při hodnocení výdajů spotřebitele je totiž nutno brát v potaz i jistou rezervu na různé nepravidelné a neplánované výdaje, které lze u každé osoby v průběhu trvání smluvního vztahu let zajisté očekávat. Požadavek odborné péče nelze omezovat jen na samotný myšlenkový proces„ posouzení“ dodaných čísel představujících příjmy a výdaje, ale je třeba jej vztáhnout i na zhodnocení dostatečnosti, úplnosti a věrohodnosti shromážděných podkladů.

22. Soud po provedeném dokazování konstatuje, že v tomto konkrétním případě právní předchůdce žalobkyně neposoudil úvěruschopnost žalované řádně, když z údajů poskytnutých žalovanou vyplývá, že žalovaná je na rodičovské dovolené a jejím jediným příjmem je rodičovský příspěvek ve výši 12 000 Kč měsíčně. Věřitel rovněž vůbec neprověřil tvrzené měsíční výdaje žalované, když se spokojil s pouhým odhadem měsíčních výdajů žalované.

23. S ohledem na uvedené skutečnosti tedy soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně nedostál své povinnosti s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalované, tedy aby mohl učinit závěr o tom, že žalované po vynaložení běžných výdajů a po úhradě všech dalších závazků zbude taková částka, aby mohla věřiteli pravidelně splácet sjednané splátky úvěru. Jinými slovy, posouzení úvěruschopnosti ze strany věřitele je třeba považovat za zcela formální, jemuž nelze přiznat právní ochranu.

24. Tato skutečnost tak zakládá absolutní neplatnost smlouvy o úvěru dle ustanovení

25. Nároky z této neplatné smlouvy je pak třeba vypořádat dle ustanovení § 2993 o. z. z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. Za dané situace tak má žalobkyně nárok pouze na vydání poskytnuté jistiny ve výši 22 000 Kč ponížené o platby žalované ve výši 15 700 Kč, tedy částky 6 300 Kč v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele) (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum rozhodnutí, č. j. spisová značka). Ve vztahu k době přiměřené možnostem spotřebitele nese břemeno tvrzení a důkazní sám spotřebitel, resp. v daném řízení žalovaná. Jelikož žalovaná k otázce svých možností vrátit poskytnutou jistinu ničeho netvrdila a v řízení byla nečinná, soud jí uložil žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku splnit v obecné třídenní lhůtě, a to v souladu s ustanovením věta před středníkem

26. Ve zbývajícím rozsahu pak byla žaloba z důvodů již výše uvedených zamítnuta.

27. O náhradě nákladů řízení ve výroku III. pak soud rozhodoval dle ustanovení , když žalovaná by jakožto převážně procesně úspěšný účastník řízení měla nárok na náhradu nákladů řízení, žalované však dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.