Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

36 C 133/2023-29

Okresní soud Praha-západ rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Behrem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený údaje o zástupci

proti žalovanému: celé jméno žalovaného, datum narození, trvale bytem adresa žalovaného,

o 10849 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 5 512 Kč se zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky 5 512 Kč za dobu od datum do zaplacení, a to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na poměrnou náhradu nákladů 213 Kč, ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 5 512 Kč se zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky 5 512 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, a to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na poměrnou náhradu nákladů 213 Kč, ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení 10849 Kč s příslušenstvím, protože nesplnil beze zbytku peněžité závazky z úvěrového vztahu, založeného smlouvou z datum, v jehož rámci získal úvěr 10 tis. Kč za poplatek 330 Kč, a za další poplatky, sjednané odkazem na sazebník. Součástí smluvních ujednání bylo právo žalobce požadovat po žalovaném smluvní pokutu při prodlení se splácením úvěru, a to 3% z nesplacené části úvěru, tedy 255 Kč. Dluh 10849 Kč se stává s neuhrazené jistiny 8487 Kč, poplatků 330 Kč, 594 Kč, 294 Kč a 489 Kč, spojených s poskytnutím úvěru, tzv. bezpečnou splátkou, dále za SMS zprávy, a za prodloužení splatnosti desetiprocentním odkladem splatnosti.; a dále z již uvedené smluvní pokuty 255 Kč, a konečně z účelně vynaložených nákladů předsoudního vymáhání 400 Kč. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, vyšel žalobce ze zjištění jeho příjmů, nahlížel též do nebankovního registru klientských informací, a pokud jde o jeho výdaje, vyšel z určitého statistického modelu, jenž staví na určitém výpočtu kreditorního skóre klienta.

Žalovaný se nevyjádřil.

Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím zjištěním a k celkovému závěru o skutkovém stavu věci: účastníci uzavřeli datum smlouvu o úvěru, žalobce jako úvěrující, žalovaný jako úvěrovaný. Jednalo se o úvěr na částku 10 tis. Kč za úrok a poplatky podle sazebníku, s ujednáním o smluvní pokutě 3% z nesplacené jistiny, zde tedy v hodnotě 255 Kč za prodlení s úhradou splátky. Součástí smluvního ujednání byly též náklady za vymáhání pohledávek. Žalovaný měl splatit úvěr s poplatkem 330 Kč do 30 dnů od jeho poskytnutí; v důsledku různých zpoplatněných služeb žalobce respektoval oddložení splatnosti, a splátky (smlouva o úvěru, sazebník poplatků, občanský průkaz žalované, výpis žalobce z obchodního rejstříku). Žalobce vyplatil úvěr žalovanému v den uzavření smlouvy, žalovaný za celou historii úvěrového vztahu splatil pouze tři splátky (interní doklad o výplatě úvěru, výpis z úvěrového účtu, tvrzení žalobce). Žalobce si ověřil úvěruschopnost žalovaného tak, že zjistil údaje o jeho poměrech: je zaměstnán se mzdou 23,4 tis. Kč, děti nemá; žije s partnerkou, která má mzdu 26,7 tis. Kč. Žalovaný na jiných závazcích splácí 2360 Kč měs. Žalobce také nahlédl ohledně žalovaného do registrů isir, merky, solus a ciribis. Dále si žalobce nechal předložit výpis z účtu žalovaného u Raiffeisenbank za leden 2022 s příjmy 26,3 tis. Kč a s výdaji témž 26 tis. Kč. Dále žalobce provedl úvahu podle vlastní interní metodiky (listiny k úvěruschopnosti).

Podle z.č. , platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Podle z.č. , platí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

Podle § a 87 z.č. , o spotřebitelském úvěru platí, že

Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele

(1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

(2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

Důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele

(1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

(2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

(3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

Soud hodnotil provedené důkazy zvlášť a v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje ke všemu, co za řízení vyšlo najevo. Žalobce sice prokázal, že účastníci uzavřeli v tvrzeném postavení úvěrovou smlouvu a že žalovanému úvěr vyplatil, nicméně svou povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného založil do značné míry na popisu své metodiky, tedy určitého hodnotícího statistického modelu (pokud jde o výdaje spotřebitele). Soud dospěl k závěru, že namísto sofistikovaného odůvodnění určitého modelu, který může být v určitých případech správný (efektivní), se v této věci očividně minul s účelem směrnice č. 2008/48/ES, jakož i s úpravou povinnosti zkoumat úvěruschopnost, neboť žalovaný splatil jen tři splátky (resp. původní splatnost uhradit úvěr s poplatky do 30 dnů od výplaty evidentně nedodržel), přičemž v době, kdy si úvěr bral, měl na bankovním účtu prakticky stejné příjmy jako výdaje. Pokud by žalobce řádně zkoumal faktická aktiva a pasiva žalovaného, mohl by dospět k lepším závěrům, zda bude schopen úvěr splácet, namísto spolehnutí se na statistický model. Soud proto hodnotil postup žalobce jako kontrastující k proveditelným úkonům úvěráře, jenž mohl a měl po žalovaném žádat doložení jeho majetkových poměrů k vzetí si úvěru. Nadto je třeba uvést, že existuje v právních databázích (např. v Automatizovaném systému právních informací - ASPI) několik desítek rozhodnutí krajských soudů k výkladu §§ 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, z nichž se podává, že se výdaje spotřebitele mají řádně zkoumat. Jakkoli je soud toho názoru, že nejlepším důkazem o úvěruschopnosti spotřebitele je jeho objektivní platební morálka v rámci konkrétního úvěrového vztahu, v této věci žalovaný splatil pouze tři splátky, aniž by bylo zřejmé, že se jedná o jeho svévoli. Jestliže věc nasvědčuje tomu, že žalovaný neměl dostatek prostředků, je nezbytné, aby úvěrující řádně prokázal splnění své povinnosti zkoumat úvěruschopnost spotřebitele. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o úvěru nebyla uzavřena platně a že žalobci náleží pouze nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle o.z. a nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle o.z. a podle nař. č. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k dodatečnému plnění. Ve zbývajícím rozsahu (poplatky z úvěru, úrok z úvěru, smluvní pokuty, náklady předsoudního vymáhání) žalobu zamítl, neboť neměla podklad v platné smlouvě. Soud vypočetl výši bezdůvodného obohacení tak, že od jistiny úvěru 10 tis. Kč odečetl plnění žalovaného z datum ve výši 1504 Kč, dále z číslo, číslo, číslo, datum vždy po jedné koruně, dále z datum ve výši 1490 Kč, a z datum ve výši 1 Kč Celkem žalovaný uhradil 4488 Kč, což činí při rozdílu k částce 10 tis. Kč, výsledných 5512 Kč. Úrok z prodlení přiznal soud od data zesplatnění úvěrových závazků, tedy od datum, kdy byl již žalovaný objektivně v prodlení.

O nákladech řízení rozhodl soud podle ,2 a podle , když úspěšnějšímu žalobci přiznal poměrnou náhradu 9,44 % (10 tis. – číslo = číslo, což je úspěch – neúspěch číslo = 1024 Kč, což je 9,44% žalované částky). Výpočet náhrady zohlednil tyto náklady: soudní poplatek 800 Kč, odměnu zástupce žalobce za tři úkony právní služby, tj. za převzetí věci, za sepis upomínky a za sepis žaloby 3 x 300 Kč podle vyhl.č. , advokátního tarifu, a dále paušální náhradu hotových výdajů 3 x 100 Kč podle a 1 x 300 Kč podle advokátního tarifu; a dále náhradu daně z přidané hodnoty 21% z odměn a paušálů ve výši 252 Kč. Součtem náhrada činí 2252 Kč. S ohledem na částečný úspěch přiznal soud žalobci poměrnou náhradu číslo x 0,944 = 213 Kč. Žalovaný ji musí zaplatit k rukám zástupce žalobce podle

Lhůty k plnění určil soud obecné třídenní podle , když důvod k jinému určení nezjistil, a to ani podle z.č. , o spotřebitelském úvěru.

Poučení:

Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení, ke zdejšímu soudu. O odvolání rozhodne Krajský soud v Praze.

Nesplní-li povinný účastník povinnosti podle rozsudku řádně a včas, bude se moci oprávněný účastník domáhat splnění návrhem na výkon rozhodnutí.