Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
15 C 158/2023-32
Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Brožovou v právní věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO,
se sídlem adresa žalobkyně,
zastoupen anonymizováno jméno příjmení, se sídlem adresa
proti;
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum,
bytem adresa žalovaného,
EPR číslo, o zaplacení částky 37 375,56 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 771 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po částce 500 Kč, splatných ke každému 20. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně dále domáhala zaplacení částky 15 604,56 Kč spolu s úrokem ve výši 8,5 % ročně jdoucím z částky 34 949,56 Kč od datum do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně jdoucím z částky 34 949,56 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaným úrokem ve výši 9 210,31 Kč od datum do datum a kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 707,12 Kč od datum do datum, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 588 Kč k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokátky se sídlem v obec, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 771 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po částce 500 Kč, splatných ke každému 20. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně dále domáhala zaplacení částky 15 604,56 Kč spolu s úrokem ve výši 8,5 % ročně jdoucím z částky 34 949,56 Kč od [datum] do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně jdoucím z částky 34 949,56 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným úrokem ve výši 9 210,31 Kč od [datum] do [datum] a kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 707,12 Kč od [datum] do [datum], zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 588 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem v [obec], do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 37 375,56 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru, kterou s žalovaným uzavřela dne datum. Na základě této smlouvy žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 48 000 Kč, který žalovaný čerpal dne datum ve výši 47 510 Kč, částka 490 Kč představovala poplatek za poskytnutí úvěru. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 14,50 % ročně v 72 měsíčních splátkách po 1 011 Kč. Žalovaný neuhradil splátky splatné dne datum, datum a datum, žalobkyně proto ke dni datum úvěr zesplatnila a žalovaného vyzvala k jeho úhradě. K nesplacené části úvěru a úrokům dále žalobkyně požadovala úhradu poplatků ve výši 2 426 Kč, které představuje poplatek za kolektivní pojištění schopnosti splácet ve výši 576 Kč (12 x 48 Kč) a zbytek představují poplatky za zaslání upomínek (3 x 500 Kč, 1 x 350 Kč) dle sazebníku poplatků, který byl součástí smlouvy. Žalovaný na dluh uhradil celkem 25 739 Kč, dále na dluh neuhradil nic ani přes zaslanou předžalobní výzvu.
2. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru žalobkyně uvedla, že k ní čerpala informace z bankovních registrů, které obsahují informace o porušení platební morálky, delikvenci, ale i o všech poskytnutých obchodech, dále nebankovních registrů (NRKI, příjmení), do nichž přispívají i jiné finanční instituce poskytující úvěry, insolvenčním rejstříku, Centrální evidenci exekucí, databázi o neplatných dokladech apod. Následně vyšla z čestného prohlášení žalovaného, že jeho čistý příjem je 30 000 kč, příjem jeho manželky 20 000 Kč, zkontrolovala obrat na běžném účtu žalovaného, kde dosahoval pravidelný měsíční příjem žalovaného 70 232 Kč a byly tam zaznamenány i údaje o jeho odchozích platbách. Při určení výdajů vycházela z částky 35 346 Kč, kde byly zahrnuty výdaje žalovaného na jiné závazky u žalobkyně ve výši 8 156 Kč, výdaje na závazky u jiných poskytovatelů úvěru ve výši 13 640 Kč. Dále byly v této částce zahrnuty výdaje na bydlení 3 000 Kč a částka životního minima.
3. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil a k jednání soudu, které bylo nařízeno na den datum, se ani bez omluvy nedostavil. Z účasti na tomto jednání se žalobkyně omluvila, soud proto věc projednal v nepřítomnosti obou účastníků (§ 101 odst. 3 o.s.ř.) a vycházel přitom z obsahu spisu a důkazů, které k žalobě připojila žalobkyně.
4. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že žalovaný a žalobkyně uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 48 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu úrokem ve výši 14,5% ročně (celkem 72 719, 29 Kč) v 72 měsíčních splátkách po částce 1 011 Kč, spolu s částkou 48 Kč na pojištění. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a sazebník poplatků, 490 Kč pak činil poplatek za poskytnutí úvěru. Z účetního dokladu bylo zjištěno, že úvěr byl žalovanému vyplacen na účet č. bankovní účet dne datum ve výši 47 510 Kč. Dopisem ze dne datum byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu ve výši 9 359,61 Kč do datum, jinak nastane k tomuto datu splatnost celé pohledávky. Dopis byl podán poštovní přepravě datum a zůstal žalovaným nevyzvednutý. Z předžalobní upomínky a podacího archu bylo zjištěno, že žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván před podáním žaloby dopisem ze dne datum.
5. Z historického výpisu z úvěrového účtu bylo zjištěno, že žalovaný uhradil celkem 28 splátek.
6. Z žádosti o poskytnutí úvěru bylo zjištěno, že žalovaný žalobkyni před poskytnutím úvěru sdělil, že je ženatý, má středoškolské vzdělání s maturitou, jeho pravidelný měsíční příjem plyne ze závislé činnosti a měsíčně dosahuje částky 30 000 Kč. Manželka pak dosahuje čistého příjmu 20 000 Kč. Vyživovací povinnost má vůči 2 dětem ve věku do 10 let. Jeho náklady na bydlení jsou 3 000 Kč, na pojištění a spoření po 500 Kč, splácí již hypoteční úvěr ve výši 421 000 Kč po částce 7 000 Kč měsíčně a další spotřebitelské úvěry ve výši 91 000 Kč v měsíční splátce 1 640 Kč. K tomu žalovaný doložil výpis ze svého účtu č. bankovní účet od datum do datum. Z něho bylo zjištěno, že z tohoto účtu žalovaný nehradí žádné své výdaje, alespoň za dané období, na účet jsou připisovány platby, z velké části však jde o platby – převod mezi vlastními účty žalovaného, vklady v hotovosti, úhrada od jiné fyzické osoby a mzda.
7. Po provedeném dokazování tedy dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
8. Společnost žalující uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta na účet k volnému využití částka 47 510 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok sjednaný ve smlouvě ve výši 14,5 % ročně splácet v pravidelných měsíčních splátkách po částce 1 011 Kč + hradit částku 48 Kč na pojištění schopnosti splácet. Při posuzování úvěruschopnosti vycházela žalobkyně při poskytování úvěru především z toho, jaké informace jí o sobě poskytl žalovaný. Žalovaný před poskytnutím úvěru v žádosti uvedl, že jeho příjmy plynou ze závislé činnosti a dosahují částky 30 000 Kč měsíčně, je ženatý a jeho manželka má čisté příjmy 20 000 Kč měsíčně. Dále má vyživovací povinnost vůči dvěma nezletilým dětem ve věku do 10 let. Již splácí hypoteční úvěr ve výši 421 000 Kč (měsíčně po částce 7 000 Kč), jiné úvěry, půjčky a zápůjčky ve výši 91 000 Kč (po částce 1 640 Kč měsíčně). Jeho ostatní výdaje jsou pouze 200 Kč, výdaje spojené s bydlením činí 3 000 Kč a pojištění a spoření ho stojí celkem1000 Kč měsíčně. K ověření těchto informací žalobkyně vycházela z výpisu z účtu žalovaného č. bankovní účet od datum do datum. Žalovaný na dluh zaplatil celkem částku 25 739 Kč, neuhradil pak splátku splatnou datum, datum a datum. Dopisem ze dne datum žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužných splátek do datum, jinak nastane k tomuto datu splatnost celé pohledávky. Žalobkyně pak žalovaného k úhradě dluhu vyzvala před podáním žaloby.
9. Podle § 2395 o.z. ve znění účinném od 1.1.2014 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
11. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Podle nálezu Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 4129/18 má poskytovatel úvěru, když dlužník je v postavení spotřebitele, jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu úvěruschopnost plánovaný úvěr splatit. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně, nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná. Dle výkladu vyšších soudů je potřeba shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vkládat tak, že porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádně zkoumat a posoudit úvěruschopnost žadatele o spotřebitelský úvěr je sankcionována absolutní neplatností úvěrové smlouvy, ke které soudy přihlíží z úřední povinnosti.
14. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
15. V dané věci se proto soud zabýval nejprve tím, zda spolu žalovaný a žalobkyně uzavřeli platnou smlouvu o úvěru, tedy tím, zda žalobkyně jako poskytovatel úvěru splnila řádně své povinnosti zabývat se úvěruschopností žalovaného jako žadatele o spotřebitelský úvěr, než s ním vstoupila do smluvního vztahu. Podle výše citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel úvěru povinen posoudit schopnost žadatele o úvěr poskytnutý úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných jak od spotřebitele, tak z jiných zdrojů. To však v daném případě žalobkyně dle názoru soudu neučinila; vyžádala si za tímto účelem informace o příjmové a výdajové stránce žalovaného přímo od žalovaného, nicméně k posouzení jeho majetkové situace takový postup nestačí. Žalobkyně zejména neověřila žádným způsobem tvrzené výdaje žalovaného, vycházela pouze z informací, které jí v žádosti sdělil, a použila k tomu svého modelového způsobu výpočtu. Ačkoliv již skutečnost, že měsíční náklady žalovaného na bydlení, pokud žije se 4 člennou rodinou, činí pouze 3 000 Kč a jeho ostatní výdaje toliko 400 Kč, mohla vzbudit u žalobkyně určité pochybnosti, když není nikde zohledněna částka, jež by sloužila k nezbytnému uspokojení základních potřeb vyživovaných dětí. Co se týká výdajů, věděla žalobkyně již před uzavřením smlouvy, že žalovaný splácí i další úvěry, včetně úvěru hypotečního, nicméně nevyžádala si k ověření od žalovaného za účelem prověření výdajové stránky žalovaného žádné listiny, z nichž by tyto měsíční výdaje bylo možné ověřit. Jelikož ani v případě zjišťování příjmů žalovaného nepostupovala žalobkyně zcela obezřetně, když nezjišťovala ani neověřovala, kde je žalovaný zaměstnán a zda má pracovní smlouvu na dobu neurčitou, jaké jsou jeho pravidelné příjmy v řadě alespoň několika měsíců za sebou apod, nemohla učinit dostatečně relevantní závěr, že žalovaný bude schopen nový úvěr skutečně uhradit. Liknavý postup poskytovatele úvěru v případě získávání a ověřování si údajů o majetkové situaci žadatele o spotřebitelský úvěr již řeší i judikatura vyšších soudů (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) a dovozuje, že„ věřitel, který vyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, nedostál své povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr“. Odborná péče věřitele, kterou má povinnost věnovat žadateli o úvěr a jeho majetkové situaci, v sobě totiž musí zahrnovat i řádné prověřování údajů poskytovaných žadatelem o úvěr, včetně jeho výdajů, a to vyžádáním si příslušných listiny (výpisů z účtu, nájemní smlouvy, potvrzení o měsíčních úhradách na bydlení apod.). Protože žalobkyně v dané věci zejména výdajovou stránku žalovaného, ale ani zcela dostatečně tu příjmovou, neprověřila, nemohla v potřebném rozsahu správně vyhodnotit ani schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Soud proto dospěl k závěru, že je smlouva o úvěru absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 580 odst. 1 a § 588 o.z..
16. Žalobkyni však v daném případě vznikl nárok na vydání plnění představujícího vyplacený úvěr v podobě bezdůvodného obohacení, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalovaný, který obdržel dne datum na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru částku 47 510 Kč, uhradil právní žalobkyni toliko částku 25 739 Kč. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky 21 771 Kč a ve zbytku žalobu s ohledem na výše uvedené jako nedůvodnou zamítl.
17. Jelikož ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je ustanovením speciálním k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských úvěrů“ spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti, jež odvisí nikoliv od výzvy věřitele k plnění, ale od soudem určené nové doby splatnosti, nevznikl v tuto chvíli žalobkyni ani nárok na úhradu úroků z prodlení (viz. příjmení, příjmení, příjmení, příjmení, příjmení, Zákon o spotřebitelském úvěru, komentář,, C.H.beck, 2017, dále rozhodnutí NS ČR 33 Cdo 3675/2021). Soud v dané věci určil splátky žalovaného ve výši 500 Kč měsíčně, jež se mu jevily jako přiměřené s ohledem na zjištěné skutečnosti v této věci a dále rovněž s ohledem na to, že žalovaný byl v řízení zcela nečinný a k věci se nijak nevyjádřil.
18. O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodováno podle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalobkyně byla ve věci úspěšnějším účastníkem a to v rozsahu 16%. Soud jí proto přiznal v tomto rozsahu právo na náhradu nákladů tohoto řízení, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 496 Kč, odměnu podle § 14b vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby po 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) a náhradu hotových výdajů za tyto tři úkony po 100 Kč. Protože je advokátka plátkyní DPH, náleží dále náhrada za tuto daň.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného.
Nesplní-li povinný dobrovolně a včas, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho splnění prostřednictvím výkonu rozhodnutí či exekuce.