Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
16 C 129/2023-34
název soudu rozhodl soudkyní celé jméno řešitele ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 93 425,66 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 47 666,86 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 606,31 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 47 666,86 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení
částky 45 758,80 Kč,
kapitalizovaného úroku ve výši 13 467,10 Kč,
úroku ve výši 15 % ročně z částky 91 169,66 Kč od datum do zaplacení,
kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z prodlení ve výši 1 531,66 Kč,
zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 45 758,80 Kč od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 47 666,86 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 606,31 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 47 666,86 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 45 758,80 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 13 467,10 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 91 169,66 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z prodlení ve výši 1 531,66 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 45 758,80 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 93 425,66 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za období od datum do datum ve výši 3 137,97 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 93 425,66 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 26,28 % za období od datum do datum z částky 91 169,66 Kč ve výši 13 467,10 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 91 169,66 Kč od datum do zaplacení a náhrady nákladů řízení.
2. Žalobu odůvodnila žalobkyně tvrzením, že dne datum uzavřela žalovaná s žalobkyní smlouvu o revolvingovém úvěru číslo v rámci které žalované byl poskytnut revolvingový úvěr. Sjednaný úvěrový rámec činil původně 30 000 Kč, dne datum byl navýšen na 45 000 Kč, následně dne datum byl navýšen na 80 000 Kč a konečně byl dne datum navýšen na 120 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 4 % z aktuální dlužné částky. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná celkem načerpala částku ve výši 166 888 Kč a na poskytnutý úvěr celkem uhradila částku 119 221,14 Kč. Žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas a žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni datum. příjmení 93 425,66 Kč sestává z neuhrazené jistiny ve výši 91 169,66 Kč, poplatků ve výši 156 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvních pokut účtovaných ve výši 1 500 Kč. Konkrétně se pak jedná o následující neuhrazené poplatky za vedení účtu ve výši 39 Kč, a to splatný dne datum, dne datum, dne datum a dne datum Smluvní pokutu žalobkyně požaduje na základě smlouvy (oddíl Důsledky nesplácení úvěru) a podkapitoly odst. 9.1. úvěrových podmínek. Žalobkyně je oprávněna v případě prodlení s úhradou splátky účtovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Vzhledem k opakujícímu se prodlení žalované s úhradou splátek jí byla smluvní pokuta do zesplatnění naúčtována celkem ve výši 1 500 Kč. Žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované na základě informací od žalované a lustrací v registrech NRKI, příjmení a ISIR a dále pomocí úvěrové karty a statistického modelu. K dotazu soudu žalobkyně uvedla, že při navyšování úvěrového rámce ke dni uzavření jednotlivých dodatků opětovně nezkoumala úvěruschopnost žalované, neboť shledala, že postačuje zkoumání úvěruschopnosti v rozsahu provedeném ke dni uzavření smlouvy o úvěru.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
4. Žalobkyně souhlasila s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. a vzhledem k tomu, že se žalovaná k této otázce nevyjádřila, soud předpokládá, že proti tomuto postupu nemá námitek podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. Ve věci bylo možno rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů a současně rozhodnutí soudu nebylo založeno na závěru o neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání.
5. Z účastníky předložených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění.
6. Žalobkyně se dne datum smlouvou o úvěru zavázala žalované přenechat peněžní prostředky ve výši úvěrového rámce 30 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky s roční úrokovou sazbou 26,28 % splatit v měsíčních splátkách ve výši 4 % z dlužné částky. Smlouva byla uzavřena u zprostředkovatele právnická osoba a první čerpání ve výši 25 888 Kč bylo za účelem úhrady ceny zboží (notebooku). Ve smlouvě bylo zahrnuto pojištění schopnosti splácet s měsíční úhradou 5,9 % z minimální splátky úvěru bez úhrady pojištění. Pro případ, že žalovaná nevrátí úvěr v den jeho splatnosti, je žalobkyně oprávněna účtovat účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním, které jsou vypočteny na základě skutečně provedených úkonů, ke dni uzavření úvěrové smlouvy je výše nákladů vypočtena na minimálně 100 Kč za měsíc vymáhání a tato částka se může v budoucnu měnit podle reálných nákladů vstupujících do kalkulace, dále je žalobkyně oprávněna účtovat smluvní pokutu 500 Kč a jednorázovou smluvní pokutu po zesplatnění ve výši 10 % ze splatné jistiny úvěru, úroků a úhrady za pojištění, maximálně však 0,1 % denně z dlužné částky a úrok z prodlení ve výši dle platného nařízení vlády. Smlouva obsahuje výčet poplatků, mimo jiné poplatek za vedení účtu ve výši 39 Kč Součástí smlouvy jsou úvěrové podmínky. Na začátku smlouvy je uvedeno, že žalovaná je svobodná, nemá děti, bydlí v nájmu a je zaměstnaná ve právnická osoba a.s. od dubna 2014 s čistým měsíčním příjmem 24 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti činí 26 000 Kč (zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne datum)
7. Dodatkem k úvěrové smlouvě ze dne datum byl úvěrový rámec navýšen na částku 45 000 Kč, dodatkem ze dne datum na 80 000 Kč a konečně dodatkem ze dne datum na částku 120 000 Kč (zjištěno z dodatků k úvěrové smlouvě s přiděleným variabilním symbolem číslo ze dne datum, ze dne datum a ze dne datum)
8. Podle č. l. 9 úvěrových podmínek v případě, že se žalovaná opozdí s úhradami dle smlouvy nebo smlouvy o úvěru z karty je žalobkyně oprávněna účtovat účelně vynaložené náklady na vymáhání (např. na upomínku nebo inkasní agenturu), jejichž výši žalobkyně klientovi písemně oznámí. V případě úplně první upomínky za trvání smlouvy účelně vynaložené náklady účtovat nebude. V případě prodlení se zaplacením splátky nebo jiné platby, je žalobkyně oprávněna účtovat také smluvní pokutu ve výši 500 Kč. V případě prodlení po zesplatnění, je žalobkyně oprávněna účtovat jednorázovou smluvní pokutu 10 % z nezaplacené jistiny, úroků a úhrady za pojištění. (zjištěno z úvěrových podmínek)
9. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná celkem čerpala 166 888 Kč (součet řádku„ jistina“ a„ CoC jistina“ tabulky s nadpisem Rekapitulace) a na poskytnutý úvěr celkem uhradila 119 221,14 Kč. Žalobkyně účtovala žalované poplatek za vedení účtu ve výši 39 Kč mimo jiné dne datum, dne datum, dne datum a dne datum Náklady spojené s vymáháním pohledávky žalobkyně účtovala v celkové výši 1 100 Kč, na což již započetla úhradu žalované 500 Kč. Dne datum, dne datum a dne datum uplatnila žalobkyně smluvní pokutu pokaždé ve výši 500 Kč. Dne datum žalobkyně revolvingový úvěr zesplatnila. (zjištěno z výpisu čerpání, splátek a úhrad)
10. Před uzavřením smlouvy žalobkyně provedla lustraci žalované v registrech NRKI, MVČR, JAP_PUJCKA, příjmení, a ISIR s negativním výsledkem. Žalobkyně vycházela z informací sdělených žalovanou, tedy že žalovaná je svobodná, bydlí v podnájmu a nemá děti, dále uvažovala čisté měsíční příjmy žalované ze zaměstnání ve výši 24 000 Kč, příjem partnera 26 000 Kč měsíčně a splátky jiným společnostem uvedené v žádosti ve výši 6 000 Kč (zjištěno z potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik ze dne datum)
11. Žalovaná ke dni sjednání úvěru již měla dva existující splátkové úvěry a dále jeden nesplátkový úvěr. Jedná se o úvěry 1) ze dne datum s jistinou 100 100 Kč, nesplacenou částí jistiny 98 094 Kč a měsíční splátkou 1 661 Kč, 2) ze dne datum s čerpanou jistinou 6 990 Kč a zůstatkem jistiny 1 020 Kč a měsíční splátkou 360 Kč 3) úvěr z kreditní karty ze dne datum úvěrovým rámcem 60 000 Kč. Podle úvěrové zprávy má žalovaná 3 ukončené splátkové úvěry. (zjištěno z úvěrové zprávy)
12. Žalobkyně dopisem ze dne datum, který byl odeslán dne datum úvěr prohlásila za splatný v plné výši. Žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 100 883,58 Kč nejpozději do 14 dnů od sepsání této výzvy. (z výzvy ze dne datum a podacího archu)
13. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne datum; výzva byla odeslána žalované dne datum (zjištěno z výzvy ze dne datum a podacího archu)
14. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně se dne datum smlouvou o úvěru zavázala žalované přenechat peněžní prostředky ve výši úvěrového rámce 30 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky s roční úrokovou sazbou 26,28 % splatit v měsíčních splátkách ve výši 4 % z dlužné částky. Dodatkem k úvěrové smlouvě ze dne datum byl úvěrový rámec navýšen na částku 45 000 Kč, dodatkem ze dne datum na 80 000 Kč a dodatkem ze dne datum na částku 120 000 Kč. Žalovaná celkem čerpala částku ve výši 166 888 Kč a na poskytnutý úvěr celkem uhradila 119 221,14 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně provedla lustraci žalované v registrech a při posouzení úvěruschopnosti vycházela z údajů, které žalovaná sdělila zprostředkovateli úvěru a výše dosavadních splátek žalované. Žalovaná před poskytnutím úvěru již měla závazky z jiných úvěrů s měsíčními splátkami v celkové výši nejméně 2 021 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu výzvou ze dne datum, a to do 14 dnů od sepsání výzvy; výzva byla odeslána žalované dne datum.
15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
16. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
17. Podle ustanovení § 86 odst. 1 , 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
18. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
19. Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.
20. Podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1 .
21. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
22. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku , plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
23. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla sjednána smlouva o úvěru a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 o. z. v postavení podnikatele a žalovaná ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru.
24. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015 -39,„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru číslo Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , že„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele.“
25. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalované. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci sp. zn. C číslo, OPR- právnická osoba proti GK)
26. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že posoudila úvěruschopnost žalované s odbornou péčí. Žalovaná ve smlouvě deklarovala příjmy ze zaměstnání ve výši 24 000 Kč. Své skutečné příjmy ze zaměstnání ani jiné příjmy však žalovaná nedoložila žádnými relevantními listinami (jako jsou například výplatní pásky, pracovní smlouva nebo výpis z běžného účtu). Žalobkyně tedy nezjistila skutečné příjmy žalované v době posuzování žádosti o úvěr. Celkové příjmy domácnosti, případně příjmy partnera nebyly nijak prověřovány nebo doloženy, a proto k tomuto údaji vůbec při posouzení úvěruschopnosti nelze přihlížet. Pokud jde o výdaje, pak žalobkyně vyšla pouze z úvěrové zprávy a provedených lustrací a dále z údaje minimální uvěřitelné výdaje domácnosti, což je statistický údaj obsahující součet životních minim členů domácnosti, splátky žadatele a očekávané minimální náklady na bydlení stanovené kontrolovanou osobou normativně pevně daným výpočtem založeným na statistických datech publikovaných Českým statistickým úřadem a Ministerstvem práce a sociálních věcí, který vychází z počtu osob v domácnosti, včetně vyživovaných dětí a velikosti obce. Žalobkyně, respektive zprostředkovatel úvěru, vůbec neprověřili, jaké jsou skutečné měsíční výdaje žalované např. v souvislosti s bydlením v nájmu. Před uzavření úvěrové smlouvy ze dne datum žalovaná již měla 3 závazky z jiných úvěrů s měsíčními splátkami v celkové výši nejméně 2 021 Kč.
27. Zákon o spotřebitelském úvěru předpokládá při prověřování úvěruschopnosti spotřebitele individuální posouzení jak příjmů, tak výdajů žadatele o úvěr a tuto vysoce kvalifikovanou činnost není možno obcházet používáním statistických údajů. Vzhledem k tomu, že žalobkyně věrohodným způsobem skutečné příjmy a výdaje žalované neprověřila na základě aktuálních, nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od žalované, nelze než uzavřít, že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí řádně neposoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně měla postupovat o to pečlivěji a důkladněji a podrobně zkoumat majetkové a příjmové poměry žalované a její životní náklady v situaci, kdy měla informace o již existujících závazcích žalované. Nadto zákon o spotřebitelském úvěru v ustanovení § 86 odst. 1 ukládá poskytovateli úvěru vypořádat se s otázkou schopnosti žalovaného splácet předmětný úvěr v případě každého navýšení úvěrového limitu a v žádném případě nelze souhlasit se žalobkyní, že bylo dostatečné provedení prvotního posouzení úvěruschopnosti žalované a nebylo potřeba provádět tuto analýzu při každém navýšení úvěrového limitu. Úvěrový limit byl navýšen dokonce na čtyřnásobek oproti původnímu úvěru.
28. Žalobkyně neposuzovala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí, jak vyžaduje právní úprava, a proto soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovení § 86 odst. 1 , 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích a dalších plněních (§ 576 o. z.).
29. Žalobkyně má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2993 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, jinými slovy na vrácení toho, co žalované plnila. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované prostředky ve výši 166 888 Kč. Žalovaná dosud na pohledávku žalobkyně uhradila 119 221,14 Kč. Žalovaná je tedy povinna žalobkyni vydat bezdůvodné obohacení ve výši 47 666,86 Kč.
30. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož žalovaná ke svým schopnostem a možnostem vrátit poskytnutou jistinu neuvedla ničeho, dospěl soud k závěru, že je se svým plněním v prodlení a žalobkyně má nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 47 666,86 Kč ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku , a to od datum do zaplacení. Žalovaná byla prokazatelně vyzvána k plnění pohledávky dopisem ze dne datum, který byl žalované odeslán dne datum. Za použití právní domněnky v § 573 občanského zákoníku se má za to, že zásilka byla doručena třetí pracovní den po odeslání. Žalovaná byla vyzvána k plnění ve lhůtě 14 dní od sepsání výzvy, tj. nejpozději do datum a ode dne datum je tak v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení žalobkyni. Žalobkyně se domáhala kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za období od datum do datum ve výši 3 137,97 Kč, nicméně za toto období činí kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky 47 666,86 Kč částku 1 606,31 Kč, ve zbytku byl kapitalizovaný zákonný úrok zamítnut. Ode dne datum do zaplacení má žalobkyně nárok na běžící zákonný úrok z prodlení z částky 47 666,86 Kč. Úrok z prodlení od datum do zaplacení z částky převyšující 47 666,86 Kč byl zamítnut. Výše zákonných úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
31. Z důvodů uvedených shora potom soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.
32. Lhůtu k plnění soud určil jako třídenní podle § 160 odst. 1 věta před středníkem zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř. “), neboť ze spisu se nepodávají žádné skutečnosti, pro které by soud uložil žalované plnit v delší lhůtě nebo ve splátkách.
33. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaná byla po zohlednění veškerého příslušenství (včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozhodnutí) v řízení převážně úspěšná, avšak v souvislosti se soudním řízením jí žádné náklady nevznikly a soud proto rozhodl, že právo na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.