Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 167/2023-49

název soudu rozhodl samosoudkyní celé jméno řešitele ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 19 205 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 14 000 Kč od datum do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení

částky 3 945 Kč,

zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 17 945 Kč od datum do datum,

zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 945 Kč od datum do zaplacení,

částky 1 260 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 883 Kč, k rukám Mgr. jméno příjmení, advokáta, se sídlem adresa, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 14 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 945 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 17 945 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 945 Kč od [datum] do zaplacení, částky 1 260 Kč. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 883 Kč, k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [adresa], do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 945 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 17 945 Kč od datum do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně ze zůstatku jistiny úvěru od datum do datum v kapitalizované výši 1 260 Kč. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne datum uzavřela žalobkyně elektronicky se žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč. Žalobkyně uvedla, že zkoumala schopnost žalovaného předmětný úvěr splácet ve smyslu ust. , 2 , o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně nejprve zjistila u žalovaného celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Dále žalobkyně ověřila, zda se žalovaný nenachází v registrech, a to centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku, registru neplatných dokladů, bankovním a nebankovním registru klientských informací. příjmení měsíční příjem žalovaného činil 26 773 Kč, což žalobkyně ověřila z výpisu z účtu žalovaného. Úvěr byl žalovanému vyplacen prostřednictvím bankovního převodu dne datum v částce 7 300 Kč, dne datum v částce 4 000 Kč a dne datum v částce 2 700 Kč. Úvěr se stal splatným dne datum. Žalovaná jistina sestává z jistiny úvěru 14 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 3 450 Kč a poplatku za službu„ Presto“ 495 Kč. Žalobkyně je oprávněna v souladu s  VOP a Sazebníku požadovat v případě prodlení žalovaného úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu. Žalobkyně uplatňuje smluvní pokutu pouze za prvních 90 dnů prodlení. Žalovaný na pohledávku žalobkyně dosud neuhradil ničeho.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne datum ve spojení se Sazebníkem soud zjistil, že se žalobkyně dne datum zavázala poskytnout žalovanému v jeho prospěch částku až do výše 14 000 Kč jako spotřebitelský úvěr s postupným čerpáním a žalovaný se zavázal úvěr splatit nejpozději do datum. Dále se žalovaný zavázal zaplatit poplatek za vybrané volitelné služby, a to službu Presto za cenu 165 Kč jednorázově a poplatek za sjednání úvěru ve výši podle Sazebníku Součástí smlouvy je mimo jiné Sazebník. Podle čl. 1 Sazebníku činí poplatek za poskytnutí úvěru 22 % poskytnuté částky. Žalovaný smlouvu podepsal pomocí SMS kódu.

6. Ze sdělení k posouzení úvěruschopnosti nadepsané Obecné principy posuzování a filozofie Společnosti soud zjistil, že žalobkyně deklaruje interní postupy při posuzování úvěruschopnosti klientů, a to mimo jiné kontrolou občanského průkazu a náhledem do externích registrů. Příjem klienta má být věrohodně a nezpochybnitelně doložen, pouhé konstatování a deklarativní uvedení výše příjmu je zcela nedostatečné a je překážkou při sjednání úvěru. Pokud jde o výdaje, žalobkyně pracuje nejenom s údaji uvedenými klientem, ale i s faktickým dopočítáváním výdajů spotřebitele, kterým určuje jejich minimální výši mimo jiné s ohledem na situaci ve společně hospodařící domácnosti spotřebitele a region trvalého bydliště. Pro kladné vyřízení žádosti o úvěr musí disponibilní příjem spotřebitele dosahovat minimálně výše, která je dostačující pro splácení dané požadované financované částky.

7. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného brala v úvahu následující údaje. Žalovaný žije v domácnosti sám, výše pravidelných měsíčních výdajů: 15 000 Kč, výše ověřeného čistého měsíčního příjmu: 26 773 Kč, výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem: 28 000 Kč, regionální koeficient: 1, počet nepracujících členů ve společně hospodařící domácnosti: 0, rezerva pro výdaje: 500 Kč, vypočítané minimální výdaje: 11 860Kč, disponibilní příjem: 11 200 Kč.

Anonymizovaný odstavec.

9. Z dokumentu nadepsaného anonymizována dvě slova soud zjistil, že příjem byl žalovaným doložen prostřednictvím bankovního výpisu, který obsahoval příjmové transakce a čistý měsíční příjem žalovaného žalobkyně uvažovala ve výši částka.

10. Z fotokopie občanského průkazu soud zjistil, že žalobkyně měla k dispozici kopii občanského průkazu žalovaného.

11. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli a třech potvrzení o provedení platby soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému na jeho účet dne datum částku 7 300 Kč, dne datum částku 4 000 Kč a dne datum částku 2 700 Kč, v souhrnu tedy 14 000 Kč.

12. Z dokumentu údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru soud zjistil, že tento dokument obsahuje informace o žalobkyni, popis základních vlastností spotřebitelského úvěru, údaje o nákladech spotřebitelského úvěru, aj. Uvedený dokument není podepsán žalovaným.

13. Z dokumentu autorizace ověření totožnosti soud zjistil, že žalobkyně ověřila totožnosti žalovaného prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet č. bankovní účet, a to dne datum.

14. Z předžalobní upomínky ze dne datum a podacího lístku ze dne datum soud zjistil, že žalovanému byla dne datum odeslána výzva k plnění, a to ve lhůtě 3 dní, přičemž žalovaný byl upozorněn na možné soudní vymáhání pohledávky.

15. Soud s ohledem na níže rozvedený právní závěr nečinil zjištění z důkazů Všeobecnými obchodními podmínkami a souhlasu se zpracováním osobních údajů, neboť uvedené důkazy jsou pro právní posouzení věci nadbytečné.

16. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně se dne datum zavázala poskytnout žalovanému v jeho prospěch částku až do výše 14 000 Kč jako spotřebitelský úvěr s postupným čerpáním a žalovaný se zavázal úvěr s poplatkem za vybrané volitelné služby ve výši 165 Kč a poplatkem za sjednání úvěru ve výši 22 % jistiny úvěru splatit nejpozději do datum. Žalobkyně poskytla žalovanému na jeho účet v souhrnu 14 000 Kč. Žalobkyně při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného vyšla z údajů, které žalovaný uvedl v žádosti o úvěr, z výpisu z běžného účtu žalovaného a kopie občanského průkazu. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzýván předžalobní upomínkou odeslanou dne datum, a to ve lhůtě 3 dní.

17. Podle , (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Podle , o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

19. Podle ustanovení , 2 , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

20. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem

21. Podle o. z. věty první , plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

22. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru podle o. z. a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu žalobkyně vystupovala ve smyslu o. z. v postavení podnikatele a žalovaný ve smyslu o. z. jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava , o spotřebitelském úvěru.

23. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39,„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle , o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru číslo Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , že„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele.“

24. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalovaného. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci sp. zn. C číslo, OPR- právnická osoba proti GK)

25. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že jí žalovaný poskytl informace o svém měsíčním příjmu a výdajích tím, že jí zpřístupnil výpis z účtu, a na základě toho bylo možno posoudit jeho úvěruschopnost s odbornou péčí, a dále že žalobkyně tyto poměry prověřovala na základě lustrací žalovaného v externích registrech, a to mimo jiné výpisu z centrální evidence exekucí, výpisu z insolvenčního rejstříku a bankovního a nebankovního registru klientských informací. Pokud jde o příjmy žalovaného, žalobkyně vycházela z průměrného měsíčního příjmu žalovaného ve výši 26 773 Kč, čemuž přibližně výpis z účtu odpovídá. Výpis z běžného účtu žalovaného však nepokrývá měsíce červen a červenec 2021, kdy byl předmětný úvěr poskytnut, a není tak zcela aktuální ve vztahu k datu poskytnutí úvěru a žalobkyně si nemohla učinit věrný obraz o příjmové a výdajové situaci žalovaného bezprostředně před poskytnutím úvěru, což je také podstatné. Výdaje žalovaného žalobkyně dle svých tvrzení nezkoumala z žádných dalších dokladů nad rámec výpisu z účtu žalovaného. Z předloženého výpisu z účtu soud zjistil, že nejméně v květnu a dubnu 2021 byly výdaje žalovaného vyšší, než jeho příjmy ze zaměstnání a přesahovaly žalobkyní uvažované výdaje použité při výpočtu disponibilní částky žalovaného. Je tedy zjevné, že nejméně v květnu a dubnu již žalovaný neměl žádné volné prostředky pro splátky předmětného úvěru. Pro pozdější období nebyly poměry žalovaného ze strany žalobkyně prokázány žádným způsobem. Případně provedené lustrace v dostupných databázích nejsou pro splnění zákonné povinnosti dostatečné, neboť úvěrující má podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru primárně vycházet z nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Nicméně žádné provedené lustrace nebyly žalobkyní prokázány. Soud byl připraven žalobkyni poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení a o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení ve smyslu , 3 , nicméně žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u ústního jednání této možnosti zbavila. Zákon o spotřebitelském úvěru předpokládá při prověřování úvěruschopnosti spotřebitele individuální posouzení jak příjmů, tak výdajů žadatele o úvěr. Žalobkyně neunesla důkazní břemeno o tom, že věrohodným způsobem skutečné výdaje žalovaného prověřila na základě aktuálních, nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od žalovaného, a že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí řádně posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr.

26. S ohledem na shora popsané shledal předmětnou úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou podle , o spotřebitelském úvěru. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích a dalších plněních ( o. z.).

27. Žalobkyně má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. o. z. ve spojení se speciálním ustanovením věty třetí , o spotřebitelském úvěru. Jinými slovy má žalobkyně nárok na vrácení toho, co žalovanému plnila. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný žalobkyni nevrátil ničeho. Žalovaný na svou obranu netvrdil ani neprokazoval, že by žalobkyni na předmětnou pohledávku cokoliv uhradil. Žalovaný je tedy povinen žalobkyni zaplatit 14 000 Kč.

28. Podle je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož žalovaný ke svým schopnostem a možnostem vrátit poskytnutou jistinu netvrdil a neprokázal ničeho, dospěl soud k závěru, že je se svým plněním v prodlení a žalobkyně má nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 14 000 Kč ve smyslu ustanovení , a to od datum do zaplacení. Žalovaný byl prokazatelně vyzván k plnění pohledávky dopisem ze dne datum, který byl žalovanému téhož dne odeslán. Za použití právní domněnky v  se má za to, že zásilka byla doručena třetí pracovní den po odeslání, tedy dne datum. Žalovaný byl vyzván k plnění ve lhůtě tří dní, tedy do datum a ode dne následujícího je tak žalovaný v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení žalobkyni. Výše zákonných úroků z prodlení je stanovena Žalobkyně se domáhala úroků z prodlení v nižší výši, než stanoví nařízení.

29. Z důvodů uvedených shora potom soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.

30. Lhůtu k plnění soud určil podle věta před středníkem jako třídenní, neboť ze spisu se nepodávají žádné skutečnosti, pro které by soud uložil žalovanému plnit v delší lhůtě nebo ve splátkách.

31. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením , , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 15 257,41 Kč (po započtení příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku) a neúspěšná co do částky 7 165,27 Kč (po započtení veškerého příslušenství včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku). Žalobkyně tedy byla úspěšná z 68 % a neúspěšná z 32 %. Po porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci soud přiznal žalobkyni 36 % vzniklých nákladů řízení. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, mimosmluvní odměny advokáta, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19 205 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis návrhu ve věci) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč Celkem náklady řízení žalobkyně představují částku 2 452 Kč a z této částky soud přiznal žalobkyni 36 %, tedy po zaokrouhlení částku 883 Kč. Soud nepřiznal náhradu nákladů řízení za podání žalobkyně ze dne datum, neboť obsahuje doplnění a upřesnění žaloby, které mělo být obsahem již samotné žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) a nejedná se proto o úkon právní služby ve smyslu advokátního tarifu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.