Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
16 C 242/2023-29
název soudu rozhodl samosoudkyní celé jméno řešitele ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 49 610,64 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 20 000 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení
částky 29 610,64 Kč,
kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 916,35 Kč,
kapitalizovaného úroku ve výši 5 653,62 Kč,
zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 23 662,06 Kč od datum do datum,
zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 662,06 Kč od datum do zaplacení,
a úroku ve výši 18,70 % ročně z částky 23 662,06 Kč od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 29 610,64 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 916,35 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 653,62 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 23 662,06 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 662,06 Kč od [datum] do zaplacení, a úroku ve výši 18,70 % ročně z částky 23 662,06 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 49 610,64 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za období od datum do datum ve výši 2 916,35 Kč, kapitalizovaného úroku za období od datum do datum ve výši 5 653,92 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 23 662,06 Kč od datum do zaplacení a úroku ve výši 18,7 % ročně z částky 23 662,06 Kč od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne datum uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba se žalovaným smlouvu o úvěru číslo na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč. Tuto částku převzal žalovaný v hotovosti při podpisu smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit poplatek ve výši 30 987 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 20 971 Kč s úrokovou sazbou ve výši 18,70 % ročně, odměny za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 6 968 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti formou 12 měsíčních splátek po 5 916 Kč Poslední splátka měla být uhrazena dne datum. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Žalovaný na pohledávku žalobkyně celkem uhradil 20 000 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovaným řádně a včas uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 23 662,06 Kč ode dne datum, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední dlužné částky, úrokem ve výši 18,70 % ročně. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného předmětný úvěr splácet ve smyslu ust. § 84 - 89 zákona č. 257/2016 Sb. pomocí tzv.„ karty zákazníka“ a žalovaným předložených listin.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve věci bylo možno rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů a současně rozhodnutí soudu nebylo založeno na závěru o neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání.
4. Z účastníky předložených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění. právnická osoba, tj. právní předchůdkyně žalobkyně, se dne datum zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 40 000 Kč a žalovaný se zavázal uvedenou částku navýšenou o poplatek 30 987 Kč vrátit, z čehož částka 20 971 Kč měla představovat úrok, částka 1 500 Kč poplatek za zpracování a částka 6 968 Kč poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení. Žalovaný měl plnit společnosti právnická osoba v 12 měsíčních splátkách splatných vždy ke konci splátkového období, přičemž první splátkové období začalo běžet dnem uzavření smlouvy. Výše splátky činila 5 916 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky. Žalovaný podpisem smlouvy stvrdil, že převzal částku 40 000 Kč v hotovosti (ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum). Žalovaný do tzv. zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr písemně prohlásil, že je zaměstnaný a jeho čistý měsíční příjem činí 35 231 Kč, další příjem domácnosti ve výši 24 000 Kč, jeho odhadované měsíční výdaje činí 5 000 Kč měsíčně a na splátky u jiných společností platí 6 000 Kč měsíčně. Dále uvedl, že žije ve vlastním bytě, je ženatý, má učňovské vzdělání. K tomuto prohlášení žalovaný obchodnímu zástupci doložil pracovní smlouvu a daňové přiznání za rok 2018 (ze zákaznické karty ze dne datum). Žalovaný na splátkách půjčky uhradil celkově 20 000 Kč (z tabulky umoření vyhotovené dne datum). Pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12 2022 s účinností ke dni datum (ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně přílohy – Seznam pohledávek str. 8). právnická osoba oznámila žalovanému, že pohledávku ze smlouvy o úvěru číslo postoupila žalobkyni a zároveň vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 76 895,46 Kč do deseti dnů od doručení; výzva byla odeslána žalovanému dne datum (z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum a z podacího lístku ze dne datum). Žalovanému byla dne datum odeslána předžalobní výzva (z předžalobní upomínky ze dne datum a podacího lístku).
5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba se dne datum zavázala žalovanému přenechat peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky navýšené o poplatek 30 987 Kč splatit ve 12 měsíčních splátkách ve výši 5 916 Kč Částku 40 000 Kč převzal žalovaný v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný celkem uhradil žalobkyni částku 20 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni a žalovanému tuto skutečnost písemně oznámila. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzýván také předžalobní upomínkou.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
8. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.
11. Podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
12. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
13. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
14. Pohledávka společnosti právnická osoba za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena v souladu s ustanovením § 1879, 1887 občanského zákoníku na žalobkyni, která tím vstoupila do práv věřitele vůči žalovanému a je tak v této věci aktivně věcně legitimována k podání žaloby.
15. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 o. z. v postavení podnikatele a žalovaný ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
16. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39,„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru číslo Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, že„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele.“
17. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalovaného. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci sp. zn. C číslo, OPR- právnická osoba proti GK)
18. K písemné výzvě soudu žalobkyně dne datum sdělila, že žalovaný její právní předchůdkyni poskytl informace, na základě nichž bylo možno posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, a to konkrétně z údajů poskytnutých žalovaným v tzv. zákaznické kartě a z výměru sociální podpory. Do okamžiku rozhodnutí ve věci žalobkyně žádné důkazy, nad rámec zákaznické karty, soudu neposkytla, naopak sdělila, že právní předchůdkyně žalobkyně ani žalobkyně nemají k dispozici zmiňované kopie dokladů žalovaného, neboť uchazeči o úvěr dokumenty a doklady zástupci věřitele pouze předkládají při sjednávání a uzavírání smlouvy. Soud tak nemá žádnou možnost, jak prohlášení žalovaného v zákaznické kartě ověřit, když žalobkyně relevantní listiny prokazující výši příjmů a výdajů žalovaného soudu nedoložila a nedisponuje jimi, a to ačkoliv má poskytovatel úvěru podle § 78 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru povinnost uchovávat dokumenty týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Za situace, kdy žalobkyně soudu sdělila, že další listinné důkazy není schopna doložit, soud již žalobkyni nepoučoval ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. o neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene a uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí neposoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, v důsledku čehož je smlouva o úvěru absolutně neplatná podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích, paušálních náhradách výdajů a dalších plněních (§ 576 o. z.).
19. Žalobkyně má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2993 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, jinými slovy na vrácení toho, co žalovanému plnila. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč a žalovaný dosud vrátil 20 000 Kč. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by zaplatil jinou část pohledávky, než kterou tvrdila žalobkyně. Žalovaný je tedy povinen žalobkyni zaplatit rozdíl uvedených částek, a to konkrétně 20 000 Kč.
20. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož žalovaný ke svým schopnostem a možnostem vrátit poskytnutou jistinu neuvedl ničeho, dospěl soud k závěru, že je se svým plněním v prodlení a žalobkyně má nárok na zákonný úrok z prodlení částky 20 000 Kč ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, a to od datum do zaplacení. Žalovaný byl prokazatelně vyzván k plnění pohledávky dopisem ze dne datum, který byl žalovanému odeslán dne datum. Za použití právní domněnky v § 573 občanského zákoníku se má za to, že zásilka byla doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. datum. Žalovaný byl vyzván k plnění ve lhůtě 10 dní od doručení dopisu, tj. nejpozději do datum a ode dne datum je tak žalovaný v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení žalobkyni. Výše zákonných úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně se domáhala úroku z prodlení v nižší výši, než stanoví nařízení.
21. Z důvodů uvedených shora potom soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.
22. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní, neboť žalovaný ke svým aktuálním osobním, příjmovým a majetkovým poměrům soudu nesdělil a nedoložil ničeho.
23. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný byl v řízení převážně úspěšný, a to při zohlednění veškerého příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku, avšak v souvislosti se soudním řízením mu žádné náklady nevznikly, a soud proto rozhodl, že právo na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.